Odvodnění všech ploch kolem domu nebo bytovky může být snadné, když se zvolí správné řešení. Spadlá voda se do trávníků sama vsákne, ale voda z dlažby nebo betonu musí někam odtéct. Řízený svod vody a její další využití usnadní liniové odvodnění, žlaby s roštem. Venkovní odvodňovací žlaby představují moderní a technicky správné řešení pro odvod dešťové vody ze zpevněných ploch kolem domu. Používají se na terasách, chodnících, příjezdových cestách, parkovacích stáních i před garážemi.
Proč zvolit liniové odvodnění?
Lineární odvodnění zachytává vodu po celé délce žlabu. Oproti bodové kanalizační vpusti nabízí rovnoměrné odvádění vody, minimalizaci tvorby kaluží, vyšší ochranu fasády a základů domu a menší riziko zatékání do garáže. Správně navržený odvod vody od domu chrání základy, fasádu i okolní terén před vlhkostí, podmáčením a poškozením.
Tabulka: Třídy zatížení odvodňovacích systémů
| Třída | Max. zatížení | Vhodné umístění |
|---|---|---|
| A15 | 1,5 tuny | Pochozí plochy, terasy, chodníky |
| B125 | 12,5 tuny | Příjezdové cesty, garáže, osobní automobily |
| D400 | 40 tun | Parkoviště, nakládací zóny, komunikace |
Materiálové varianty
Obecně se odvodňovací žlaby dělí na dvě velké skupiny podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny:
- Plastové žlaby: Jsou lehké, cenově dostupné a snadné na montáž, ideální pro chodníky, terasy a méně zatěžované plochy. Tělo žlabu je vyrobeno z polypropylenu (PP), který je pružný, mechanicky odolný, odolává mrazu, nenasakuje vodu a odolává soli a chemickým vlivům.
- Betonové žlaby: Jsou velmi odolné a stabilní řešení vhodné pro příjezdové cesty, garáže a místa s vyšším zatížením. Betonové odvodňovací žlaby se vyznačují především vysokou pevností a obrovskou variabilitou rozměrů a typů.
Jak na správnou instalaci žlabů
Správná montáž odvodňovacího žlabu je zásadní pro jeho dlouhodobou funkčnost a bezproblémový odvod vody. Pokládka žlabů začíná odtokem a napojením na odtokovou trubku. Pak již žlaby pokládáte do zavlhlého betonového lože podle provázku nebo laseru. Doporučuje se utopit žlab proti dlažbě klidně o půl až jeden centimetr; voda se do žlabu lépe dostane a okolní dlažba má navíc tendenci klesat.
Technické zásady montáže:
- Výkop a podloží: Výkop musí být širší než samotný žlab - minimálně o 20 až 30 cm na každou stranu pro obetonování. Na dno výkopu se uloží zhutněná vrstva štěrku (10-15 cm).
- Betonové lože: Na zhutněný štěrk se ukládá betonová vrstva (tloušťka cca 8-10 cm). Žlab se ukládá do čerstvého betonu a boční stěny musí být pevně obetonovány.
- Napojení na kanalizaci: Napojení je řešeno pomocí napojovacího dříku, který se zasouvá přímo do hrdla KG potrubí s těsněním. To zajišťuje těsnost, jednoduchou montáž a kompatibilitu.
- Spojování: Standardní délka jednoho žlabu je 100 cm. Žlaby lze spojovat za sebe pomocí konstrukčního zámku nebo "na sraz".
- Krácení: Pokud délka nevyhovuje přesně, poslední díl lze upravit pomocí úhlové brusky s kotoučem na plast.
Pravidelná údržba je klíčem k tomu, aby odvodňovací žlaby plnily svou funkci bez poruch. Stačí občas vyčistit rošty a vpusti od listí, písku nebo bláta. U veřejných ploch se doporučuje provádět kontrolu několikrát ročně, u soukromých projektů většinou postačí podzimní a jarní čištění.
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
tags: #skladba #terenu #odvodneni #zlab #informace