Jedním z nejčastějších problémů po zateplení fasády nejsou praskliny u oken ani mechanické poškození omítky, ale poruchy v oblasti soklu. Typicky se objeví několik let po realizaci, často nejdřív nenápadně - tmavnutí omítky, mapy, odlupování povrchové vrstvy nebo vlhnutí v interiéru u podlahy. Sokl je přechodová část mezi fasádou a terénem. Je vystavený dešti, odstřikující vodě, sněhu, mrazu i mechanickému namáhání. Zároveň se zde potkává zateplovací systém, hydroizolace domu a okolní terén. Pokud se podcení, začne fasáda degradovat právě odspodu, kde je oprava nejsložitější a nejdražší. Vlhkost v domě není jen estetický problém. Najít příčinu, proč se voda dostává tam, kam nemá, je prvním a nejdůležitějším krokem k nápravě.
Příčiny vlhkosti soklů
Chyby při zateplení a návrhu soklu
Typickou chybou je použití stejného izolantu a stejné finální omítky jako na zbytek fasády. Materiály, které fungují výborně ve výšce dvou metrů nad zemí, ale nejsou určené do trvale namáhaného prostředí u terénu.
Dalším problémem bývá špatně navržená výška soklu. Pokud je sokl příliš nízký nebo dokonce pod úrovní terénu, voda se nemá kam odpařit a zůstává v kontaktu s fasádou.
U starších domů se často kombinuje nový zateplovací systém s původním terénem, který nebyl upraven.
Častou chybou je také ukončení zateplení těsně nad chodníkem nebo dlažbou bez dilatační mezery. Fasáda pak přebírá vlhkost z okolních ploch a dochází k jejímu postupnému poškození.
Čtěte také: techniky štukování
Dešťová voda a nedostatečný odvod
Dešťová voda ze střech musí být odvedena bezpečně okapovými svody a žlaby. Svody musí končit těsně nad úrovní terénu a nesmí být děravé. Voda musí od domu odtékat, není možné, aby se v blízkosti základů zdržovala nebo vytvářela louže.
Chybějící svody mohou velmi rychle způsobit destrukci omítek a následně i obvodového zdiva.
V praxi se s tímto problémem setkáváme velmi často u panelových domů i rodinných domů.
Sonda provedená u novostavby ukázala, že dešťové svody ze střech byly napojeny do lapačů střešních splavenin, dešťové odpadní potrubí vedoucí pod zemí do vsakovací jímky je však provedeno z flexibilního perforovaného potrubí. Dochází tak ke spolehlivému zavlažování obvodu stavby při každém dešti.
Vzlínající vlhkost a nedostatečná hydroizolace
Hlavní příčinou zavlhání budov je vzlínající vlhkost. Stavební materiály jako cihly nebo beton jsou porézní. Fungují jako houba nebo knot v lampě. Pokud základy stojí ve vlhké půdě a chybí izolace, voda se „nasává“ póry materiálu nahoru, proti gravitační síle.
Čtěte také: kompletní průvodce izolací vlhkého zdiva
Každé zdivo pod úrovní terénu je namáhané vzlínající vlhkostí ze země. Vlhkost se do zdiva dostává přes jeho vnější boční stranu a zespoda.
Pokud dům nemá funkční svislou hydroizolaci stěn pod úrovní terénu, zemní vlhkost (nebo i tlaková voda po dešti) proniká do zdiva z boku.
Zdroj vzlínající vlhkosti mohou být zvýšené hladiny spodních vod. Pro tento případ je charakteristické, že vlhkost je společným jmenovatelem všech domů ve stejném místě a postavených stejnou technologií.
Kondenzace vlhkosti
Tento problém trápí paradoxně často novostavby nebo domy po rekonstrukci (výměna oken za plastová), které byly příliš „utěsněny“ bez vyřešení větrání.
Každá domácnost produkuje vlhkost (vaření, sprchování, dýchání, sušení prádla, květiny). Pokud se tato vlhkost neodvětrá, hromadí se ve vzduchu. Když se teplý, vlhký vzduch dotkne studeného povrchu (např. nevytápěný roh, špaleta okna, stěna za skříní), změní se na kapalnou vodu - kondenzuje. Klíčovým faktorem jsou tepelné mosty - místa v konstrukci, která vedou teplo mnohem lépe než zbytek stěny (např. betonové překlady, rohy budov, nezateplené sokly).
Čtěte také: vhodné materiály pro opravu vlhkých stěn
Zasolení zdiva
Společně se vzlínající vodou se do zdiva z půdy dostávají rozpuštěné minerální soli (dusičnany, chloridy, sírany). Voda se časem z omítky odpaří, ale soli v ní zůstanou. I když je tedy zdivo u základů již suché, stará, solemi kontaminovaná omítka funguje jako magnet na vzdušnou vlhkost. Při vyšší vlhkosti vzduchu (např. v zimě nebo při deštích) pohlcuje soli vlhkost z okolí, což vede k neustálému vlhnutí a následnému poškození omítky.
