Správná vlhkost podkladu před pokládkou podlahových krytin je jednou z nejdůležitějších podmínek pro úspěšné položení nové podlahy ve vašem bytě či domě. Mnoho lidí si bohužel neuvědomuje a nepřikládá této fázi přípravy dostatek pozornosti. Následkem může být trvalé poškození nové podlahové krytiny.
Zvýšená vlhkost podkladu může mít za následek nedostatečné spojení podkladu s další podlahovou vrstvou. To se časem projeví například bublinami, vyboulením dřevěných vlysů, deformací dřevěných krytin, nadzdvihnutím podlahových lamel, tzv. korýtkováním a podobně. Nedostatečně vyschlý podklad může způsobit závažné problémy: zvedání a vlnění krytiny, rozlepování spojů, vznik plísní, zápach nebo poškození soklových lišt. Vlhkost se hodně podceňuje, ale dokáže hodně potrápit a způsobit nemalé škody.
Proto je jednou z hlavních povinností kvalitního podlaháře vlhkost poctivě změřit a přizpůsobit jí čas pokládky nové podlahové krytiny. Jedině tak se můžete vyhnout výše uvedeným nepříjemnostem, které často vedou k vytrhání podlah a investici do nových. Měření vlhkosti podkladu je proto standardní a nutný krok před každou pokládkou - ať už se jedná o vinyl, PVC, dřevo nebo jiné krytiny.
Normy pro vlhkost podkladu
Důležité je také dodržení obsahu vlhkosti podkladu. Pro pokládku finální krytiny je nutné podlahy vysušit na minimální předepsané hodnoty, které platí pro všechny druhy a typy podlah.
- U cementového potěru musí být hodnota nižší než 2 % CM.
- U anhydritu 0,5 % CM.
Pokud je v podlaze uloženo podlahové topení:
Čtěte také: Norma pro vlhkost betonu
- U betonu musí být dle ČSN obsah vlhkosti do 1,5 % CM (odpovídá cca 1,7 % CM pro potěry vybavené systémem podlahového topení).
- U anhydritu do 0,3 % CM.
Obyčejně se betonový potěr pokládá za dostatečně vysušený, dosáhne-li hodnoty do 2,5 % hmotnostní vlhkosti, u anhydritu je normou požadována hodnota 0,5 hm.%. Při přítomnosti podlahového topení jsou vyžadovány hodnoty 1,8 hm% pro beton a 0,3 hm% pro anhydrit. Požadavky mohou být ještě přísnější v závislosti na použitém materiálu podlahové krytiny (exotické dřeviny,…). Vlhkost podkladů však není důležitá jen pro pokládku dřevěných krytin (parkety, plovoucí podlahy), vlhkost je potřeba měřit i před pokládkou PVC, lina, vinylu, finálních syntetických stěrek i dlažby.
Pokud si nejste stavem podkladu jistí, vždy je lepší obrátit se na odborníka.
Měření vlhkosti podkladu
Přistoupit k měření vlhkosti podkladu není možné okamžitě. U cementových potěrů je nutné počkat minimálně 28 dní po uložení potěru, v některých případech i déle (až 56 dní). Závisí to mimo jiné i na tom, zda se jedná o cementový nebo anhydritový potěr. Anhydrit je na zbytkovou vlhkost výrazně citlivější než cement. Zatímco u cementového potěru může v některých případech pomoci vhodná penetrace, u anhydritu tento postup nefunguje. Zvát si podlaháře k měření vlhkosti dva týdny po uložení potěru je tedy zbytečné.
Metody měření vlhkosti podkladu
Existuje velké množství příručních přístrojů na měření vlhkosti potěrů. Některé jsou přesnější, jiné méně přesné.
Elektronické měřiče vlhkosti
Vedle obou zmíněných metod existuje i třetí způsob, jak rychle změřit vlhkost betonové podlahy, a to dokonce bez nutnosti ji jakkoliv narušit. Elektronické příložné vlhkoměry dokážou změřit vlhkost až do hloubky 20 - 30 mm. Výhodou přístroje je, že dokáže zjistit vlhkost v betonu nebo anhydritu, a nejen na povrchu. Po přiložení na beton získáte na displeji okamžitou hodnotu. Tyto metody slouží pouze jako orientační pomůcka. Bohužel není tato metoda v normě. Pro změření vlhkosti vám ale bude stačit. Při měření různými povrchovými měřicími přístroji může dojít ke zkreslení měření, protože vrchní část potěru schne jako první. Povrchové měření vlhkosti také velmi ovlivňuje hustota vrchní vrstvy, která je závislá na poréznosti povrchu.
Čtěte také: Zásady pokládky na beton
Orientační fóliová metoda
Zbytková vlhkost podkladu se profesionálně měří speciálními ručními CM (Carbide Methode) přístroji, kterými disponují podlahářské firmy. Je tu ale způsob, jak orientačně vlhkost změřit i bez tohoto přístroje. A to je tzv. fóliová metoda. Tato jednoduchá, rychlá a levná metoda je popsána v americkém předpisu ASTM D 4263, ale berte na vědomí, že jde jen a pouze o orientační měření. Může se tak stát, že ač se vám bude zdát podklad připravený, nebude tomu tak.
