Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu se neosvědčily, protože vlivem dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. stojaté vody se všemi negativními důsledky, jako jsou poruchy hydroizolace, vznik mikroorganismů a napětí mezi mokrými a suchými částmi střechy.
Spádování slouží k vytvoření spádu. Podle ČSN 73 1901 „Navrhování střech“ má být sklon povlakové hydroizolační vrstvy nejméně 1°. U střech skladů, hal a průmyslových objektů se používají především minerální izolace, které zaručují vyšší požární odolnost a akustické vlastnosti. V případě požáru bezpečně chrání konstrukce před ohněm - zabraňují šíření plamene a nezvyšují požární zatížení konstrukce. Z požadavků novelizované normy ČSN 73 1901 vyplývá potřeba navrhovat a budovat střechy tak, aby se na povrchu střech na povlakové krytině netvořily kaluže vody. Kaluže se obvykle tvoří při návrhovém sklonu střechy do 3 %, takže tam, kde je potřeba vyloučit výskyt kaluží, se doporučuje navrhovat sklon větší než 3 %.
Spádování pomocí desek EPS (expandovaný polystyren)
Spádování plochých střech pomocí spádových desek EPS je v současnosti nejpoužívanějším způsobem s řadou výhod:
- Suchý montážní proces.
- Rychlý postup prací.
- Minimální přitížení konstrukce.
- Žádné dilatační spáry.
- Možnost dodávky libovolných spádů.
Expandovaný polystyren (EPS) se vyrábí vypěňováním pevných perlí zpěňovatelného polystyrenu působením syté vodní páry do bloků, které se následně řežou na jednotlivé desky. Během tohoto procesu zvětší perle svůj objem na dvaceti až padesátinásobek původního objemu a uvnitř každé perle vznikne velmi jemná buněčná struktura. EPS obsahuje 98 % vzduchu a udržuje si své počáteční izolační vlastnosti po celou dobu životnosti. Mezi hlavní výhody patří lehkost, dobré mechanické parametry a cenová dostupnost. Pro ploché střechy se používají zásadně stabilizované materiály s minimálním dotvarováním. V posledních letech se stále více uplatňují spádové desky, dvouspádové klíny, atikové klíny a akustické výplně trapézových plechů.
Spádové klíny EPS pro spádování plochy se vyrábějí s nejmenší tloušťkou 20 mm. Jako spádové klíny je možno použít, jak běžný bílý EPS, tak šedý EPS se zvýšeným izolačním účinkem. Šedý EPS je třeba díky své nižší teplotní odolnosti pod hydroizolací chránit z horní strany min. 50 mm bílého EPS, pokud není teplotní ochrana řešena jiným způsobem. Spádové desky pěnového polystyrenu se nejčastěji vyrábějí v rozměru 1 x 1 m se spádem na jednu stranu a v praxi se někdy označují jako klíny. I když skutečné klíny (v řezu mají tvar trojúhelníku) se používají v detailech (například u atik, některých úžlabí, světlíků a různých nástaveb na střeše).
Čtěte také: jak správně vyspádovat vegetační střechu
Pěnový polystyren se nesmí skladovat ve vodě, tzn. nesmí se skladovat na plochách a v oblastech, kde se dlouhodobě vyskytuje voda. Spádové desky pěnového polystyrenu se vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Jednosměrné spádové desky z bílého expandovaného polystyrenu (EPS) na zateplení a odvodnění ploché střechy slouží na vytvoření spádových vrstev ve skladbě plochých střech. Jedním z největších nebezpečí plochých střech je stojatá voda. Oslabuje konkrétní místo, vytváří korozi, a tím ohrožuje stabilitu střechy. Jednosměrné spádové desky vytvářejí nebo zvyšují spád.
