Vyberte stránku

Venkovní terasa u domu šikovně rozšíří obytný prostor a představuje skvělé řešení, jak propojit zahradu s interiérem. Na rozdíl od pergoly, která může stát i samostatně, je terasa vždy připojená k domu. Z kuchyně k venkovnímu posezení to pak bude opravdu jen pár kroků. Terasa je inženýrské dílo, které musí odpovídat vašemu životnímu stylu, terénu zahrady i nárokům na údržbu.

Plánování terasy: Orientace, velikost a propojení s interiérem

Před samotnou realizací terasy je klíčové zvážit několik aspektů, které ovlivní její funkčnost a vaše pohodlí.

Orientace terasy vůči světovým stranám

Kolik slunce máte rádi a v jakou denní dobu chcete terasu spíš využívat? To rozhodne o její orientaci vůči světovým stranám:

  • Terasa na jih: Zalitá sluncem od rána do večera, ideální pro teplomilce.
  • Terasa na severovýchodě: Slunce ráno a pak až večer.
  • Terasa na jihovýchod nebo západ: Odpolední paprsky, které budou hřát až do večera.
  • Terasa na sever: Pro ty, kteří chtějí být před sluncem spíš schovaní. Tam ale zase většinou nebývají obytné místnosti, ze kterých se na terasu vstupuje.

V každém případě nezapomeňte na vhodné stínění nebo zastřešení, které terasu ochrání před prudkým sluncem nebo přeháňkou. Používají se klasické markýzy, moderní napínací slunečníky, baldachýny i skleněné střechy. Zastřešená terasa vám výrazně rozšíří obytný prostor a využijete ji mnohem víc.

Velikost terasy

Chcete kromě posezení taky gril nebo lehátka? Pak je zahrňte do plánů.

Čtěte také: Vlastnosti betonových terasových desek

Propojení s interiérem

Nejlepší je samozřejmě bezbariérové propojení, a to i z důvodu, že nebudete zakopávat o práh. Dveře by měly být širší než klasické balkonové a nejlépe se hodí posuvné. Jestliže to nejde, zvažte bezpečnostní systém proti zabouchnutí při průvanu.

Osvětlení

Klasické žárovky, LEDky, lampiony nebo světýlka… se správným osvětlením vykouzlíte neopakovatelnou atmosféru. Nezapomeňte promyslet taky přívod elektřiny.

Materiály na podlahu terasy: Výhody a nevýhody

Asi nejdůležitější rozhodnutí se týká materiálu na podlahu terasy. V úvahu vezměte hlavně náročnost údržby a estetickou stránku - hodí se, když terasa vizuálně ladí k interiéru.

Betonové terasy

Rychlé a cenově dostupné řešení, které při správném provedení vydrží dlouhou řadu let. Vyžadují jen minimální údržbu, ale mají jednu nevýhodu - v létě beton akumuluje hodně tepla, kterým se následně ohřívá i dům.

Terasy z přírodního kamene

Zaplatíte za ně sice o něco víc, ale investice se vyplatí. Přírodní kámen je totiž opravdu odolný a nevyžaduje náročnou údržbu.

Čtěte také: Vlastnosti betonových desek na terasu

Dřevěné terasy

Působí útulným dojmem, podlaha ze dřeva je na dotek příjemná a hřejivá. Odolnost dřevěných teras negativním vlivům prostředí závisí na použité dřevině. V případě exotických dřevin a tepelně upraveného dřeva je odolnost proti povětrnostním vlivům, hnilobě, plísním a dřevokaznému hmyzu srovnatelná s odolností WPC teras.

A z jakého dřeva by měla terasová prkna být?

  • Borovice a smrk: Cenově výhodné, ale potřebují častou údržbu a vydrží jen kolem 10 let.
  • Sibiřský modřín: Mnohem odolnější, životnost až 25 let.
  • Exotické dřeviny: Nejnadějnější - nenáročné na údržbu, odolné a pyšní se životností 30 let i víc.

