Šikmé a ploché střechy jsou dnes nejčastěji využívaným způsobem zastřešení. Realizace šikmých střech je uplatňována zejména u výstavby individuálních rodinných domů či bytových objektů menšího rozsahu.
Historie a vývoj skladeb šikmých střech
Využívání podkrovních prostor není jen záležitostí minulého století, ale můžeme se s ním setkat již v období baroka. V této době vzniká specifický krov, který předpokládá využití podkrovních prostor. K rozvoji využívání původních neobývaných podkroví pak dochází až na začátku minulého století, kdy nastává další stěhování lidí do měst za prací, a jsou proto hledány nové prostory k bydlení - při minimálních nákladech. Původní funkce střešního pláště, a to chránit před negativními vlivy klimatu - srážkami, větrem a slunečním zářením, je tak rozšířena o další požadavky na střešní plášť, které souvisejí s jeho využíváním k bydlení. Vývoj skladeb obytných podkroví je možné rozdělit do několika časových úseků, které se dají charakterizovat společenskými změnami.
Skladby šikmých střech v 60. letech 20. století
Skladby v tomto období je možné charakterizovat jako jednoplášťové, případně v kontextu celého půdního prostoru jako dvouplášťové střechy. Jednoplášť (horní plášť) je většinou tvořen skládanou krytinou na latích. Spodní plášť je představován dřevěným stropem s vrstvou násypu a cihelnou dlažbou (tzv. půdovky). Tento spodní plášť tvoří zároveň hydroakumulační vrstvu pro hnaný déšť a sníh, který se dostává do půdního prostoru netěsnou střešní krytinou. V první polovině 60. let se objevuje bezespádová a částečně odvětrávaná střecha sítí kanálků. Jednoplášťové střechy s klasickým pořadím vrstev se v té době vyskytovaly na chrámových stavbách. Uvedený typ skladby byl ve druhé polovině 60. let a v 70. letech rovněž pozitivně působil na poruchovost hydroizolační vrstvy.
Skladby šikmých střech v 70. letech 20. století
Z hlediska konstrukčního řešení pokračují v podkrovních prostorách skladby jednoplášťové, bez zateplení. Nicméně objevují se první tepelně technické požadavky na obvodový plášť. Jednalo se o dvouplášťové skladby z běžně dostupných materiálů, většinou na bázi dřeva. V tomto období dochází k rozvoji budování obytných podkroví. Na trhu se objevují nové tepelně-izolační materiály na bázi dřeva, minerálních vláken a především pěnového polystyrenu. Nejčastěji používaným materiálem jsou ale dřevocementové desky z dřevěné vlny a cementu s obchodním názvem HERAKLIT. Původní jednovrstvé desky byly později nahrazovány vícevrstvými, kde další vrstvu tvořil pěnový polystyren. Tyto desky měly obchodní název LIGNOPOR. Pro podhledy jsou pak často používány dřevovláknité lisované desky - SOLOLIT.
Vlastní výstavba podkroví zůstávala v té době stále spíše výsadou menších objektů, jako bytové a rodinné domy. Budování těchto obytných podkroví je často prováděno svépomocí. Tato situace dává možnost lidové tvořivosti, a to často bez ohledu na tepelně technické požadavky. Prostor mezi krokvemi tak byl vyplněn tím, co bylo právě dostupné, pokud zde vůbec nějaká tepelná izolace byla. V tomto období tak vznikají různé varianty možných skladeb. Z konstrukčního hlediska se jedná o dvouplášťové a tříplášťové skladby. Objevují se zde vrstvy jako parozábrana a pojistná hydroizolace. Do těchto variant řešení zasahují změny v tepelně technických požadavcích v letech 1963 a 1977.
