Postavit si předstěnu ze sádrokartonu není až tak složité, pokud se jedná o rovné stěny. Namontujete rastr, vložíte izolaci a zaklopíte sádrokartonem. Sádrokarton je oblíbeným řešením pro opláštění šikmých i vodorovných ploch, které nejen vylepšuje vzhled interiéru, ale také zlepšuje izolační vlastnosti prostoru.
Sádrokarton se vyznačuje mnoha zajímavými, nad míru užitečnými vlastnostmi a jejich kombinaci nelze u jiných materiálů docílit. Sádrokarton je pevný, odolný, lehký, takže nezatěžuje konstrukci, snadno opravitelný a vyniká také dlouhou životností. Předností sádrokartonu jsou bezesporu i jeho výborné zvukově a tepelně izolační vlastnosti. Je použitelný v interiéru i exteriéru, do suchých i vlhkých prostor. Má velmi dobré protipožární vlastnosti. Sádrokarton je vyráběn ve formě panelů z lisované sádrové hmoty, která se vkládá mezi dva silné papírové kartony. Panely se poté suší. Některé typy sádrokartonu se vyplňují silikonem.
Rastr pro sádrokartonové konstrukce
Rastr na sádrokartonové konstrukce se nejčastěji vytváří z ocelových tenkostěnných profilů, ale je možné jej postavit i ze dřeva (takový rastr můžeme použít pouze do prostor, kde je nulový předpoklad požáru). Tyto profily se na stěny, podlahy i stropy ukotvují na plastové natloukací hmoždinky a vruty. V rozích příčky zachováme vzdálenost prvního připojení od rohu nejvíce 200 mm. V případě rastrů na stěny i strop je ideální opatřit konstrukci profilů zvukotěsnou páskou, která se označuje jako samolepicí napojovací těsnění.
Možnosti vytvoření podkonstrukce
Existuje několik možností, jak vytvořit podkonstrukci pro opláštění:
- Z R-CD profilů na krokvových závěsech
- Z R-CD profilů na stavěcích třmenech
- Čistě z dřevěných latí
Rastr na stropy
Na stropy se rastry také instalují tak, že vzniká podhled montovaný přímo na strop, zavěšený podhled, samonosný podhled nebo kazetový podhled. Rozteč ve směru profilů musí být maximálně 1 200 mm a rozteč v kolmém směru na montážní profily bude max. 500 mm. Pro závěsy používáme ocelovou hmoždinku DN6, určenou do betonového stropu. Montážní R-CD profily tak od sebe budou vzdáleny max. 500 mm. Vzdálenost krajního R-CD profilu od stěny musí být max. 500 mm a vzdálenost krajního závěsu od stěny v opačném (kolmém) směru je max. 1 000 mm. Přímý závěs k nosnému stropu připevníme buď jednou ocelovou hmoždinkou DN6 do betonového stropu, nebo dvěma vruty s plochou hlavou typu FN do dřevěných nosných prvků stropu. Pro nosné kotvení podhledů k nosnému stropu není možné používat plastové natloukací hmoždinky. V případě jiných typů stropů je třeba zajistit kotvení závěsů jinými vhodnými upevňovacími prostředky.
Čtěte také: řešení pro zateplení podkroví
Příprava pro montáž rastru v podkroví
Pokud plánujete zhotovit podkrovní místnost, která bude sloužit jako útulná místnost, pracovna nebo třeba herna a chcete ji obložit sádrokartonem, správné vytvoření rastru je klíčové pro pevnost a estetiku vašeho projektu. Než začnete s montáží, je důležité mít jasný plán. Změřte a rozvrhněte si prostor, abyste určili potřebné množství sádrokartonu a materiálu na rastr.