Spádování pomocí desek MW (minerální vlna)
Spádování pomocí desek MW se provádí většinou ve spádu 2 %, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15 %. Minerální izolace (MW) se vyrábí rozvlákňováním taveniny čediče a dalších přísad. Dalším technologickým zpracováním vznikají zcela nehořlavé desky s řadou unikátních vlastností v široké škále fyzikálních parametrů. Veškeré minerální vaty Isover MW pro tepelnou, zvukovou a protipožární izolaci ploché střechy (s výjimkou desek Cultilene) se vyrábějí jako hydrofobizované čili vodoodpudivé se zvýšenou odolností proti vlhkosti. Vysoký obsah vody v tepelné izolaci obecně snižuje izolační účinek a ovlivňuje některé další vlastnosti, například pevnost v tlaku. Proto je třeba minerální izolace v průběhu skladování a montáže na stavbě chránit např. proti promoknutí. Spádový systém z minerálních vláken, nebo pěnového polystyrenu, obvykle ve sklonu 2%, je možno dodat ale až do sklonu 15%.
Návrh spádování a kladečské plány
Nedílnou součástí každé pokládky je zpracování kladečského plánu, podle kterého je nutné postupovat. Ve snaze o co nejvhodnější kombinaci technického řešení a výsledné ceny poskytuje naše společnost projektantům, investorům a zejména realizačním firmám návrh připravený technickým oddělením. Tento návrh a výkaz materiálu je poskytován bezplatně a to zpravidla do 3 pracovních dnů od dodání kompletních podkladů. Po jeho zpracování z něho jasně vyplývá konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.
Návrh spádování probíhá ve dvou krocích:
- Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky).
- Kompletní kladečský plán (na základě objednávky).
Polohu vtoku a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše. Pro vyspádování úžlabí se používají spádové klíny úžlabí z EPS nebo dvouspádové klíny z MW Isover DK.
Čtěte také: jak efektivně vyspádovat plochou střechu
Dvouspádové klíny Isover DK
Isover DK je tvořen moduly „A“ - „F“ + podkladovými deskami. Díky opakování modulů a jejich vypodkládáním lze tedy vytvořit libovolně dlouhý klín. Isover DK je dodáván VŽDY na celé metry. Standardní podélný spád Isover DK jsou 2 %, standardní příčný spád Isover DK je 8 %! Spád v obou směrech může být 0-15 %.
Montáž a pokládka spádových klínů
Pokládka spádových klínů na ne zcela rovný povrch se neliší od postupu u jiných izolačních desek. Obecně tedy záleží na velikosti nerovnosti. Jako vyrovnávací vrstvy se používají různé typy suchých násypů, popř. vyrovnávky jiným materiálem. Hlavním přínosem z hlediska celkové výstavby je montáž izolací střešního pláště suchým procesem. Spádování střech pomocí pěnového polystyrenu zpravidla zároveň významným způsobem řeší otázku zateplení střechy. Klasická plochá střecha spádovaná od obvodu do vpustí, které jsou umístěné uvnitř plochy střechy, má zpravidla v okolí vpustí takovou tloušťku tepelné izolace, která zajistí splnění požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla podle normy ČSN 73 0540-2. Montáž izolací u střech je závislá na klimatických podmínkách. To pochopitelně platí i pro spádové vrstvy vytvářené mokrým procesem. Když se ale spádová vrstva z betonu neprovádí, tak výchozím podkladem pro vybudování střešního pláště je zpravidla vodorovná nosná konstrukce, ukončená parozábranou.
Během budování spádování střechy z pěnového polystyrenu je nutné tepelnou izolaci průběžně zakrývat hydroizolacemi. Montáž střešního pláště se proto obvykle provádí po etapách. Spádové klíny mají své výrobní limity, a proto je při větších tloušťkách skladba vytvořena kombinací spádového klínu a desky s konstantní tloušťkou. V této souvislosti vyvstává otázka vzájemného uspořádání těchto vrstev. Spádové klíny mohou tvořit spodní vrstvu, na níž jsou rovné desky, nebo mohou tvořit horní vrstvu, pod níž jsou umístěny rovné desky. Při umisťování vrstev dvou tepelných izolantů bychom si měli uvědomit, že horní vrstva by měla být dostatečně tuhá a pevná. Dalším kritériem by měly být výše zmiňované výrobní limity dílců.
Spádové klíny s natavenou hydroizolací
Spádové klíny lze pořídit i ve variantě, kdy na horním líci klínu je nakašírována vrstva hydroizolačního povlaku. Jako hydroizolační povlaky se používají různé typy asfaltových pásů, které mohou plnit separační funkci nebo sloužit jako první vrstva hydroizolačního souvrství z asfaltových pásů. Dílce lze pořídit i v materiálové variantě, kdy je na dílce nakašírována vrstva asfaltového pásu a tvoří tak jeden prvek. Nakašírovaný asfaltový pás má obvykle přesahy, které pak lze napojit na okolní dílce. Po spojení přesahů asfaltového pásu v celé ploše střechy výrobci dílců uvádějí, že je možné započítat tuto vrstvu do hlavního hydroizolačního souvrství. Tato varianta, ač efektivní, vyžaduje pečlivé a kvalitní natavování v přesazích, což může trvat déle než klasické natavování asfaltového pásu v roli. Pokud víme, že ve skladbě použijeme dílec s nakašírovanou vrstvou hydroizolačního povlaku, je výhodnější, aby spodní vrstvu tvořily spádové klíny a horní desky s nakašírovaným povlakem. Důvodem je zrychlení pokládky.
Stabilizace spádových klínů
Spádové klíny se stabilizují lepením nebo kotvením. U mechanicky kotvených skladeb je vhodné, abychom vrstvu klínů dočasně stabilizovali v případě delší časové prodlevy mezi kladením klínů a kotvením hydroizolační vrstvy. Stabilizace vrstev prováděná lepením je výhodná pro eliminování problému perforace parotěsnicí vrstvy oproti použití mechanicky kotvených systémů. Je však nutné si uvědomit, že v případě vyšších nebo více exponovaných objektů je nezbytné zajistit přídržnost skladby při namáhání sáním větru při okrajích a v rozích střechy, to znamená, že v některých případech je vhodné lepenou střechu dokotvit.
Čtěte také: Izolace plochých střech: Spádové desky
Dodatečná stabilizace lepením je doporučována u mechanicky kotvených střech z toho důvodu, že dílce spádových klínů z tuhého materiálu (EPS) mohou při nerovnostech podkladu tzv. plavat nebo se houpat. U mechanicky kotvených skladeb je nutno počítat s tím, že nehomogenní tloušťka spádové a zároveň tepelněizolační vrstvy se může projevit na větších nákladech na položce kotevního systému. Je to dáno tím, že musíme kotvit do dostatečně únosné vrstvy skrze celý klín a použít tak několik typů kotevních prvků s různými délkami. Doporučení: Při stabilizaci dílců mechanickým kotvením se přes kotevní prvek natavuje přířez o velikosti cca 200 × 200 mm ze stejného asfaltového pásu.
Prevence poruch plochých střech
Ploché střechy jsou definované sklonem do 5 ° (8,75 %) a jsou moderním řešením. Nabízejí minimalistický vzhled a možnost využití plochy pro terasy či technologie. Navzdory těmto výhodám jsou však vystaveny specifickým rizikům a náchylnější k poruchám než střechy šikmé. Musí plnit nejen hydroizolační funkci, ale i požadavky na tepelnou ochranu, akustiku a odolnost vůči různým vlivům. Základní dělení plochých střech je na jednoplášťové (bez větrané mezery, nejběžnější) a dvouplášťové (s větranou mezerou pro odvod vlhkosti). Typická skladba jednoplášťové střechy zahrnuje nosnou konstrukci, spádovou vrstvu, parotěsnicí vrstvu, tepelnou izolaci a hydroizolaci. Zvyšující se požadavky na tepelnou ochranu budov mají za následek i nárůst tloušťky tepelné izolace ve skladbách obvodových plášťů budov. Nízkou objemovou hmotnost tepelně izolačních materiálů, z nichž dílce sestávají, dále oceníme tam, kde si nemůžeme dovolit přitížit stávající stropní konstrukci, která nese skladbu střešního pláště (například u rekonstrukcí nebo při dodatečném zateplování budov).
Rizika a poruchy plochých střech
Ploché střechy jsou citlivé na kvalitu návrhu, provedení a materiálů. Malý sklon neodpouští chyby v odvodnění a spojích hydroizolace. Spolehlivost závisí na dokonalé funkci hydroizolace a parozábrany, přičemž detaily napojení na atiky, vpusti a prostupy jsou nejčastějším zdrojem problémů (až 70 % poruch spojených se zatékáním). Jsou extrémně namáhány UV zářením, teplotními rozdíly, stojatou vodou a větrem. Četnost poruch je vysoká; odhady uvádějí, že až 70 % existujících plochých střech má nějakou poruchu a značná část nových střech může být netěsných krátce po dokončení. Navzdory vývoji materiálů počet poruch neklesá, což může souviset s tlakem na cenu a nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.
Kondenzace vzniká, když teplý vlhký vzduch z interiéru pronikne do chladnějších vrstev střechy a dosáhne rosného bodu. Hlavní příčinou je chybějící, poškozená nebo netěsná parozábrana, jejíž správná funkce je kritická. Ploché střechy musí zajistit rychlý odtok srážkové vody. Tvorba louží je nežádoucí. Příčinou bývá nedostatečný spád (norma připouští min. 1 °, doporučuje se ideálně 2 - 3 %), chybné osazení střešních vtoků (musí být v nejnižších bodech a mírně zapuštěné), ucpané odvodňovací prvky (listím, nečistotami), nerovnosti povrchu nebo překážky v odtoku. Stojatá voda zvyšuje namáhání hydroizolace, urychluje její stárnutí, podporuje růst vegetace, zvyšuje zatížení konstrukce a riziko zatékání.
Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. V praxi se v projektech poměrně často setkáváme se spádováním střech různými spády v různých směrech. Objevují se také úžlabí, směřující od vpustí pod různými neobvyklými úhly třeba do rohů střech. Přitom je ale v projektu zároveň navrženo spádování střech pomocí pěnového polystyrenu. Takové spádování bylo možné provést z betonové mazaniny nebo z lehčeného betonu. Chyby v návrhu spádování střech pomocí pěnového polystyrenu jsou důsledkem neznalosti reálných možností výroby spádových desek pěnového polystyrenu. Řezání bloků pěnového polystyrenu je technologicky možné á 0,5 %, což v praxi znamená výrobu desek pěnového polystyrenu se spády 1 %, 1,5 %, 2 %, 2,5 %, 3 % atd.
Tabulka: Typické problémy s odvodněním plochých střech a jejich příčiny
| Problém s odvodněním | Příčiny |
|---|---|
| Tvorba louží a stojaté vody | Nedostatečný nebo chybně navržený spád (< 1°), nerovnosti podkladu, chybně osazené střešní vtoky, ucpání odvodňovacích prvků. |
| Pomalý odtok vody | Malý sklon spádové vrstvy, nedostatečný počet odvodňovacích prvků, překážky v odtoku. |
| Zatékání do konstrukce | Stojatá voda namáhající hydroizolaci, poruchy v detailech napojení na vtoky, atiky a prostupy, poškození hydroizolace. |
Doporučení pro tepelnětechnický návrh
Při tepelnětechnickému návrhu skladby ploché střechy se spádovou vrstvou tvořenou tepelněizolačními dílci se postupuje takto: Navrhovat tloušťku tepelné izolace spádových vrstev na základě splnění hodnoty součinitele prostupu tepla v místě nejmenší tloušťky spádového klínu nemusí být vždy žádoucí. Při tomto způsobu návrhu je skladba uměle a neekonomicky navýšena o tloušťku tepelné izolace, která je ve spádu. Dále může u některých provozů a skladeb vyvstat problém se zajištěním splnění podmínky pro hodnocení šíření vodních par v nejvyšším místě skladby.
S ohledem na komplexnost problematiky plochých střech a jejich spádování se s dotazy při výběru tepelné izolace a při hledání nejvhodnějšího řešení můžete obracet přímo na naše obchodní zástupce v jednotlivých regionech.
tags: #spadove #kliny #s #natavenou #izolaci #informace