Výstavba zahradního krbu nebo grilu má svá zákonitosti a důležité postupy. Bez nich by se povětrnostní podmínky, především voda a mráz, mohly nepříznivě podepsat na vzhledu i funkčnosti stavby. Rozhodli jste se posunout grilování nebo jen posezení na zahradě na další úroveň? Obyčejné ohniště je už docela passé - v posledních letech i v Česku „frčí“ barbecue se vším všudy. Zahradní krb sluší každé zahradě a venkovní krb s udírnou vám nabídne nové možnosti přípravy pohoštění. Zahrada získá nový šmrnc a vy si zamilujete sezení u praskajícího ohně nejen během letních večerů.
Jestli alespoň zčásti patříte mezi nadšené kutily, nebojte se pustit do stavby zahradního krbu s udírnou svépomocí. Zahradní krby jsou dostatečně prostorné, připravíte v nich všechno najednou. „Pomocnou“ troubu a elektřinu potřebovat nebudete, pro provoz venkovního krbu, stejně jako interiérových krbových kamen, se vybavte pouze suchým dřevem. Dejte si záležet na tom, aby venkovní krb stylově seděl k domu a zahradnímu vybavení.
Výběr místa a příprava
Výběr místa pro stavbu venkovního krbu není žádná věda. Hodí se zahradní krby do pergoly? Samozřejmě! Než se pustíte do návrhu a pořizování vhodného materiálu pro stavbu vysněného krbu s udírnou, zamyslete se, kam ho umístíte. Udírna by měla být umístěná v závětří a v dostatečné vzdálenosti od hořlavých předmětů. Obecně se doporučuje postavit ji tak, aby zadní část směřovala na západ nebo sever. Pokud je to možné, najděte pro krb s udírnou stinné stanoviště. Protože odcházející kouř může znečistit okolní povrchy, vyhněte se stavbě v okolí světlé fasády. Pokud máte zahradu ve svahu, vnímejte kopcovitý terén jako výhodu. Zpevněný svah využijte jako oporu a celou konstrukci do něj zasaďte. Nebudete pak muset udírně stavět zadní stěnu. Před zahájením svého projektu si najděte pro svůj gril na zahradě správné stanoviště. Nezapomeňte, že vyzděný gril nelze přesunout. Proto byste si měli místo pro grilování dobře promyslet. Dbejte na dostatečnou vzdálenost od živých plotů, stromů nebo domu, kterou by měl gril rozhodně dodržet. Pokud má být gril umístěn pod zastřešením, zajistěte odtah kouře prostřednictvím možnosti větrání.
Základy
Zahradní grily, krby i udírny musí stát na pevném a stabilním podloží. Umístíte-li krb pod pergolu či přístřešek s betonovou podlahou, usnadníte si práci. V případě, že se rozhodnete postavit zahradní krb volně v zahradě, či pod přístřeškem bez zpevněného podloží, musíte základy vybetonovat. V této fázi je už nutné přesně znát tvar a rozměry krbu. Pro přesné betonování si vyrobte dřevěné bednění, nebo použijte ztracené bednění, které vám ušetří čas i práci. Beton zpevněte ocelovými výztužemi. Pevnost a stabilitu pod základy zajistí například podloží ze štěrku. Pro bytelný zahradní gril či krb je vhodné vykopat jámu do nezamrzající hloubky (podle oblasti asi 60-80 cm), vysypat ji štěrkem (jako drenáží) a na něm vybetonovat základovou desku nebo základový rám. Důležité je, aby v místě nezůstávala voda. Pokud to podceníme, může mráz s celou stavbou pohybovat a tím ji poškodit. Dostačující vnitřní rozměry běžného pevného zahradního krbu jsou 70x50x50 cm (šířka, hloubka, výška).