Pro vytvoření rastru pod střechu v budoucí podkrovní místnosti začneme tím, že rastr osadíme nejprve šikminu. Potom připravíme předstěnu po obvodu místnosti či prostoru. Abychom "trefili" správný úhel a docílili stejného odskočení od stěn i šikminy, je potřeba vše nejprve vyměřit. Začneme u krajní krokve a posledního trámu v nadezdívce. Od trámu si vodorovně odměříme požadovanou délku a kolmo na tuto délku přiložíme úhelník ke krokvi. Na trám zakreslíme značku. V tomto místě nainstalujeme krokvový závěs. Tu samou operaci provedeme na poslední krokvi na opačné straně. Opět připevníme krokvový závěs. Mezi oba závěsy pak natáhneme provázek, tím pádem máme zcela jasně a přesně vyznačeny potřebné rozměry. Můžeme začít upevňovat další závěsy.
Krokvový závěs slouží k uchycení CD profilů na krokve a je vyroben z pozinkovaného plechu. Ukotvuje se pomocí vrutů. Střed závěsu je opatřen výstupkem (zobáčkem), který slouží jako vodítko k určení přesného středu závěsu. Tyto závěsy se jednoduše "nacvaknou" do CD profilů. Uchycení rastru do krokvových závěsů je jednoduché. V případě stavby rastru v šikmině nainstalujeme závěsy ve dvou rovinách a na ně usadíme CD profily. Jakmile jsou závěsy pevně zafixovány v trámech, nelze již s profily hnout a můžeme vytvářet rastr.
Montáž rastru z R-CD profilů na krokvových závěsech
Pro akustické oddělení podkonstrukce od nosných zdí nalepte na obvodový profil R-UD pěnové napojovací těsnění. Maximální rozteč krokvových závěsů pro R-CD profily je 500 mm. R-CD profily nastavte spojovacími kusy pro R-CD profily. Sousední napojení je třeba vystřídat minimálně o šířku desky, tj. 1 250 mm. Ve vodorovné části nosnou podkonstrukci z R-CD profilů připevněte stejně jako v šikmé části podkroví. Maximální rozteč R-CD profilů je opět 500 mm. Nyní zajistěte R-CD profil ve stabilní poloze pomocí výlisku na krokvovém závěsu. Jakmile máte podkonstrukci dokončenou, vložte tepelnou izolaci z minerálních vláken a parozábranu. Poté proveďte opláštění SDK deskami a konstrukci vytmelte.
Montáž rastru z R-CD profilů na stavěcích třmenech
Podkonstrukce na stavěcích třmenech se provádí až po vložení minerální izolace mezi krokve a po aplikaci parozábrany. Vruty typu FN 4,8×35 mm přišroubujte stavěcí třmeny ke krokvím. Maximální rozteč montážních R-CD profilů je 500 mm, stejná je i ve vodorovné části podkroví. Teď nasuňte R-CD profily do R-UD profilů a ke stavěcím třmenům je přimontujte dvěma samovrtnými šrouby do plechu. Použijte typ LB 3,5×9,5 mm. R-CD profily můžete nastavit spojovacími kusy pro R-CD profily. Napojení sousedních profilů vystřídejte minimálně o 1 250 mm, tedy o šířku desky. Po montáži podkonstrukce přejděte k opláštění pomocí sádrokartonových desek Rigips.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Montáž rastru z dřevěných latí
Podkonstrukci z dřevěných latí připevněte ke krokvím nebo kleštinám samořeznými šrouby o průměru 5 mm a délce 90 mm. Latě o průřezu 50/30 mm je možné použít pro vzdálenost krokví do 850 mm. Pro větší vzdálenost krokví (maximálně však do 1 000 mm) volte latě o průřezu 60/40 mm. Jsou-li na krokvích nerovnosti, podkonstrukci z latí vyrovnejte podložením nebo připevněním latě stavěcími třmeny. Stavěcí třmeny ke krokvím připevněte dvojicí vrutů typu FN. Dřevěné latě je dobré naimpregnovat přípravkem proti plísním a dřevokazným houbám. Dbejte na to, aby dřevěné latě byly vyschlé (max. vlhkost 18 %, lépe 15 %) a v odpovídající kvalitě, také rovné a bez suků. Pokud řezivo tyto parametry nesplňuje, raději vytvořte rastr z R-CD profilů. Dosáhnete tím optimální kvality konstrukce.
