Montáž laťování a dřevěných záklopů ve střešních konstrukcích je důležitá součást pokrývačských prací. Laťování nebo záklop je v podstatě nosná konstrukce střešní krytiny a provádí se téměř výhradně ze dřeva. Lehká opracovatelnost, malá objemová váha, pevnost v tlaku a ohybu - tyto vynikající vlastnosti jsou důvodem, proč je právě dřevo výhradním materiálem při zpracování střešních konstrukcí. Při realizaci platí, že čím je stavba dřeva poctivější s menším množstvím vad, tím je pevnost vyšší. Životnost smrkového dřeva může být i více než 200 let (samozřejmě dle podmínek, kde je dřevo uloženo).
Dřevěné bednění střechy: Prkenné a OSB
Dřevěné střešní bednění je nosný plošný konstrukční prvek, na kterém je položen střešní plášť. Vytvořen může být z desek, fošen nebo velkoplošných dřevitých materiálů (nejčastěji OSB desky). Bednění je pochůzné při čistících pracích a při údržbě. Mimo oblast šikmých střech je bednění obecně podkladem pro střešní pojistnou hydroizolaci, pro povlakovou izolaci u plochých střech a pro parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvu u systémů s nadkrokevní izolací. Bednění slouží také jako podbití u přesahů střechy, případně tvoří obklad stěn. Střešní konstrukce je základem střech šikmých i plochých, na rozdíl od plochých střech však všechny typy konstrukcí střech šikmých ještě pokrýváme střešní krytinou.
Prkenné bednění
Prkenné bednění na střechách vytváří jednolitou rovinu, na kterou je možné následně položit konečné - finální hydroizolační souvrství střešního pláště. Dřevěné prkenné bednění se na střechách provádí z prken o minimální tloušťce 25 mm; prkna se dodávají nejčastěji v délkách 3-5m. Montáž probíhá přibitím k dřevěným krokvím, vazníkům nebo k podkladním kontralatím (skladba vždy dle předepsané projektové dokumentace). Prkenné bednění s sebou nese řadu výhod: vysokou pevnost ve všech směrech při nízkých tloušťkách a uhlazený rovnoměrný povrch. Prkno je takové stavební řezivo, které má svou šířku rovnou nebo větší, minimálně však dvojnásobku své tloušťky. Tloušťka prken je potom maximálně do 38 mm.
Pro návrh střechy slouží norma ČSN 73 1901 Navrhování střech, která se v případě dřevěných podkladních vrstev pod krytiny (tj. laťování a bednění) odkazuje na ČSN 73 3150 Tesařské spoje dřevěných konstrukcí. Podle této legislativy se má bednění střech zhotovovat z hraněných nehoblovaných desek, které se ukládají na sraz a přibíjejí ke krokvím. Pokud je ale dřevo úplně vysušené, tak se nesmí prkna k sobě příliš dorážet, aby se při zvýšené vlhkosti plocha bednění nebortila. Důkladněji se bednění věnují Pravidla pro navrhování a provádění střech, která vydal Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. V případě prken pro bednění je důležité jejich zatřídění podle množství suků, trhlin a jiných vad řeziva. Bednění je totiž nosnou konstrukcí, která nejen podepírá střešní krytinu, ale také všechna zatížení z ní přenáší do krovu. Nekvalitní řezivo se pro něj proto nehodí. Prkna by měla být ostře hraněná a připouští se nejmenší tloušťka 24 mm. Prkna této tloušťky zvládnou přenést zatížení sněhem i při vzdálenosti podpor (krokví) 1,2 metru. Nezvládnou už ale unést člověka s brašnou nářadí, který by chtěl na střeše něco montovat. Takové lokální zatížení je pro prkna tl. 24 mm na velkém rozponu příliš. Pokud bednění ve střeše slouží pouze pro uložení pojistné hydroizolace, tak je to bednění nenosné a požadavky na něj nejsou tak přísné.