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
V první polovině 70. let se pro střešní pláště používala vrstva z asfaltových natavitelných pásů IPA nebo Bitagit. Dále se objevují dílce z pěnového polystyrenu a heraklitu (Lignopor), ale jejich faktická účinnost byla minimální. Na konci 70. let a na počátku 80. let byly pro tepelnou izolaci běžně využívány desky z minerálních vláken, např. Vistemat, Izomin. Šikmá střecha je tradičnější a více využívaná u rodinných domů. Je tomu tak i proto, že aplikace tepelných izolací do souvrství šikmé střechy umožňuje využít podkrovní prostory domu k bydlení. Při správné volbě střešní krytiny se lépe hodí také do horských oblastí s vyšším sněhovým zatížením. Skladba šikmé střechy závisí na typu použité krytiny (tašky, plech, šindel) a na tom, zda je střecha odvětrávaná, nebo ne.
Skladby šikmých střech v 80. letech 20. století
Na konci 70. let a na počátku 80. let se objevují dvouplášťové střechy, které se staly dominantními v 80. letech. Konstrukci horního pláště tvořily zpočátku buď či zděné sloupky nebo úžlabí. Později byly častější konstrukce horního pláště ze dřeva. Na trhu se objevuje opět velké množství nových materiálů. Jedná se o materiály pro suchou výstavbu - sádrokartonové desky, dále fólie lehkého typu na bázi polyolefínů, které se používají jako parozábrany, a pojistné hydroizolace. Tak jak je známe dnes. Bohužel se kvůli vysoké ceně tyto fólie často nepoužívají. Pojistné hydroizolace tak již nemají difúzní odpor a stávají se difúzně otevřenými. Nahrazují asfaltové lepenky s nasákavými nosnými vložkami, např. ze skelných vláken.
Před uplatňováním nových tepelně technických požadavků dle ČSN 73 0540-2 z let 1992 a 1994 se nejčastěji používají tříplášťové střechy. Po zavedení těchto zvýšených požadavků v ČSN 73 0540-2 a především po roce 2002 dochází k rozšíření dvouplášťových skladeb s tepelnou izolací na celou výšku krokví a s tepelnou izolací nad krokvemi. Tepelná izolace mezi krokvemi a pod krokvemi přestává být pomalu a jistě dostačující.
Důležité aspekty skladeb šikmých střech
Skladba šikmé střechy pak je dnes odshora nejčastěji tato:
- Finální krytina: Střešní keramické nebo betonové tašky, plech, bitumenové šindele nebo plastové střešní krytiny.
- Pojistná hydroizolace: Je nutná pro zajištění vodotěsnosti pod krytinou, obvykle se používá paropropustná nebo vodotěsná fólie. Pojistná hydroizolace brání pronikání záfukové vody či sněhu nejen do podkrovních místností, ale také do tepelných izolací, jejichž funkce by byla takto omezena.
- Tepelná izolace: U šikmé střechy se často používá minerální vata, která má dobré izolační vlastnosti a také protipožární schopnosti. Tloušťka izolace dnes činí 20-30 cm, aby vyhověla normám o energetické účinnosti.
- Dřevěná konstrukce: Dřevěný krov tvoří v převážné většině případů základ nosné konstrukce střechy. Dřevo je standardní volba pro šikmé střechy, nicméně se stále častěji objevují i kovové krovy. Zde je však nutno účinně zabránit vzniku tepelných mostů.
- Odvětrávací mezera: V některých případech je potřeba zajistit mezeru pro odvětrání podkroví, což zabraňuje tvorbě kondenzátu. A nejen to. Teplota na povrchu střechy dokáže za horkých letních dnů vystoupat až na 80 °C.
Kvalitní materiály a správná skladba
Správná skladba šikmé střechy v podstatě nic neznamená, pokud nepoužijeme kvalitní materiály. Kvalitní šikmá střecha je taková, která má nepriepustnou vnější vrstvu (vodotěsnou), primeranou tepelnou izolaci s čo nejmenšou tepelnou vodivostí a parozábranu, ktorej úlohou je zabránit kondenzácii vodních pár vo vnútri střechy nebo střešní konstrukce.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Moderní řešení pro šikmé střechy
Z hlediska statiky je ideální subtilní skladba nosné konstrukce daná krokvemi v běžně používané výšce průřezu 140-180 mm. Pokud použijeme konvenční materiál podle doporučené tloušťky, prostor mezi krokvemi bude vyplněn beze zbytku. Nabízí se řešení v podobě v současnosti nejvíce preferované nadkrokevní izolace, které je bezpochyby vhodné. Toto řešení ale není možné použít vždy, například pokud již proběhla montáž nové střešní krytiny včetně laťování a majitel objektu pochopitelně odmítá další zásahy do její celistvosti, kterou nadkrokevní tepelná izolace vyžaduje.
V této složité situaci nabízí společnost Kingspan® optimální řešení s pomocí využití tepelněizolačních desek na bázi fenolové pěny z řady Kooltherm®. Obě typové desky jsou dokonalým tepelným izolantem. Jejich tepelněizolační schopnost je přibližně dvakrát lepší než u tepelných izolantů z minerální vlny. Hlavní a zřejmou výhodou systému je výsledná podoba tenkého střešního pláště. Investor tedy získá větší prostor v obytném podkroví a lepší osvětlení podkrovních prostor díky subtilnímu ostění střešních oken. Z hlediska podmínek požární bezpečnosti staveb je popsané řešení plně vyhovující regulačním požadavkům platným v České republice.
Systém ISOVER nabízí tři druhy systémových skladeb izolací - BASIC, ECONOMY a PROFI. Vyznačuje se dobrými tepelněizolačními vlastnostmi, ze všech skladeb má však nejvyšší nároky na prostor kvůli větší tloušťce. Vyžaduje také poměrně tlustou podkonstrukci pod krokvemi, cena izolace je však nejnižší ze všech uvedených. Doporučujeme rozdělit izolaci pod krokvemi do dvou vrstev a vytvořit instalační rovinu, která umožňuje osazení např. bodových svítidel bez poškození parozábrany. Při skladbě ECONOMY se doporučuje použití inteligentní klímamembrány ISOVER VARIO® KM DUPLEX UV. Klímamembrána umožňuje v letním období prosoušení střešní konstrukce tím, že propustí případnou nahromaděnou vlhkost ve střeše do interiéru, naopak v zimním období, brání průniku vodních par do střešní konstrukce. V skladbě PROFI se využívá tepelná izolace ze skelné vlny ISOVER UNIROL PROFI, která se vkládá mezi krokve a pod krokve v tloušťce 36cm. Je vhodná i pro stavby, které mají vyšší nárok na zvukovou izolaci, kdyžže má skladba velmi dobrou vzduchovou neprůzvučnost. Správně navržená tepelná izolace má budovu spolehlivě chránit nejen před chladem v zimním období, ale i před nadměrným přehříváním v létě. Za ideální se považují konstrukce s fázovým posunem min. pět až deset hodin.
| Období | Typ střechy | Charakteristika | Používané materiály (příklady) |
|---|---|---|---|
| 60. léta | Jednoplášťové, dvouplášťové | Klasické pořadí vrstev, bezespádová, částečně odvětrávaná | Asfaltové pásy, mazaniny, skelná rohož |
| 70. léta | Jednoplášťové, dvouplášťové (rozvoj podkroví) | První tepelně-technické požadavky, rozšíření materiálů | IPA, Bitagit, pěnový polystyren, Heraklit, Lignopor, Sololit |
| 80. léta | Dvouplášťové, tříplášťové | Rozvoj nových materiálů, parozábrana, pojistná hydroizolace | Minerální vlákna (Vistemat, Izomin), sádrokarton, polyolefinové fólie, asfaltové pásy S |
| Současnost | Dvouplášťové (s tepelnou izolací nad a mezi krokvemi) | Vysoké nároky na energetickou úspornost a požární bezpečnost | XPS, minerální vlna, PIR, fenolická pěna (Kooltherm), ISOVER systémy |
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
tags: #skladba #sikma #strecha #80 #leta