Vyberte stránku

Zelené střechy, ačkoliv nejsou výdobytkem poslední doby, nýbrž konceptem s historií sahající hluboko do starověku, zažívají v moderním stavitelství renesanci. V moderním pojetí stavitelství se hovoří o zelených střechách od 1. poloviny 20. století. Dnes představují zelené střechy nejen estetickou záležitost, ale i funkční konstrukci s nespornými výhodami oproti běžné ploché střeše. Výstavba zelených střech se těší stále větší oblibě, kdy jen v roce 2019 vzrostl jejich počet o více než 256 000 m², z čehož více než 70 % tvořily extenzivní zelené střechy.

Proč zelené střechy? Hlavní výhody

Zelené střechy přesahují hranice současné architektury a přináší novou přidanou hodnotu při plánování měst a budov. Jsou navrhované nejen za účelem navrácení prvku přírody do městského prostředí, ale také pro zlepšení vlastností budovy a jejího bezprostředního okolí. Mezi hlavní výhody patří:

  • Zlepšují tepelné a izolační vlastnosti střešní konstrukce: V zimě zadržují teplo a snižují náklady na vytopení obydlí, zatímco v létě zabraňují přehřívání objektu. Dalším plusem je, že v létě odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla je v interiéru chladněji. To je například umocněno použitím hydrofilní minerální vlny.
  • Zpomalují odtok dešťové vody a napomáhají hospodaření s ní. Zadrženou dešťovku lze využít na provoz toalety nebo při praní, čímž ušetříte nemalé peníze za spotřebu vody.
  • Omezují efekt tepelného ostrova ve městech.
  • Podporují biologickou rozmanitost a ekosystémy, čímž reagují na tlak úbytku zelených ploch v městském prostředí.

Typy zelených střech: Extenzivní, polointenzivní nebo intenzivní?

Rozdíl spočívá především ve výšce substrátu a možnosti rostlin a dřevin, které mohou být na střeše vysazeny.

Extenzivní zelené střechy

  • Lze dopřát téměř každému rodinnému i bytovému domu.
  • Drobné nenáročné rostliny, jako jsou rozchodníky, sukulenty a suchomilné trávy a byliny, zde plní funkci pohledovou s pozitivním vlivem na klima v domě.
  • Vyžadují minimální péči a zálivku.
  • Mocnost vegetačního souvrství se pohybuje od 4 do 15 cm.
  • Konstrukci domu zatěžují nejméně. Pro extenzivní postačují substráty lehčí, i když nalezneme výjimky.

Polointenzivní zelené střechy

  • Představují přechodný typ zelené střechy.
  • Umožňují vytvoření modelací, lučních porostů a zajímavých variant s vyšší vegetací trav, bylin a dřevin.
  • Mocnost vegetačního souvrství se v průměru pohybuje od 15 do 35 cm.
  • Stále se jedná o střechy pohledové.

Intenzivní zelené střechy

  • Jsou střechy pobytové.
  • Lze na nich vysázet vyšší rostliny, keře a při mocné vrstvě zeminy i stromy.
  • Mocnost souvrství se realizuje od 30 do 200 a více cm.
  • Tyto střechy jsou náročné na finance, únosnost konstrukce i údržbu.
  • Nároky na péči jsou stejné jako u okrasné zahrady, kdy zde střešní vegetace vyžaduje samostatný zavlažovací systém. Pro intenzivní střechy se používá substrát vyšších objemových hmotností.

Skladba zelené střechy: Jednotlivé vrstvy

K tomu, abyste si mohli vegetační střechu pořídit, je dobré vědět, jak skladba zelené střechy vypadá. Asi je vhodné si nejdříve říci, jaké materiály vlastně do zelené střechy patří. Pokud pomineme samotné rostliny, jednu z vrstev skladby tvoří substrát.