Prkna bednění reagují na změny vlhkosti a podle ní mění svůj tvar (sesychají nebo bobtnají). Tento proces částečně eliminujete, když budete prkna pokládat nahoru pravou stranou (strana bližší středu kmene). Důležité je to zejména u tenkých plechových krytin, do kterých se tvarové změny podkladu mohou propisovat. Vlivem vysychání dřeva dochází ke kroucení dřeva z tohoto důvodu se omezuje šířka prken. Obvyklá šířka prken je 80-150 mm. Výrobci krytin mohou z výše uvedeného důvodu předepisovat šířku prken menší než 150 mm. U hřebene a okapu vždy náleží prkno s plnou šířkou. U zvláštních tvarů střechy a střešních detailů, např. kuželovitá či cibulová střešní plocha nebo u vikýřů „volské oko“, je nutná stejná montáž bednění jako u střešních ploch. Je vhodné zmenšit vzdálenost krokví, anebo použít silnější bednění. Nejběžnější je bednění z prken s ostrými hranami z řeziva C16 nebo C24. Minimální dovolená tloušťka prken je 24 mm. Je vhodné, aby prkna byla uložena aspoň na 3 podporách (přes 2 krokvové pole), kdy fungují jako spojitý nosník a jejich průhyb je menší. Při takovéto aplikaci postačují prkna tl. 24 mm do osové vzdálenosti krokví 1,2 m (sněhová oblast I. až IV.). Nezvládnou už ale pohyb osob po ploše, ten musí probíhat pouze v místě podpor (po krokvích). Pro bednění sloužící pro uložení pojistné hydroizolace postačují prkna třídy C16 o tloušťce 18 mm. Prkna bednění se připevňují na každé podpoře 2 hřebíky, prkna širší než 150 mm třemi hřebíky. Typ hřebíků pro prkna tl. 18 mm je 2,8/56 mm, pro tl. 24 mm je 3,15/63 mm, pro tl. 28 a 32 mm je 3,55/70 mm a pro tl. 38 mm je 4,0/80 mm. Volný přesah prken přes podporu (např. ve štítu) je maximální.
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
Bednění z OSB desek
OSB desky jsou oblíbeným materiálem pro bednění. Pokrytá plocha s nimi rychle přibývá, a navíc řádně přikotvené velkoplošné desky dají ploše poměrně velkou tuhost. To je výhodné ze statického hlediska. Jenže se nehodí pro všechny aplikace. Například pod plechové krytiny doporučují někteří výrobci i Pravidla pro navrhování a provádění klempířských konstrukcí (vydal Cech KPT ČR) upřednostňovat plné bednění z prken. OSB deska (z anglického oriented strand board - orientovaná dřevotřísková deska) je druh desky s charakteristickým vzhledem. Vyrábí se lisováním z třísek nebo hoblin délky 2 až 7 cm v několika vrstvách spojených pojivem. Při použití OSB desek jako bednění volte výhradně desky OSB/3 nebo OSB/4, které se hodí do vlhkého prostředí.
V případě lehkých plechových krytin je minimální tloušťka OSB desky 22 mm. V ostatních případech se raději poraďte s odborníkem, který správnou tloušťku vybere podle zatížení OSB desky sněhem, hmotností krytiny i podle sklonu střechy a vzdálenosti krokví. Desky OSB se vyrábějí v tloušťkách od 6 do 40 mm a běžný rozměr je 1,25 x 2,50 m. U desek, které mají okraje pravoúhlé, nezapomeňte na ponechání prostoru pro dilataci. Spoje ležící rovnoběžně s podporami musí být umístěny pouze na těchto podporách (např. na krokvích). Šířka uložení na podporách činí nejméně 30 mm. Cyklická změna délky desek může činit až 2 mm na metr. Mezi deskami se proto ponechávají spáry min 2 mm/m x délka (šířka) desky. Pokud se pro bednění použijí OSB desky, jde pokládka velmi rychle a navíc vzniklé bednění poskytne ploše poměrně velkou tuhost. Vždy je ale nutno použít desky OSB/3, příp. OSB/4, které jsou odolné proti vlhku. Je výhodné, když jsou podpory (krokve, vazníky apod.) rozmístěny tak, aby nebylo nutno velkoplošné OSB desky přiřezávat. Samotná tloušťka použitých desek se pak odvíjí od sklonu střechy, působícího zatížení, způsobu uložení desek (přes jedno či více polí) a vzdálenosti podpor. Při vytváření bednění z OSB desek je nutné nechat mezi deskami spáry alespoň 3 mm, neplatí pro desky ukládané na pero a drážku. V ukončení bednění podél pevných konstrukcí se ponechává spára minimálně 10 mm. OSB desky se připevňují hřebíky - v místě podpory se spojem 2 desek v roztečích 150 mm, v místě podpory s probíhající deskou á 300 mm.
