V pórovitých materiálech, ke kterým patří také dřevo a materiály vyrobené na bázi dřeva, je obsaženo vždy určité množství vody. A to v závislosti na teplotě, vlhkosti a tlaku okolního vzduchu. Jedná se o vodu fyzikálně vázanou. Ta může být ve dřevě obsažena jak v buněčných stěnách (tzv. voda vázaná), tak také v buněčných dutinách (tzv. voda volná).
Stav, kdy jsou vodou nasyceny stěny dřevních buněk a buněčné dutiny jsou ještě bez vody, je definován jako bod nasycení vláken (BNV). Pokud je dřevo, resp. dřevěný prvek po určitou dobu situován v prostředí o určité teplotě a vlhkosti vzduchu, pak se jeho vlhkost ustálí na hodnotě tzv. rovnovážné vlhkosti. Ve stavební praxi může mít rovnovážná vlhkost dřeva velký rozsah (od cca 6 % v místnosti, až po 25 % i více ve vnějším prostředí v zimě). Je-li relativní vlhkost vzduchu delší dobu okolo 95-99 %, vlhkost dřeva dosahuje hodnot okolo 28-30 %.
Pro ilustraci - rovnovážná vlhkost u dřeva situovaného ve vytápěném interiéru se může pohybovat přibližně v rozmezí 8 ÷ 12 %; v nevytápěném, avšak chráněném interiéru proti přímému působení srážkové vody (např.Vlhkost dřeva má negativní vliv na jeho vlastnosti i na praktické použití. S rostoucí vlhkostí se zvyšuje riziko napadení dřeva biologickými škůdci (dřevokaznými houbami, dřevokazným hmyzem, hnilobou a plísněmi). Měnící se vlhkost způsobuje tvarové změny příčného průřezu dřeva.
Dřevěné konstrukce v budovách bývají ohrožovány působením vody, nebo vodní páry. To má za následek zvyšování jejich vlhkosti.
Třídění stavebního řeziva
V prvním případě nám půjde především o pevnostní charakteristiky. Takovéto dřevo je rozdělováno do tříd pevnosti - jehličnaté C14 až C50, listnaté D30 až D70. Pro běžné konstrukční dřevo se používá třída pevnosti C24 - v této třídě je zařazeno i KVH.
Čtěte také: Norma pro vlhkost betonu
Takovéto označení se používá při strojovém třídění. U nás se však strojové třídění nepoužívá a řezivo je tříděno vizuálně. Dřevo je pak zařazeno do vizuálních tříd S7 (odpovídá C16), S10 (C24), S13 (C30). K hlavním parametrům (kritériím) třídění patří rozsah suků, odklon vláken, trhliny a jiné vady řeziva.
Přesný rozsah přípustných vad nalezneme v normě ČSN 73 2824-1, která platí pro jehličnaté řezivo určené pro nosné prvky - tyto se dimenzují podle únosnosti.
KVH hranoly a požadavky na vlhkost
KVH se standardně vyrábí v nepohledové kvalitě. Pokud koncový zákazník bude požadovat hranol pohledový, je třeba to ve výrobě zohlednit. KVH se vyrábí ze sušeného řeziva.
Technická norma ČSN EN 15497 připouští vlhkost vstupního materiálu od 7 až do 18 %. Zároveň však musí být splněna podmínka, že rozdílná vlhkost dvou na sebe navazujících prvků nesmí být překročena o více než 5 %. V praxi to u nás znamená, že vybereme průměrnou vlhkost a zadáme rozptyl ± 2 %.
Podmínky lepení KVH hranolů
Dalšími podmínkami, které musí být dodrženy během lepení, jsou teplota prostředí a relativní vlhkost vzduchu. Těmto podmínkám se podrobněji věnuje norma ČSN EN 14080 - Lepené lamelové dřevo a lepené rostlé dřevo. Říká nám, že minimální teplota v prostoru během lepení je 15 °C, ale zároveň musí být splněna podmínka teploty dřeva v lepené spáře minimálně 18 °C. Toho lze dosáhnout pouze za předpokladu, že se dřevo během lepení nahřívá. Pokud tomu tak není (jako v našem případě), tak musí být teplota prostředí ve výrobní hale minimálně 18 °C. Dále norma udává, že během lepení se relativní vlhkost vzduchu musí pohybovat v rozmezí od 40 do 75 % a během doby vytvrzování lepidla nesmí klesnout pod 30 %.
