Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo minimálním spádem do 1 %, se neosvědčily. Vlivem geometrie stavby a dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. kaluží. Podle ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3 %. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2 %.
Spádové klíny z tepelněizolačních dílců
V případě ploché střechy je v poslední době často užívána varianta, kdy spádovou vrstvu tvoří vrstva z tepelněizolačních dílců. Výhodou spádových klínů z tepelněizolačních materiálů je, že plní ve skladbě více funkcí. Obvykle to jsou funkce spádové a tepelněizolační vrstvy. Díky spádovým klínům lze tak nahradit ve skladbě střešního pláště spádovou vrstvu například ze silikátu, která prodlužuje dobu výstavby použitím mokrého procesu.
Výhody a použití spádových klínů
- Nízkou objemovou hmotnost tepelněizolačních materiálů, z nichž dílce sestávají, dále oceníme tam, kde si nemůžeme dovolit přitížit stávající stropní konstrukci, která nese skladbu střešního pláště (například u rekonstrukcí nebo při dodatečném zateplování budov).
- Spádové klíny lze pořídit i ve variantě, kdy na horním líci klínu je nakašírována vrstva hydroizolačního povlaku. Jako hydroizolační povlaky se používají různé typy asfaltových pásů, které mohou plnit separační funkci nebo sloužit jako první vrstva hydroizolačního souvrství z asfaltových pásů.
Kombinace s rovnými deskami a uspořádání vrstev
Zvyšující se požadavky na tepelnou ochranu budov mají za následek i nárůst tloušťky tepelné izolace ve skladbách obvodových plášťů budov. Spádové klíny mají své výrobní limity, a proto je při větších tloušťkách skladba vytvořena kombinací spádového klínu a desky s konstantní tloušťkou. V této souvislosti vyvstává otázka vzájemného uspořádání těchto vrstev.
Při umisťování vrstev dvou tepelných izolantů bychom si měli uvědomit, že horní vrstva by měla být dostatečně tuhá a pevná. Dalším kritériem by měly být výše zmiňované výrobní limity dílců. Pokud víme, že ve skladbě použijeme dílec s nakašírovanou vrstvou hydroizolačního povlaku, je výhodnější, aby spodní vrstvu tvořily spádové klíny a horní desky s nakašírovaným povlakem. Důvodem je zrychlení pokládky.
Stabilizace spádových klínů
Spádové klíny se stabilizují lepením nebo kotvením. U mechanicky kotvených skladeb je vhodné, abychom vrstvu klínů dočasně stabilizovali v případě delší časové prodlevy mezi kladením klínů a kotvením hydroizolační vrstvy. Stabilizace vrstev prováděná lepením je výhodná pro eliminování problému perforace parotěsnicí vrstvy oproti použití mechanicky kotvených systémů. Je však nutné si uvědomit, že v případě vyšších nebo více exponovaných objektů je nezbytné zajistit přídržnost skladby při namáhání sáním větru při okrajích a v rozích střechy, to znamená, že v některých případech je vhodné lepenou střechu dokotvit. Dodatečná stabilizace lepením je doporučována u mechanicky kotvených střech z toho důvodu, že dílce spádových klínů z tuhého materiálu (EPS) mohou při nerovnostech podkladu tzv. plavat nebo se houpat. U mechanicky kotvených skladeb je nutno počítat s tím, že nehomogenní tloušťka spádové a zároveň tepelněizolační vrstvy se může projevit na větších nákladech na položce kotevního systému. Je to dáno tím, že musíme kotvit do dostatečně únosné vrstvy skrze celý klín a použít tak několik typů kotevních prvků s různými délkami.
Čtěte také: Detaily vegetačních střech
Doporučení: Při stabilizaci dílců mechanickým kotvením se přes kotevní prvek natavuje přířez o velikosti cca 200 × 200 mm ze stejného asfaltového pásu.
Dílce s nakašírovanou hydroizolací
Dílce lze pořídit i v materiálové variantě, kdy je na dílce nakašírována vrstva asfaltového pásu a tvoří tak jeden prvek. Nakašírovaný asfaltový pás má obvykle přesahy, které pak lze napojit na okolní dílce. Po spojení přesahů asfaltového pásu v celé ploše střechy výrobci dílců uvádějí, že je možné započítat tuto vrstvu do hlavního hydroizolačního souvrství.