Skladba střešního pláště pro dílnu
Uživatelova navrhovaná skladba střechy pro dílnu 3,7 x 6 m s hambálkovým krovem (rozteč krokví 62,5 cm, vytápění cca 10x za zimu, jinak nevytápěná, difúzně uzavřená stavba) je následující:
- Evrovlna
- Laťování
- Kontralaťování
- Hydroizolační fólie (paropropustná) - Podstřešní fólie HURAGAN 150 g
- Záklop z OSB
- Krokve v mezivrstvě polystyren
- Parobrzda OSB
Dotaz se týká vynechání záklopu (bednění střechy) z OSB, jak bylo doporučeno prodejcem plechové střechy s odůvodněním, že je to zbytečné a stačí větraná mezera z latí pod plechem a rovnou fólie. Pro zpevnění konstrukce by uživatel OSB bednění preferoval, ale obává se nasákavosti. Zvažuje mezery mezi OSB deskami například 40 cm. Délka krokví je 333 cm na jedné straně a 300 cm na druhé.
Bednění střechy je poměrně velká částka v rozpočtu a v některých případech se bez něj i obejdete. Určující je zejména sklon střechy a typ krytiny. Dále bednění může být v projektu kvůli těsnosti střešního pláště a v tom případě typ a značka krytiny může mít vliv na to, zda bednění použít nebo ne. Projektant zpravidla postupuje podle „Pravidel pro navrhování a provádění střech“ vydaných Cechem klempířů a pokrývačů a bezpečného sklonu krytiny.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Celoplošné bednění je tedy možné realizovat z prken, případně ze stavebních desek z aglomerovaného dřeva. Tloušťku prken či stavebních desek z aglomerovaného dřeva je nutné volit v závislosti na světlé vzdálenosti krokví. Bednění musí nejen přenést působící zatížení, ale u některých krytin, např. břidlice, musí být dostatečně tuhé. Z výše uvedených informací vyplývá, že šetření v tomto případě nemusí být na místě a naše střechy mohou být pevnější, tužší a stabilnější. V případě lehkých plechových krytin je minimální tloušťka OSB desky 22 mm.
Doplnění skladby: Doplňková hydroizolační vrstva a parozábrana
Parozábrana je neodmyslitelná součást každé zateplené střechy. Zpravidla je umístěna pod tepelnou izolací a brání prostupu vodní páry do skladby střešního pláště z interiéru stavby, kde by se mohla hromadit nebo zkondenzovat. Zvýšená vlhkost v tepelné izolaci následně napáchá velké škody. Kromě toho, že snižuje tepelněizolační schopnost izolace, může také způsobit tvorbu vlhkých map na podhledu, podpořit bujení plísní a hub a v neposlední řadě může narušit i statiku krovu. Doplňková hydroizolační vrstva (DHV) je difúzně propustná fólie, plnící funkci hydroizolace, která chrání celou konstrukci střechy, včetně tepelné izolace, ale i volný půdní prostor. V případě, že by se pod střešní krytinu dostala vlhkost, DHV se postará o její odvod mimo střešní plášť a zamezí tak vsáknutí vody do vrstvy tepelné izolace, která by tímto mohla ztratit své tepelně-izolační vlastnosti. Typ doplňkové hydroizolační vrstvy a způsob její montáže navrhuje projektant v závislosti na sklonu střechy, způsobu využití podkroví.
Typy střešních krytin
Střešní krytina je prvek, který dokáže navodit pocit domova. Zvenku i zevnitř. Střešní krytinu šikmých střech dělíme na těžkou a lehkou. U střešní krytiny nás zajímají především užitné vlastnosti zvoleného materiálu, pracnost pokládky (montáže), vzhled (design) a nutnost použít při pokládce speciální nářadí a mít specifické dovednosti (například pájení měděného či zinkového plechu). Stejně tak nás ale zajímá i životnost a hlavně záruka. Cena už dnes nepatří k nejpodstatnějším kritériím, jelikož si v podstatě lze díky konkrétním sezónním a akčním slevám pořídit kteroukoli krytinu za velmi přijatelné ceny. Nabídka materiálů a tvarů je velká a řádící konkurenční boj v oboru je pro zákazníky výhodný. Při výběru krytiny je také dobré se zaměřit na šířku nabídky rozličných střešních doplňků výrobce (hřebenáče, bokovky a podobně). Střechy se dnes nabízejí jako ucelené stavební systémy, a to dokonce včetně střešních oken, okapů. Ucelený střešní systém ušetří čas i peníze a hlavně má objednatel jistotu, že jednotlivé díly do sebe skutečně zapadnou, vůbec už nemluvě o nevhodnosti kombinace některých materiálů.