Na konci celého procesu je stanovení přesného postupu sanace doslova na míru s doporučením vhodných výrobků, včetně certifikovaného řešení WTA.
Další příčiny
Někdy je příčina čistě technická a velmi lokální, například netěsnící odpadní trubka.
Zanedbaná údržba, extrémní povětrnostní vlivy nebo chybně provedené opravy v minulosti.
Následky vlhkosti
Nežádoucí konsekvencí jsou vedle estetických poruch vzhledu také nepříjemné vnitřní klima, ztráta tepelné izolace, růst řas, plísní a hub, statické poruchy a celkové zkrácení životnosti omítkového systému.
Bydlení v takových domech a bytech je velmi nezdravé, může přinést zdravotní potíže a navíc je doprovázeno tepelnými ztrátami i ztrátami energetickými.
Voda, která proniká do spár mezi cihlami, způsobuje zasolování stavebního materiálu. Vlhkost v domě je potřeba řešit neprodleně, protože může docházet k poklesu zdiva a tím i celé konstrukce domu.
Plísně, tvořící se ve vlhkých zdech, jsou zase spouštěčem alergií i kožních a dýchacích obtíží.
Diagnostika a příprava na sanaci
Boj s vlhkostí a zasoleným zdivem začíná pro majitele nemovitostí a investory mnohem dříve, než na takto postiženém objektu staví lešení či nakupují k tomu určené stavební materiály.
Renomovaný výrobce Baumit nabízí tzv. sanační servis, který je ve skutečnosti bezplatným průzkumem a analýzou poškozené omítky odborně proškoleným specialistou.
Pro celkovou kvalitu realizované sanace a spokojenost investora je bezpodmínečně nutné odstranit příčiny vlhkosti v poškozeném zdivu objektu.
Až poté přichází na řadu odběry vzorků zasažené omítky a jejich laboratorní posouzení s následným vyhodnocením.
Před vysoušením zdí hledejte příčinu vlhkosti. Zdivo zasažené zvýšenou vlhkostí poznáte pouhým okem, aniž byste museli použít vlhkoměr. Tvoří se mokré mapy, omítka bobtná a opadává, v místnosti je zatuchlý zápach, na stěnách se objevuje plíseň.
Řešení vlhkých soklů a zdiva
Systémové řešení soklu
Sokl musí být vždy řešen jako samostatný konstrukční detail. To znamená jiný typ izolace, odolnější povrchovou úpravu a správné napojení na hydroizolaci domu.
Pokud je sokl navržen a proveden správně, prodlužuje životnost celé fasády o roky.
Na prověřených objektech se aplikují správné technologické postupy, které vedou k postupnému vysychání zdiva.
Odstranění příčin dešťové vody
Nápravná opatření musí zajistit jak přerušení vzlínání vody omítkou, tak současně omezit dotaci okolí domu dešťovou vodou svedenou ze střechy.
To znamená nahradit perforované potrubí plným potrubím až k vsakovací jímce.
Ochranou proti poškození základů i obvodových stěn domu je udržování svodů i žlabů, jejich pevné ukotvení ke střeše i ke stěnám, vždy opatřených nátěrem, který je nezbytné čas od času obnovovat.
Vysoušení zdiva
Mezi metody vysoušení zdiva patří větrání a vytápění místnosti pomocí radiátorů nebo přímotopů.
Užitečným prostředkem jsou i odvlhčovače nebo vysoušeče vlhkosti. Fungují na principu snižování vlhkosti vzduchu, která se opětovně zvýší z nasáklých zdí, a touto cirkulací dochází k postupnému vysušení stavební konstrukce. Při jejich použití by měla být místnost uzavřená, aby se nesnižoval výkon vysoušeče vlhkým venkovním vzduchem.
Plísně na stěnách je nutné řešit co nejdřív.
Při tomto procesu je třeba používat výhradně postupy, které jsou vědecky obecně uznávané.
Sanační omítky
Sanační omítky se používají jak na vnější, tak na vnitřní zdivo. Aplikují se na soklové partie zdiva. Jde o doplňující sanační opatření, které má pouze krátkodobou životnost, poté musí být omítky odstraněny. Omítky disponují velkým množstvím pórů, kterými odchází vlhkost z obvodového zdiva. Voda putující ze zdiva do omítek s sebou nese i rozpuštěné soli. Ty postupně zanášejí póry sanační omítky a nedostávají se na povrch omítky, proto nedochází po určitou dobu k solným výkvětům na povrchu omítek ani k vytváření vlhkostních map. V momentě, kdy je omítka zcela nasáklá solemi, přestává být funkční, protože nepropouští vlhkost a je nezbytné ji bezezbytku odstranit a nahradit ji novou omítkou. Její nefunkčnost se většinou pozná tím, že vlhkostní mapy se začnou rýsovat nad hranicí sanačních omítek.