Vytvoření rastru okolo střešního okna
V šikmině se velmi často setkáme s vikýřem či střešními okny. Zde je potřeba rastr upravit. CD profil, který nám podélně prochází přes okno, je potřeba odříznout. Nejprve zajistíme boční strany u okna. Abychom nemuseli složitě vyměřovat, nařízneme jej třeba uprostřed. Potom si připravíme z každé strany UD profily, které budou kopírovat hranu oken. UD profily jsou měkčí než profily CD, lépe se s nimi bude pracovat. Na jedné straně UD profilu si uděláme nástřih a vytvoříme jakousi hokejku, tedy profil zalomíme do pravého úhlu. Takto upravený profil nasadíme na vodorovně jdoucí CD profily okolo okna. Odříznutý CD profil potom nasadíme do UD profilu a upevníme spojem. Další CD profily pak již lehce nasuneme do UD profilu. Aby nám šly CD profily zasouvat lehce, postačí jejich ostré okraje lehce zastřihnout a "srazit" ostré rohy.
Vkládání izolace do rastru
Jako vnitřní izolaci do rastrů používáme nejčastěji minerální vatu. Ta má velmi dobré izolační vlastnosti tepelné, zvukové i protipožární. Další variantou, zejména v domech, které "žijí" ekologicky a vsází na udržitelnost, je možné používat také přírodní izolanty, jako jsou například ovčí rouno, rákosí nebo sláma.
Mezi krokve se vloží tepelně izolační vrstva z minerální izolace o šířce přibližně o 10-20 mm větší, než je světlá vzdálenost krokví. V případě, že tepelná izolace mezi krokvemi sama nedrží, lze ji zajistit po dobu montáže vázacím drátem. Pokud výška profilu krokví nestačí pro tloušťku tepelné izolace, lze ji zvýšit pomocí krokvového nástavce, krokvovým závěsem popř. předsazenými latěmi. Jednotlivé díly a přířezy minerálních desek nebo rolí se vkládají vždy beze spár a v těsné návaznosti na jednotlivé prvky v konstrukci. Kombinace různých typů vláken (skelné a čedičové vlákno) se nevylučuje. Nejprve se pak vkládá lehčí skelná izolace a pod ní následně těžší izolace kamenná.
Na provedené bednění položíme parobrzdu Isover Vario® KM Duplex UV. Následně střechu u okapních hran osadíme námětky (či jinou alternativní konstrukcí), které kryjí patu krokví. Za námětky se osadí zakládací fošna či hranol, za kterou se již kladou vrstvy tepelné izolace. Na zakládací fošnu už pokládáme samotnou minerální izolaci. Minerální izolaci střídáme s montážními hranoly IsoverTram (z minerální izolace či polystyrenu).
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Kontralatě se připevňují pomocí dvouzávitových vrutů Twin UD, čímž se celá konstrukce stane únosnou. Nová generace vrutů je opatřena samovrtací hlavicí a odpadá tedy předvrtání. Na upevnění každé kontralatě použijeme alespoň 4 vruty. Ty se uchytí v krokvi v délce 9 cm. Na pojistnou hydroizolaci pak připevňujeme střešní latě podle požadavků konkrétní střešní krytiny.
Izolaci vložte mezi trámy. Izolační deska pod parozábranou působí jako ochrana před perforací. Teprve nyní položíme parozábranu a překryjeme jí celou podlahu včetně trámů. Nařežte minerální skelnou vatu podle mezery (plus 1-2 cm) mezi trámy. Použijte k tomu dvě prkna. Stejně se postupuje, pokud si vyberete čedičovou minerální desku. Vytvořte příčný rošt z hranolů. Mezi latě roštu vložíme izolační desky. Na rošt položte prkna. Mezi dřevem a izolací ještě musí zůstat vzduchová mezera.