Terasy z WPC (dřevoplastu)

WPC prkna vypadají jako dřevo, ale jsou mnohem odolnější. Obsahují totiž HDPE (ekologický polymer), díky kterému zvládnou všechny rozmary počasí. Ideální složení je 60 % namletého dřeva a 40 % HDPE. Dřevoplast nedělá třísky. Životnost WPC teras se udává na cca 25 let. Terasy Terafest bez problémů čelí všem rozmarům počasí - dešti, sněhu, mrazu i UV záření. Jsou minimálně nasákavé a rezistentní vůči bazénové chemii i slané vodě, a navíc je není potřeba složitě a nákladně udržovat. Terasu stačí občas zamést a opláchnout proudem čisté vody.

WPC prkna Likewood 23 s ochrannou vrstvou jsou nejmodernější WPC prkna, jedinečná nejen svým vzhledem dřeva, ale také svým speciálním nenasákavým, velmi snadno omývatelným povrchem, který z WPC teras Likewood PROTECT a vícebarevných WPC prken dělá vskutku bezúdržbové terasy.

Terasy s klasickou dlažbou

Dřív byly časté, ale dnes už je tolik neuvidíte. Dlažba v létě pálí do nohou, v zimě nebo při dešti se zase promění v neschůdné kluziště. Řešením může být protiskluzová dlažba, kterou využijete taky pro terasu s bazénem. Mrazuvzdorné protiskluzové dlažby pro venkovní použití ideálně zapadnou v podstatě do každého exteriéru. Hlavní výhodou je zejména dlouhá životnost keramických dlaždic a schopnost odolávat i těm největším mrazům, aniž by došlo k jakémukoliv poškození či dokonce prasknutí dlažby.

Čtěte také: Odolné schody z betonu pro terasu

Srovnání WPC terasy vs. dřevěná terasa

Pokud přemýšlíte nad materiálem na venkovní terasu, určitě u vás vyvstane otázka, jestli si pořídit terasu dřevěnou nebo terasu z WPC. Který materiál na venkovní terasu je vhodnější?

Vlastnost Dřevěná terasa WPC terasa
Vzhled Jedinečný přírodní vzhled, věrná imitace obtížná Dobře imituje dřevo, ale nikdy není úplně stejná
Teplotní vlastnosti Příjemně teplá na dotek i na slunci Na silném slunci se více rozehřívá, může pálit
Objemové změny Mění se do šířky, délka stabilní Mění se do délky, šířka stabilní
Odolnost (mechanická) Závisí na dřevině (exotické tvrdé dřevo = vysoká odolnost) Srovnatelná s exotickým dřevem
Odolnost (vlivy prostředí) Závisí na dřevině (exotické dřevo = vysoká odolnost) Vysoká odolnost (hniloba, plísně, hmyz)
Životnost Závisí na dřevině (ověřená, od 10 do 30+ let) Cca 25 let
Stálobarevnost Postupná ztráta barvy (šednutí) Chráněna proti ztrátě barvy
Údržba Není nutné impregnovat pro zachování životnosti (šednutí), lze natírat Není nutné impregnovat (stálobarevnost), některé typy vyžadují penetraci kvůli nasákavosti
Hladkost povrchu Může se kroutit, pouštět třísky, praskat v sukách Obvykle hladký a bezpečný povrch
Ekologie Kácení stromů (některé z plantáží, udržitelné hospodářství) 100% recyklovaný plast a dřevitá moučka

Konstrukční zásady terasového roštu

Z technického hlediska o kvalitě a životnosti terasy rozhoduje především to, co je pod povrchem. Terasový rošt je nosná konstrukce, která musí dlouhodobě fungovat v exteriéru, snášet vlhkost, teplotní změny a statické i dynamické zatížení. Pokud je rošt navržen nesprávně, problémy se neobjeví hned, ale postupně - nejprve pružením, později vrzáním a časem nevratnými deformacemi. Rošt není detail ani doplněk. Je to konstrukční základ celé terasy a jeho návrh nelze dodatečně opravit bez rozebrání celé skladby. Právě proto má smysl věnovat mu stejnou pozornost jako výběru terasových prken.