Střešní krytiny se obecně dělí na těžké a lehké. Co to znamená pro samotnou realizaci? Proč nebrat hmotnost krytiny jako hlavní kritérium lze jednoduše ukázat na modelovém příkladu. Máme dům se šikmou sedlovou střechou s typickým sklonem kolem 40°. Hmotnost skladby s dřevěným krovem, zateplením a podhledem činí 1,25 kN/m2. K tomu musí střecha odolat sněhové zátěži 0,42 kN/m2. A to mluvíme o II. sněhové oblasti, typické pro většinu území České republiky. V podhorských a horských lokalitách je hodnota ještě vyšší. A další proměnná - vítr. Tady počítejme s hodnotou 0,4 kN/m2. „Z toho plyne, že vlastní hmotnost lehké eternitové krytiny tvoří jen 5,5 procenta zatížení. V případě, že na stejný dům použijeme střešní tašky od KM Beta, budou se na zatížení podílet 18,5 procenty. Tento nárůst hmotnosti střechy o zhruba 0,3 kN/m2 znamená, že ve vztahu k celkové hmotnosti střešního souvrství je vlastní hmotnost střešní krytiny poměrně nevýznamná,“ shrnuje statik Ing.
Přehled střešních krytin
Zde je přehled různých typů střešních krytin, jejich vlastností, výhod a nevýhod:
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
| Typ krytiny | Popis | Hmotnost (kg/m²) | Minimální sklon (° ) | Životnost (let) | Záruka (let) | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pálené keramické tašky | Tradiční, dvojité drážky, tlumí zvuk | od 45 | 12 (obvykle 22+) | - | 10-15 | Univerzální, tlumí zvuk, odolné | Značná hmotnost, nasákavost, křehkost, vyšší cena, problematická pokládka atypických tvarů |
| Betonová střešní krytina | Podobná páleným taškám, směs písku, cementu a barviva | průměrně 45+ | - | až 100 | 30 | Vysoká pevnost, odolnost proti mrazu, nízká nasákavost, tlumí zvuk, roste pevnost v čase | Značná hmotnost |
| Asfaltový šindel | Skládaná lehká krytina, skelné vlákno, kamenný posyp | od 10 | 12 (obvykle 15+) | 20-50 | až 30 | Malá hmotnost, vhodný pro rekonstrukce, tvárný, pro netypické konstrukce | Nutné celoplošné bednění, omezení teploty při pokládce |
| Plechová krytina (šablony) | Profilované do vzhledu tašek, hliník, ocel s plastovou vrstvou | 5 | 10 | až 200 | až 50 | Rychlá pokládka, lehká, tlumí zvuky, dlouhá životnost | Problematické použití v tradiční zástavbě (estetika) |
| Plechová krytina (zinkový, měděný) | Zinkový, měděný plech v pásech/kotoučích | 4,5 (zinek) | 3 | - | - | Vhodné pro netypické konstrukce, ohýbání do libovolného tvaru, dlouhá životnost (měď) | Drahé, náročné na zacházení, křehké v zimě, nelze pokládat za mrazu, vznik galvanického článku |
| Plastová krytina | Z recyklovaných plastů, imituje tašky/šindel | - | 20 | 40-100 | 10-30 | Odolnost proti klimatickým vlivům a mechanickému poškození, UV záření, snížená hořlavost | Často kýčovitý vzhled, nutné celoplošné bednění |
| Vláknocementová krytina | Z cementu, umělých vláken, vody, buničiny (bez azbestu) | cca 13 | 18 (dvojité krytí), 30 (jednoduché krytí) | - | - | Nízká hmotnost, cena, odolnost proti otěru, brání mechům, snadné řezání | Křehkost, nízká životnost, obtížná výměna prasklých dílů |
Další poznatky k bednění a krytinám
- Pro plechové krytiny, které se v celé ploše připevňují vruty, musíte tloušťku bednění zvětšit, pokud nemá na spodní straně bednění vyčnívat. Použít byste přitom měli prkna se šířkou min. 80 mm a max. 160 mm, která zaručí omezení deformací sesycháním.
- Bednění, které tvoří podklad pod povlakovou izolaci (asfaltové pásy nebo fólie) u plochých střech, musíte udělat z palubek.
- Střechy s dřevěným podkladem mohou mít různý sklon a mohou mít poměrně rozmanité složení jednotlivých vrstev vodotěsných a tepelných izolací.
- U nás se na plochých střechách jako střešní krytina používají povlakové hydroizolace, které je pochopitelně potřeba kvalitně položit a vytvořit spojitou vodotěsnou izolaci.
- Dřevěný podklad, dřevěný záklop, bývá provedený z prken nebo z dřevovláknitých desek typu OSB.