Materiály pro spádové klíny
- Jednosměrné spádové desky z bílého expandovaného polystyrenu (EPS) na zateplení a odvodnění ploché střechy, které slouží na vytvoření spádových vrstev ve skladbě plochých střech. Spádování plochých střech pomocí spádových desek EPS je v současnosti nejpoužívanějším způsobem spádování plochých střech. Spádové klíny EPS pro spádování plochy se vyrábějí s nejmenší tloušťkou 20 mm.
- U střech skladů, hal a průmyslových objektů se používají především minerální izolace (MW), které zaručují vyšší požární odolnost a akustické vlastnosti. V případě požáru bezpečně chrání konstrukce před ohněm - zabraňují šíření plamene a nezvyšují požární zatížení konstrukce. Spádování pomocí desek MW se provádí většinou ve spádu 2 %, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15 %.
- Spádování pomocí desek MW se provádí zpravidla ve spádu 2 %, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15 %. V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. rozvodí.
Návrh spádování a kladečský plán
Při tepelnětechnickém návrhu skladby ploché střechy se spádovou vrstvou tvořenou tepelněizolačními dílci se postupuje takto: Navrhovat tloušťku tepelné izolace spádových vrstev na základě splnění hodnoty součinitele prostupu tepla v místě nejmenší tloušťky spádového klínu nemusí být vždy žádoucí. Při tomto způsobu návrhu je skladba uměle a neekonomicky navýšena o tloušťku tepelné izolace, která je ve spádu. Dále může u některých provozů a skladeb vyvstat problém se zajištěním splnění podmínky pro hodnocení šíření vodních par v nejvyšším místě skladby.
Nedílnou součástí každé pokládky je zpracování kladečského plánu, podle kterého je nutné postupovat. Po zpracování nejvhodnější kombinace technického řešení jasně vyplývá konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.
Návrh spádování probíhá ve dvou krocích:
Čtěte také: Použití betonových vegetačních tvárnic
- Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky)
- Kompletní kladečský plán (na základě objednávky)
Pro návrh spádování je třeba zaslat:
- Půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků.
- Výšky atik.
- Minimální a maximální tloušťku tepelné izolace.
- Minimální požadovaný spád střechy.
- Stávající spád střechy.
- Typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace.
- Typ hydroizolace.
- Typ projektovaného EPS či MW.
- Popis podkladních vrstev.
- Ostatní (požadované termíny, kontaktní osoby...).
Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše.
Cementové pěny PORIMENT
Spádová vrstva vytváří požadovaný sklon svrchních střešních vrstev pro odvod dešťové vody. Aby se srážky na střeše nedržely v podobě louží, musí mít střecha takový spád, který zaručí jejich rychlé odvedení ze střešní plochy k odvodňovacím prvkům. Ideální je pochopitelně vytvoření spádu už nosnou konstrukcí, to ale není vždy vhodné nebo možné. Příkladem mohou být rekonstrukce střech, střechy velmi složitých půdorysů nebo třeba střechy větších ploch.
Výhody a aplikace cementových pěn
Cementové pěny jsou ideálním řešením u rozsáhlých realizací, jako jsou bytové domy nebo nákupní centra. Nosnou konstrukcí takového objektu lze zpravidla vytvořit spád jen částečně, beton se totiž do spádu obtížně vylévá, navíc hrozí nebezpečí, že na povrchu vzniknou různé nerovnosti a hrbolky. Cementové pěny PORIMENT nabízí v několika typech skupina Českomoravský beton. Tento moderní lehký silikátový materiál je alternativou spádování pomocí klínů z pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) případně pomocí lehčeného betonu.
Cementové pěny jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny, v porovnání s lehčenými betony pak představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností. Navíc méně zatíží konstrukci než lehčený beton. Ukládka cementových pěn je jednodušší než obě konkurenční varianty dohromady.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
Pevnost spádové vrstvy je dána v projektu, proto EPS klíny, které mají pevnost nízkou, nemusí navržené parametry vůbec splňovat. Vysokou pevnost nabízejí lehčené betony, které ale zároveň střešní konstrukci silně zatěžují. Na 1 m3 je to asi 900 kg, což je několikanásobně vyšší zatížení než u pěnového polystyrenu (cca 150 kg/m3). Cementové pěny použité pro spádové vrstvy jsou tak určitým kompromisem mezi oběma variantami. Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m3 nabízejí totiž minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 Mpa (u varianty PORIMENT PS 500). Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m-1.K-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství.
Výroba a ukládka cementových pěn
Využitím cementových pěn lze výrazně ušetřit náklady na dopravu materiálu. Autodomíchávačem je totiž dopravováno pouze cementové mléko, ze kterého se pěna vyrábí až na stavbě. Ze 7 m3 cementového mléka lze za hodinu vyrobit až 17 m3 cementové pěny.
Postup výroby cementových pěn je následující: v maltárně se vyrobí cementová suspenze, která vzniká smícháním cementu, příměsí a vody. Tato suspenze se autodomíchávačem dopraví na stavbu, kde se přidáním přísady napění ve speciálním zařízení nazývaném Aeronicer II, kterým je hotová pěna rovnou čerpána na místo ukládky. Do některých typů směsí je v tomto zařízení přidáván drcený polystyrén, který zlepšuje tepelně izolační vlastnosti a snižuje objemovou hmotnost. Při čerpání cementových pěn se hadice dají bez problémů vést již téměř dokončeným interiérem nebo po fasádě. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Na střeše se vodícími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí, nebo tzv. hráběmi.
Typy cementových pěn a požadavky na spádovou vrstvu
Cementové pěny PORIMENT vyrábí skupina Českomoravský beton v několika variantách. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy. U spádových vrstev je výběr mezi různými typy cementových pěn závislý na požadavcích, jež jsou kladeny na spádovou vrstvu. Zejména je nutné dopředu specifikovat způsob uchycení izolací, položených na spádové vrstvě.
- Pokud budou izolace ke spádové vrstvě přitavené, případně přitížené a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem.
- Jestliže se izolace mají do spádové vrstvy kotvit, doporučuje se použít cementovou pěnu s vyšší pevností (2 MPa u varianty PORIMENT WS).
- Z hlediska aplikace je důležitá i hodnota maximálního spádu a výška vrstvy, která bude realizována najednou. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 30 cm.
- Pěny bez příměsi polystyrenu se musí ukládat po menších vrstvách a drží maximálně do spádu 4 %, což je ale v praxi zpravidla dostačující.
Porovnání s jinými spádovacími materiály
Následná realizace spádové vrstvy pomocí polystyrenových klínů (EPS) je náročná na přesnost při návrhu, výrobě, manipulaci i ukládání a zároveň představuje zpravidla vyšší náklady. Spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Problematické může být také natavování dalších vrstev. Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení; navíc je zde složitá manipulace s materiálem. Lehčený beton se totiž musí ukládat tzv. bádiemi, vanami, které se jeřábem přemisťují na střechu, případně klasickou velkou betonpumpou. První z uvedených variant je časově a personálně velmi náročná, u druhé varianty je ukládání nákladné a vzhledem k vysokým čerpacím výškám i dost problematické. Dalším problémem je to, že u lehčených betonů je problematické dosáhnout přesného spádování. Spád, který vytvoří dělníci, není vždy přesný a místně mohou vznikat plochy s nižším sklonem nebo dokonce s protispádem. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %.
Cementové pěny jsou při použití ve spádových vrstvách řešením, které nabízí určitý kompromis mezi vlastnostmi ostatních dvou nejčastěji používaných variant. Zároveň ale toto řešení vyžaduje nižší náklady na dopravu a výrazně jednodušší manipulaci než varianty používající pěnový polystyren a lehčený beton. Cementové pěny proti nim navíc patří k řešením cenově nejvýhodnějším.
| Materiál | Pevnost | Hmotnost (kg/m3) | Tepelně izolační vlastnosti | Náklady | Manipulace | Dosažitelný spád |
|---|---|---|---|---|---|---|
| EPS klíny | Nízká | cca 150 | Velmi dobré | Vyšší | Náročná (přesnost) | Až 15 % |
| Lehčený beton | Vysoká | cca 900 | Nižší | Poměrně nákladné | Složitá (bádie, pumpa) | Kolem 5 % (s rizikem nerovností) |
| Cementové pěny PORIMENT | Kompromis (např. 0,5 MPa pro PS 500, 2 MPa pro WS) | cca 500 | Velmi dobré (např. 0,114 W/m-1.K-1 pro PS 500) | Cenově nejvýhodnější | Výrazně jednodušší (čerpání přímo na stavbě) | Až 8 % (s polystyrenem), 4 % (bez polystyrenu) |
tags: #spadove #kliny #vegetacni #strecha #informace