Pevný a stabilní podklad

Základem správně fungujícího roštu je stabilní podklad. Podklad musí být únosný, rovný a trvale stabilní, bez rizika sedání nebo lokálních pohybů. U betonových desek je nezbytné, aby byly dostatečně vyzrálé, bez prasklin a s vyřešeným odvodněním. Měkké nebo nestabilní podklady vedou k postupnému rozcházení roštu a ke vzniku pnutí v konstrukci.

Odvětrání a práce s vlhkostí

Rošt musí být navržen tak, aby umožňoval přirozené odvětrání celé skladby. Vlhkost, která se dostane pod terasu, musí mít možnost se uvolnit. Nedostatečné odvětrání vede k dlouhodobě zvýšené vlhkosti roštu, což urychluje degradaci dřeva a zvyšuje riziko hlučnosti konstrukce. U nízkých teras je proto potřeba věnovat odvětrání ještě větší pozornost a volit systémová řešení.

Správné rozpony a dimenzování roštu

Rozestupy mezi nosnými hranoly musí vycházet z typu terasových prken, jejich tloušťky a očekávaného zatížení. Příliš velké rozpony vedou k pružení prken, vyššímu namáhání spojů a postupné ztrátě tuhosti terasy. Zmenšování rozponů zvyšuje tuhost a komfort při chůzi, ale musí být v souladu s dimenzemi roštu, aby nedocházelo ke zbytečnému předimenzování.

Dilatace a volný pohyb konstrukce

Rošt nikdy nesmí být „natlačený“ mezi pevné body, jako jsou stěny, obrubníky nebo sloupy. Každý konstrukční systém musí mít možnost přirozeně pracovat. Dilatační mezery umožňují roštu reagovat na změny teploty a vlhkosti bez vzniku vnitřních napětí. Jejich absence se projevuje deformacemi, praskáním a zvýšenou hlučností.

Oddělení roštu od podkladu

Přímý kontakt roštu s betonem nebo jiným nepropustným podkladem je konstrukční chyba. Rošt musí být vždy oddělen separační vrstvou, která omezuje přenos vlhkosti a snižuje bodové zatížení. Separace zároveň pomáhá tlumit vibrace a zlepšuje akustické vlastnosti terasy. Tento princip je důležitý u dřevěných i hliníkových roštů.

Spád a odvodnění

Podklad pod roštem musí být navržen tak, aby umožňoval plynulý odtok vody. Terasa nesmí vytvářet místa, kde se voda hromadí a dlouhodobě stojí. Správný spád podkladu je důležitý zejména u teras na betonových deskách nebo střechách. Voda, která nemá kam odtékat, se vždy stává problémem celé konstrukce.

Rovinnost a přesnost uložení

Rošt musí být uložen v přesné rovině. Nerovnosti v roštu se vždy přenesou do povrchové vrstvy a projeví se při používání terasy. Přesné vyrovnání roštu je základem kvalitní montáže, ať už jde o ruční vyrovnání nebo použití výškově nastavitelných systémů.

Správný výběr spojovacího materiálu

Spojovací materiál je součástí konstrukce a musí být navržen pro dlouhodobé použití v exteriéru. Vruty, klipy a spojovací prvky musí být odolné vůči korozi a kompatibilní s použitým materiálem roštu. Nesprávný spojovací materiál vede k uvolňování spojů, praskání dřeva a zkrácení životnosti celé terasy.

Dřevěný terasový rošt a jeho chování v exteriéru

Dřevěný rošt je v našich klimatických podmínkách nejčastějším řešením. Je přirozený, dobře opracovatelný a kompatibilní s dřevěnými i kompozitními prkny. Zároveň se však jedná o materiál, který reaguje na vlhkost a teplotu. Proto je rozhodující, z jaké dřeviny je rošt vyroben a jak je uložen. Běžně používané průřezy jsou přibližně 45 × 70 mm, 45 × 90 mm nebo 60 × 80 mm. Příliš tenký rošt vede k pružení, které nelze odstranit dodatečným kotvením. U dřevěných prken se nejvíce osvědčují rozpony přibližně 300 až 400 mm.

Typy dřevin pro rošt:

  • Smrk: Často používaný, zejména v tlakově impregnované úpravě. Vyžaduje důslednou ochranu a oddělení od podkladu.
  • Borovice: Vyšší hustota a lepší mechanické vlastnosti než smrk, chová se stabilněji. Stále vyžaduje oddělení od podkladu a dobré odvětrání.
  • Modřín (evropský): Vyšší hustota a přirozená odolnost vůči povětrnostním vlivům. I u modřínu je nezbytné oddělení od betonu a zajištění odvětrání.
  • Sibiřský modřín: Vyšší hustota, výrazná pryskyřičnatost a velmi dobrá odolnost. Vyžaduje přesné dimenzování a kvalitní uložení.
  • Douglaska (douglaska tisolistá): Vyšší pevnost než smrk, dobrá rozměrová stabilita a lepší přirozená odolnost vůči vlhkosti. Velmi vhodná jako roštový materiál.
  • Thermodřevo (thermo borovice, thermo jasan): Tepelně upravené dřevo má sníženou schopnost přijímat vlhkost a lepší rozměrovou stabilitu. Je třeba počítat s tím, že tepelná úprava snižuje houževnatost dřeva.
  • Tropické dřeviny: Používají se u náročných projektů, kde je kladen důraz na maximální životnost, vysokou mechanickou pevnost a dlouhodobou stabilitu. Mají vyšší hustotu a přirozenou odolnost vůči biologickému napadení.

Proč nekombinovat různé dřeviny?

Každá dřevina má jiné fyzikální vlastnosti a jinou míru objemových změn. Kombinování různých dřevin v jedné terase vede k rozdílnému pohybu materiálů, vyššímu namáhání spojů a zvýšenému riziku vrzání. Z technického hlediska je ideální použít stejnou dřevinu na rošt i na terasová prkna.

Hliníkový nosný rošt jako samostatný konstrukční systém

Hliníkový nosný rošt představuje odlišný konstrukční princip než tradiční dřevěný rošt. Nejde o jeho přímou náhradu, ale o systém, který má vlastní fyzikální vlastnosti, výhody i specifické požadavky na návrh. Hliník je rozměrově stálý materiál, který nereaguje na vlhkost, nehnije a nepodléhá biologickému rozkladu. Právě tyto vlastnosti z něj dělají vhodné řešení pro technicky náročné realizace, jako jsou terasy na střechách, nad obytnými prostory nebo v prostředích s vysokou vlhkostní zátěží.

Hliníkový rošt se chová úplně jinak než dřevo. Nejvýraznější vlastností je jeho tepelná roztažnost. Při změnách teploty dochází k měřitelným délkovým změnám profilů, které musí být zohledněny už při návrhu konstrukce. Hliníkový rošt proto nikdy nesmí být navržen jako pevně uzavřený rám bez možnosti pohybu. Dilatační mezery nejsou doplňkem, ale základní podmínkou jeho správného fungování.

Dalším rozdílem oproti dřevu je přenos vibrací a zvuku. Hliník je tvrdý materiál s nízkou schopností tlumit kročejový hluk. Pokud je rošt uložen přímo na pevném podkladu bez separačních vrstev, vibrace se přenášejí do celé konstrukce a mohou se projevit zvýšenou hlučností při chůzi. Z tohoto důvodu je u hliníkových roštů nezbytné používat tlumicí pásky, gumové podložky nebo jiné separační prvky, které přerušují přímý kontakt kovu s podkladem a snižují přenos zvuku.

Hliníkový rošt má vysokou únosnost i při menších průřezech, což umožňuje přesná a čistá konstrukční řešení. Zároveň však vyžaduje velmi přesné uložení v rovině. Hliník se na rozdíl od dřeva „nepřizpůsobí“ drobným nerovnostem podkladu. Každá nepřesnost v uložení se přenese do povrchové vrstvy terasy. Proto se hliníkové rošty často kombinují s výškově nastavitelnými terasovými terči nebo přesnými podložkami, které umožňují jemné doladění výšky.