Parozábrana a zateplení
Velmi důležitá je správná skladba zateplení. Základem by měla být vždy tepelná izolace, která slouží v zimních měsících k zabránění únikům tepla a v letním období naopak k eliminaci nadměrného přehřívání podkrovních prostor. Pro dosažení potřebné tloušťky izolace můžete vložit další vrstvu izolace i pod krokve, čímž dosáhnete ideální tepelné kvality podkrovního prostoru. Na izolaci osadíte parozábranu, kterou je nezbytné dokonale utěsnit. Přelepte veškeré spoje a zároveň přilepte parozábranu ke všem konstrukcím střechy tak, aby nemohla žádná vlhkost z interiéru pronikat do vrstvy tepelné izolace. Fólie by tak ztratila smysl. Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu a vyztuženy armovací mřížkou. Dále také nalezneme fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti. Snižuje tak tepelné ztráty a tvorbu tepelných mostů.
Parotěs tedy upevníme na rastr, který je již vyplněný izolací. Výhodou je, že tyto fólie mají na sobě samolepicí pásku, takže je nemusíme složitě přichytávat do rastru lepidlem nebo izolační páskou. Jednoduše sejmeme ochrannou pásku a fólii nalepíme tam, kam potřebujeme. Pokud fólii instalujeme, musíme dbát na její dokonalé vypnutí. Jakákoliv vzduchová mezera snižuje účinnost parotěsu a dovolí vlhkosti kondenzovat v izolaci. Samolepicí stranu nalepujeme výhradně na kovový rastr. Pokud instalujeme parotěs mezi krokvemi, lze jej lehce naříznout. Spoje mezi parotěsnou fólií utěsníme pomocí hliníkové pásky. Čím pevněji pásku nalepíme, tím menší budou tepelné ztráty.
Pro kvalitní fungování reflexe termoreflexní parozábrany je třeba zachovat min. 20mm vzduchovou mezeru, která nesmí být vyplněna tepelnou izolací. Parozábrana se na dřevěné latě nebo na krokve připevní sponkovačkou. Otvory po sponkovačce v pásech přelepit k tomu určenou lepicí páskou nebo použít řešení bez sponek.
Instalační vedení a kabeláž
Není potřeba složitého vysekávání do betonu nebo cihlových zdí, kabeláž se jednoduše protáhne za rastrem a rozvede všude tam, kde je potřeba. V místech, kde se budou do sádrokartonu později instalovat zásuvky a vypínače, vyvedeme konce kabelů ven. Pokud protahujeme větší množství kabelů jedním směrem, můžeme je soustředit do tzv. husího krku, tedy do plastového ohebného potrubí, kde zůstanou všechny pohromadě. V případě problému s elektřinou pak nebudeme muset v minerální izolaci za rastrem hledat, kam jsme kabel vlastně položili a který konkrétně vede k jakému spotřebiči nebo do zásuvky.
Opláštění sádrokartonem
Sádrokartonové desky na rastr instalujeme tak, že okraj desky musí být zhruba v polovině šířky profilu rastru. Desky ukotvíme na vruty. Rozteč mezi vruty by měla být cca 20 - 25 cm. Jinak hrozí pád a zlomení sádrokartonové desky.
Montáž sádrokartonu v šikmině
Sádrokarton připevníme nejprve v prostoru u střešních oken. Podle sklonu střechy a následně nainstalovaného rastru přiřízneme panel na oba boky předstěny okna a sádrokarton upevníme na vruty použitelné právě do sádrokartonu. Nyní bude potřeba upevnit sádrokarton pod okno tak, aby zde nevznikl tepelný most a aby teplo, které bude stoupat z budoucího radiátoru pod oknem, cirkulovalo zpět do místnosti a neutíkalo špatně nainstalovaným sádrokartonem do střechy. Pod okno se nasadí CD profil a upevní do původní stěny. Na bočních sádrokartonových stěnách narýsujeme kolmici k podlaze pomocí vodováhy. Opláštění střešního okna se provádí až po jeho osazení. Je nutné dodržet svislý parapet se zalomením a vodorovné nadpraží se zalomením. Zalomení je potřeba z důvodu vytvoření prostoru pro tepelnou izolaci. Omezíte tím tak tepelné mosty. Izolaci vkládejte vždy po celém obvodu okna.
