Nový stavební zákon (NSZ), zákon č. 283/2021 Sb., je účinný již řadu měsíců, ale diskuse kolem něj neutichají. Jeden z výkladových problémů v praxi činí i přechodné ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím obsažené v § 329 NSZ. Důležitost tohoto ustanovení neradno podceňovat - cesta ke každé stavbě vyžadující povolení začíná vypracováním projektové dokumentace. K tomu je potřeba vědět, podle jakých vyhlášek má být projektová dokumentace vypracovaná.
Přechodné ustanovení a jeho výklad
Přechodné ustanovení v § 329 odst. 1 NSZ stanoví možnost stavebníka ve vyjmenovaných případech předložit dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů (namísto projektové dokumentace zpracované podle NSZ) jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení podané do 30. června 2027. Tento příspěvek se zaměřuje na písmeno b) citovaného ustanovení, tj. situaci, v níž jde o „dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, doplněnou o architektonicko-stavební řešení a stavebně konstrukční řešení zpracované podle prováděcího předpisu k tomuto zákonu“.
Výklad Ministerstva pro místní rozvoj (MMR)
Odbor stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) vydal k zmiňovanému přechodnému ustanovení své stanovisko v květnu 2024. V něm dospěl k názoru, že ustanovení se uplatní na případy, kdy práce na dokumentaci započaly ještě za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SSZ), a vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. V případě vyhrazených staveb práce na dokumentaci musely začít do 31. 12. 2023; v případě jakýchkoli jiných staveb do 30. 6. 2024. Tuto skutečnost má být zpracovatel projektové dokumentace povinen doložit. MMR ve svém výkladovém stanovisku stanoví, že klíčovým faktorem je datum zahájení prací na dokumentaci. Projektovou dokumentaci zpracovanou podle Prováděcích předpisů k SSZ lze použít pouze tehdy, pokud práce na ní byly zahájeny do 30. 6. 2024.
Odlišný názor a argumentace
S tímto výkladem MMR se neztotožňujeme. Podle našeho názoru je možné v rámci přechodného období do 30. 6. 2027 postupovat podle staré i nové vyhlášky. Volba je na stavebníkovi, který bude zadávat vypracování projektové dokumentace. Výklad MMR není v této části blíže odůvodněn, a nelze proto určit na základě jaké právní analýzy k takovému závěru MMR dospělo. Není ani zřejmé, odkud čerpá požadavek týkající se zahájení prací v uvedených termínech pro aplikaci přechodného ustanovení. Z jazykového výkladu ustanovení tento požadavek neplyne. Podle důvodové zprávy bylo účelem ustanovení minimalizovat dopady nové právní úpravy na stavebníky, resp. zpracovatele projektové dokumentace, posílit právní jistotu a ochranu práv nabytých v dobré víře na základě předchozí právní úpravy.
Důvodová zpráva k tzv. věcné novele NSZ (zákon č. 152/2023 Sb.), ve které bylo navrženo znění nového odstavce 5, v § 329 zmiňuje, že toto ustanovení je zavedeno ve vazbě na umožnění zpracování projektové dokumentace podle stávajících právních předpisů u staveb, u kterých byla žádost podána do 30. 6. 2026 nebo byla do tohoto data zahájena. Jinými slovy, účelem ustanovení bylo umožnit stavebníkům, resp. zpracovatelům projektové dokumentace zpracovat a předložit projektovou dokumentaci do 30. 6. 2027 podle dosavadních právních předpisů (tj. platných v době staré právní úpravy), bez ohledu na datum zahájení prací na dokumentaci.
Čtěte také: Získejte stavební povolení bez potíží
Nadto se obáváme, že požadavek MMR doložit zahájení prací v uvedených termínech uvedením v průvodní zprávě projektové dokumentace je v praxi snadno zneužitelný a nevynutitelný. Stavební úřady totiž nemají prostředky, jak si ověřit pravdivost tvrzení v průvodní zprávě. Tento požadavek se proto jeví jako nadbytečný.
Stanovisko ČKAIT
S výkladem MMR se neztotožňuje ani ČKAIT, která požaduje jeho změnu. Podle ČKAIT z textu zákona jednoznačně vyplývá, že předložit projektovou dokumentaci pro povolení záměru zpracovanou podle dosavadních právních předpisů je možné do 30. 6. 2027, byť ani ČKAIT tuto argumentaci dále nerozvíjí. ČKAIT na druhou stranu zdůrazňuje, že podle textu zákona lze projektovou dokumentaci zpracovanou podle Prováděcích předpisů k SSZ předložit do konce června 2027, a to bez ohledu na datum zahájení prací na ní.
Prováděcí předpisy a jejich použitelnost
Zákonodárce předvídal při schválení znění NSZ možnost, že nové prováděcí předpisy nebudou vydány spolu s účinností NSZ. V § 332a proto stanovil přechodné ustanovení, podle kterého se do doby vydání prováděcích právních předpisů - nejpozději však do 1. 7. 2027 - postupuje podle dosavadních právních předpisů k provedení § 194 SSZ („Prováděcí předpisy podle SSZ“). Pokud by byly části Prováděcích předpisů podle SSZ v rozporu s NSZ, nepoužijí se. Nové prováděcí předpisy podle § 152 NSZ však byly na poslední chvíli přijaty (převážně) s účinností od 1. 7. 2024.
Výchozím pravidlem pro použitelnost prováděcích předpisů je ujasnit si, podle jaké vyhlášky bude projektová dokumentace vypracována ve smyslu jejího obsahu - zda podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., nebo podle nové vyhlášky č. 131/2024 Sb. Jak již bylo uvedeno výše, podle názoru MMR se při zahájení prací na projektové dokumentaci po 1. 7. 2024 musí postupovat pouze podle nové vyhlášky. Podle našeho názoru je možné v rámci přechodného období do 30. 6. 2027 postupovat podle staré i nové vyhlášky.
Pokud je projektová dokumentace vypracovaná co do jejího obsahu podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., aplikují se i ostatní Prováděcí předpisy podle SSZ. Obdobně v případě vypracování projektové dokumentace podle nové vyhlášky č. 131/2024 Sb. se aplikují ostatní Nové prováděcí předpisy. Nelze tak kombinovat vypracování projektové dokumentace co do obsahu podle nové vyhlášky č. 131/2024 Sb. a podle vyhlášek o požadavcích na stavby podle staré právní úpravy. Výjimkou z tohoto pravidla je právní úprava obsažená ve zmíněném § 329 odst. 1 písm. b) NSZ. Podle tohoto písmena má být projektová dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vypracovaná podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. doplněná o architektonicko-stavební řešení a stavebně konstrukční řešení podle vyhlášky č. 131/2024 Sb. (jedná se o tzv. jednotnou projektovou dokumentaci).
Čtěte také: Izolace proti vlhkosti
Jednotná projektová dokumentace a změny v řízení
Pokud byla podána žádost o povolení záměru po 1. 7. 2024, řízení poběží podle nové právní úpravy, tedy jednotně. Je proto logické, že pouhá dokumentace pro vydání územního rozhodnutí není dostačující, jako tomu bylo v případě územního řízení podle staré právní úpravy, a musí být doplněna podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 131/2024 Sb. V tomto případě se budou posuzovat požadavky pro stavbu podle Prováděcích předpisů k SSZ. Kupříkladu v situaci, kdy je vydáno pravomocné územní rozhodnutí a stavebník žádá o povolení záměru podle NSZ, se analogicky, pokud je dovoleno použít projektovou dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí zpracovanou podle Prováděcích předpisů k SSZ, pouze má doplnit o obsah v části stavebního povolení k povolení záměru podle NSZ, nelze požadovat, aby byla celá projektová dokumentace přepracovaná dle požadavků Nových prováděcích předpisů. Nové prováděcí předpisy jsou v některých ohledech benevolentnější, například co se týče počtu parkovacích míst nebo výšky místností, což může ovlivnit náklady na výstavbu.
Požadavky na novelu NSZ a dvoukolejnost právní úpravy
V souvislosti se zmiňovaným § 329 odst. 1 písm. b) NSZ požaduje ČKAIT ve svém otevřeném dopise ministrovi urychlené přijetí novely NSZ. Požadovaná novela by měla umožnit v přechodném období do 30. 6. 2027 žádat o povolení staveb, jejichž příprava byla zahájena do 30. 6. 2024, podle staré právní úpravy. Tyto stavby by měly být povoleny podle SSZ procesně, formálně i obsahově, a to včetně kolaudace. Pokud stavebníci z jakéhokoli důvodu nestihli podat žádost o územní rozhodnutí za účinnosti staré právní úpravy, tj. do 30. 6. 2024, domníváme se, že proti požadavku ČKAIT svědčí hned několik argumentů.
Znění NSZ bylo publikováno ve Sbírce zákonů na konci července 2021. Je nutno uznat, že legisvakanční lhůta byla u takto komplexního předpisu krátká a ohledně znění NSZ se vedly četné politické diskuse. Navzdory novelám NSZ však zůstala právní úprava jednotnosti povolovacího řízení beze změny. Stavebníci proto od této doby museli předpokládat, že povolovací řízení se nadále nebude rozpadat do fází územního a stavebního řízení. Z tohoto důvodu nemohli rozumně očekávat, že projektová dokumentace pro územní rozhodnutí bude dostačujícím podkladem pro povolení záměru podle nové právní úpravy. Shodně bylo přechodným ustanovením postaveno najisto, že žádosti o územní rozhodnutí podle SSZ lze podávat do 30. 6. 2024 a že po tomto datu se veškeré žádosti budou posuzovat podle NSZ.
Z praxe je známo, že příprava projektové dokumentace pro velké projekty trvá měsíce až roky, a to hlavně s ohledem na potřebu zapracování požadavků dotčených orgánů státní správy. Pokud stavebníci z jakéhokoli důvodu nestihli podat žádost o územní rozhodnutí do konce června 2024 a mají v rukou projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí, je tato dokumentace přesto nadále použitelná. Je pouze potřeba její doplnění ve smyslu přílohy č. 13 vyhlášky č. 131/2024 Sb.
Požadovaná novela NSZ by v praxi navíc znamenala dvoukolejnost právní úpravy. Povolovací a kolaudační řízení o stavbách, jejichž příprava byla zahájena do 30. 6. 2024 (včetně prací na projektové dokumentaci), by se řídila starou právní úpravou. Naopak řízení týkající se staveb, na nichž byla příprava zahájena od 1. 7. 2024, by se řídila novou právní úpravou. Jinými slovy, stavební úřad by zkoumal, zda práce na stavbě, příp. projektové dokumentaci, byly zahájeny před 30. 6. 2024, a podle toho aplikoval relevantní právní úpravu. V této souvislosti připomínáme, že podle výše citovaného stanoviska MMR se zahájení prací v období do 30. 6. 2024 prokazuje pouze uvedením data zahájení prací na projektové dokumentaci (v průvodní zprávě). Opravdu by stačilo v průvodní zprávě uvést, že práce byly zahájeny do 30. 6. 2024, aby bylo automaticky možné stavbu povolit a kolaudovat podle SSZ? Uvedené řešení je v praxi těžko představitelné a umožňuje volbu právního předpisu.
Čtěte také: Stavební parcely Pátek
Změna pravomocného územního rozhodnutí
Pokud stavebníkovi svědčí pravomocné územní rozhodnutí, ale do 30. 6. 2024 nepodal žádost o stavební povolení podle SSZ, musí žádat o povolení záměru podle NSZ. Podle § 330 odst. 6 NSZ se pravomocné územní rozhodnutí považuje za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle NSZ. Jak má stavebník postupovat v případě, že projektová dokumentace bude obsahovat podstatné změny, které by vyžadovali změnu územního rozhodnutí? Podle názoru MMR nebude možné pravomocné územní rozhodnutí použít a bude nutné zpracovat novou projektovou dokumentaci a žádat o povolení záměru v celém rozsahu. Tento výklad by znamenal, že jakákoli jedna podstatná změna v projektové dokumentaci pro územní rozhodnutí by znamenala zcela nové řízení podle nové právní úpravy, a to včetně možnosti účastníků řízení podávat námitky, se kterými se stavební úřad již vypořádal v rámci územního řízení. Takové řešení je nežádoucí pro právní jistotu a ochranu nabytých práv stavebníka a také rychlost a hospodárnost řízení.
Podle našeho návrhu je v této situaci vhodnější analogicky postupovat podle § 200 NSZ upravující změnu povolení záměru. Stavebník by v rámci žádosti o povolení záměru v části „dopovolení“ stavby navrhl změny v pravomocném územním rozhodnutí. Stavební úřad by projednal záměr v rozsahu navržených změn a „stavebního povolení“. Účastníci řízení by měli možnost podávat námitky pouze co do části projednávaného povolení záměru.
Struktura projektové dokumentace
Projektová dokumentace je návod na stavbu rodinného domu. Projekt budete potřebovat pro přípravu stavby. Správně zpracovaná dokumentace vám ušetří spoustu starostí - od hladkého průchodu na stavebním úřadě až po minimalizaci problémů při stavbě. Liší se od projektové dokumentace pro provedení stavby (DPS), která bývá podrobnější a řeší i detaily pro samotnou výstavbu. Celý proces začíná vaší představou a zadáním. Projektant provede úvodní konzultaci, zjistí podmínky v územním plánu a připraví návrh stavby. Dokumentace musí být kompletní a přehledná. Celý proces trvá zpravidla 4-8 týdnů, a následné vyřízení stanovisek.
Obsah projektové dokumentace
- Souhrnná technická zpráva: Obsahuje základní identifikační údaje o stavbě - kde se bude nacházet, kdo je stavebník, co se má stavět a proč.
- Situační výkresy: Mapa nebo výkres, kde je stavba zakreslena na pozemku, včetně všech napojení na inženýrské sítě, příjezdové cesty, oplocení a případně i terénní úpravy. Situace zobrazuje umístění domu na pozemku, terénní úpravy a hlavně vzdálenosti od plotu a dalších staveb.
- Dokumentace objektů: Obsahuje půdorysy jednotlivých podlaží, řezy, pohledy na fasády, výkresy základů a krovu.
- Stanoviska dotčených orgánů: Sem patří vyjádření hasičů, hygieny, správy komunikací, ochrany přírody, někdy i památkářů nebo správců sítí.
- Statické posouzení: Posuzuje únosnost a stabilitu stavby.
Základní orientace ve stavebních výkresech
Stavební výkres je řez domem. Vodorovný se nazývá půdorys, svislý se nazývá řez. V dokumentaci se setkáte i s pohledy, situací a detaily. Obrys konstrukcí, kterými řez prochází se kreslí silnými čarami. Objekty, které vidíte před sebou se kreslí tence. Každý výkres má své měřítko, nejčastěji je to 1:50, tedy 2 cm na výkrese odpovídají 1 metru ve skutečnosti. Nejvíce informací získáte ze samotného nákresu rodinného domu. Základní orientace ve výkresech je velmi rychlá a zpravidla intuitivní. Stačí, když si zapamatujete, že cokoliv, co je před vámi, se značí tence, konstrukce v rovině řezu silně, a cokoliv je nad vámi nebo za vámi, čerchovaně se dvěma tečkami.