- Spodní asfaltové pásy řady SKLODEK 40 a lehké asfaltové pásy K-BASE mohou být k dřevěnému podkladu přikotveny v přesazích pomocí podložek a vrutů.
- Lehké asfaltové pásy R20 a R13 se k dřevěnému podkladu přibíjejí hřebíky na lepenku. U střech s podkladem z OSB desek je možné také použít samolepicí asfaltové pásy, které se nalepí na povrch OSB desek opatřený asfaltovým penetračním nátěrem ALP.
- Při návrhu mechanického kotvení asfaltových pásů je potřeba především zohlednit zatížení větrem a sklon střechy. Asfaltové pásy se používají jako střešní krytina u různých obytných budov i u různých přístřešků.
- U obytných budov se nejčastěji budují dvouplášťové provětrávané střechy. U takových budov se někdy realizují i jednoplášťové střechy s dřevěným záklopem a střešní krytinou z asfaltových pásů.
Doplňkové prvky střechy
Hromosvod
Zájem o prevenci škod způsobených elektrickým výbojem blesku dnes v každém případě stále stoupá. Česká republika se nachází v území se zvýšenou bouřkovou činností. A právě kvalitně provedený hromosvod nejenže může zabránit většině škod způsobených zasažením blesku, ale současně ušetří i vaše peněženky, a to nejen nižší sazbou pojištění domu u vybraných pojišťoven. Blesk je elektrický výboj, při kterém se vyrovnává záporný náboj ve spodní základně bouřkového mraku s kladným potenciálem země. Blesk má obrovskou energii, která naštěstí nemá díky své elektrické podstatě devastující účinky obdobné silné trhavině. Většina jeho síly se po úderu neškodně vytratí. Výboje se odehrávají zejména mezi mraky, zbytek udeří do volné přírody. Ovšem i malá část energie může po zasažení nechráněného lidského sídla způsobit tragédii a velké materiální škody. Blesk je nebezpečný hned několika způsoby.
Hromosvod (bleskosvod) vytváří umělou vodivou cestu ke svedení bleskového výboje, vytváří tedy vodivý kanál mezi mrakem a zemí. Hromosvod má tři části: jímací zařízení - tyče, mříže, vodiče, které zachycují blesk; svody - ty tvoří vodivé spojení od jímače k uzemnění a samotné uzemnění - to zajišťuje svod blesku do země. Dříve se používaly hromosvody vysoké několik metrů. Předpoklad, že kuželovitý ochranný prostor vytvořený hrotem hromosvodu ochrání celou část budovy, se však nepotvrdil. Proto se dnes používá spolehlivější hřebenové vedení, které je tvořeno větším počtem kratších tyčí. Dalším velmi efektním řešením jsou pak hromosvody aktivní, respektive hromosvody s aktivními jímači. Hromosvod musí být zhotoven z materiálů, které dobře odolávají korozi. Nejrozšířenějším materiálem je žárově pozinkovaná ocel, bohužel její životnost se díky vlivům životního prostředí neustále zkracuje. Proto jsou stále používanějšími materiály jako nerezová ocel, hliník a jeho slitiny a měď. Je pravda, že pořizovací náklady hromosvodu zhotoveného z těchto materiálů jsou vyšší, než u pozinkované oceli, avšak zaručují téměř bezúdržbový provoz a několikanásobnou životnost, což stojí za zvážení.
Mezi nejčastější závady patří špatné uzemnění, které lze zjistit pouze měřicími přístroji. Revize hromosvodu by se měla u obytných domů provádět jednou za pět let. Oprávněný revizní technik zjistí pomocí přístrojů stav uzemnění a posoudí celkový stav soustavy. Technik mimo jiné zjišťuje také stav uzemnění. Revize hromosvodu vás vyjde zhruba na jeden tisíc korun.
Střešní vikýře
Střešní vikýř lze definovat jako otvor vyčnívající nad rovinu střechy. Plní dvě funkce - větrání a prosvětlení podstřešního prostoru. Jeho nespornou výhodou je zvětšení obytné plochy, protože v místech, kde se nachází nízká šikmina střechy, neprojdete bez sehnutí. Mezi nevýhody patří zejména jejich nákladovost, protože je potřeba více materiálu. Je zakončen jednou sešikmenou střešní rovinou. Je zakončen sedlovou stříškou, takže se hodí zejména pro sedlovou střechu. Vyznačuje se řadou oken vedle sebe, čímž může navazovat dojem nástavby. Svou šířkou přesahuje výšku a může sahat přes celou šířku střechy.
tags: #skladba #stresni #krytiny #s #drevenym #bednenim