Z konstrukčního hlediska je hliníkový rošt ideální tam, kde se jeho výhody využijí naplno - dlouhá životnost, rozměrová stabilita a odolnost vůči vlhkosti. Zároveň však vyžaduje systémový přístup, přesný návrh a respektování jeho přirozených vlastností. Pokud se tyto zásady dodrží, hliníkový rošt tvoří technicky velmi spolehlivý základ terasy.

Spodní konstrukce terasy a montáž palubek

Správně a kvalitně provedená spodní konstrukce má zásadní vliv na životnost a stabilitu terasy. Spodní konstrukce musí zaručit, že terasa je rovná a zůstává rovnou i při zatížení. Vlastní provedení spodní konstrukce musí zamezit přímému styku dřevěných dílů se zeminou a chránit tak dřevěné díly před stykem s povrchovou vodou a zemní vlhkostí. Spodní konstrukce se skládá ze základů a nosných dřevěných dílů. Snadné a rychlé je zhotovení základů za použití výškově stavitelných podpěr pro terasy. Tyto podpěry lze použít přímo na zhutněný podklad nebo beton. Terasové podpěry nesou dřevěné nosníky, které jsou k podpěrám připojeny vruty. Po zhotovení základů následuje pokládka dřevěných nosníků. Jejich osová vzdálenost by měla činit maximálně 600 mm. Pro celkové zpevnění spodní konstrukce je vhodné vložit mezi hlavní nosníky příčné nosníky. Jeli spodní konstrukce pro terasu hotová, je možné přistoupit k pokládce palubek.

Připevňování palubek

Terasová palubka o šířce 140 mm z dřeviny Bangkirai nebo jiného tvrdého dřeva se může v závislosti na jejich vlhkosti roztáhnout nebo smrštit až o 7 mm. Je-li terasová palubka připojena dvěma vruty napřímo (na tvrdo) ke spodní konstrukci, dojde s největší pravděpodobností k ulomení (ustřižení) vrutů. Dřevo tak působí na vrut jako nůžky a vystavují jej vysokému namáhání na střih. Riziko stříhání vrutů se výrazně sníží při použití dílů (terasová lišta, terasová hvězda nebo terasový kluzák), které vytváří mezeru mezi spodní konstrukcí a palubkami. V této mezeře mají vruty možnost se ohýbat a lépe tak odolávat namáhání, které do nich přenáší roztahující se nebo smršťující se palubky.

Při spojovaní všech tvrdých dřevin doporučujeme předvrtávat a zahlubovat. Předvrtání zajistí bezpečné zašroubování vrutů a zabrání prasknutí dřeva. Zahloubení přispívá k lepšímu vzhledu spoje. Vzdálenost vrutů od konce palubky by měla být nejméně 120 mm. Palubky mohou na koncích následně praskat i vlivem vysokého zbytkového napětí ve dřevě.

Možnosti montáže palubek:

  • Terasová lišta: Zabraňuje stříhání nerezových vrutů při roztahování nebo smršťování dřeva. Vytváří 13 mm mezeru mezi nosníkem a palubkou. Vyrobena z tvrdého plastu, připevňuje se přes 3 otvory pomocí 3 vrutů. Doporučeno připojovat střídavě na levou a pravou stranu nosníku.
  • Terasové hvězdy: Vzdálenost mezi nosníkem a palubkou je 5 mm. Sestává se ze dvou dílů - podkladu a trnu. Trn se vkládá do otvoru v podkladu a jeho geometrie umožňuje natočením celé hvězdy výběr ze čtyř různých šířek mezer (6 až 9 mm). Po připojení palubek se trn vyjme.
  • Terasový kluzák: Zajišťuje mezeru 10 mm mezi palubkou a nosníkem a současně zamezuje stříhání vrutů. Vhodné pro terasová prkna o šířce 80 až 160 mm a tloušťce do 30 mm. Kluzák se připojuje ze spodní strany palubky.