Při tomto testu vlhkosti si vymezíte výsek podkladu o rozměrech 45 cm x 45 cm, překryjete ho čistou plastovou fólií a tu po všech čtyřech stranách přilepíte k podkladu. V ideálním případě ji přilepte po celém obvodu parotěsnou hliníkovou lepicí páskou.
Výsledek testu vlhkosti se dozvíte po 16 hodinách. Pokud po tomto časovém intervalu najdete na spodní straně fólie nepatrný kondenzát nebo pokud povrch betonu ztmavl, není podklad připraven k pokládce podlahové krytiny.
Výsledek fóliové metody může ovlivnit hned několik faktorů. Například v chladnějších podmínkách si beton může vlhkost podržet a kondenzát tak nebude patrný. Výše uvedená americká norma varuje před působením přímého slunečního záření nebo nadměrného tepla po dobu testování. Teplota povrchu a okolního prostředí by se měla pohybovat v rozmezí, které uvádí výrobce pro finální pokládání podlahy.
Profesionální CM metoda
Měření CM-měřicím přístrojem je často využíváno pro zjištění přesné hodnoty vlhkosti podlahového potěru. Profesionální způsobem je použití CM měřicího přístroje vlhkosti. Tato destruktivní metoda je populární v Německu, kde je dokonce ukotvena i v normě. Pomocí nich se dá zjistit vlhkost v rozmezí od 0 % do 6 %.
Čtěte také: Pokládka plovoucí podlahy na beton
Funguje tak, že vysekáte kontrolní vzorek z podlahy v celé tloušťce. Při tomto měření se z hloubky pod 2/3 tloušťky potěru odebere přesně navážený vzorek materiálu, čímž je zabezpečeno, že potěr se změří v celé hloubce a ne jen pár centimetrů od povrchu. Abyste věděli, kolik je potřeba odebrat vzorku pro CM měření vlhkosti, musíte určit alespoň orientačně, jak vlhký povrchu je. Pomůže vám i tabulka uvedená níže.
| Předpokládaný obsah vody (%) | Váha vzorku (g) |
|---|---|
| do 0,7 | 100 |
| 0,8 - 2,0 | 50 |
| 2,0 - 5,0 | 20 |
| 5,0 - 10,0 | 10 |
| 10,0 - 20,0 | 5 |
V nádobě se vzorkem budou také tři ocelové kuličky a ampulka uhličitanu vápenatého. Nádoba se následně uzavře uzávěrem s manometrem a silně se s ní zatřese. Ampulka se rozbije ocelovými kuličkami. Po jejím rozbití je nutné složky v nádobě promíchat pomocí krouživých pohybů. Tím, že v nádobě touto reakcí vznikne acetylénový plyn, vytvoří se přetlak. Hodnotu přetlaku pak můžete odečíst na stupnici manometru. Hodnota na měřiči je v barech, ale pomocí převodní tabulky se převádí na obsah vody v procentech CM, tato hodnota se ještě jednou převede, a to na hmotnostní vlhkost, rovněž v procentech. Přesnost měření je obvykle v rozmezí plus mínus 3 %.
Jak uspíšit vysychání podkladu?
Ve chvíli, kdy zjistíte, že je podklad příliš vlhký, je potřeba ho odvlhčit, než budete pokládat finální vrstvu podlahové krytiny. Pokud nechcete tak dlouho čekat, můžete vysušení podlahy urychlit. Docílit toho lze několika způsoby:
- Průvan: Tato metoda je nejrychlejší. Na podlaze nesmí nic být, musí být zcela holá, aby mohl vzduch volně cirkulovat.
- Podlahové topení: Tento způsob funguje především u anhydritových povrchů, u kterých lze topení zapnout už desátý den po zhotovení podkladu. Při vysoušení podlahy tímto způsobem je nutné topit nízkou konstantní teplotou. Uvádí se, že teplota vytápění může být maximálně o dva stupně vyšší, než teplota v místnosti. Je však důležité dodržet obroušení povrchu. Nelze zaměňovat topení pro urychlení vysoušení za topnou zkoušku. U potěrů do tloušťky 70 mm se zabudovaným podlahovým topením se spustí podlahové topení tak, aby se teplota média zvyšovala postupně o cca 10°C/den až na teplotu kolem 45 °C (dodržujte doporučení technika výrobce konkrétního systému) a ta se udržuje po dobu 12 dní. Následně se teplota stejným způsobem snižuje až na teplotu před začátkem náběhového cyklu topného systému. Po vychladnutí potěru se provede druhý ohřev do dosažení maximální teploty. Náběh topného systému musí být proveden před pokládkou podlahové krytiny a následně změřena zbytková vlhkost. Není-li dosaženo přípustné vlhkosti, cyklus se opakuje. Ohřívaný potěr nesmí být zakryt žádnými stavebními nebo jinými materiály. Při ohřívání potěru je nutno v pravidelných intervalech intenzivně větrat. O průběhu nátopové zkoušky musí být vystaven protokol zainteresovanými stranami s uvedením naměřených hodnot.