  1. Nosná konstrukce střechy: Základ celého systému.
  2. Hydroizolace střechy: Pro zelené střechy se dnes v drtivé většině případů používají hydroizolační fólie (PVC-P, TPO, EPDM, aj.). Všechny hydroizolace pro zelené střechy ale musí mít tzv. protikořenovou úpravu (atest FLL). I v dnešní době se používají pro hydroizolace zelených střech i asfaltové pásy, ovšem v menší míře než dříve. Pro zelené střechy nelze užít jakýkoliv pás, ale pouze ty s atestem FLL (horní vrstvy, podkladní mohou být běžné). V rámci předání díla je vhodné provést kontrolu těsnosti hydroizolace nebo mít pod hydroizolací kontrolní systém detekující případné místo zatékání.
  3. Separační geotextilie: Separační vrstva je nejčastěji tvořena geotextilií o min. plošné hmotnosti 300 g/m². Pro dotační titul Nová zelená úsporám je nezbytné použít textílii s vyšší gramáží, a to min. 500 g/m². Účelem separační geotextilie je v době realizace ochránit hydroizolaci proti případnému mechanickému poškození. V rámci skladby vytváří kluznou vrstvu právě mezi hydroizolací a vrstvami nad touto vrstvou. Slouží jako ochrana hydroizolace, kterou by mohly poškodit např. rohy tužších tepelných izolací. TIP: Při výstavbě extenzivní zelené střechy není většinou nutné pokládat protikořenovou fólii. Protikořenová membrána Urbanscape je součástí komplexního řešení.
  4. Akumulační a drenážní vrstva: V současné době tuto vrstvu reprezentuje jak tradiční skupina nopových fólií, tak i progresivnější skupina materiálů na vláknové bázi.
    • Nopová fólie: Perforovaná nopová fólie je vhodná jako hydroakumulační vrstva. Nopové fólie různých profilací a výšek a různými typy perforace primárně zachycují v "kalíšcích" srážkovou nebo závlahovou vodu, ale také díky prostoru mezi nopy umožňují odtékání přebytečné vody, která protekla perforacemi na horní straně vrstvy, ke vpustem. Pro skladby Knauf se doporučuje drenážní fólie Platon DE 25 nebo 40. Sledovanými parametry je nejenom pevnost v tlaku a množství zadržené a odtrénované vody, ale i velikost dosedací plochy, která se navíc materiálově snáší s hydroizolací.
    • Hydrofilní minerální vlna: Druhou skupinou materiálů na vláknité bázi jsou například hydrofilní minerální vlny. Tyto materiály kombinují několik vrstev - hydroakumulační, drenážní, filtrační a vegetační. Toto unikátní spojení přináší především zjednodušení skladby, úsporu nákladů a zrychlení realizace. Tento typ materiálu je tvořen většinou vlákny z vyvřelých hornin, čímž je deklarován jeho přírodní původ a nezávadnost pro životní prostředí. Pro extenzivní zelené střechy ji lze též použít. Často se používá kombinace 50 mm hydrofilní vlny a 30 mm substrátu. V intenzivních souvrstvích můžeme i pomoci zadržovat vláhu v různých výškách skladby a tím pomoci lepší dosažitelnosti a využitelnosti vláhy.
    • Retenční rohož se zásobou vody Urbanscape: Speciální kalíšková fólie slouží k ukládání vody a potřebných živin kořenového systému.
  5. Filtrační geotextilie: Zabraňuje odplavování zeminy ke vpusti a poškození hydroakumulační vrstvy. Úkolem této vrstvy je zachytit jemné částice, aby nebyla odplavována ke vpusti a nezanášela se drenážní vrstva. Části substrátu mohou také ucpat otvory v hydroakumulační rohoži, proto je filtrační vrstva rovněž nutná. Zde se běžně používá geotextilie o gramáži cca 200 g/m² a více u intenzivních střech.
  6. Střešní substrát: Na filtrační geotextilii je možné navést střešní substrát, který poskytuje vhodné podmínky pro zakořenění a růst vegetace. Pro extenzivní zelené střechy je rozumné uvažovat alespoň 80 mm, ale v praxi se setkáváme i s návrhy 60 mm a méně. Je potřeba si uvědomit, že substrát tvoří zároveň i stabilizaci střechy, protože zelené střechy se primárně provádí jako přitěžované. Zároveň čím se ubírá na množství substrátu, tím se snižuje kvalita životního prostředí pro rostliny, z důvodu omezení prokořenitelného prostoru a redukce živin. TIP: Klasický zahradnický substrát není pro extenzivní střechy ideální mj. právě proto, že neobsahuje dostatek minerálních látek. Druhý protipól může být též negativní. Více substrátu může znamenat lepší podmínky pro nepůvodní druhy, které vytlačí námi zamýšlené. Ke stabilizaci zároveň přispívá i nezbytně nutné kamenivo, kterým se po obvodě v šíři cca 300-500 mm musí opatřit každá zelená střecha stejně jako u odvodňovacích prvků. Musíme mít však na paměti, že hektarová zelená střecha opatřená obsypem kačírku po jejím obvodě a pak 99% plochy, která je pokrytá pouze 80 mm suchého a lehkého substrátu, není dobrý nápad, pokud střecha není lokalizována na místě, kde je absolutní bezvětří. Sání větru se nemusíte obávat v případě, že budete chtít na střešní zahradě stromy a keře, kde se bude výška substrátu pohybovat od 500 mm klidně do 2 m. V takovém případě je důležité zvážit statiku objektu a stabilizaci rostlin na střeše. Musíte si uvědomit, že mokrý substrát váží mnohem více, než suchý a že to je rozdíl dramatický. U statika (pokud by zapomněl zahrnout mokrou zeminu do výpočtu) by to byl rozdíl osudový. V oblasti intenzivních zelených střech lze s elegancí využít hybridní materiály, jako je hydrofilní minerální vlna. Ta souvrství vylehčí a zároveň zvýší množství akumulovatelné vody. Materiál též prorůstají kořínky, čímž částečně nahrazuje substrát.
  7. Vegetační vrstva (výsadba): Na pokrytí extenzivní střechy se využívají suchomilné rostliny, jako jsou netřesky nebo rozchodníky. Nejčastěji používanými druhy jsou rozchodníky a netřesky. Rostliny, které často nacházíme na skalkách okolo našich obydlí. Není pravdou, že by extenzivní střechy byly v čase naprosto stejné, avšak intenzivní střechy jsou mnohem rozmanitější a druhově pestřejší. I sukulentní rostliny kvetou, různými barvami a květy, navíc s chladnými obdobími roku se i barevně proměňují. Intenzivní zelená střecha s kvetoucími rostlinami je barevně a druhově pestřejší, ale je nezbytné při realizaci této zelené střechy potřeba zvážit možnosti post realizační údržby, jako je například zalévání střechy, případně sekání trávy atd. Vegetační koberec z vícero druhů rozchodníků Urbanscape je klíčovou součástí systému.

Inovace v zelených střechách Knauf

Nová skladba zelené střechy: Urbanscape Super Substrat

Klimatické změny s přibývajícími dny s tropickými teplotami a suchem vedly k vývoji inovované skladby zelené střechy Urbanscape Super Substrat. Tato varianta je alternativou ke konvenčnímu souvrství Urbanscape a představuje řešení v kombinaci se zemním a minerálním substrátem pro náročnější klimatické podmínky.

Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce

Jde o odolnější řešení s vyšším poměrem zeminy a lepším prostředím pro svrchní rozchodníkový koberec. Navrhuje se do sušších nebo návětrných míst, kde může vegetace potřebovat lepší základ pro svůj růst. Se změnou klimatu nastávající ve střední Evropě, jde o adekvátní řešení ideálně připravené na budoucnost. Součástí jsou:

  • Vegetační koberec z vícero druhů rozchodníků Urbanscape
  • Zemní substrát pro zelené střechy
  • Minerální substrát Urbanscape Green Roll
  • Retenční rohož se zásobou vody Urbanscape
  • Protikořenová membrána Urbanscape
  • Hydroizolace střechy
  • Nosná konstrukce střechy

Systém zelené střechy Urbanscape

Systém zelené střechy Urbanscape je vhodný pro středně suché nebo vlhké podnebí, ale také pro geografické oblasti s častými výkyvy počasí. Souvrství funguje ve vzájemné souhře jednotlivých součástí. Minerální substrát Green Roll dopravuje díky kapilární vzlínavosti potřebnou vláhu vegetačnímu koberci na povrchu. Speciální kalíšková fólie slouží k ukládání vody a potřebných živin kořenového systému. Architekti nyní mohou plánovat zelené střechy i tam, kde to dříve nebylo možné.

Zelená extenzivní střecha Urbanscape je inovativní, lehký a snadno instalovatelný systém s vysokou schopností zadržet vodu. Je určená pro aplikace plochých střech bytových i nebytových budov a průmyslových staveb. Protože je až šestkrát lehčí než tradiční systémy s půdním substrátem, nízká hmotnost souvrství neklade vysoké požadavky na nosnost střešní konstrukce.