Čtěte také: Zásady pokládky na beton
Zejména v chladných měsících je třeba, aby vstupní materiál byl uskladněn v klimatizovaných skladech a byla tak dosažena podmínka minimální teploty dřeva na již zmíněných 18 °C. Jedním z klíčových předpokladů pro pevný spoj je správný nános lepidla.
V našem závodě používáme polyuretanové lepidlo PUR 109 s otevřeným časem 10 min a dobou tuhnutí 25 min. Nános lepidla stanovuje jeho výrobce a pro zubový spoj se v našem případě používá nános 120-160 g/m2. Norma stanovuje, že je potřeba vizuálně kontrolovat nanesené množství. Nanášecí zařízení lepidla od společnosti GRECON používá váhovou metodu měření nánosu. To znamená, že pokud je nános lepidla menší nebo větší, než je námi zadaná hodnota včetně tolerance, linka se zastaví.
Zkouška lepeného spoje
Z každého dne a případně i z každého lepeného rozměru, pokud se v rámci jednoho dne lepí více rozměrů, musí být provedena zkouška pevnosti lepených zubovitých spojů. Ta spočívá v odebrání dvou zkušebních vzorků a následuje ohybová zkouška, při které je důležitá především tloušťka materiálu testovaného KVH. Z tloušťky se stanovuje podle normy ČSN EN 408 +A1 (731741) rozteč podpor na ohýbačce.
Ukážeme si to například na KVH s rozměrem 60 × 120 mm. Norma stanovuje koeficient rozteče podpor 18. Tloušťku 60 mm vynásobíme 18 a dostaneme rozteč spodních podpor 1080 mm. Rozteč vrchních přítlaků se stanový tak, že 1080 vydělíme 3, a tím získáme rozteč 360. Vzorek KVH vložíme do zkušebního zařízení tak, že zubový spoj je právě uprostřed těchto podpor. Z manometru si načteme hodnotu, při které došlo k destrukci vzorku.
Z hodnoty přepočítáme, jaká byla pevnost v ohybu v N/mm2. Výsledná hodnota musí být větší než 24 N/mm2, což je i označení pevnostní třídy C24. Z těchto zkoušek se uchovává protokol, ve kterém se taktéž posuzuje, jak vypadá zlom. Hodnotí se, jaké procentuální zastoupení má poškození v ploše zubu, na patě zubu a zcela mimo zubový spoj.
Čtěte také: Pokládka plovoucí podlahy na beton
Jak již bylo výše zmíněno, snímaná data o vlhkosti dřeva, teplotě prostředí a relativní vlhkosti vzduchu musí být archivována. Nejsou to však jediná data, která se uchovávají. Každá směna si vede tzv. Knihu lepení, ve které jsou zaznamenány rozměry vstupního materiálu, rozměry hotového výrobku, vlhkost dřeva nastavená na vlhkoměru, lisovací čas, lisovací moment, jaké bylo použito lepidlo a jeho nános. Dalším uchovávaným dokumentem je Protokol o ohybové zkoušce.
Příčiny nadměrné vlhkosti dřevěných stavebních prvků v budovách
- Zatékání srážkové vody v důsledku porušení střešní krytiny do konstrukce střechy a následně do interiéru.
- Vysoká vlhkost obvodového či vnitřního zdiva.
- Kondenzace vodní páry na povrchu dřevěných prvků.
- Netěsnosti v dolním plášti.
- Výška obvodového půdního zdiva nad úrovní povrchu podlahy na půdě je velmi malá.
- V místech uložení dřevěných nosných prvků stropů.
- V důsledku neodborného návrhu dodatečného vnitřního zateplení obvodové stěny, na které jsou uloženy nosné prvky dřevěného stropu.
- Nesprávný konstrukční návrh u šikmých střech, který umožňuje zatékání vody.
- Kondenzace vodní páry v konstrukci, která obsahuje dřevěné prvky.
- Zabudování kovových prvků do tepelné izolace.
- Kondenzace vodní páry v dřevěném trámovém stropě s nášlapnou vrstvou o vysokém difúzním odporu.
- Kondenzace vodní páry v konstrukci podlahy situované na terénu.
- Zatékání vody unikající z rozvodů technických zařízení budov v důsledku poruchy do dřevěné konstrukce.
- Nadměrně vlhký podklad pod dřevěnými podlahovými konstrukcemi, které tvoří nášlapnou vrstvu podlahy.
- Dřevěné prvky jsou vystaveny přímému působení vody.
- Nerespektování základních konstrukčních zásad pro ochranu dřeva.
tags: #vlhkost #stavebního #řeziva #normy