Výběr spojovacího materiálu

Na vlastní spojovací materiál nepůsobí jen mechanické namáhání, ale i chemické namáhání vyplývající z okolního prostředí (interiér, exteriér) a chemických vlastností dřeva. Toto chemické namáhání způsobuje korozi vrutu. Vlivem kondenzace vlhkosti nebo srážkové vody vzniká okolo vrutu vyluhováním tříslovin ze dřeva agresivní prostředí, kterému musí vrut dlouhodobě odolávat. Není-li vrut schopen odolávat tomuto chemickému namáhání, začne korodovat a zabarvovat dřevo v jeho okolí. Na počátku je jen estetická vada spoje.

Pro korozivní odolnost vrutů je rozhodující, z jakého materiálu jsou vyrobeny. Při volbě materiálu je vždy nutné zohlednit agresivitu prostředí.

Typy vrutů:

  • Ocelové, pozinkované (bílé, žluté): Nejsou vhodné pro terasy a fasády. Nejsou dlouhodobě odolné vůči povětrnostním vlivům.
  • Se speciální povrchovou úpravou: Nejsou vhodné pro terasy. Použitelné pro dočasné stavby.
  • RAPI-TEC® TERASO z martenzitické nerezové oceli třídy C: Mají podobné mechanické vlastnosti jako vruty z uhlíkové oceli, přenášejí vyšší kroutící moment. Nízká odolnost vůči kyselinám a solím, nejsou vhodné do agresivního prostředí.
  • RAPI-TEC® TERASO PLUS a TERASO TOP z austenitické nerezové oceli: Přenesou nižší kroutící moment, doporučuje se používat s předvrtáním.
    • Nerezová ocel A4: Nezbytně nutné u dřevin bohatých na třísloviny (dub, akát), velmi odolná vůči kyselinám.
    • Nerezová ocel A2: Nižší odolnost vůči kyselinám a solím.
    Pozor: Materiály A2 i A4 nejsou vhodné pro použití v prostředí s obsahem chlóru (např. bazény).

Doporučení: Zohlednit vlastnosti a kvalitu spojovacího materiálu, ne cenu.

Zastřešení terasy

Investice do zastřešení terasy představuje z inženýrského hlediska komplexní projekt, který vyžaduje skloubení moderní estetiky s nekompromisní statickou odolností.

  1. Základem moderního zastřešení jsou hliníkové slitiny, nejčastěji typu EN AW-6063 T66. Tento materiál nabízí ideální poměr mezi nízkou vlastní hmotností a vysokou strukturní tuhostí.
  2. Při návrhu zastřešení terasy je kritickým parametrem správné určení sněhové oblasti.
  3. Z technického hlediska doporučujeme bezpečnostní lepené sklo (VSG). Pro projekty vyžadující specifické vlastnosti lze využít i polykarbonát, u kterého je však nutné dbát na vysokou tepelnou roztažnost.
  4. U zateplených fasád používáme výhradně certifikované kotvy s přerušeným tepelným mostem.

Tipy pro různé typy teras

Plánujete novou terasu, ale ztrácíte se v možnostech? Terasa už dávno není jen pár prken na betonu.

  • Klasická terasa, která plynule navazuje na obývací pokoj: Doporučujeme WPC BambooGard.
  • Okolí bazénu: Nejnáročnější disciplína. Naše doporučení: WPC prkna s plným profilem.
  • Dům ve svahu nebo vysoko položené vstupy: Nemusíte navážet tuny zeminy.
  • Terasa na střeše, balkoně nebo nad garáží, kde je hotová hydroizolace (fólie): Řešení: „Plovoucí“ systém na nastavitelných terčích.
  • Členitá zahrada nebo vizuální oddělení funkčních zón: Využijte terasu k definování prostor.
  • Malý panelákový nebo činžovní balkon: I ten může vypadat jako luxusní terasa.
  • Hladká dřevěná terasa bez třísek a vrutů, s dlouhou životností: Dřevěné terasy Softline® z tropického dřeva a Technideck® s unikátním neviditelným systémem upevnění.
  • "Klasická" terasa, tj. s viditelnými spoji a vruty: Vhodná pro tradiční vzhled.

tags: #vše #o #terasove #sterkove #terasy

Oblíbené příspěvky: