Než se rozhodneme položit novou dlažbu či obklad, je nutné napřed diagnostikovat podklad. Rovinnost podlahy je klíčová pro pečlivou a přesnou pokládku podlahové krytiny. Než budete na podklad cokoliv pokládat, je nutné zjistit, jestli je daná plocha v rovině. V tomto článku se podíváme na to, co je to rovinnost podlahy, jak se měří a jaké má výhody.
Co je to rovinnost podlahy?
Rovinnost je velmi důležitý parametr při pokládce podlahových krytin. Rovinnost se definuje jako velikost rozdílu mezi geometricky správnou rovinou a tvarem povrchu. Výsledkem měření rovinnosti podlahy je stupeň rovinnosti, který se udává číselnou hodnotou. Na základě výsledků můžete dojít k závěru, že jste se ještě dokázali dostat do povolené tolerance.
Proč je důležitá rovinnost podlahy?
Rovinnost podlahy je důležitá z více důvodů. Jedním z nich je, že dokáže předcházet poškození podlahové krytiny. Pokud by podlaha nebyla rovná, materiál by se nerovnoměrně namáhal a mohl by se po čase deformovat. Pokud byste měli položenou vinylovou nebo laminátovou podlahu, mohlo by dojít ke vzniku mezer a prasklin. Pokud byste měli na podlaze dlažbu, mohla by prasknout.
Pokud by podlaha nesplňovala rovinnost, mohly by nastat potíže při pokládce podlahové krytiny. Podlahové dílce by se mohly hůře spojovat a zámkové spoje by se rozjížděly. V případě lepení podlahových krytin nemusí být spoj dostatečně pevný. Nerovnosti způsobují vrzání nebo pružení podlahové krytiny, jelikož dochází k nerovnoměrnému kontaktu krytiny s podkladem. Podlaha by se vám mohla začít vlnit, což není jen esteticky nepřípustné, ale ještě by hrozilo její poškození. Rovinnost je důležitá i pro umístění stolů, skříní nebo židlí, které by jinak nestály stabilně a mohly by se kývat. Záleží, jak velký by byl výškový rozdíl mezi danými místy podlahy. U dveří by mohlo dojít k otírání dveří o podlahu.
Jak měřit rovinnost podlahy?
Rovinnost podkladu by neměla přesáhnout nad 2 mm na 2 m hliníkové nebo hoblované lati. Vždy je třeba posoudit podklad i dokonalejším způsobem - sondou.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Podle pravidel určuje rovinnost podlahy norma. Měření rovinnosti podlahy je velmi důležité, a to nejen v průmyslovém prostředí. Problémem je, že mnoho lidí, kteří nejsou profesionálové, si myslí, že rovinnost podlahy dokážou určit pouhým okem. Do hry ale může vstoupit velká nepřesnost takového „měření“. Roli může hrát i lom světla v místnosti. Ani zastaralé metody měření pomocí odměrného klínu se stupnicí po 1 mm nejsou nijak přesné.
Rovinnost podlahy určuje norma ČSN 744505, článek 7.4, která určuje přesný postup měření. Používá se dvoumetrová vodováha, kde jsou na obou koncích podložky o výšce 20 mm a ploše 10 x 10 mm. Používá se posuvné měřítko odměrného klínu, kdy se měří minimální vzdálenost mezi povrchem vrstvy a spodním límcem latě. Délka toho klínu je 220 mm a tloušťka 20 mm. Abyste zjistili, jaká je maximální a minimální odchylka, musíte odečíst od změřených hodnot 20 mm. Toto měření se musí opakovat minimálně na pěti zkušebních místech podlahy na každých 100 m2 podlahy. Nejmenší počet zkušebních míst v jedné místnosti je pět.
Podlahový laser na měření rovinnosti podlahy
Skvělou metodou, jak zjistit rovinnost podlahy, je využití podlahového laseru. V dnešní době je to moderní metoda měření, která je velmi výhodná. Měřit rovinnost můžete velmi rychle, ale také spolehlivě a přesně. Nebudete se muset ohýbat a zvládnete to zcela sami. Měření pomocí podlahového laseru bude maximálně přesné, a to na milimetr. Tato metoda měření dokáže zkontrolovat celou plochu podlahy během několika minut, nebudete muset nahodile vybírat místa pro měření a trávit nad tímto úkolem příliš mnoho času. Během chvilky umí laser zjistit, jestli nejsou na povrchu výstupky nebo naopak prohlubně.
Jaké jsou povolené odchylky rovinnosti podlahy?
Následující tabulka ukazuje přípustné tolerance rovinnosti na 2 m pro různé typy prostor:
| Prostory, kde se podlahy nachází | Přípustné tolerance rovinnosti na 2 m |
|---|---|
| Místnosti pro bydlení osob | ± 2 mm |
| Ostatní místnosti mimo bydlení osob | ± 3 mm |
| Výrobní a skladovací haly | ± 5 mm |
Česká norma ČSN 74 4505 „Podlahy - Společná ustanovení“ definuje dvě rozdílné vlastnosti, které mají jak rozdílný vliv na užívání podlahy, tak i odlišný způsob zkoušení.
Čtěte také: Pokládka dlažby na schody v exteriéru
- V případě rovinnosti povrchu se sledují odchylky výškové úrovně vybraných bodů skutečně provedené podlahy od výškové úrovně definované v projektu. Tento parametr je důležitý zejména pro návaznost podlahy na okolní konstrukce, např. dveře. Maximální dovolené odchylky od rovinnosti nášlapné vrstvy je třeba stanovit v návrhu podlahy, a to v závislosti na konkrétních podmínkách. Doporučené hodnoty jsou uvedeny v ČSN 73 0205 Geometrická přesnost ve výstavbě - Navrhování geometrické přesnosti v příloze A.
- V případě místní rovinnosti povrchu se sledují dva parametry. Prvním je odchylka povrchu podlahy od proložené úsečky reprezentované dvoumetrovou latí (požadavky pro nášlapnou vrstvu viz tabulka výše). Tento parametr nevypovídá nic o tom, v jaké výškové úrovni byl povrch podlahy proveden, ale je důležitý pro provoz na podlaze a komfort jejího používání. Druhým parametrem pak je požadavek na mezní rozdíl rovinnosti nášlapné vrstvy v dilatační nebo smršťovací spáře. Stanovení tohoto parametru má za cíl vyloučit nerovnosti nášlapné vrstvy podlahy, ve kterých by hrozilo zakopnutí uživatele podlahy, případně drncání přepravních prostředků, které by způsobovalo nadměrné namáhání hran podlahy a opotřebení mechanizace.
V normě jsou uvedeny pouze požadavky na nášlapnou (vrchní) vrstvu, protože ty jsou pro uživatele rozhodující. Je vhodné, aby návrh podlahy obsahoval požadavky na oba parametry místní rovinnosti i pro ostatní vrstvy podlahy. Tyto hodnoty je třeba stanovit v návrhu podlahy v závislosti na požadavcích výše položené vrstvy na podklad. Pokud zamýšlenou technologií není možné dosáhnout rovinnosti potřebné pro správné položení následné vrstvy, je třeba v návrhu podlahy počítat s vyrovnávací vrstvou.
Srovnání české metody měření rovinnosti průmyslových podlah s mezinárodními normami
Z pohledu rovinnosti lze průmyslové podlahy rozdělit na dva základní typy, podle jejich využití. Podlahy pro volný (náhodný) pojezd - free movement a podlahy s definovanými dráhami pojezdu - defined movement. Podlahy ve většině průmyslových hal patří do první skupiny. Podlahy druhé skupiny jsou méně časté, jsou vyžadovány ve skladových halách s velmi úzkými uličkami, ve kterých jsou vozíky pomocí naváděcího zařízení udržovány v přesně daných drahách. Výška regálů v tomto případě obvykle přesahuje 8 m.
Mezi navrženými změnami v revidovaném znění české normy před koncem roku 2011 bylo i nahrazení posuvného měřítka odměrným klínem. V případě nerovností s menšími půdorysnými rozměry (kratší vlny) vede měření s latí na podložkách k příznivějším výsledkům, než měření s latí přímo položenou na povrch. Při položení přímo na povrch se spodní líc latě nachází v úrovni nejvyšších bodů podlahy a měřeným parametrem je tedy vzdálenost mezi nejvyšším a nejnižším bodem podlahy. Při položení latě na podložky a následném odečtení výšky podložek pak srovnávací úsečkou je sečna povrchem podlahy.
V normě ČSN 74 4505 „Podlahy - Společná ustanovení“ z roku 1994 se pro odchylky na dvoumetrové lati používá samostatný pojem rovinnost. To však neodpovídá názvosloví používanému ve skupině norem zabývajících se geometrickou přesností ve výstavbě, a proto byly v novém znění parametry rovinnost a místní rovinnost jednoznačně odděleny. Vlastní zkušební postup není v normě přesně definován. Je pouze uvedeno, že se zjišťují odchylky na dvoumetrové lati a že výsledkem měření je největší zjištěná hodnota.
V běžné praxi probíhalo měření tak, že dvoumetrová lať byla položena přímo na hodnocený povrch a byla zjištěna největší mezera mezi latí a povrchem podlahy. To se provádělo buď pomocí klínu, nebo pomocí posuvného měřítka s vysunovacím hrotem. Prvním kamenem úrazu je vlastní položení latě na zkoumaný povrch. Dle výkladu části odborné veřejnosti lze za výsledky měření považovat pouze odchylky změřené mezi místy dotyku latě a povrchu. Odchylky na částech latě vně míst dotyku se nezjišťují. Druhá část se pak domnívala, že je třeba do hodnocení zahrnout i tyto odchylky. Při „vhodném“ položení lati přitom nadzdvižení jejích konců nad povrch podlahy může být poměrně velké, přestože při měření odchylek pouze mezi body kontaktu lati s podlahou je povrch vyhovující. K prvnímu výkladu se přiklonila norma ČSN P ENV 13670-1 (třídící znak 73 2400) „Provádění betonových konstrukcí - Část 1: Společná ustanovení“.
Čtěte také: Inspirace pro dlažbu kolem domu
Druhým kamenem úrazu pak je nejednoznačnost způsobu vlastního měření odchylek. Při použití posuvného měřítka jsme schopni přesně kopírovat tvar povrchu podlahy. Vzhledem k tomu, že hrot je relativně ostrý, však může nastat situace, že za odchylky od místní rovinnosti bude považována drsnost povrchu. Měření je definováno v ČSN 73 0212-3. Tato norma sleduje místní rovinnost na kontrolní přímce opět dlouhé 2 metry. Odchylky od této přímky se zjišťují v pěti místech ve vzdálenosti 500 mm po délce lati, tedy na jejích koncích, uprostřed a ve vzdálenosti 500 mm od konců. Nevýhodou tohoto postupu je, že nemusí zachytit místa s maximálními odchylkami. Výhodou pak je teoretická možnost automatizace. Bohužel není uvedeno, zda odměrná přímka má být tečnou povrchu podlahy (což by odpovídalo položení lati na povrch podlahy), nebo sečnou povrchu podlahy (což odpovídá položení lati na podložky). Z obecné definice pojmu odchylka vyplývá, že změřená hodnota odchylky může být jak kladná, tak i záporná.
Německá norma DIN 18202
V Německu se pro měření rovinnosti podlah používá norma DIN 18202. Tato norma rozlišuje kategorie povrchů, například:
- Povrchově nedokončené vrchní strany stropů, spodních a podkladních betonů se zvýšenými požadavky, např. pro položení plovoucích potěrů, průmyslové podlahy, dlažeb, spojovacích potěrů.
- Hotové povrchy pro podřadné účely, např.
- Povrchově dokončené podlahy, např.
Britský dokument TR 34
Britský dokument TR 34, technická publikace Concrete Society, je komplexnější než normy a obsahuje doporučení, jak dosáhnout příslušných požadavků. Angličtina pro rovinnost povrchu používá dva pojmy „flatness“ a „levelness“.
- Flatness sleduje, zda, případně nakolik, je povrch podlahy zvlněný.
- Levelness pak zda (nakolik) je povrch podlahy skloněný.
Americké normy ACI 117-10 a ASTM E1155-96
V systému amerických norem problematiku rovinnosti průmyslových podlah řeší norma ACI 117-10 Standard Specifications for Tolerances for Concrete Construction and Materials. Podobně jako u DIN 18202 je záběr normy širší a problematika rovinnosti průmyslových podlah je pouze jednou z řešených oblastí. Zkušební postup pak je definován v normě ASTM E1155-96 Standard Test Method for Determining FF Floor Flatness and FL Floor Levelness Numbers. Měření sleduje stejné parametry jako v případě britského TR 34, tedy v případě flatness změny sklonu podlahy mezi body ve vzdálenosti 300 mm (přesněji 1 stopa = 304,8 mm) a v případě levelness se sledují výškové rozdíly v bodech po 10 stopách (tj. 3,048 m). Čísla FF a FL jsou pak získána statistickým vyhodnocením měření z jednotlivých bodů. Vlastní měření se obvykle provádí pomocí speciálního jednoúčelového přístroje. Tato specifikace je v USA používána cca 20 let. Nejprve byly používány pro měření „kráčející“ přístroje Dipstick, později pak přístroje pojíždějící po podlaze. Novinkou posledních let jsou robotické přístroje, které automaticky zmapují celou podlahu podobně jako pracují robotické vysavače. Nevýhodou metody však je cena přístroje na úrovni cca 10 000,- $. Velkou výhodou, a pravděpodobně i důvodem proč ve Spojených státech tato metoda nahradila měření pomocí lati, je možnost relativně rychlého změření celé plochy podlahy. Tato norma doporučuje provést měření rovinnosti podlahy do 72 hodin po jejím položení a před odstraněním bednění a podpěr, aby výsledky pokud možno nebyly ovlivněny smršťováním, zkroucením desek nebo průhyby stropu. Odborná veřejnost za oceánem zjevně došla k závěru, že tyto, pro podlahy nepříznivé, procesy nejsou ovlivnitelné technologií pokládky a hlazení podlahy, a proto není vhodné je uvažovat ve specifikaci rovinnosti.
Po srovnání postupů hodnocení rovinnosti podlah lze konstatovat, že pravděpodobně nejlepší vztah mezi výsledky měření a skutečností vykazuje americký postup. Měření F čísel je zároveň i poměrně rychlé. Jeho velkou nevýhodou však je vysoká pořizovací cena jednoúčelového zařízení. Za nevýhodu oproti ostatním třem popsaným postupům lze označit i skutečnost, že čísla FF a FL jsou bezrozměrné parametry, za kterými není možné si představit nějaký konkrétní objekt. Postup měření definovaný britským dokumentem je americkému velmi podobný, nepřevádí však zjištěné výsledky do bezrozměrných parametrů. Německý postup, a z něj historicky vycházející postup český, pak jsou postupy tradičními, kdy měření je relativně levné, avšak reálně ho lze provést pouze ve vybraných oblastech podlahy. Český postup dle ČSN 74 4505 je ve srovnání s německým pracnější. Měření latí s podložkami však v mnoha případech vede k příznivějším výsledkům, než při položení přímo na hodnocený povrch. Tím se částečně kompenzuje výrazně větší přísnost našich požadavků.
Jak docílit a zajistit rovinnost podlahy?
Pro zajištění rovinnosti podlahy je potřeba důkladná příprava před samotnou pokládkou. Je potřeba provádět měření pomocí vodováhy nebo laserového měřiče, který dokáže zjistit, ve kterých místech jsou odchylky. Na tato místa se můžete zaměřit a vyrovnat je. Skvělou metodou na rovinnost podlahy je využití samonivelační stěrky. Právě ta dokáže vytvořit dokonale rovný povrch pro všechny krytiny.
Ve chvíli, kdy budete pokládat například vinyl, musíte počítat i s dalšími aspekty. Není důležitá jen rovinnost podlahy pro vinyl, ale také maximální povolená vlhkost. Starý podklad v případě potřeby odmastit. Povrch popřípadě otryskáme. Vlhkost podkladu je velmi důležitá pro aplikaci následných vrstev.
Stěrkování nebo také použití samonivelační stěrky je potřeba provádět na suchém, odmaštěném a nepopraskaném povrchu. Pokud je povrch popraskaný, je nutné ho spravit pomocí epoxidové pryskyřice nebo polyesterového lepidla. Směs na stěrkování je nutné připravit přesně podle návodu výrobce. Obvykle se dají ještě mírné nerovnosti vyřešit silnější kročejovou izolací.
Pevnost stěrky posuzujeme tzv. sondou. Jeli voda na povrchu ještě po 5 minutách, považujeme tento podklad za nesavý. V případě, že do 5 min. se voda vsákne, je podklad savý.
„Za pětadvacet let v branži jsem ještě nenavštívil stavbu, aby tam byl cementový potěr takový, který by se nemusel zbrousit a následně stěrkovat. A to i v případě anhydritu, který je na obrovském vzestupu (pozn. Anhydritová podlaha je podlahový potěr skládající se z anhydritu, kameniva a přidané vody. Pro zlepšení zpracování mohou být dodány chemické doplňky. Podlaha nesmí být vystavena trvalé vlhkosti, proto je tento potěr vhodný zejména pro suché prostory v budově). Zkrátka, jsou tam věci, které se stále podceňují, zejména rovinnost a povrchová pevnost.“
V praxi často dochází k tomu, že na nosnou vrstvu tvořenou cementovým nebo anhydritovým potěrem zbyde pouze několik málo centimetrů, které nemohou zajistit dostatečnou únosnost podlahy. Při užívání, v lepším případě již během stavby, pak dochází k překročení únosnosti nosné vrstvy a k jejímu poškození.
Jaké má rovinnost podlahy výhody?
Velkou výhodou rovinnosti podlahy je prodloužení životnosti podlahové krytiny. Minimalizuje se riziko popraskání dílů nebo jakékoliv jiné deformace materiálu podlahy. Benefitem je jednoduchá pokládka podlahy, spoje budou dobře držet a podlaha bude skvěle sedět na podkladu. Podlaha nebude vrzat a bude stabilní bez průhybů. Výhodou je i vzhled rovinné podlahy, který je rovnoměrný, nejsou na něm vidět žádné nerovnosti, nevlní se nebo se nevytváří mezery. Mezi výhody můžeme zařadit i stabilitu nábytku, který se nebude nijak kývat. Benefitem je, že se nebudou dveře zespodu dřít o podlahovou krytinu. Při zjišťování výhod rovinnosti podlahy můžete najít i informaci, že bude lépe fungovat podlahové vytápění, jelikož se bude teplo rovnoměrně rozkládat po celé ploše podlahy.
tags: #měření #rovinnosti #podlahy #před #pokládkou #dlažby