V bezprostřední blízkosti pevného zahradního krbu, ale zejména grilu je potřeba položit dlažbu nebo jinak zpevnit podlahu. Trávník či písek nestačí - při užívání totiž hodně našlapeme a z trávníku se stane bahnitý terén a v písku by vznikaly nerovnosti.
Čtěte také: Stavba terasy z betonu
Materiály
Před stavbou krbu si ujasněte výběr cihel. Rozhodně nepoužívejte běžné pálené cihly. Do jejich pórů se totiž snadno dostane voda, která po zamrznutí cihlu roztrhne. Ideální jsou šamotové cihly, vyrobené přímo do vysokého žáru. Pro výrobu hlavní zděné konstrukce zahradního krbu se nejčastěji používají pálené cihly. Využít však lze i jiné stavební materiály, například přírodní kámen. Pálené cihly odolají vyšším teplotám a mají dobré akumulační schopnosti. Proto jsou pro výrobu krbu s udírnou či grilem ideální. Pro výstavbu zděné konstrukce se používají klasické plné cihly, a to buď obyčejné, nebo lícové. Díky poutavé struktuře nevyžadují další povrchovou úpravu (např. omítání) a jsou vhodné pro přiznání typického rustikálního vzhledu cihly. Skvělou volbou jsou také lícové Klinker cihly, které mají na rozdíl od ražených přesnější rozměry a musí splňovat parametr nasákavosti do 6 %. Zahradní krb lze vyzdít také z velkých kusů přírodního kamene, který má pro svůj přirozený vzhled v exteriéru pevné místo. Dobrou opracovatelnost nabízí například pískovec. Spojování pomocí betonu či speciální stavební hmoty na kámen je však pracné a časově náročné ve srovnání s pokládkou cihel.
Kromě pálených cihel budete potřebovat i cihly šamotové, které odolají vysokým teplotám. Ty je nutné použít pro výstavbu topeniště, kde dochází k přímému hoření a vzniku vysokých teplot. Pro zdění cihel v topeništi použijte šamotovou maltu nebo speciální výmazovou hmotu.
Na spojování šamotových cihel zpravidla nepoužíváme běžnou maltu, ale speciální šamotovou směs, která se prodává jako sypká hmota a ředíme ji vodou. Ke spárování použijeme spárovací maltu, která po vyhlazení vytvoří hladký jednolitý povrch; dbáme, aby spárování bylo precizní, do stavby se nesmí dostat voda. Okamžitě při vyzdívání odstraňujeme ze spár vytlačenou maltu, abychom ji pak po zaschnutí nemuseli pracně odsekávat.
Postup stavby
Základy a zdivo
Nepodceňujte základy - nejprve vykopejte jámu do nezámrzné hloubky cca 80 cm. Dno vysypte štěrkem a zalijte betonem. Ten by měl z terénu trochu vyčnívat, aby bylo zdivo dobře chráněno před vlhkostí. Zdíme na betonovou desku či rám buď přímo, nebo položíme izolaci podobně jako při stavbě domu. Druhá varianta je vhodná zejména u krbů a grilů umístěných pod střechou, aby vyzděné části nepřijímaly vlhkost ze základů. Následuje kladení cihel v tzv. běhounové vazbě (střídavé překrývání). Nevyzdívejte krb až do úrovně ohniště, počítejte s prostorem na uložení dřeva pod ním.
Šamotovými cihlami zakryjeme i betonové části stavby, které by mohly přijít do styku s žárem; obyčejný beton obvykle vysoké teploty nesnese. Na místo, které bude vystaveno přímo ohni, ideálně použijte šamotové cihly. Ty dokážou akumulovat teplo a zároveň jsou ohnivzdorné až do 1 400 °C. Než začnete zdít, nejprve si cihly zkušebně rozložte na základech. Začněte tím, že na základ nanesete vrstvu malty. Poté pokládejte cihly v běhounové vazbě a mezi všechny tvárnice natřete maltu silnou 2-3 cm. Pomocí vodováhy pravidelně kontrolujte, zda je vše rovné. Pomocí zednického úhelníku přeměřujte, zda jsou rohy pravoúhlé. Jako držák na grilovací rošt můžete do zdiva připevnit malá nerezavějící železa. Následně nechte gril minimálně sedm dní schnout.
Čtěte také: Jak postavit pletivový plot
Komín a kouřovod
I zahradní krb potřebuje mít tah, aby spaliny neodcházely jeho otevřenou částí. Při běžné velikosti ohniště je optimální výška komína asi 2,5 m nad úroveň země, čím objemnější ohniště krbu, tím vyšší komín. Pro topeniště normálních rozměrů počítejte s komínem o výšce alespoň 2,5 m od země. Komín pevného zahradního grilu vždy zakončíme stříškou, aby déšť nesplachoval nečistoty přímo na grilovací mřížku.
Pro kvalitní uzení musí mít kouř z topeniště co nejsnazší cestu směrem do udicí komory. Proto doporučujeme vsadit na zhotovení kouřovodu z trubky, a to plechové, nebo kvalitní šamotové. Vedení kouře vyzděnou konstrukcí bez trubky není vhodné, protože kouř může unikat spárami a do komory se nedostane v potřebném množství.
Při stavbě zahradního krbu s udírnou myslete na dodržení délky kouřovodu (minimálně 1,5 m, ideálně ale i 3 m). Pokud zvolíte příliš krátký kouřovod, riskujete spálení uzeného masa. S příliš dlouhým kouřovodem zase přijdete o spoustu tepla. Kouřovod je část spojující prostor topeniště s udicí komorou. Důležitá je délka kouřovodu, která by měla být alespoň 1,5 metru.
Grilovací a krbové prvky
Zahradní krby obvykle nestavíme tak, aby byly jednoúčelové, tedy abychom se pouze dívali na plápolající oheň nebo se jen ohřáli. Vždycky přidáme drážky pro vsunutí grilovacích mřížek, případně držáky pro grilovací jehly. Na drážky pro umístění roštu nebo mřížek myslíme už při vyzdívání, protože jejich dodatečné zabudování by bylo velmi pracné, zejména pokud bychom museli uvnitř krbu nebo grilu vrtat otvory. Drážky nejsnáze vytvoříme vystupujícími cihlami. Stejně tak musíme počítat se závěsy a háky. U grilu neumisťujeme rošt topeniště a hlavně mřížky určené pro grilování příliš nízko, abychom se při práci nemuseli nepřirozeně ohýbat. Při stavbě grilu nezapomínáme na dostatečně velkou odkládací plochu.
Je lepší, když mají krb i gril jako topeniště rošt, kterým může popel propadávat do popelníku. Přispívá to k lepšímu hoření a čistější obsluze.
Čtěte také: Betonový bazén: Kompletní postup stavby
Zahradní krb a udírna jsou dvě různé stavby, které lze spojit do jednoho celku. Doporučujeme začít návrhem krbu a poté do něj zakomponovat další komoru. Krb i udírna mohou mít společný topicí rošt (oddělením však dosáhnete lepších výsledků). Při návrhu udírny se musíte rozhodnout pro požadovaný typ konstrukce. Pokud vás omezuje prostor, postavte komoru s ohništěm umístěným pod udicí komorou. Vhodnějším řešením je stavba topeniště ve větší vzdálenosti, vždy však musí být pod úrovní prostoru pro uzení (kouř stoupá vzhůru).
Zprovoznění a údržba
Ať už se pustíte do stavby jakéhokoliv typu zahradního krbu s udírnou, na jeho zprovoznění nespěchejte. Po dokončení zednických prací musí všechny stavební hmoty vyzrát, aby odolaly vysokým teplotám i působení vlhkosti. Následně vás čeká zkušební provoz, který spočívá v prvním zakouření a otestování funkčnosti. Máte-li dvě samostatná topeniště, zkontrolujte zvlášť funkčnost krbové části a udírny. Při prvním uzení pravděpodobně dojde ke kondenzaci spalin, které si hledají vhodnou cestu ven. Nelekněte se - kondenzace je běžná a není na závadu. Při uzení kontrolujte teplotu a sledujte, dokážete-li ji udržet na požadovaných hodnotách. Pokud se topeniště nachází pod prostorem udicí komory, může teplota dosahovat i přes 100 °C.
Výběr dřeva
Pro spalování v krbu se hodí například dřevo jabloně, třešně a švestky či olše, protože hoří pomaleji než třeba dřevo jehličnanů. Dřevo spalované v krbu nesmí čoudit a vystřelovat žhavé uhlíky. Proto musí být optimálně vyschlé. Při posezení u zahradního krbu působí stylově, když přikládáme dřevo vyschlé přirozeným způsobem, obvykle venku pod přístřeškem. Měkké dřevo schne přirozeným způsobem asi rok, tvrdé dřevo až tři roky. Ze zkušeností chalupářů je ale zřejmé, že na to, aby tvrdé dřevo mělo skutečně „krbové“ vlastnosti, je potřeba až pět let. Jestliže ze syrového naštípaného dřeva vytváříme kvůli sušení rázky nebo kupky, nikdy je nepřikrýváme igelitem celé. Odpařovaná vody se na igelitu sráží a zatéká zpátky do dřeva. Rázkem nebo kupkou musí po celou dobu sušení vzduch volně profukovat.
Tabulka: Doba schnutí dřeva pro krb
| Typ dřeva | Doba schnutí (přibližně) | Poznámka |
|---|---|---|
| Měkké dřevo | 1 rok | Při přirozeném sušení |
| Tvrdé dřevo | 3 roky | Při přirozeném sušení |
| Tvrdé dřevo (krbové vlastnosti) | Až 5 let | Pro optimální vlastnosti |
Grilovací prvky a příslušenství
Zahradní krb s udírnou bývá doplněn o řadu kovových, respektive plechových prvků. Prvním příslušenstvím, které můžeme využít k přípravě jídel, je jednoduchý rožeň. Mřížky grilu jsou ze speciálně vytvarovaných plechových lamel s profilem „S“. Pekáč běžně „parkuje“ na boční stěně krbu. Udírna je velkou předností zařízení. Vrchní část udírny s odtahem do komína. Ohniště pece je tedy ohřívané kouřem i svrchu. V závětří je uloženo potřebné náčiní. Odvodnění: Po obvodu je umístěn žlab pro odvod vody. Tyto plechové lamely umožňují, aby se ke grilovanému pokrmu dostalo teplo z plamene či z grilu, ale tuk nebude kapat do ohně a rušit tak kouřovou vůni přírodního dřeva. Ve žlábcích se vypečený tuk zachycuje, a protože jsou nakloněné, tuk stéká do přistavené nádoby, což pomáhá, aby v okolí nebyly cítit nežádoucí pachy. Okolí krbu tak zůstává čisté a tukové výpary neznečišťují průduch komína ani kouřovody.
Rožeň je uložen v masivní závěsné konstrukci z oceli tak, aby se neotáčel motorek, ale pouze rožeň. Jiným příslušenstvím vhodným pro náš zahradní krb může být také kotlík. Kotlík si majitel nechal speciálně zhotovit z nerezového soudku na pivo. Má poměrně velký objem, takže může pohostit několik hostů. Díky držáku na zavěšení může majitel do pekáče vkládat suroviny bez hrozby popálení. Důležité a velmi praktické je však to, že lze regulovat teplotu vařeného guláše. Nad otevřeným topeništěm grilu je možné opékat i na ručním rožni tak, jak to děláme v lese u ohniště. Kromě toho je topeniště zhotoveno tak, že vyzařuje příjemné teplo do okolí.
tags: #stavba #cihlovy #grill #hornbach #navod