K roubenkám v našich končinách tradičně patří sedlová střecha, proto ani roubenka v Jílovém nebude výjimkou. Majitel roubenky pan Fröhlich se však rozhodl pro neobvyklý prvek, který rozšíří obytný prostor.
Pultový vikýř pro maximální prostor
„Ve zdejším kraji najdete na roubenkách spíš menší špičaté vikýře, ale já se rozhodl pro velký pultový vikýř, který je jinak doma spíše na východě Krkonoš nebo na velkých horských boudách. Neuvěřitelně se tím rozšíří obytný prostor, protože se v podkroví zmenší podíl šikmých stěn,“ vysvětluje majitel roubenky pan Fröhlich.
Precizní konstrukce krovů
Stavba krovů začala přípravou a kompletací materiálu. „Dříve jsme při konstrukci krovů používali jen dřevěnou šablonu, dnes už všechno počítáme podle Pythagorovy věty,“ svěřil se nám pan Prokůpek. Potom se nahoru vytáhly pozednice a přitloukly ke stropním trámům. Během práce se pan Prokůpek spolu se svým kolegou Pavlem Maturou intenzivně věnovali přípravě podélných vaznic. Je úžasné sledovat, jak se z mraku odletujících třísek, pilin a hoblin vynořují jednotlivé součásti ohromné stavebnice jménem střecha. Kompletace střechy pokračuje umístěním okrajových krovů, které se svážou krovem středovým.
Během pár dnů byl vnější povrch střechy pobit prkny a dehtovým papírem, který byl přitlučen přes kousky latí, aby ho neserval vítr.
Trojplášťová střecha pro dokonalou izolaci
Někdy v polovině května přišel čas dokončit střechu. Majitel roubenky chtěl, aby střecha maximálně izolovala, proto se rozhodl pro trojplášťovou střechu.
Čtěte také: zateplení střechy roubenky externě
„Mým záměrem bylo, aby se podkroví v létě nepřehřívalo a v zimě nevymrzalo. Proto ta tříplášťová střecha. Myslím si, že nic lepšího dnes není. Díky dvěma mezerám, kterými do pláště střechy proudí vzduch, je teplo a vlhko z vnitřku střechy odváděno. Jako třešničku na dortu jsem si vybral Drdlíkův dřevěný šindel DDS II od firmy Regra Plast,“ říká pan Fröhlich.
Postup realizace trojplášťové střechy:
- Na krokve se pomocí nastřelovacích spon přidělala kontaktní difuzní fólie Jutadach 150.
- Na ni se přidělaly latě a na ně pak plné bednění střechy. Tím vznikla první provětrávací mezera střechy.
- Než se na jaře pokrývači pustí do práce, je třeba z podbití střechy prozatímní lepenku strhnout a nahradit ji vysoce difuzní pojistnou hydroizolací Jutadach super 210.
Plastové šindele pokládal na střechu pan Roman Valenta, protože stavebník chtěl zkušeného pokrývače, který má s tímto typem krytiny zkušenosti. Šindele se přibíjejí na latě měděnými hřebíky, přičemž na 1 m2 je potřeba ručně natlouct 40 hřebíků.
Nejkomplikovanější na pokládce šindele na roubence bylo vyskládat úžlabí a zhotovit přechod na strmé boky rizoletu vikýře, protože tato místa jsou citlivá na průnik větrem hnané dešťové vody a v zimním období na vodu z odtávajícího sněhu.
Zhotovení kompletní 190 m2 tříplášťové střechy včetně krytiny trvalo dvěma lidem pět týdnů.
Specifika pozemku a přípravné práce
Manželé se po pozemku, kde by si výhledově mohli postavit dům, začali poohlížet už před 18 lety. Chtěli zůstat v jižních Čechách, odkud oba pochází. Shodli se ale, že by město rádi vyměnili za menší obec. Do hledáčku se jim dostala vesnice s pár stovkami obyvatel, přesto v dosahu jihočeské metropole. V lokalitě, kam ještě ani nevedla pořádná cesta, se prodávaly pozemky. Stavební tehdy ještě nebyly, ale výhledově se počítalo se změnou územního plánu. Janovi a Alici ale nevadilo si počkat.
Čtěte také: Jak na falešnou roubenku?
Vybrali si velký pozemek, který ovšem byl poměrně dost svažitý, z části dokonce zalesněný. Než konečně došlo na stavbu nového domu, uplynula spousta času. „Asi 12 let trvala změna územního plánu celé obce. Další tři roky uplynuly, než jsme vyřídili stavební povolení,“ vzpomíná Jan.
Výzvy s inženýrskými sítěmi a terénem
Nejsložitější to bylo s inženýrskými sítěmi. Na pozemku totiž nebylo vůbec nic - voda, elektřina ani kanalizace. Právě ta se ukázala být největším oříškem. Čistička odpadních vod je totiž až za kopcem, takže bylo nutné vybudovat 150 metrů tlakové kanalizace, která není závislá na spádu potrubí.
Pozemek byl navíc zarostlý tak, že připomínal spíš džungli, na části byla umístěná skládka. Ze všeho nejdříve tak bylo potřeba ho kompletně vyčistit. „Začínali jsme s bagrem a pilou. A trvalo čtyři měsíce, než jsme na pozemek vůbec mohli přijet,“ vzpomíná Jan.
Nutné byly i náročné terénní úpravy. Převýšení od hrany pozemku k prostoru, kde chtěli stavět dům, totiž činilo zhruba šest metrů. Bylo proto potřeba velkou část pozemku odbagrovat, aby vznikla dostatečně velká rovná plocha. Garáž se Jan s Alicí rozhodli částečně zahloubit přímo do svahu. Celý pozemek bylo také nutné precizně oddrenážovat. Nevyhnuli se ani vybudování obratiště a hydrantu, to kvůli dostupnosti pro integrovaný záchranný systém a požárním předpisům.
Čtěte také: Použití krycích lišt u roubenek
tags: #roubenka #s #plechovou #strechou