Konstrukce sloužící pro garážování dopravních prostředků jsou lehké celodřevěné stavby. Dřevěné garážové stání a garážové přístřešky se využívají jako vedlejší stavby k domům tradiční výstavby v obytných zónách. Výroba nevyžaduje složitá technologická zařízení ani nákladný výzkum a vývoj. Při zpracování klasického přírodního materiálu není nad míru zatěžováno životní prostředí, nevznikají nevyužitelné a těžko odstranitelné odpady. Není proto divu, že se dřevěné konstrukce uplatňují též v oblasti garážování vozidel.
Dřevěné garáže panelového typu
Dřevěná garáž Floranet je jednoduchá dřevostavba panelového typu. Obvodové stěny jsou vyrobeny z profilovaných, čtyřstranně hoblovaných smrkových prken tloušťky 19 mm, přibitých na nosném rámu z hoblovaných hranolků. Nosný rám je vytvořen z hranolů 80 × 80 mm (rohové panely) a 60 × 90 mm. Stěnové dílce se při montáži vzájemně spojují pomocí vrutů, což dává možnost opakované montáže a demontáže.
Garáž se sedlovou střechou
Sedlovou konstrukci střechy se sklonem cca 15° tvoří příhradové vazníky. Bednění střechy je z hoblovaných prken tl. 19 mm, sesazených na pero a drážku. Součástí základní dodávky je provizorní krytina z asfaltové pískované lepenky. Dřevěné garáže jsou dodávány bez podlahy. Stěny garáže jsou uloženy na podkladových impregnovaných hranolcích, které se kotví k základové desce pomocí ocelových kotev a úhelníků. Veškeré dřevěné části jsou bez nátěru. Vrata garáže jsou standardně výklopná, plná, manuálně otvíravá (světlost 2 360 ×1 880 mm) a jsou opatřena zámkem a kováním. V boční stěně může být umístěno okno 790/960 mm (venkovní rozměr rámu), zasklené jednoduchým sklem. Objekt se dodává v rozloženém stavu, zabalený v PE-folii a uložený na jednoúčelové dřevěné paletě. Vrata jsou balena samostatně. Součástí dodávky je jednoduchý montážní návod a spojovací materiál potřebný pro montáž (hřebíky, vruty). Výrobce doporučuje stavbu osadit na betonovou základovou desku (rozměru nepřesahující rozměry objektu) nebo na obvodové základové pásy šířky min. 150 mm, opatřené izolací proti zemní vlhkosti. Dřevěnou konstrukci je třeba co nejdříve po smontování ošetřit vhodným nátěrem na dřevo a doplnit finální krytinu (např. asfaltový šindel nebo plech) s odvodněním. Další úpravy a instalace výrobce neřeší.
Garáž s pultovou střechou
Pultová střecha garáže má sklon 5° a je možno zvolit sklon střechy vlevo či vpravo. Střecha je v základní nabídce chráněna pískovanou lepenkou. Jako finální střešní krytinu doporučuje výrobce profilovaný trapézový plech, případně speciální silnovrstvou izolační fólii. Konstrukční provedení stěn a ostatní souvislosti jsou shodné s garáži se sedlovou střechou.
Tabulka rozměrů garáží Floranet:
Čtěte také: Vlastnosti modřínového stavebního dřeva
| Typ střechy | Půdorys (cm) |
|---|---|
| Sedlová | 300, 400, 600 × 500, 600 |
| Pultová | 300 × 500 nebo 600 |
| Pultová | 400 × 500 nebo 600 |
Dřevěná garážová stání a přístřešky
Garážová stání a přístřešky jsou klasické konstrukce z masivního dřeva (stojky, pásky, vaznice). Střechu tvoří sbíjené vazníky (sedlový tvar střechy), případně robustní příčné nosníky (rovný nebo pultový tvar střechy). Konstrukční díly jsou spojovány dodávanými kovovými spojovacími a kotevními prvky (v pozinkovaném provedení). K výrobě garážových stání se používají masivní smrkové profily, které zaručují potřebnou odolnost proti povětrnostním vlivům. Spoj pozednice se stojkou je v provedení s čepem, což zaručuje vyšší tuhost a stabilitu celé konstrukce.
Dřevo pro střešní konstrukce (krov)
Dřevěný krov je osvědčenou volbou pro většinu staveb, a to nejen díky své pevnosti, ale i přirozené estetice a flexibilitě při konstrukci střech. Při výběru dřeva pro krov je důležité zvážit několik klíčových faktorů, jako je jeho odolnost, pevnost, sušení a ochrana proti škůdcům. Krov má v domě klíčovou roli, kromě toho, že jde o nosnou střešní konstrukci, také pečuje o přenášení zátěže ze střešního pláště do nosných zdí. Aby si krov zachoval své charakteristické vlastnosti, musí být kvalitně zpracován a vyroben z dřeva, které je odolné proti různým vlivům. Dřevo musí splňovat určité požadavky na pevnost, sušení a ochranu proti houbám a hmyzu, čímž se zajistí stabilita a dlouhá životnost celého krovu. Od kvalitně zhotoveného krovu očekáváme životnost nejméně několik desetiletí, což činí výběr dřeva a plánování celého projektu klíčové pro dlouhodobou stabilitu střechy. Při výběru dřeva je nutné postupovat velmi obezřetně a vše pečlivě naplánovat. Ve většině případů je nezbytné obrátit se na projektanta, který navrhne a naplánuje celý projekt. Samotnou výstavbu následně zajistí specializovaná firma, která se postará i o potřebný materiál.
Druhy stavebního řeziva
Dřevo je společně s betonem, ocelí a keramickými výrobky jednou ze zásadních stavebních surovin. Pro stavební konstrukce se nejčastěji používá dřevo jehličnatých dřevin, zejména smrk, borovice, jedle, či modřín. Z listnatých dřevin je nejvíce využíván buk a dub zejména pro spojovací prostředky (kolíky a hmoždíky). Můžeme se setkat se dvěma základními typy řeziva: surové řezivo a technicky vysušené hoblované konstrukční profily.
- Surové řezivo: Dále neopracované s neurčenou vlhkostí, které je zpravidla produkováno na malých a středních pilařských provozech. Řezivo se dělí do čtyř základních sortimentů: latě, prkna, fošny a hranoly. Nevýhodou použití dále nezpracovaného řeziva může být vysoký podíl vody a následné objemové změny a deformace při sesychání do rovnovážné vlhkosti.
- Technicky vysušené hoblované konstrukční profily (KVH): KVH profily (zkratka z německého slova Konstruktionsvollholz) jsou vyráběny z technicky vysušeného řeziva se zaručenou vlhkostí (zpravidla 15 % ±3%). Hranoly jsou většinou mechanicky pevnostně tříděné a podélně nastavované do fixních délek (nejčastěji 13 m a 6 m). Pro podélné nastavování se používá tzv. miniklínový spoj (cink). Při primárním pořezu kulatiny je dbáno na proříznutí dřeně. To zaručuje vyšší tvarovou stálost. Výhody použití KVH profilů jsou především v jeho vyšší stabilitě rozměrů a přesnějším pevnostním zatřídění. KVH profily se vyrábí v širokém rozsahu rozměrů.
Typy dřevin pro stavební účely
Dřeviny lze rozčlenit podle různých hledisek. Botanicky se dělí na jehličnaté a listnaté, obě tyto skupiny pak lze dělit na dřeviny tvrdé a měkké, mezi nimiž však není přesná hranice. Fyzikální a mechanické vlastnosti jednotlivých druhů dřeva se liší nejen podle druhu dřeviny, ale i v rámci jednoho druhu, neboť vliv na vlastnosti dřeva mají i podmínky růstu - podnebí, hustota okolního prostoru, typ půdy apod. Liší se i vlastnosti dřeva z jednoho stromu podle toho, ze které části stromu řezivo pochází. Jehličnaté dřeviny tuzemského původu na stavbě převládají.
- Smrk: Má měkké, poměrně lehké a pryskyřičné dřevo s dlouhými vlákny. Smrkové dřevo je dosti pružné a pevné, zasucha velmi dobře štípatelné. Málo se bortí a sesychá. V interiéru je značně trvanlivé, venku málo odolné. Barva dřeva je žlutohnědá, bez tmavě zbarveného jádra. Používá se prakticky na všechny druhy stavebního řeziva - jako konstrukční dřevo i na stavebně-truhlářské výrobky.
- Jedle: Má dřevo podobných vlastností jako dřevo smrkové. Zpracovatelnost dřeva je o něco horší, pevnost o něco nižší než u smrku. V suchu je jedlové dřevo velmi trvanlivé, méně odolné je v exteriéru. Vysoce trvanlivé je ve vodě. Dřevo je žlutobílé a má málo pryskyřice. Používá se stejně jako smrkové dřevo.
- Borovice: Má dřevo měkké, ale tvrdší než smrk, lehké až středně těžké, křehčí a málo pružné. Má vysoký obsah pryskyřice, proto je velmi trvanlivé i ve vlhku, zejména ve vodě. Dřevo je bílé barvy se žlutočerveným jádrem. Kvůli svým horším mechanickým vlastnostem a velké sukovitosti se na výrobu konstrukcí nepoužívá. Jeho zvláštní barva a originální struktura s častými suky je však velice ceněna architekty.
- Modřín: Má středně těžké dřevo, poměrně měkké, i když tvrdší než smrk či borovice. Barva je žlutobílá s červenohnědým jádrem. Má výbornou trvanlivost jak v suchu, tak i ve vlhku a ve vodě. Je vhodný k použití tam, kde jsou vysoké požadavky na bezpečnost a trvanlivost, a také v místech s proměnlivou vlhkostí a teplotou.
- Buk: Je z listnatých dřevin u nás nejpoužívanější. Má tvrdé dřevo, těžké a dobře štípatelné. Dřevo je pevné, ale málo pružné, značně sesychá a praská. V exteriéru je málo trvanlivé, zato v suchu a ve vodě je jeho trvanlivost vysoká.
- Dub: Má tvrdé, těžké, velmi pevné a pružné dřevo, dobře štípatelné a vysoce trvanlivé. Má úzkou běl a široké hnědé jádro. Dělají se z něj jakostní vlysy a náročné stavebně-truhlářské výrobky. Značnou výhodou je jeho stálost ve vodě.
Pevnostní třídění dřeva
Dřevo vykazuje oproti umělým konstrukčním materiálům (např. oceli) poměrně vysokou variabilitu vlastností. Na rozdíl od umělých konstrukčních materiálů, jejichž jakost může být při výrobě ovlivněna podle účelu použití, lze u rostlého dřeva zabezpečit požadovanou jakost pouze tříděním. Řezivo pro nosné účely by mělo vždy podléhat certifikovanému pevnostnímu zatřídění. Pevnostní třídu řeziva lze získat několika způsoby. Nejčastěji se používá vizuální třídění, které se provádí přímo u výrobce řeziva. Normy pro navrhování dřevěných konstrukcí rozlišují tři základní skupiny pevnostních tříd.
Čtěte také: Žádost o stavební povolení
Současné moderní stavebnictví se opírá o evropské standardy, které definují přesné vlastnosti materiálů, například certifikované řezivo třídy C24. Bezpečnost konstrukce začíná u předvídatelnosti materiálu. Označení C24 není náhodné číslo. Písmeno „C“ (Coniferous) označuje jehličnaté dřeviny a číslo „24“ vyjadřuje charakteristickou pevnost v ohybu 24 MPa. Pokud váš projektant navrhne krov z třídy C24, počítá s tím, že dřevo tuto zátěž unese. Pokud zvolíte stavební řezivo nižší třídy, riskujete prohýbání krokví pod vahou těžké pálené tašky. Pro extrémní rozpětí, kde ani C24 nestačí, se využívají BSH hranoly na míru, které se skládají z více lepených lamel a dosahují ještě vyšších pevnostních tříd.
V certifikátech se často uvádí metoda třídění:
- Strojní třídění: Je přesnější, eliminuje lidskou chybu.
- Vizuální třídění: Provádí jej certifikovaný třídič.
EN 14081-1 je základním pilířem pro každého, kdo vyrábí nebo prodává konstrukční dřevo. Tato norma stanovuje přísná pravidla pro vizuální a strojní třídění dřeva podle pevnosti. Důvěryhodnost certifikátu závisí na autoritě, která jej vydala. Při nákupu dřeva na krov se nenechte odbýt nízkou cenou za metr krychlový.
Vlhkost a další aspekty
Největším nepřítelem dřevostavby je voda. Certifikované řezivo C24 se dodává technicky sušené na vlhkost v rozmezí 12 % až 18 %. Hoblované hranoly mají přesně kalibrovaný rozměr, což znamená, že po osazení krokví získáte dokonale rovnou plochu pro izolaci a sádrokarton. Hoblování má i bezpečnostní aspekt - hladký povrch ztěžuje šíření ohně a znesnadňuje uchycení hmyzu a plísní. Podkroví se často stává obytnou částí domu. Proto je nezbytné, aby konstrukční prvky neuvolňovaly škodlivé látky. KVH hranoly mají výrazně lepší akustické vlastnosti než mokré řezivo. Voda v čerstvém dřevě vede zvukové vlny rychleji.
Mnoho investorů udělá chybu a koupí mokré dřevo ("přímo z lesa") s pocitem, že ušetřili. Toto šetření se však v 90 % případů vrátí v podobě drahých oprav. Dřevo při přirozeném vysychání v konstrukci mění svůj objem. Hranol o průřezu 15x15 cm se při vyschnutí může zmenšit až o několik milimetrů a zároveň se zkroutit podle směru vláken. Pokud mokrý krov uzavřete parozábranou a izolací, vlhkost nemá kam uniknout. Vytvoříte tak dokonalý inkubátor pro plísně a hnilobu. Vlhké dřevo má mnohem vyšší tepelnou vodivost než suché. To znamená, že krov z mokrého dřeva vytváří ve střešním plášti systém tepelných mostů.
Čtěte také: Stavební řezivo Brno: Průvodce
Každá dodávka musí obsahovat Prohlášení o vlastnostech (Declaration of Performance - DoP). Dřevo spadá do třídy D-s2, d0. To znamená střední hořlavost, mírnou produkci kouře a - co je nejdůležitější - při hoření neodkapávají hořící částice (d0). Pentachlorfenol je nebezpečný fungicid, jehož používání je přísně regulováno. Při přebírání dřeva na stavbě zkontrolujte, zda jsou na hranolech jasná razítka s označením C24.
Ochrana dřeva
Vizuální třídění dřeva je založeno na kontrole viditelných charakteristik (suků, šířky letokruhů, odklonu vláken), které ovlivňují mechanické vlastnosti dřeva. Jedná se hlavně o vady růstové (suky, trhliny, nepravidelnosti struktury a barvy) a vady způsobené cizopasnými organismy (plísně, houby) nebo hmyzem (chodby a výletové otvory), jejichž působením vznikají další potenciální ložiska degradace. Mezi hlavní zástupce škůdců patří tesařík, červotoč, hrbohlav, z hub pak kornatka, koniofora a asi nejobávanější dřevomorka.
Doporučuje se do náročnějších aplikací nasytit materiál latí impregnačním roztokem a provést tzv. Impregnaci. Dřevěnou konstrukci je třeba co nejdříve po smontování ošetřit vhodným nátěrem na dřevo. Využívají se exteriérové oleje a lazury, jako je špičková olejová lazúra SAICOS UV-Schutzlasur.
Stavební povolení a garáže dle nového stavebního zákona
Nový stavební zákon, který vstoupil v platnost 1. července 2024, přinesl několik klíčových změn, které mají zjednodušit a zrychlit proces povolování staveb, včetně těch menších, jako jsou pergoly, zahradní domky nebo garáže. Společně s novým stavebním zákonem jsou od prvního července účinné také související prováděcí předpisy.
- Nový stavební zákon rozlišuje 4 kategorie staveb: drobné stavby (např. pergoly, garáže, bazény do 40 m² zastavěné plochy a 5 metrů výšky), jednoduché stavby, vyhrazené stavby a ostatní stavby.
- Většina úkonů souvisejících se stavebními povoleními se přesouvá do digitální podoby. To zahrnuje podání žádosti o stavební povolení, komunikaci s úřady a správu dokumentace. Tento krok by měl výrazně zkrátit dobu vyřízení žádostí.
- Úřady musí reagovat na podání do 30 dnů u jednoduchých staveb a do 60 dnů u ostatních staveb.
Tyto stavby nevyžadují stavební povolení ani kolaudaci. Typicky jde o menší stavby, které splňují určité parametry (např. velikost, vzdálenost od hranic pozemku). Podle nové úpravy patří stavby do 40 m² zastavěné plochy a 5 metrů výšky (například pergoly, garáže či bazény) do kategorie drobných staveb. Obecně platí, že stavební povolení nevyžadují stavby, jejichž výměra nepřekračuje 25 metrů čtverečních. Stavba by také měla být umístěna alespoň 2 metry od hranice pozemku, její výška by neměla přesahovat 5 metrů a měla by mít jen jedno podlaží. Všechna kritéria si prostudujte. Odpadne vám tak spousta starostí včetně případné kolaudace garáže.
JES (Jednotné environmentální stanovisko) slučuje dříve samostatná vyjádření dotčených orgánů v oblasti životního prostředí do jednoho dokumentu. Jedná se o digitální systém, který umožňuje komunikovat se stavebním úřadem elektronicky.
Stavba garáže: Důležité aspekty
Pokud se rozhodnete garáž vybudovat svépomocí, je právě zděná varianta tou nejpravděpodobnější. Svůj účel však poměrně dobře splní i dřevěná nebo plechová garáž. Stavba dřevěné garáže je jednodušší na realizaci, rychlejší a pravděpodobně také finančně příznivější. S dřevěnou garáží je naopak spojena větší potřeba pravidelné údržby, jako například důkladný nátěr. Více také budete myslet na požární bezpečnosti. Stavba dřevěné garáže lze zrealizovat několika způsoby. Nejoblíbenější možností je pořízení hotové stavebnice, kterou si podle návodu sestavíte. Nemyslete si ale, že půjde o úkol stejně jednoduchý, jako postavit skříň z obchodu s nábytkem. Kompletace dřevěné garáže ze stavebnice bude stále vyžadovat určitý um a více páru zkušených rukou. Další možností je stavba garáže svépomocí nebo naopak stavba na klíč.
Před zahájením stavby
Některé aspekty nové garáže je samozřejmě nutné mít rozmyšlené už před zahájením stavby. Jde třeba o místo, na které garáž umístíme. Vyberte ideálně rovný kus pozemku. Vyhnete se tak složitějším terénním úpravám. Rozhodně byste také měli mít rozmyšleno, zda garáž stavíte samostatně nebo jako přístavbu garáže k domu. V případě stavby zděné garáže se také rozhodně vyplatí nechat si odborníkem vypracovat projekt. Toto se vás týká jak v případě, že stavíte garáž svépomocí, tak také ve chvíli, kdy se rozhodnete pro realizaci na klíč.
Základy
Dřevěná garáž se neobejde bez dostatečných základů. Můžeme se setkat s třemi nejčastějšími pojmy: základová deska, základové pásy a patky. Poslední dva jmenované typy se někdy označují jako jednoduché základy. Jejich příprava je totiž snazší. Při rozhodování, který typ základů zvolit, je jedním z určujících faktorů také typ podlahy, který v garáži plánujete. Pokud si vystačíte se zámkovou dlažbou či například s betonovými dlaždicemi, můžete zvolit základové pásy nebo patky. V případě, že plánujete interiérovou podlahu, jakou může být keramická dlažba, epoxidová stěrka nebo například kamenný koberec, bude rozhodně lepší vybudovat kompletní základovou desku.
Parametry a složení základů dostatečných pro vaši stavbu bude obsahovat projekt. Důležitým krokem je ohraničení obrysů základové desky. To se nejčastěji provádí prostřednictvím kolíků a provázku. Použít můžete také vápno, kterým nakreslíte linku nebo dřevěné lišty. Dále bude následovat samotný výkop. Prvních 15 centimetrů vyčleňte pro štěrkový podklad. Zbytek tvoří prostor pro železobeton. K tomu nejčastěji slouží betonové desky. Myslete na to, že betonová deska by na každé straně měla být o 5 centimetrů větší než plánovaná stavba. Po dokončení výkopu můžete přikročit k položení štěrkové vrstvy. Hlavní betonový povrch je následně potřeba zpevnit kari sítí, která zabezpečí, že hotová betonová deska bez problémů udrží váhu auta. Bez ocelové sítě by navíc beton po čase praskal. Při realizaci podlahy myslete také na odvodnění garáže, aby nedocházelo k situaci, kdy se uprostřed garáže bude hromadit voda. Ideálním preventivním opatřením je umístění odvodňovacího žlabu přímo před garážovými vraty. Odvod vody z garáže pak vyřeší odvodňovací žlab v její podlaze.
Odvětrávání garáže
Při plánování stavby pro parkování auta byste neměli opomenout ani dobré odvětrání garáže. Myslete na to, že v garáži budete nezřídka pracovat s potenciálně nebezpečnými chemikáliemi. Proto je potřeba myslet na dobré odvětrání. Norma v tomto případě hovoří o ploše cca 15×15 centimetrů na jedno parkované auto. Doporučení pak hovoří o umístění dvou větracích otvorů, s tím, že jeden bude u střechy a druhý u podlahy, a to ideálně na protější zdi od garážových vrat. Toto se však týká pouze nevytápěných garáží. U vytápěných je nutné odvětrávat prostor vzduchotechnikou. Na řadu tedy přichází ventilace do garáže. V případě, že tyto náležitosti nedodržíte, můžete mít potíže u případné kolaudace.
Střecha
Na řadu přichází další delikátní operace, kterou je stavba střechy. Stěžejní je samozřejmě určit si, zda bude střecha sedlová nebo pultová. Od toho se bude odvíjet další proces. Ideální opět bude, pokud se stavby základů pro střechu ujme zkušený tesař. Budete tak mít jistotu, že střecha zkrátka vydrží. U pultové střechy oceníte její elegantní a čistý vzhled. Výborně se k tomuto typu střechy hodí například plechová krytina. Stále populárnější řešení nabízí také ekologické zelené střechy. Pro rovnou střešní plochu je osazení rostlinami ideální.
Pokud naopak upřednostňujete tradičnější a nadčasový vzhled, můžete sáhnout po sedlové střeše, která je typická především pro klasické rodinné domy. Na sedlovou střechu můžete zvolit plechovou i pálenou střešní krytinu. Řešení však nabízí například také moderní střešní tašky přímo osazené solárními panely. Stejně jako pultovou, můžete i tradiční sedlovou střechu až do poměrně výrazného sklonu osadit rostlinami a vytvořit tak přírodní krytinu, která navíc nabízí vynikající izolační vlastnosti.
Dokončení a údržba
Stavba už je funkční, jen tomu ještě něco chybí. Jde především o omítku, která garáži dodá nejen na kráse, ale také na odolnosti. Fasádních omítek existuje nepřeberné množství. Nejlevnější a nejrozšířenější variantu představují akrylátové fasádní omítky. S tímto druhem nátěru se však pojí větší potřeba údržby. Poměrně rychle se totiž špiní. O něco lépe jsou na tom silikátové fasádní omítky, které díky vysoké odolnosti vůči UV záření v průběhu let méně ztrácejí původní odstín. Ve srovnání s akrylátovými povrchy se tak rychle nazašpiní. Naopak však docela prosakují vodu. Kompromisem mezi těmito typy fasádních omítek jsou pak silikonové nátěry, které dobře odolávají UV záření, jsou paropropustné, ale zároveň zabraňují vniknutí vody. Také údržba je ve srovnání s akrylátovým typem o něco příjemnější.
Fasádní omítka však není to jediné, čím lze stavbu funkčně i esteticky dokončit. Nabízí se například dřevěné, kamenné nebo keramické obložení, které může například imitovat cihly. Na trhu naleznete mimo jiné také fasádní hliníkové plechy. Při výběru konkrétního materiálu však vždy vezměte do úvahy vzhled a provedení fasády vašeho domu. Zkrátka by vše mělo společně ladit. Na řadu přichází také umístění garážových vrat a případně i oken. Garážová vrata si nechejte namontovat přímo od firmy, kde jste je zakoupili.
Normy a rozměry garáží
Rozměr, jaký vaše garáž bude mít, je samozřejmě jen na vás. Nejspíše ale neuškodí inspirovat se normami, které se velikosti garáže věnují. Norma garáže je známá pod označením ČSN 73 6058. ČSN pro garáže vyšla v roce 2011 a stále platí. Zabývá se minimálními rozměry jednotlivé, řadové a hromadné garáže v závislosti na rozměrech auta. Určující je tedy velikost parkovaného vozu. Norma hovoří o tom, že garáž by parkovaný vůz měla přesahovat 20 cm před autem a 80 za ním. Jinými slovy by vnitřní prostor garáže měl být o metr delší než auto. Myslí se také na rezervu do stran. Ta by v pravo měla činit 20 centimetrů a u strany řidiče minimálně 80 centimetrů. Garáž pro Škodu Octavii (délka 4689 mm, šířka 1829 mm) by tak měla být dlouhá minimálně 5,5 metrů, (ideálně však 6 metrů) a široká 2,8 metrů.
Myslete také na to, že rozměry aut se průběhu let neustále zvětšují. Garáž naopak budujete s tím, že vám bude sloužit desítky let. V garáži také neparkujeme jen auto. Můžeme zde mít dílnu, nářadí, schovávat zde zahradní nábytek nebo parkovat i motorku. Na toto všechno při rozmýšlení rozměrů garáže myslete.
tags: #stavebni #drevo #na #strechu #garaze #informace