- Průmyslové vysoušeče: Vysoušeč bude vysávat vlhko z prostoru, je nutné zajistit uzavření místnosti. Podle velikosti místnosti musíte zvolit vhodný výkon vysoušeče. Při této metodě se naopak okna i dveře utěsňují, neboť vysoušeč musí nasávat vlhko z celého prostoru.
- Sanační metody: Tato šetrná metoda pro vysoušení větších ploch funguje tak, že se vytvoří několik otvorů, do kterých se vhání vzduch. V dalších otvorech je odsávání. Sanační metodou bude podlaha vysušená do jednoho až tří týdnů. Velkou roli hraje míra vlhkosti podlahy i velikost plochy. Metodu ovlivňuje i počasí.
Zrání betonu vyžaduje dostatečnou vlhkost po dobu 28 dní. Po uplynutí této doby beton dosáhne konečnou pevnost, je považován za zralý a můžeme přistoupit k postupnému snižování jeho vlhkosti na úroveň vhodnou pro pokládku PVC podlahových krytin (3,0 hmotnostních %, tzn. cca 1,7 CM % pro potěry vybavené systémem podlahového topení). V případě betonového potěru bez podlahového topení je požadavek na obsah zbytkové vlhkosti pro pokládku PVC 3,5 hmotnostního %, tzn. cca 2,05 CM %. V tomto případě bude dosažení požadované vlhkosti trvat asi o něco déle v závislosti na podmínkách prostředí a intenzitě větrání. Orientačně si můžeme spočítat počet dní vysychání betonu jako t2 x 1,6. Tedy vrstva cementové mazaniny tloušťky 6 cm bude vysychat přibližně 6 x 6 x 1,6 dní = 58 dní.
Pokládku je možné provést ihned po dosažení přípustné, výše uvedené zbytkové vlhkosti. V případě delší doby než 7 dní mezi ohřevem a pokládkou, nebo je-li nutno v mezičase počítat s namáháním vodou nebo vlhkostí, např. následnými čistícími pracemi, musí být před pokládáním provedeno nové ohřátí po dobu více než dva dny na plný výkon a měření zbytkové vlhkosti.
Doporučení pro pokládku PVC
Přistoupit k měření vlhkosti podkladu není možné okamžitě, ale je třeba vždy počkat alespoň 28 dní po uložení potěru (samonivelační stěrky), v některých případech i déle (až 56 dní). Teď je betonová podlaha - podklad, připravený pro penetraci a stěrkování. Správně provedená stěrka podklad vyrovná do požadované místní rovinnosti 2mm/2m, je dostatečně pevná a jemnozrnná, což se příznivě projeví v kvalitě provedení finální podlahoviny. Pro lepení doporučujeme lepidlo se skelným vláknem, např. UZIN KE 66, Mapei ULTRABOND ECO V4 SP FIBER, Thomsit K 188 E atp.
Při pokládce nesmí teplota povrchu podkladu překročit 18°C a musí být držena na stejné teplotě 3 dny po ukončení pokládky (většina lepidel dosáhne konečné pevnosti po 72 hod.). Při pokládce podlah, je třeba dbát aby teplota v místnosti byla 20 st.C. a vlhkost v rozmezí 45-60%. Dále je třeba po položení zamezit výkyvům teplot /teplotním šokům/ a vlhkosti, která nepříznivě působí na roztažnost těchto materiálů. Každý materiál /kov, plast, dřevo/ má totiž určitou roztažnost. Teplota v prostoru by měla být konstantní. V zimě je třeba dbát, aby teplota v místnosti neklesla pod 18 °C. V létě je potřeba ji chránit před přímým účinkem slunečních paprsků, které pronikají např přes sklo. Vyšší výkyvy teplot mohou způsobit nevratné deformace či poškození materiálu.
Totéž platí pro prostory s podlahovým topením, kdy teplota podlahy by neměla přesáhnout 27 °C. I v případě, že není instalováno podlahové topení, teplota podlahy nemá přesáhnout uvedenou teplotu. Teploty vyšší než 27 °C mají za následek deformace dílců v podobě vznikajících spár, u verze click navíc uvolňování zámků. Dále se doporučuje podlahu nepokládat pod vestavěný nábytek či kuchyně. Popřípadě tyto místa "oddilatovat" od ostatní plochy podlahy - dochází zde k velkému bodovému zatížení. U klikových podlah je nutné během pokládky udělat u zdí a konstrukčních prvků dilatační spáry minimálně 5 mm. Plochy větší než 10 x 10 m je nutné dilatovat v ploše (mezera 5 mm).
Typy lepidel a chemie pro nivelace jsou v širokém množství s různými vlastnostmi. Často se můžete v těchto parametrech ztratit a zvolit nevhodné lepidlo, penetraci, či nivelační stěrku. Doporučujeme tedy před začátkem realizace vše prokonzultovat s prodejcem. Ten, znalý vlastností podlah a podkladů, je schopný doporučit vhodné řešení po případě poradit.
tags: #vlhkost #betonu #pred #pokladkou #pvc