Kóty a čísla místností
- Vzdálenosti jednotlivých konstrukcí vymezují kóty, nejčastěji v milimetrech.
- V půdorysu najdete uprostřed každé místnosti její číslo, které odkazuje do tabulky místností.
- V každém podlaží se nachází alespoň jedna výšková kóta v metrech. Hlavní úroveň podlahy v přízemí má výšku +-0,000 m, ostatní výšky se od ní odvozují. Vyšší podlaží mají výšku kladnou, podzemní podlaží zápornou.
Značení oken a dveří
- Obrys okna se značí silně. Parapet a zasklení tence. Kóta okna nad kótovací čarou určuje jeho šířku, pod čarou je výška samotného okenního otvoru a v závorce výška parapetu.
- Křídlo dveří je značené tenkou čarou směrem, kterým se dveře otevírají. Oblouček značí prostor, kudy se budou dveře pohybovat. Zjistíte tak, zda se některé dveře neotevírají proti sobě. Šířka průchodu dveřmi se značí nad kótovací čarou v ose dveří.
Schodiště, komíny a obklady
- Schodiště se značí v půdoryse tence. Část schodů, která je zakreslena nad rovinou půdorysu pak čerchovaně se dvěma čarami. Uprostřed schodiště je výstupní čára se šipkou ve směru stoupání, nad ní je kóta s počtem stupňů, výškou stupně a délkou stupně.
- Komínové průduchy jsou značeny dle typu paliva proškrtlým kroužkem nebo čtverečkem (pevné palivo - jednou šikmo přeškrtnuté, polovina černá; plynné - křížek, nahoře a dole vyčerněno).
- Obklad se značí velmi silnou čerchovanou čarou těsně podél stěny. Výšku obkladu značí kóta v závorce. Například: (2000) znamená, že obklad v koupelně je výšky 2000 mm. V kuchyni (500)(900) znamená, že kuchyňský obklad začíná za linkou ve výšce 900 mm a je 500 mm vysoký.
Další součásti dokumentace
- Detail: Velmi podrobné zakreslení spojů mezi konstrukcemi, často v měřítku 1:10.
- Legenda: Zde najdete šrafy s popisem použitých materiálů pro konstrukce stěn.
- Rozpiska: Slouží pro orientaci mezi výkresy a projekty.
Tabulka obsahuje popis jednotlivých místností, a to: číslo místnosti, název místnosti (důležité pro stavební úřad), plochu místnosti, použitou podlahu, případně další doplňující údaje o místnosti.
| Číslo místnosti | Název místnosti | Plocha (m²) | Použitá podlaha | Doplňující údaje |
|---|---|---|---|---|
| 101 | Obývací pokoj | 25.5 | Parkety | Orientace Jih |
| 102 | Kuchyně | 12.0 | Dlažba | Kuchyňská linka 2.5 m |
| 103 | Koupelna | 6.8 | Dlažba | Obklad (2000) |
| 104 | Ložnice | 18.2 | Koberec | Vestavěná skříň |
Územní plánování a jeho úkoly
Úkolem územního plánování je také posoudit vlivy politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. V tomto kontextu je důležité, že obec a kraj soustavně sledují uplatňování jimi vydané územně plánovací dokumentace a vyhodnocují je podle tohoto zákona. Územní plánování chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a ochranu a rozvoj zelené infrastruktury.
Politika územního rozvoje
Politika územního rozvoje je strategickým dokumentem, který určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v celostátních, přeshraničních a mezinárodních souvislostech a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Obsah a struktura politiky územního rozvoje jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
Územní plán a regulační plán
Územní plán může vymezit zastavitelné území. V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy. V takovém případě územní plán stanoví základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která nesmí být delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Územní plán může ve vybraných plochách nebo koridorech uložit pořízení územní studie nebo vydání regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování v území. Regulační plán může vymezit záměr, pro který je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování v území.
tags: #stavební #zákon #struktura #jednotná #projektová #dokumentace