Zelená střecha a fotovoltaika: Synergické propojení

Specialitou poslední doby je kombinace zelené střechy a fotovoltaiky. Propojení, které se na první pohled může zdát protichůdné, je naopak velmi synergické. Zelená střecha vytváří přitížení pro konstrukci panelů. Výparem vody dochází k ochlazování okolí a panelů, tím se snižuje jejich tepelné zatížení. To přináší zvýšení výkonu o cca 10-15 % a zároveň prodlužuje životnost panelů. Zelená střecha zároveň pohlcuje prach a polétavé částice, které pak neulpívají na povrchu panelů a neklesá tím jejich výkon. Pro zelenou střechu též přináší tato synergie benefity. Ty jsou v tvorbě odlišných stanovišť pro růst rostlin. Tím se vytváří rozmanité prostředí, které umožňuje existenci více druhů než na běžné extenzivní zelené střeše.

Stavební detaily a řešení

Knauf nabízí řadu stavebních detailů pro zelené střechy, přizpůsobených různým nosným konstrukcím a specifickým požadavkům. Tyto detaily jsou dostupné v různých formátech pro snadnou integraci do projektové dokumentace.

Čtěte také: Detaily pokládky šindele

Typy konstrukcí a detaily:

  1. Na trapézovém plechu: Zelená střecha na trapézovém plechu.
  2. Na železobetonové nosné konstrukci: Zelená střecha na železobetonové nosné konstrukci.
  3. S obrácenou skladbou na železobetonové nosné konstrukci.
  4. Rekonstrukce na železobetonové konstrukci.

Specifické detaily napojení a ukončení:

  • Napojení na dlažbu s obrácenou skladbou zelené střechy na železobetonové nosné konstrukci.
  • Napojení na dlažbu na terčích s obrácenou skladbou zelené střechy na železobetonové nosné konstrukci.
  • Ukončení kačírkovou vrstvou: Zelená střecha na dřevěné podkladní konstrukci a Zelená střecha na železobetonové nosné konstrukci.
  • Ukončení zelené střechy s obrácenou skladbou na železobetonové nosné konstrukci.

Detaily vpustí a atik:

  • Vtok u atiky: Zelená střecha na trapézovém plechu a Zelená střecha na železobetonové nosné konstrukci.
  • Atika: Zelená střecha na trapézovém plechu a Zelená střecha na železobetonové nosné konstrukci.
  • Vpusť:
    • Zelená střecha na trapézovém plechu.
    • Zelená střecha na železobetonové nosné konstrukci.
    • Zelená střecha s obrácenou skladbou na železobetonové nosné konstrukci.
    • Rekonstrukce střechy na železobetonové nosné konstrukci.

Tepelná izolace a parozábrana

Výběr tepelného izolantu je velmi odvislý od zamýšlené zelené střechy. Pro extenzivní zelené střechy lze uvažovat i s minerální vlnou. Ta by měla dosahovat v hodnotě pevnosti v tlaku min. 70 kPa (např. Isover S). V případě kombinace zelené střechy a fotovoltaiky či jiných technologických zařízení je vhodné finální vrstvu navrhnout s pevností v tlaku min. 100 kPa (např.: Isover XH tl. 60 mm). Pěnovým polystyrenem či PIR izolací též nelze udělat chybu ve výběru. Základ je znát zatížení, které bude generovat zelená střecha v plně nasyceném stavu a podle tohoto vybrat tepelný izolant. Obzvláště je nutné si dávat pozor na bodové zatížení od dosedacích plošek nopů, které redukují roznášecí plochu tohoto zatížení a mohlo by dojít k perforaci hydroizolace.

Je vhodné užít účinnější parozábranu, protože střecha nebude tak intenzivně prohřívána sluncem a zároveň se může v prostoru hydroakumulační a drenážní vrstvy držet voda, takže odpar par z konstrukce je nižší. Tepelná izolace se spádovou úpravou EPS 150 (ideálně alespoň 200 mm = 2x 100 mm) lepená k podkladu mezi sebou PUR lepidlem.

Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu

tags: #skladba #zelene #strechy #knauf

Oblíbené příspěvky: