V dnešní době energetická hospodárnost budovy nezávisí pouze na parametrech obálky budovy. Díky výborným tepelněizolačním vlastnostem pórobetonových tvárnic PORFIX můžete počítat s úsporami energií.
Základní složení a vlastnosti PORFIXu
Základem pískového pórobetonu PORFIX je písek (10 dílů), vápno a cement (4 díly) a přísady (1 díl), které zahrnují vápeno-křemičitý a fluidní vápeno-křemičitý úlet. Vlastní fyzická životnost pórobetonu PORFIX je prakticky neomezená - pokud hrubě nezanedbáme údržbu stavby (například permanentní zatékání). PORFIX CZ a.s. ručí za zdravotní nezávadnost všech svých produktů.
Komplexní stavební systém PORFIX (zdivo, příčky, překlady, stropy, ...) umožňuje stavět komplexně, rychle a efektivně. Díky nízké hmotnosti ušetříte na dopravě, ale i pracnosti při manipulaci a zdění. Spolu s přesností umožní rychlou realizaci (u jiných materiálů i o 40% vyšší časová náročnost) a též úsporu času a práce díky lehkému opracování (řezání, drážkovaní), možnost vytváření nejnáročnějších detailů (výklenky, oblouky, dozdívky).
Výhody zdění z PORFIXu:
- Jednotná struktura fasády.
- Nižší hmotnost opláštění.
- Řešení tepelné izolace.
- Vyšší únosnost zdiva.
- Dostatečná tloušťka pro skladbu (únosnost / tepel.izolace).
Příprava podkladu pro omítání PORFIXu
Před omítáním je důležité změřit vlhkost zdiva. Pokud je hmotnostní vlhkost vyšší než 20 %, je potřebné počítat s vyššími objemovými změnami, což vyžaduje vyšší flexibilitu omítky, nebo ošetřit celou plochu síťkou. To samé, respektive vzhledem na rozměry, ve zvýšené míře platí i pro venkovní omítání.
Stěna určená k omítání musí být suchá, čistá, zbavená prachu a mastnoty. Pokud je stěna čerstvě vyzděna, musí se nechat nějakou chvíli vyschnout. Podklad je nejprve nutné opravit, konkrétně musíte věnovat pozornost výtlukům a trhlinám ve zdivu. Výtluky a trhliny je možné zaplnit různými materiály - v případě výtluků je vhodné dozdění nebo zaplnění maltou. U trhlin můžete dle velikosti volit mezi maltou, tmelem, ale i polyuretanovou pěnou. Po opravě je potřeba materiály, zejména maltu, nechat zaschnout, abyste omítáním neuzavřeli vlhkost ve zdi. Zároveň je nutné zkontrolovat, zda jsou všechny spáry zcela vyplněny.
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
Po zaschnutí zdi je načase se rozhodnout, zda budete chtít zdi penetrovat nebo nahodit špric. Obojí má za úkol zvýšit přilnavost nahazované jádrové omítky, a to i když jsou značně rozdílné. Špric je zrnitá řídká hmota, konkrétně velmi řídká vápenná omítka, kterou nastříkáte na navlhčenou zeď nejlépe za pomoci ruční omítačky. Špric zdi jako by ušpiní a zdrsní, aby na nic lépe držela nahazovaná omítka. Oproti tomu penetrace je jednosložková nízkoviskózní kapalina, která se na očištěné stěny nanáší za pomoci štětce. Penetrace zvyšuje přilnavost, pokud je potřeba spojit dva rozdílné materiály. Kromě toho je pak vhodná na zdi, které jsou vlhké, protože sníží jejich nasákavost. Hlavním rozdílem mezi špricem a penetrací tak je jejich struktura a funkce na vlhkých zdech, protože penetrace vlhkosti mnohem lépe odolává. Před další prací musí zejména špric plně zaschnout, což trvá zhruba 3 dny.
Typy omítek pro PORFIX
Sádrové omítky na pórobeton
Proč sádra? Sádrové omítky mají několik velice příjemných vlastností. Díky hladkosti stěn se snižuje množství prachu, jenž na povrchu ulpívá. To ocení zvlášť rodiny potýkající se s alergiemi. Sádrová omítka má navíc schopnost přijímat vzdušnou vlhkost, například v podzimních vlhkých dnech. V okamžiku, kdy se začne v domě topit, sádrová omítka vlhkost odevzdává zpět. Tím se vyrovnává mikroklima interiéru a odpadne obtížné suché kašlání způsobené náhlým poklesem vlhkosti.
Pokud použijete sádrové omítky na plynosilikátech (pórobetonu), máte zajištěno dodatečné vysychání tvárnic. Sádrová omítka má totiž stejný difuzní odpor (10) jako plynosilikátová tvárnice. Netvoří tedy žádnou překážku při dosychání zdiva, a uživatel domu může plně využívat tepelně-izolačních vlastností plynosilikátu.
V interiérech, kde se setkává zdivo se sádrokartonem, je možné pomocí sádrové omítky vytvořit opticky identické povrchy. Finální úpravu povrchu provádíte za mokra a bez broušení, můžete tedy plynule napojit různě hladké podklady. Rozdíl v druhu materiálu je pak poznat jen poklepem, nikoliv na první pohled.
Se sádrovými omítkami lze vytvořit téměř dokonalou rovinnost stěny, takže bodová světla a přímé nasvícení stěn neodhalí žádné nedostatky. Navíc hladké stěny otevírají nekonečné možnosti barevných řešení moderními malířskými technikami. Málokdo navíc ví, že sádra jako základní materiál neabsorbuje pigmenty barev. Pokud tedy architekt nebo investor nechá stěny vymalovat sytými barvami, vydrží barevně stálé velmi dlouho. Zrovna tak je ale možné dotvořit stěny plastickými dekoracemi pomocí sádrových stěrek. Hladké rovné stěny jsou plnohodnotným partnerem dalším architektonickým prvkům. Ještě zvyšují efekt moderních materiálů, jako je sklo, nerez, kámen, ušlechtilé dřevo. Dovolují perfektní zpracování všech detailů.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Pro omítání pórobetonových tvárnic a dalšího stabilního zdiva na stěnách a stropech v interiérech je určena vnitřní hlazená sádrová omítka šedobílé barvy pod názvem Rimat 100 DLP. Pokud aplikujete tuto sádrovou omítku v tloušťce od 4 mm na zdivo, není třeba používat penetraci ani perlinku v celé ploše! Perlinku je vhodné použít pouze v místech kritických přechodů. Tento vyzkoušený technologický postup vám ušetří nejen čas, ale i peníze, a přitom využijete tepelně-izolačních vlastností plynosilikátu. Při zpracování omítky Rimat 100 DLP oceníte i její vysokou přídržnost k podkladu a nízkou spotřebu materiálu. Z 30kg balení získáte 9 -10 m2 plochy při tloušťce vrstvy omítky 4 mm.
Vápennocementové omítky na pórobeton
Někteří stavebníci preferují klasickou vápennocementovou omítku. Je důležité dbát na správnou konzistenci malty. Poměr složek malty je 1:1:3 - 1:1:5, tedy 1 lopata vápna, 1 lopata cementu a 3 - 5 lopat písku. Konzistence malty musí být taková, aby dobře lepila (malta je „mastná“) a aby držela na lžíci obrácené vzhůru nohama. Malta na omítání nesmí být ani moc řídká, ani hustá. Pokud bude malta hustá, nepřilne na stěnu a opadá.
Proces omítání v 3 krocích
Omítání vnitřních stěn lze rozdělit do třech základních kroků. Pokud se budete držet tohoto návodu na omítání, minimalizujete riziko, že se vám vnitřní omítka nepovede. Omítání se nemůže provádět vždy. Tuto informaci naleznete i na obalech pytlovaných omítek. Omítání stěn může být prováděno pouze při teplotě min. +5 °C a maximálně zpravidla + 35 °C.
1. Příprava podkladu (viz výše)
2. Nahození jádrové omítky
Ještě, než se pustíte do vlastního nahazování jádrové omítky, je potřeba umístit omítníky. Omítníky slouží k tomu, aby nahozená stěna byla opravdu rovná. Omítníky mohou být z různých materiálů, dříve se nejčastěji používali omítníky dřevěné, v současné době se však již jedná zejména o omítníky hliníkové. Omítníky se připevňují na zeď a musí být vyváženy vodováhou a olovnicí. Omítníky se připevňují v rozličných vzdálenostech, ale je potřeba pamatovat na to, že omítníky tvoří kolejnici pro stahovací lať a čím dál budou od sebe tím těžší bude stahování omítky.
Před omítáním opět nezapomeňte navlhčit stěnu - například pomocí konve s násadou na zalévání (opatrně však, aby se nevymýval cementový postřik). Při omítání stěny poslouží nejlépe zednická naběračka, lidově nazývaná fanka. Zednickou naběračkou, příp. zednickou lžící naberte maltu a uvolněným zápěstím omítku nahoďte na stěnu. Pohyb ruky při omítání je nejdůležitější a závisí na něm uchycení malty na stěně. Při pomalém švihu omítka neulpí na povrchu stěny a opadne, při rychlém pohybu se rozprskne do všech stran a většina skončí na zemi. Stěna se omítá od spodu nahoru. Omítka se nahodí mezi omítníky přibližně v půl metru širokém pásu a poté se pomocí hliníkové latě či dřevěné ohoblované desky strhne do roviny. Jakmile máte omítnutou celou stěnu, po mírném zavadnutí omítky vyjměte omítníky. Jak omítka zatvrdne, prázdná místa po omítnících zamázněte maltou a srovnejte do roviny. Nyní máte hotovou jádrovou omítku, na kterou lze aplikovat poslední vrstvu - fajnovou štukovou omítku. Jádrová omítka však musí vyzrát, doba zrání je závislá na tloušťce omítky. 1 mm omítky schne přibližně 1 den.
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
3. Natažení fajnové omítky
Štuková omítka, lidově nazývaná fajnová omítka, se natahuje na navlhčenou jádrovou omítku. Štuková omítka se dá koupit jako pytlovaná směs. Pro zhotovení finální štukové omítky je potřeba dobře připravit směs, která musí mít opět takovou konzistenci, která dobře drží na lžíci, nestéká, ale při natahování na stěnu se také nedrolí a neopadává. Štuková omítka se natahuje v tenké vrstvě (asi 2 - 4 mm), a to v několika směrech pomocí ocelového hladítka. Na hladítko se naberou dvě lžíce štukové omítky, hladítko se přiloží na stěnu pod úhlem cca 30° - 40° a tažením nahoru se štuková omítka aplikuje na stěnu v několika rovnoběžných pruzích. Poté se nechá omítka zavadnout zhruba 20 - 40 minut a následně přichází na řadu filcování. Filcování se provádí pěnovým nebo molitanovým hladítkem.
Doporučení pro kotvení a řešení prasklin
Na nosné zdivo z PORFIXu je možné ukotvit dřevěný hranol průřezu 100×160 - nosný trám přístřešku. U novostaveb se v místě trámu zrealizuje monolitický ztužující věnec, který zabezpečí rovnoměrné přenesení zatížení do zdiva. Při dodatečné přístavbě (bez možnosti kotvení do věnce) je rovnoměrný přenos zatažení možné zabezpečit hustějším kotvením. Pro bezpečné kotvení různých předmětů do PORFIXu doporučujeme zejména plastové hmoždinky s větším nárůstem objemu, které vzhledem na obsah vápna v pórobetonu (agresivní vůči kovům) ochrání kovový vrut/šroub. Všeobecně platí, že minimální hloubka zatíženého kotvení by měla být 50 mm a čím nižší je objemová hmotnost pórobetonu, nebo větší zatížení hmoždinky - tím větší je i hloubka kotvení. Další varianta je chemické kotvení, které se však používá především na konstrukční spoje.
Vzhledem na výrobní proces má materiál značnou expediční vlhkost a při vysychání dochází k objemovým změnám (rozsah závisí od vlhkosti) a jejich projevy můžou vznikat praskliny. Zabránit prostupu prasklin na povrch můžete dvěma základními způsoby - síťkou nebo dostatečnou tloušťkou omítky. Tento případ může nastat v případě nevhodně zvoleného materiálu (penetrační nátěr, lepidlo, samotný nátěr ...), jejich kombinací nebo realizací. Proto doporučujeme konzultaci, výběr a řešení s výrobcem omítek, který pozná parametry či skladbu a navrhuje ucelenou skladbu - od podkladu (penetrace) ... až po povrchovou úpravu (malbu).
Časté dotazy a specifické situace
Potřebuji přepočítat spotřebu materiálu a sestavit kladečský výkres na strop.
Pokud Vám již byl spočítán materiál PORFIX, ale udělali jste změny v projektové dokumentaci a potřebujete spotřebu materiálu přepočítat, zašlete upravenou projektovou dokumentaci, nebo na naší webové stránce - výpočet spotřeby - doplnění podkladů, zadejte svoje zákaznické číslo a vložte aktualizovanou projektovou dokumentaci, popř. stručný popis změn. Orientační výpočet stropu slouží pouze k nacenění a porovnání s nabídkami ostatních výrobců stropních konstrukcí. Pokud tedy máte o náš strop zájem a máte už založenou stavbu, zašlete nám zaměřené nosné zdivo podlaží, nad které se bude strop pokládat a navazující půdorysy (např. půdorys podlaží nad stropní konstrukcí, výkres krovu, výkres střechy…).
Mám postavený altánek (zatím bez střechy), obvodové zdivo tloušťky 200 mm a spodní řada mi promokla.
Pórobeton, stejně jako cihla, není nejvhodnější materiál pro konstrukce trvale vystavené povětrnostním vlivům. Doporučujeme co nejdříve odvést vodu ze stavby tak, aby se nehromadila (průraz, drážka ...), počkat na vyschnutí a až potom zrealizovat přiměřený nátěr pro zvýšení odolnosti proti vodě a vlhkosti. Přiměřený znamená vhodný na daný podklad a zároveň umožňující další technologický postup.
Můžu při zdění z obvodového zdiva P2-400 tl. 500 mm použít na 1. řadu tvárnici tl. 375 mm?
Ano, ale musíte zabránit přímému kontaktu pórobetonu s vlhkostí. Je potřeba vždy použít spodní izolaci (k zabránění přístupu vlhkosti od základů), tekoucí srážková voda musí být odváděna od podezdívky plotu. Plot je nutné chránit před běžným deštěm, např. betonovou stříškou, střešními taškami. Omítku je vhodné chránit hydrofobním nátěrem. Hlavní obvodová tvárnice tl. 500 mm - zakládací tvárnice tl. 375 mm (max. vykonzolování je 125 mm). Vykonzolování soklové části zdiva se řeší kvůli zateplení přechodu základu a obvodového zdiva RD. Uvažovat lze pouze pro konstrukce do 2 podlaží. Zásady návrhu zděných konstrukcí se řídí dle ČSN EN 1996-1 až 3.
Jak je to s požární odolností PORFIXu?
PORFIX má dobrou požární odolnost.
Omítání rohů stěny
Omítání rohů stěny tradičním způsobem se provádí pomocí dřevěné ohoblované desky, která se zednickými skobami upne z jedné strany stěny tak, aby přečnívala přes roh o takovou šířku, jakou má mít omítka. Tato deska musí být v jedné rovině s omítníky na omítané stěně - její hrana slouží pro strhávání nahozené jádrové omítky. Pokud omítáte stěny z tvárnic, lze pro omítání použít ocelové rychloomítníky, které se na stěnu nalepí na tenkou vrstvu malty.
Vnitřní omítka na Porfix - zkušenosti
Zkušenosti stavebníků s omítáním PORFIXu se liší. Někteří doporučují lepidlo s perlinkou a na to fajnovou či sádrovou omítku kvůli praskání. Jiní uvádějí, že perlinka je zbytečná a postačí silnější vrstva sádrové omítky, pokud se dodrží technologické postupy. Důraz je kladen na správné nanášení lepidla a zabránění příliš silné vrstvy, která může způsobit smrštění a praskliny. Jiní zase uvádějí použití lepidla Baumit Duocontact, celoplošnou perlinku a fajnovou omítku Salith MHF P2. Důležité je dodržovat technologické postupy a případně se poradit s výrobcem omítek.
Stavební postupy s PORFIXem
Zdění
Zděte při teplotě ovzduší nad +5°. Na zdění doporučujeme použít zdící maltu PORFIX. Orientační spotřeba zdící malty je 17 kg/m3 zdiva u tvárnic PDK a 20 kd/m3 u hladkých tvárnic. Suchou směs zdící malty/lepidla na pórobeton PORFIX nasypte do čisté nádoby s vodou (přesné množství vody je uvedené na obale v závislosti na výrobním závodě). Rozmíchejte do homogenní hmoty a zpracujte do 4 hodin. Osaďte rohové tvárnice a následně do vápeno-cementové malty, udělejte výškovou kontrolu nivelačním přístrojem resp. laserovou vodováhou. Opět překontrolujte délky a úhlopříčky. Pokud při zdění používáte hladké tvárnice, spojujte je i na svislých plochách pomocí zdící malty PORFIX. Případné menší nerovnosti první řady srovnejte hoblíkem. Po výškovém (provádíme škrabákem na pórobetón) zarovnání a očištění ložné plochy nanášejte zdící maltu PORFIX rovnoměrně po celé ploše na horizontální i vertikální spoj (kromě tvárnic PDK) pomocí zubové zednické lžíce. Dbejte na to, aby spáry byly ideálně cca 2 mm. Důležité je správné provázání tvárnic. Pomocí šňůry nebo vodováhy průběžně kontrolujte vodorovnost a svislost stěn. Nenosné příčky připojte k nosné konstrukci takzvaným trvale pružným spojem. Mezi nenosnou příčkou a nosnou stěnou i stropem nechte mezeru jeden centimetr a vyplňte ji polyuretanovou pěnou. Příčky ukotvujte pomocí ocelového úhelníku.
Překlady
Překlady zhotovíte přímo na stavbě tak, že do připravených podepřených U-profilů PORFIX, které jsou navzájem slepené, vložíte výztuž. Pokud jsou U-profily použité jako překlady na vnější nosné stěně budovy, která nebude dodatečně zateplovaná, vložte do U-profilu k vnější straně tepelnou izolaci tloušťky 80 mm (na vnitřních nosných stěnách a vnějších nosných stěnách dodatečně zateplovaných budov není potřeba tepelnou izolaci vkládat). Po uložení výztuže zabetonujte nosné jádro betonem tř. výztuž - se skládá z hlavní tahové výztuže (navrhuje statik podle zatížení a spojovacího třmínku (E6) jako smykové výztuže. Uložení překladů na zdivo min. 150 mm. Pro zabezpečení správného osazení a polohy překladů je na každém z nich vyznačen směr kladení - šipkou dolů (nosná výztuž dole.) Při překladech délky 1,20 m je možná ruční manipulace. Na manipulaci delších překladů je potřebné zdvihací zařízení. Osazení překladů doporučujeme realizovat do lepidla PORFIX. Překlad složený z jednotlivých nosných překladů je potřeba po jeho vyskládání minimálně na každých 900 mm zabezpečit proti převrhnutí pomocí ocelových spon z hřebínkové oceli o průměru min. 12 mm, nebo svázáním skrz manipulační oka. Body stlačené by měly být výškově ve středu překladu. Na takto zabezpečený překlad je možné přímo klást stropní nosníky PORFIX s minimálním uložením 150 mm. U dodatečně zateplených budov zateplení samotného překladu není nutné řešit. Pokud budova nebude dodatečně zateplená (při použití tvárnic PORFIX PREMIUM P2 - 400 šířky 375 nebo 500 mm), je nutné zateplení překladu řešit tak, aby úložná plocha stropních nosníků byla na překladech.
Stropy
Se stropními nosníky a stropními vložkami manipulujeme se zvýšenou opatrností, protože případná poškození mohou mít negativní vliv na statiku stropní konstrukce. Stropní konstrukce můžete ukládat přímo na tvárnice nosných stěn. Stropní nosníky ukládejte ručně anebo pomocí mechanizace, a to v modulu 600 mm, podle výkresu skladby stropu. Uložené stropní nosníky podepřete montážními podpěrami ve vzdálenosti maximálně 1 600 mm tak, aby vzniklo převýšení uprostřed nosníku - dokud se nezačne zdvihat jeden z konců nosníku. Stabilitu podpůrného systému zabezpečte zavětrováním úhlopříčně na sloupky, přibitím desek ve dvou nerovnoběžných směrech. Podpěry nestavte na zamrznutou zem. Stropní vložky ukládejte na připravené nosníky v kolmém směru až po montáži podpěr. Stropní vložky krajního pole můžete ukládat i jednou stranou na zdivo (min. 20 mm) a druhou stranou na stropní nosník. Po vyarmování zalijte mezery mezi stropními vložkami betonem a zalijte i betonovou desku s výškou 50 mm - musí být zalité v jedné vrstvě. Pórobeton vstřebává vlhkost, proto stropní vložky před betonáží navlhčete vodou cca 4-6l/m2. Doporučujeme beton třídy min. C20/25. Při převážení betonové směsi po uložených stropních vložkách použijte dřevěné fošny. Při venkovní teplotě +12° až + 20° je možné strop zatížit nejdříve 28 dní po jeho zabetonování. Při teplotě nižší jak + 12° se doba zrání úměrně prodlouží. Betonáš při teplotách pod +5° nedoporučujeme bez potřebných přísad.
Tabulka: Přehled spotřeby materiálu pro PORFIX
| Materiál | Typ tvárnice | Orientační spotřeba |
|---|---|---|
| Zdící malta PORFIX | Tvárnice PDK | 17 kg/m3 zdiva |
| Zdící malta PORFIX | Hladké tvárnice | 20 kg/m3 zdiva |
| Sádrová omítka Rimat 100 DLP | Pórobetonové tvárnice | 30kg balení = 9-10 m2 plochy (při tl. 4 mm) |
tags: #skladba #omitky #porfix #informace