Vyberte stránku

Vlhkost podlahy je klíčovým parametrem, který ovlivní životnost a kvalitu pokládané podlahové krytiny. Obecně platí, že se podlahová krytina nesmí pokládat na vlhký podklad, jelikož by následně vlhkost ovlivnila samotnou krytinu. Zvýšená vlhkost v podkladu má za následek v první řadě nedostatečné spojení s následnými podlahovými vrstvami a nejdříve se projevuje například boulemi, zvednutím dřevěné krytiny a podobně. Nedostatečně vyschlý podklad může způsobit závažné problémy: zvedání a vlnění krytiny, rozlepování spojů, vznik plísní, zápach nebo poškození soklových lišt. Z těchto důvodů patří k základní povinnosti každého dobrého podlaháře před kladením tuto vlhkost změřit a s výsledkem seznámit stranu investora nebo vyššího dodavatele.

Přistoupit k měření vlhkosti podkladu není možné okamžitě po jeho vytvoření. Musíte počítat s tím, že je nutné počkat minimálně 28 dní u samonivelační stěrky. Pokud se jedná o jiné případy, může to být až 56 dní. Zvát si podlaháře k měření vlhkosti dva týdny po uložení potěru je tedy zbytečné. Závisí to mimo jiné i na tom, zda se jedná o cementový nebo anhydritový potěr.

Jak měřit vlhkost podlahy?

Vlhkost podlahy můžete změřit několika způsoby, které se dají zařadit do tří úrovní: orientační metoda, poloprofesionální způsob a profesionální měření. Měření vlhkosti podlahy se navíc dělí na destruktivní a nedestruktivní. U destruktivního se odebírá vzorek podkladu pro rozbor.

1. Orientační (laická) metoda: Fóliová zkouška

První orientační a laickou metodou měření vlhkosti podlahy je použití fólie. Zkoušené místo podlahy překryjete plastovou fólií o rozměrech 500 x 500 mm a po jejím obvodu ji přilepte k podkladu pomocí lepicí pásky (ideálně parotěsnou hliníkovou). Po 16 hodinách místo odkryjte. Pokud uvidíte, že je na povrchu fólie vodní pára nebo je beton v místě zakrytí vlhký či ztmavlý, není podlaha připravena pro finální pokládku nášlapné vrstvy. Tato metoda nedává žádné konkrétní naměřené hodnoty vlhkosti a její výsledek může být zkreslen řadou vlivů, jako je teplota prostředí nebo působení slunečního záření. V chladnějších podmínkách si beton může vlhkost přidržet, kondenzát bude téměř neznatelný a hrozí tak chybné vyhodnocení vlhkostního stavu konstrukce.

2. Poloprofesionální metoda: Elektronické měřiče vlhkosti

Elektronické příložné vlhkoměry dokážou změřit vlhkost až do hloubky 20 - 30 mm. Výhodou přístroje je, že dokáže zjistit vlhkost v betonu nebo anhydritu, a nejen na povrchu. Po přiložení na beton získáte na displeji okamžitou hodnotu. Tyto přístroje jsou ideální pro měření betonu a anhydritu. Měření je založeno na kapacitním nebo impedančním měření. Tyto metody slouží pouze jako orientační pomůcka. Výsledky ale nečekejte tak přesné jako u destruktivních metod. Bohužel tato metoda zatím není zakotvená v normě.

Čtěte také: Norma pro vlhkost betonu

Poznámka: Zapichovací vlhkoměry, ač jsou u nás nejrozšířenější, nejsou vhodné pro měření vlhkostí betonů a anhydritů. Jsou určeny pro měření dřeva a jiných měkkých materiálů. Měření ukáže pouze vlhkost vrchní slabé vrstvičky.