Stavba předstěny
Předstěna bude navazovat na sádrokartonový záklop v šikmině a bude kopírovat nadezdívku pod krokvemi. Abychom nemuseli dlouze vyměřovat a počítat, můžeme si jako pomocníka vypůjčit laserové otočné měřidlo. Pomocí něho pak jednoduše usadíme U profily (roh profilu musí přesně kopírovat čáru laseru). Kolmo na U profily směrem k podlaze dále nasadíme CD profily - nařezané na míru, za rastr uložíme izolaci, případně další elektrickou kabeláž nebo rozvody vody a odpady a předstěnu zaklopíme sádrokartonovými deskami.
Upevnění sádrokartonových desek
Sádrokartonové desky se osazují zásadně podélnou hranou kolmo ke směru montážních profilů, popř. montážních latí. Při opláštění je nutno zachovávat zásadu převazování příčných spár alespoň o jednu vzdálenost mezi profily či latěmi (spáry desek nesmí tvořit kříž). Upevnění sádrokartonových desek se provádí samořeznými šrouby typu TN délky 25-55 mm. Vzdálenost šroubů na stropech a šikmých částech opláštění je max. 20 cm. V případě vyšších mechanických nároků je vhodné k opláštění použít sádrokartonové desky RigiStabil (DFRIEH2) nebo sádrovláknité desky Rigidur. Desky RigiStabil se připevňují k podkonstrukci speciálními šrouby RigiStabil (TUN), desky Rigidur šrouby Rigidur, desky Habito® H šrouby Habito (UMN). Desky Rigidur se v podkroví montují buď technologií tmelené spáry za použití sádrového tmelu MAX s výstužnou páskou nebo technologií lepené spáry (šířka spáry max. 1 mm) za použití lepidla na spáry Rigidur v kartuši.
Tmelení sádrokartonových desek
Každá sádrokartonová deska má na každém konci ze všech stran mírné zkosení nebo prohlubeň. Tato prohlubeň je speciálně tvarovaná proto, abychom mohli ve spoji desek položit perlinkovou mřížku a natáhnout tmel. Mřížka je opět samolepicí, čímž si znatelně ušetříme práci s podlepováním. Mřížku instalujeme na každý sádrokartonový spoj. Tam, kde jsme desky ukotvovali vruty, se mřížka dávat nemusí, ale otvory po vrutech se musí vytmelit. Používáme základní pevnostní tmel, který zabrání popraskání v místech spojů. Tmel namícháme podle pokynů výrobce. Použijeme zednické rovné hladítko, na které naneseme trochu tmelu. Jednoduchými tahy natahujeme tmel do spojů mezi deskami. Při zasychání základního tmelu nezbytně dojde k menšímu propadu tmelu, ale to není žádná závada. Po přebroušení spoje se bude nanášet druhá vrstva. Po úplném zaschnutí a lehkém přebroušení finální vrstvy tmelu pak již můžeme podnikat další povrchové úpravy - sádrokarton lze natírat, tapetovat i obkládat. Šrouby nebo sponky se přetmelí spárovacím tmelem. Spáry mezi sádrokartonovými deskami a hlavy šroubů se zatmelí.
Tipy pro kvalitní podkroví s dlouhou životností
Na závěr je vhodné opatřit výztužnou páskou Habito® Flex vodorovné, šikmé i svislé plochy. Tato páska obsahuje kopolymerové jádro, které přenáší pnutí v konstrukci a zabraňuje tím praskání. Takto můžete ošetřit rohy, kouty i napojení na stěny. Páska se přizpůsobí všem atypickým šikminám, proto nezáleží na úhlu. Stýkají-li se šikmé plochy v podkroví, postup montáže podkonstrukce ani opláštění SDK deskami se nijak nemění. Ve styku šikmých ploch však musí být napojení jednotlivých dílů parozábrany spojité a těsné. K napojení použijte lepící pásky od výrobců parotěsných folií.
Vysoce pevná a nárazu odolná univerzální páska Habito® Flex je složena ze speciálního papíru a vysoce pevného, zkoseného kopolymerového jádra, které zajišťuje trvanlivost, pružnost i pevnost a zabraňuje vzniku prasklin.
Aplikace pásky Habito® Flex:
- Desky se namontují na sraz s mezerou 0-2 mm.
- Desky se namontují s odsazením v koutě o 5-10 mm, které se protmelí v plné tloušťce opláštění.
- Na plochu nasedající desky se v pruhu potřebné šířky nanese spárovací tmel. Přitom je třeba dbát na dostatečné vyplnění koutové spáry tmelem.
- Bezprostředně po uhlazení tmelu je do něho pomocí stěrky „natupo“ vložena výztužná skelná páska.
Alternativní postup aplikace pásky Habito® Flex:
- Desky se namontují na těsný sraz („nasucho“ s mezerou 0-2 mm) nebo s odsazením v koutě o 5-10 mm, které se následně vytmelí.
- Na plochu obou desek se v pruhu potřebné šířky nanese tmel.
- Do vrstvy tmelu se vloží páska Habito® Flex, pomocí aplikátoru se vyrovná a domáčkne. Vytlačený tmel se následně srovná, resp. odstraní.
- Po zaschnutí se pouze kraje pásky přestěrkují a tmel se roztáhne do šířky.
Vnější roh (nároží příčky, ostění okna apod.) se doporučuje zpevnit a vyztužit páskou Habito® Flex, která se vloží do vrstvy tmelu, pomocí aplikátoru se vyrovná a domáčkne. Vytlačený tmel se následně srovná, resp. odstraní. Vnější roh (nároží příčky, ostění okna apod.) je možné zpevnit osazením ochranného rohového ALU profilu. ALU profil se vloží do vrstvy spárovacího tmelu, vyrovná a pomocí stěrky se vytlačený tmel uhladí. Po zaschnutí první vrstvy tmelu se nároží přestěrkuje a čerstvý tmel se roztáhne do šířky.
Páska AquaBead® Flex PRO pracuje na principu poštovní známky. Na jedné její straně je už z výroby nanesená vrstva lepidla, která se vodou aktivuje a páska se do koutu přilepí. Vnitřní strana lišty AquaBead® se navlhčí vodou z rozprašovače, čímž se aktivuje lepidlo. Po cca 20 sec. se lišta usadí na roh. Ručně či pomocí aplikátoru se přitlačí k podkladu a vyrovná se její poloha. Po cca 20 min. Druhou variantou řešení je standardní aplikace tmelu do vzniklé spáry (5-10 mm), následné vložení skelné bandáže a přetmelení. Posledním způsobem je klasické použití akrylového tmelu. Stejný postup opakujeme i v případě všech rohů. Pásku pečlivě přitlačíme k podkladu. Snadné aplikace dosáhneme pomocí speciálních aplikátorů. Pokud aplikátor nemáme k dispozici, můžeme pásku aplikovat (přitlačit) malou špachtlí. Rigips pro správnou aplikaci pásek Habito Flex a AquaBead Flex PRO doporučuje používat speciální aplikační válečky, které pásky pomohou dobře přitlačit k podkladu. Po zaschnutí tmelu přetmelíme už jen kraje pásky slabou vrstvou a zahladíme.
Jestliže při montáži dodržíte správný postup a zvolíte vhodný materiál, konstrukce vám zajistí akustickou izolaci i veškeré požadavky na požární odolnost. S výběrem typu desek, tloušťky izolace i s množstvím materiálu vám pomůže kalkulačka Rigips. Pokud plánujete celé podkroví opláštit svépomocí, doporučujeme absolvovat kurz ve Škole suché výstavby Rigips. Vyzkoušíte si celou montáž rastru, opláštění i tmelení za doprovodu zkušených sádrokartonářů.
tags: #jak #vlozit #izolaci #do #rastru