Baumit Sanova systém
Systém Baumit Sanova sdružuje hned několik kvalitních výrobků pro sanační proces, tedy od přípravy podkladu přes omítkové směsi až po finální povrchové úpravy. Tato sanační omítka s certifikátem WTA pro exteriéry i interiéry je ve své podstatě nejčastějším řešením pro všechny stupně zasolení a vlhkosti. Složení omítky je nově vyztuženo vlákny a přirozený odvod vlhkosti ze zdiva je dán mimo jiné pórovitostí vyšší než 45 %. U sanačních omítek se skladově i objektově jedná o nejúspěšnější suchou maltovou směs v 25kg balení (se zrnitostí 1 mm a použitím v tloušťkách 20 mm v exteriéru nebo 10 mm v interiéru).
Baumit SanovaPor: Vysoce porézní sanační jádrová omítka. Velmi prodyšná suchá směs v 35kg balení se nabízí v zrnitosti 4 mm a je určena pro středně a silně vlhké a velmi zasolené zdivo. Obsažené přísady pro aktivní tvorbu pórů zajišťují její požadovanou prodyšnost.
Baumit SanovaPre: Hotový sanační podhoz (chcete-li „špric“) pojený síranovzdorným cementem, který je vhodnou úvodní přípravou podkladu.
Baumit SanovaUni: Snadno zpracovatelná sanační omítka pro zdivo se střední až nízkou vlhkostí a zasolením, nachází využití například u oprav soklů rodinných domů nebo ve sklepních místnostech.
Baumit SanovaColor: Vysoce paropropustná silikátová barva s vysokou kryvostí, která se aktuálně pyšní novou vylepšenou recepturou.
NANOSAN Sanační tepelně-izolační omítka
Pro řešení soklových partií se osvědčila sanační tepelně-izolační omítka NANOSAN, která se zde velmi dobře vypořádává s náporem vlhkosti i solí. Má velmi vysokou poréznost, prodyšnost a vynikající tepelně-izolační vlastnosti, čistě vápenné složení, nízkou hmotnost, hydrofobitu a lze ji aplikovat i na mokré zdivo, není potřeba ho štukovat.
Injektážní postupy
Injektáže tvoří dodatečnou vodorovnou hydroizolaci, kdy je hydroizolační látkou chemický roztok (kapalina, krém), který je do zdiva napouštěn (injektován) navrtanými otvory. Injektážní prostředky se do pórů dopravují jednak formou beztlakovou, jednak s využitím tlaku. K tomu se používají různé prostředky, které póry uzavírají, nebo póry zužují, případně jiné hydrofobní prostředky. Cílem je vytvoření clony, nad níž již nebude moci vlhkost ve zdivu stoupat. Narozdíl od podřezávky si ale injektáže můžete provést bez problémů sami, jsou časově nenáročné a nejsou takovým stavebním zásahem jako podřezávka.
Produkty pro injektáže:
DICOSIL 100: Tekutý injektážní prostředek vhodný pro plné cihly či beton. Hloubka vrtu = délka stěny - 5 cm. Spotřeba: 10 l/bm při tl. zdiva s dutinami. Počet litrů lze přibližně spočítat jako: 1,6 * hloubka vrtu (m) * délka stěny (m).
HASIT SMK Horizontalinjektion: Tlakově vtlačená silikonová emulze proniká hluboko do kapilár stavební hmoty a impregnuje zdivo proti pronikání vlhkosti. Kapilára a prostory pórů se utěsní a hydrofobizují, přičemž uzavřené kapiláry zůstávají trvale elastické. Teplotně stálá substance, odolná proti vodě, necitlivá na soli a mikroorganizmy, hydrofobní (vodoodpudivá). Používá se k utěsnění masivních stavebních stěn z cihel, lomového kamene a smíšeného zdiva.
Mechanické metody
Vložení desek Niro: Mechanická metoda, která spočívá v zarážení nerezových plechů z tvrzené ušlechtilé oceli do zdiva. Zdivo se nepodřezává, tím je zaručena statika objektu, respektive je vyloučeno sedání zdiva. Sousedící desky se překrývají vždy minimálně o 5 - 8 cm. Desky takto uložené ve zdivu vytvářejí kapilárně nepropustnou a nerezavějící uzávěru proti nežádoucí vzlínající vlhkosti.
Podřezání zdiva: Zdivo je podřezáno řetězovou nebo diamantovou pilou zhruba v úrovni terénu. Do vyřezané spáry se vloží hydroizolační folie nebo plechy, vzájemně se propojí a spára se uzavře cementovými zálivkami.
Odvodnění základů
Drenážní chodník: Provede se výkop podél základového zdiva těsně nad úroveň základové spáry, na vyspádované dno kanálu směrem od objektu se uloží drenážní hadice, provede se zásyp štěrkem, pískem, horní vrstvu tvoří buď zemina, nebo drobný štěrk. Cílem je, aby voda prošla přes štěrkový zásyp až na dno výkopu a drenážní hadicí odešla mimo základy.
tags: #vlhké #omítky #u #soklu #budovy #příčiny
Oblíbené příspěvky: