Dřeviny se dělí botanicky na jehličnaté a listnaté, přičemž obě tyto skupiny lze dále rozdělit na dřeviny tvrdé a měkké. Fyzikální a mechanické vlastnosti jednotlivých druhů dřeva se liší nejen podle druhu dřeviny, ale i v rámci jednoho druhu, neboť vliv na vlastnosti dřeva mají i podmínky růstu - podnebí, hustota okolního prostoru, typ půdy apod. Liší se i vlastnosti dřeva z jednoho stromu podle toho, ze které části stromu řezivo pochází.
Jehličnaté dřeviny a jejich vlastnosti
Jehličnaté dřeviny tuzemského původu na stavbě převládají. Nejvíce se používá smrk, který má měkké, poměrně lehké a pryskyřičné dřevo s dlouhými vlákny. Smrkové dřevo je dosti pružné a pevné, zasucha velmi dobře štípatelné. Málo se bortí a sesychá. V interiéru je značně trvanlivé, venku málo odolné. Barva dřeva je žlutohnědá, bez tmavě zbarveného jádra. Používá se prakticky na všechny druhy stavebního řeziva - jako konstrukční dřevo i na stavebnětruhlářské výrobky.
Jedle má dřevo podobných vlastností jako dřevo smrkové. Zpracovatelnost dřeva je o něco horší, pevnost o něco nižší než u smrku. V suchu je jedlové dřevo velmi trvanlivé, méně odolné je v exteriéru. Vysoce trvanlivé je ve vodě. Dřevo je žlutobílé a má málo pryskyřice. Používá se stejně jako smrkové dřevo.
Borovice má dřevo měkké, ale tvrdší než smrk, lehké až středně těžké, křehčí a málo pružné. Má vysoký obsah pryskyřice, proto je velmi trvanlivé i ve vlhku, zejména ve vodě. Pryskyřice však není v dřevní hmotě rozložena rovnoměrně, proto je borovicové dřevo náchylné k jejím výronům. Dřevo je bílé barvy se žlutočerveným jádrem. Kvůli svým horším mechanickým vlastnostem a velké sukovitosti se na výrobu konstrukcí nepoužívá. Jeho zvláštní barva a originální struktura s častými suky je však velice ceněna architekty.
Modřín a jeho specifické vlastnosti
Modřín má středně těžké dřevo, poměrně měkké, i když tvrdší než smrk či borovice. Barva je žlutobílá s červenohnědým jádrem. Má výbornou trvanlivost jak v suchu, tak i ve vlhku a ve vodě. Je vhodný k použití tam, kde jsou vysoké požadavky na bezpečnost a trvanlivost, a také v místech s proměnlivou vlhkostí a teplotou.
Čtěte také: Žádost o stavební povolení
Charakteristickým rysem modřínu jsou silně vyvinuté rozdíly mezi zimními a letními nárůsty dřeva. V jádru kmene červenohnědé dřevo střídá světle hnědé tím dává modřínu jedinečnou pohledovou strukturu, která pohladí oči každého milovníka přírodních materiálů. Když je modřín vystaven povětrnostním vlivům, postupem času zešedne a dlouhou dobu minimálně mění svou strukturu.
Výsledkem pomalejšího růstu než jiné jehličnany jsou úzké roční letokruhy se vzdáleností mezi letokruhy pouze mezi 1-1,5 mm. Kromě toho existuje jasný rozdíl mezi jádrovým a bělovým dřevem a podíl jádrového dřeva může často činit více než 90%. Jádrové dřevo je samo o sobě trvanlivé a dřevo modřínu evropského se proto často používá jako náhrada za dřevo impregnované tlakem.
Modřín je po celou dobu růstu levotočivý, na rozdíl od smrku a borovice, které jsou nejprve levotočivé a poté pravotočivé. To znamená, že se modřín více kroutí, což klade větší nároky na upevnění modřínové fasády. Suky jsou černohnědé a ve dřevě se mohou objevit kapsy z pryskyřice.
Tabulka vlastností vybraných jehličnatých dřevin
| Dřevina | Tvrdost | Trvanlivost | Barva | Použití |
|---|---|---|---|---|
| Smrk | Měkké | V interiéru trvanlivé, venku málo odolné | Žlutohnědá | Konstrukční dřevo, stavebnětruhlářské výrobky |
| Jedle | Podobné jako smrk | V suchu velmi trvanlivé, méně odolné v exteriéru, vysoce trvanlivé ve vodě | Žlutobílá | Stejné jako smrkové dřevo |
| Borovice | Měkké, ale tvrdší než smrk | Velmi trvanlivé i ve vlhku, zejména ve vodě | Bílá se žlutočerveným jádrem | Architektonické prvky |
| Modřín | Středně těžké, poměrně měkké | Výborná trvanlivost v suchu, vlhku i ve vodě | Žlutobílá s červenohnědým jádrem | Bezpečnostní a trvanlivé konstrukce, místa s proměnlivou vlhkostí a teplotou |
Zpracování a ochrana modřínového dřeva
Díky velkému podílu jádrového dřeva má modřín větší trvanlivost než borovice a smrk, aniž by dosáhl stejné trvanlivosti jako borovice impregnovaná tlakem. To je zvláště výrazné tam, kde je dřevo v přímém kontaktu s půdou nebo cihlami / betonem. V těchto oblastech je nutné použít dřevo impregnované tlakem, aby se dosáhlo přijatelné trvanlivosti.
Modřín lze impregnovat tlakem, a to by mělo být provedeno vždy, pokud bude dřevo v přímém kontaktu s půdou nebo cihlou / betonem. Tlaková impregnace je však pouze ve vnějším běli, a proto je ochranný účinek omezený.
Čtěte také: Stavební řezivo Brno: Průvodce
Veškeré dřevo musí být v maximální možné míře chráněno „strukturální ochranou“, což znamená, že plánujete a stavíte tak, aby bylo dřevo odvětráváno a voda byla odváděna tak, aby materiál mohl vyschnout.
Dřevo je přírodní materiál a nakonec zešedne. Je dobré chránit dřevo za sucha vhodnými prostředky na ochranu dřeva - buď lakem nebo transparentními prostředky na dřevo. Je důležité však vědět, že se modřínové fasády obtížně ošetřují prostředky na ochranu dřeva na bázi vody.
Druhy modřínového řeziva a jeho využití
Specializujeme se na zpracování modřínu. Jedná se převážně o modřínové řezivo - nesušené i sušené polotovary pro výrobu masivních podlah, fasád, teras nebo obkladových palubek. Také vyrábíme modřínové řezivo - latě, prkna, fošny, hranoly, fošny. Řezivo z modřínu pro hoblování dodáváme v řezaných toušťkách 24mm, 29mm, 31mm, 34mm, 51mm, šířkách 120mm, 158mm a délkách 3000-5000mm ve smíšené kvalitě ABC.
Druhy modřínového řeziva:
- Truhlářské řezivo: Modřínové, borové, dubové, bukové a jasanové fošny.
- Stavební řezivo: Smrková prkna, fošny, hranoly, střešní latě a krovy.
- Palubky: Obkladové a podlahové palubky různých rozměrů.
- Hoblovaná prkna: Čtyřstranně ohoblovaná prkna/plotovky a fasádní latě.
- KVH hranoly: Sušené hoblované KVH hranoly pro okamžité použití.
- Terasová prkna: Hladká nebo drážkovaná terasová prkna z mnoha exotických dřevin.
Využití modřínového řeziva:
- Konstrukce domů
- Zahradní stavby
- Dočasné stavby
- Konstrukce zárubní
- Podbíjení střech a stropů
- Výroba pergol a zahradních altánů
- Šalování betonu
- Ploty a zahradní nábytek
- Venkovní podlahy a terasy
- Obložení budov a fasád
- Kvalitní nábytek
Sušení modřínového řeziva
Sušení modřínu je klíčovým krokem v přípravě dřeva pro stavební účely. Dřevo, které má vynikající fyzikálně-mechanické vlastnosti najde uplatnění nejenom v oboru stavebnictví. Pryskyřice s antibakteriálními účinky jsou využívány například i ve farmacii k výrobě různých léčivých přípravků. Modřín je ale převážně používaný jako stavební materiál. Tvrdost a vysoká odolnost vůči zátěži jsou vlastnosti, které se přímo nabízí k využití na výrobu podlahových prken. Vzhledem k jeho rezistenci vůči vlhkosti je velmi vhodný na terasové podlahy, cestičky v zahradě, stavbu parních saun a do všech míst, kde je běžně zvýšená vlhkost ovzduší.
Metody sušení modřínu:
- Přirozené sušení: Dřevo je vystaveno přírodním podmínkám, jako je slunce a vítr. Nevýhodou je dlouhá doba sušení a riziko poškození dřeva.
- Umělé sušení: Tento proces zahrnuje použití teplovzdušných sušáren, kde je dřevo sušeno pomocí řízené cirkulace vzduchu a zvýšené teploty. Nevýhodou může být deformace prkna a snížená pevnost a životnost stavebních prvků.
Při sušení modřínového řeziva je důležité sledovat jak teplotu, tak relativní vlhkost vzduchu. Vysoké teploty (20-30 °C) v kombinaci s vlhkostí kolem 25 % mohou způsobit, že dřevo je náchylné k zamodrání, což je proces, kdy se na povrchu dřeva objevují nevzhledné skvrny, často způsobené houbami.
Čtěte také: Pravidla pro Ploty
Dřevo by mělo být ukládáno s dostatečnými mezerami pro zajištění dobrého proudění vzduchu, což pomáhá urychlit proces sušení a minimalizovat riziko zapaření. V letních měsících je doporučeno zajistit stínění dřeva proti přímému slunečnímu záření, které může způsobit neviditelné trhliny a snížit mechanické vlastnosti dřeva.
Vizuální kontrola a kvalita řeziva
Při vizuálním posuzování kvality řeziva, zejména z pohledu jeho pevnosti, se jako hlavní kritérium používá šířka letokruhů, případně výskyt a rozsah vybraných druhů vad. Šířku letokruhů lze s úspěchem použít pro orientační představu o pevnosti řeziva, ale pouze při dodržení určitých pravidel. V praxi se běžně využívá poučka, že řezivo se širokými letokruhy má horší kvalitu (nižší hustotu, nižší pevnost apod.) než řezivo příslušné dřeviny s úzkými letokruhy. Ve skutečnosti se nejedná o vliv šířky letokruhu, ale podstatné je zejména zastoupení letního dřeva v letokruhu, které je nositelem pevnosti. Toto pravidlo ovšem platí jen pro jehličnaté dřeviny!
Pro kruhovitě pórovité dřeviny, kam řadíme například dub nebo jasan, platí naprosto opačné pravidlo. A to, že s rostoucí šířkou letokruhu roste podíl letního dřeva v letokruhu, a tedy i hustota a pevnost dřeva.
Jedná se hlavně o vady růstové (suky, trhliny, nepravidelnosti struktury a barvy) a vady způsobené cizopasnými organismy (plísně, houby) nebo hmyzem (chodby a výletové otvory), jejichž působením vznikají další potenciální ložiska degradace. Mezi hlavní zástupce škůdců patří tesařík, červotoč, hrbohlav, z hub pak kornatka, koniofora a asi nejobávanější dřevomorka, kterou lze s ohledem na její urputnost označit za královnu.
tags: #stavebni #rezivo #modrin #vlastnosti