3. Profesionální destruktivní metody:

a) CM měření (Karbidová metoda)

Jedná se o destruktivní plně profesionální metodu, kdy se odebírá vzorek z podlahy pro jeho analýzu. Tato metoda je nejpoužívanější v Německu, kde je dokonce ukotvena i v normě. Funguje tak, že vysekáte kontrolní vzorek z podlahy v celé tloušťce. Tento vzorek se pak rozdrtí, zváží a vloží do tlakové nádoby společně se třemi ocelovými kuličkami a jednou ampulkou uhličitanu vápenatého. Nádoba se následně uzavře uzávěrem s manometrem a silně se s ní zatřese, čímž dojde k rozbití ampulky ocelovými kuličkami. Po jejím rozbití je nutné složky v nádobě promíchat pomocí krouživých pohybů. Tím, že v nádobě touto reakcí vznikne acetylénový plyn, vytvoří se přetlak. Hodnotu přetlaku pak můžete odečíst na stupnici manometru. Tato hodnota v barech se pomocí převodní tabulky převede na obsah vody v procentech CM, tato hodnota se ještě jednou převede, a to na hmotnostní vlhkost, rovněž v procentech. Výhodou je, že můžete zjistit hodnotu vlhkosti podlahy s přesností na desetiny procenta. Přesnost měření je obvykle v rozmezí plus mínus 3 %, ale může se výrazně zhoršit při špatné manipulaci s CM přístrojem nebo zkušebním vzorkem.

Tabulka pro orientační odběr vzorku pro CM měření:
Předpokládaný obsah vody (%) Váha (g)
do 0,7 100
0,8 - 2,0 50
2,0 - 5,0 20
5,0 - 10,0 10
10,0 - 20,0 5
Příklad převodové tabulky pro CM měření vlhkosti podlahy:
Manometrický tlak (bar) Obsah vody v % pro 5 g Obsah vody v % pro 10 g Obsah vody v % pro 20 g Obsah vody v % pro 50 g Obsah vody v % pro 100 g
0,2 2,91 1,45 0,68 0,29 0,14
0,3 4,43 2,21 1,15 0,44 0,21
0,4 5,95 2,98 1,53 0,58 0,28
0,5 7,48 3,74 1,91 0,74 0,35
0,6 9,01 4,50 2,29 0,88 0,42
0,7 10,53 5,27 2,67 1,03 0,49
0,8 12,06 6,03 3,05 1,18 0,57
0,9 13,59 6,79 3,43 1,32 0,64
1 15,19 7,63 3,82 1,47 0,71
1,1 16,72 8,40 4,20 1,62 0,78
1,2 18,24 9,16 4,58 1,76 0,85

b) Gravimetrická metoda (laboratorní vysušení)

Vlhkost materiálů (obsah volné vody) se stanovuje vysušením odebraného vzorku podlahy v laboratoři. Odběr vzorku se provádí ručním vyseknutím v celém profilu hloubky konstrukce, nejlépe až k izolaci. Vzorek je potřeba co nejdříve po odběru zabalit do hermeticky uzavřeného sáčku nebo parotěsné nádoby a přemístit do laboratoře. Výhodou této metody je její přesnost, nevýhodou je zdlouhavost.

c) Zkouška vývrty

Tato metoda se nejvíce používá v USA a Velké Británii. Výhodou je, že dochází pouze k nepatrnému narušení podlahy. Vývrt musí být tak široký jako je rukávec pro vlhkostní sondu. Hloubka vývrtu se dělá minimálně do 40% tloušťky betonu, nebo anhydritu. Do vývrtu se vloží rukávec a ten se uzavře na dobu 72 hodin. Po uplynutí této doby se odstraní záslepky a vloží se tam sonda. Měření se provede po cca 5 minutách. Velká nevýhoda tohoto typu měření vlhkosti je časová náročnost.

Jak nejlépe odvlhčit podlahu?

Ve chvíli, kdy zjistíte, že je podklad příliš vlhký, je potřeba ho odvlhčit, než budete pokládat finální vrstvu podlahové krytiny. K tomu, abyste podlahu odvlhčili, máte několik způsobů:

Čtěte také: Zásady pokládky na beton

  • Průvan: Vytvoření průvanu v místnosti je nejrychlejší metoda. Na podlaze nesmí nic být, musí být zcela holá, aby mohl vzduch volně cirkulovat.
  • Podlahové vytápění: Pokud máte v místnosti podlahové vytápění, můžete ho využít. Obvykle můžete od desátého dne po aplikaci anhydritové podlahy začít topit. Při vysoušení podlahy tímto způsobem je nutné topit nízkou konstantní teplotou. Uvádí se, že teplota vytápění může být maximálně o dva stupně vyšší než teplota v místnosti. Nelze zaměňovat topení pro urychlení vysoušení za topnou zkoušku.
  • Průmyslové vysoušeče: Vysoušeč bude vysávat vlhko z prostoru, je nutné zajistit uzavření místnosti. Podle velikosti místnosti musíte zvolit vhodný výkon vysoušeče.
  • Sanační metody: Tato šetrná metoda pro vysoušení větších ploch funguje tak, že se vytvoří několik otvorů, do kterých se vhání vzduch. V dalších otvorech je odsávání. Sanační metodou bude podlaha vysušená do jednoho až tří týdnů. Velkou roli hraje míra vlhkosti podlahy i velikost plochy. Metodu ovlivňuje i počasí.

Jaká musí být vlhkost podlahy před pokládkou finální vrstvy podlahové krytiny?

Hodnoty nejvyšší dovolené zbytkové vlhkosti cementového potěru nebo potěru na bázi síranu vápenatého (anhydritu) v hmotnostních % v době pokládky nášlapné vrstvy se řídí dle ČSN EN 74 4505. Každý typ podlahové krytiny má přesně předepsanou hodnotu vlhkosti podkladu, na kterou může být položena.

U cementového potěru:

  • Hodnota musí být pod 2,0 % CM.
  • Pokud je součástí podlahy podlahové topení, musí být hodnota do 1,5 % CM (někdy se uvádí 1,8 % CM).

U anhydritového potěru:

  • Hodnota musí být maximálně 0,5 % CM.
  • Pokud je součástí podlahy podlahové topení, musí být hodnota do 0,3 % CM.

Obvykle se vlhkost potěru pod plovoucí podlahu hodně podceňuje, ale pokud nedodržíte správné hodnoty, musíte počítat s tím, že se mohou objevit nemalé problémy s podlahovou krytinou. V některých případech může být podlahová krytina až k úplnému odstranění a výměně. Anhydrit je na zbytkovou vlhkost výrazně citlivější než cement.

Nejvyšší dovolená vlhkost podkladu pro různé krytiny dle ČSN EN 74 4505:

Nejvyšší dovolená vlhkost cementového potěru v % v době pokládky finální krytiny:

Typ krytiny Bez podlahového topení S podlahovým topením
Kamenná, nebo keramická dlažba 5,0% 4,5%
Podlaha na bázi cementu 5,0% 4,5%
Syntetická podlaha 4,0% 3,5%
Paropropustná krytina 5,0% 4,5%
PVC, linoleum, guma, korek 3,5% 3,0%
Dřevěné podlahy, laminátové, parkety 2,5% 2,0%

Nejvyšší dovolená vlhkost anhydritového potěru v % v době pokládky finální krytiny:

Typ krytiny Bez podlahového topení S podlahovým topením
Kamenná, nebo keramická dlažba 0,5% 0,3%
Syntetická podlaha 0,5% 0,3%
Paropropustná krytina 1,0% 0,8%
PVC, linoleum, guma, korek 0,5% 0,3%
Dřevěné podlahy, laminátové, parkety 0,5% 0,3%

Specifické aspekty a rizika

Anhydritová podlaha a PVC s filcem

Pokud na anhydritovou podlahu položíte PVC s filcem, filc bude fungovat jako brusný papír. Anhydritová podlaha totiž není otěruodolná. Ohledně pokládky PVC s filcem přímo na anhydrit bez nivelační stěrky je důležité si uvědomit, že riziko se netýká jen nerovností, ale i tvrdosti povrchu a právě abrazivního účinku filce.

Čtěte také: Pokládka plovoucí podlahy na beton

Vlhkost anhydritu po dvou měsících

Vlhkost anhydritu po dvou měsících 11-13% není běžná, pokud jsou na stavbě podmínky vhodné pro vysoušení. Po 2-3 měsících je podlaha zpravidla připravena pro pokládku krytiny, záleží ale jen a jen na místních podmínkách. Podlaha může být připravena i za tři týdny. Pokud pán měřil vlhkost digitálním měřákem se dvěma hroty, jednalo se pravděpodobně o elektronický měřič, který dává orientační hodnoty a nemusí být určený pro měření vlhkosti stavebních materiálů. Je možné, že měřák naměřil tolik, protože jste před týdnem malovali, což mohlo ovlivnit povrchovou vlhkost. Pro přesné určení vlhkosti je nutné použít profesionální metody, jako je CM měření.

tags: #vlhkost #podlahy #pod #sterku

Oblíbené příspěvky: