Vyberte stránku

Mnoho kvalitních a estetických keramických obkladů po uložení ztratí svoji přitažlivost, v horším případě i funkčnost. Téměř vždy to však způsobuje bohužel stále přítomná nedbalost při pokládce, neznalost nových materiálů a jejich vlastností i technologií při montáži. V příspěvku uvádíme nejčastější chyby při pokládce a některé problémy, které tyto chyby způsobují, neboť jen jejich eliminací zajistíme správný postup pokládky na základní typy podkladů.

Správná technologie pokládky tenkostěnných keramických obkladových prvků je komplexní problém, který v sobě zahrnuje znalost správné volby a úpravy pokládaného povrchu, znalost správného výběru materiálů pro obkládání (druh keramické dlaždice, respektive obkládačky pro dané prostředí, výběr správných lepicích a spárovacích hmot apod.), správného rozvržení spárořezu včetně např. dilatačních spár atd.

Časté vady a jejich řešení

Vady pokládky spojené s podlahovým vytápěním

Především v bytové výstavbě se v současné době běžně využívá podlahové vytápění téměř výhradně ve spojení s keramickou dlažbou, která je zárukou dostatečného přenosu tepelné energie. Bohužel v této souvislosti dochází k vadám především v oblasti správného navržení dilatačních spár a jejich respektování v celém souvrství keramické dlažby.

Dlažba s podlahovým vytápěním vykazovala velké množství poškozených dlaždic (trhliny, které nepřerušovaně prostupovaly několika dlaždicemi) především v místech ukončení podlahového vytápění. Na základě provedené sondy bylo zjištěno, že dilatační spáry byly správně provedeny v podkladním betonu. Nicméně tato skutečnost již nebyla zohledněna ve vrstvě keramických dlaždic. Odstraněním dlaždice bylo také zjištěno nedostatečné podepření dlaždice lepicí hmotou v celé ploše. Tato skutečnost svědčí o lepení dlaždic do již zavadlé lepicí hmoty. Nepodepření keramického prvku lepicí hmotou v celé ploše ovšem nebylo příčinou vzniklých poruch.

Řešení problémů s dilatačními spárami

  • Větší plochy než 3 × 3 m nutno rozdělit dilatačními spárami na takto velké části a tyto spáry (široké min. 2. 3. mm) vyplnit pružným tmelem (např. ASI).
  • Postup oprav musí tedy sestávat především z přiznání dostatečného počtu dilatačních spár, které musejí probíhat nejen v podkladním betonovém potěru, ale nepřerušovaně i ve vrstvě dlaždic.
  • Stejně je nutno oddělit podlahové části od stěnové (byl použit sokl).
  • V případě, že nelze respektovat zásadu o průběžnosti dilatační spáry celou konstrukcí, je možno využít dilatačně-izolační fólie. Ty vyrovnávají napětí vznikající mezi podkladem a dlažbou nebo obkladem, způsobené rozdílnou tepelnou roztažností obou materiálů.

Řešení nedostatečného podepření dlaždic

  • Nutno klást dlaždice do takzvaného plného lože zdokonalené lepicí hmoty (třída 2 - běžně se používají cementové lepicí hmoty třídy C2, často také nazývané flexibilní) s minimální kontaktní plochou 95 % plochy dlaždice. Nedodržením této zásady hrozí vznik lokálních trhlin u jednotlivých takto postižených dlaždic a v neposlední řadě nedochází k dostatečnému přestupu tepla (dutiny působí jako tepelná izolace).
  • Řešením nedostatečného podepření dlaždic lepicí hmotou je dodržení pokynů výrobce (množství záměsové vody, otevřený čas apod.) nebo použití řidších lepicích hmot pro takzvané tekuté lože.
  • Vzhledem k tomu, že obkladač nemůže vyvinout dostatečnou sílu pro přitlačení především velkoformátových dlaždic do běžné kašovité lepicí hmoty, slouží tyto hmoty k bezdutinové pokládce dlaždic.
  • Hmoty pro tekuté lože vyžadují velmi kvalitní přípravu podkladu. Použitím této samonivelizující tekuté lepicí hmoty s následným 100 % přilnutím lze dosáhnout několikanásobně vyšší rychlosti při pokládce.
  • Vlivem nižšího povrchového napětí v lepicí hmotě dochází k odvzdušnění (odstranění vzduchových bublinek vmíchaných do lepicí hmoty při rozmíchávání). K odvzdušnění (zhutnění) dochází vlastní hmotností dlažby tak, že se přebytečný vzduch obsažený v lepidle vytlačí zpod dlažby přes spáru do ovzduší.

Volba materiálů pro exteriér

Pro obklady a dlažby v exteriéru je třeba použít výhradně mrazuvzdorné keramické obkladové prvky. Mrazuvzdornost je u nich zajištěna nízkou nasákavostí střepu. Mrazuvzdornost je automaticky požadována u keramických obkladových prvků s nasákavostí do 3 % (skupiny BIa a BIb). Přednostně výrobci do exteriéru doporučují výhradně prvky třídy BIa. Keramické obkladové prvky hutné (skupina IIa), resp. polohutné (skupina IIb) jsou v převážné většině také mrazuvzdorné, nicméně je třeba si tuto vlastnost ověřit u výrobce. Především polohutné dlaždice jsou obecně vhodné k použití v exteriéru spíše na fasády nebo k obkládání vertikálních a horizontálních ploch v mírných klimatických podmínkách bez trvalého působení vody. V případě, že je ve venkovním prostoru použit střep s příliš vysokou nasákavostí, může dojít k poškození dlaždice.

Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce

Skupina (dle nasákavosti) Nasákavost (%) Doporučené použití
BIa do 0,5 Exteriér (přednostně)
BIb 0,5 - 3,0 Exteriér
IIa 3,0 - 6,0 Interiér, exteriér (ověřit mrazuvzdornost)
IIb 6,0 - 10,0 Interiér, exteriér (ověřit mrazuvzdornost, spíše fasády v mírných podmínkách)

Pokládka keramiky na stávající starý obklad

Nechce se Vám vybourávat před rekonstrukcí starý, vysloužilý nebo nemoderní keramický obklad? Nemusíte ho odstraňovat, použijte ho jako základ pro nové keramické obložení. Metoda kladení obkladů na stávající keramiku se často využívá u rekonstrukcí koupelen. Jde o nejjednodušší řešení, které ušetří osekávání a likvidaci původních obkladů.

Příprava

  • Před pokládkou musí podklad vykazovat dostatečnou pevnost a soudržnost, tzn. pokud stávající obklad vykazuje viditelné poruchy (nedrží na zdi, je dutý na poklep, stávající spára je vydrolená apod.) je nutné nesoudržný a poškozený povrch odstranit.
  • Před kladením se zkontroluje svislost, rovinnost a také kolmost stěn. Poklepem se přesvědčíte o dobré přídržnosti stávajících obkladů. Ten prvek, který zní dutě, se kladívkem rozbije a odstraní. Pokud nedrží lože pod obkladem, je třeba jej odstranit a vyrovnávací hmotou dorovnat.
  • Na stávající obklady a dlažby zbavené nečistot a mastnot (CL810) aplikujeme kontaktní můstek pomocí nátěru P203 nebo 1500 (dříve P204) (stěny i podlahy). Původní obklad opatříme kontaktním můstkem P 203 RAKO SYSTEM. Ten zdrsní povrch pro správné kontaktování s dalšími vrstvami. Můstek promícháme. Pro rovnoměrné nanášení vrstvy použijeme váleček nebo štětku.
  • Odchylka rovinnosti podkladu nesmí přesáhnout 2mm na 2m lati. Tuto rovinnost zajistíme na stěnách vyrovnávací stěrkou LE21 a na podlahách použitím samonivelační vyrovnávací hmoty LE20 nebo LE30. Poruchy v obkladu stěn lze lokálně vyspravit vrstvou použitého lepidla.

Izolování - utěsnění všech prostorů zatěžovaných vodou

  • V koupelně vždy provádíme hydroizolaci výrobkem SE 1. Pro překlenutí přechodů, dilatací a vnitřních rohů vkládáme v prvním kroku v rozích a koutech do hydroizolační vrstvy SE 1 bandážní těsnicí pásku SE 5. V druhém kroku stěrkujeme, případně válečkujeme, SE 1 ve dvou vrstvách.
  • Hydroizolaci aplikujeme na podlahu se soklem 10 cm, do sprchového koutu do minimální výšky 2 m a také nad vanovou baterii. Zde aplikujeme hydroizolaci do výšky 30 cm. Prodleva mezi vrstvami je 1-2 hodiny.

Montáž keramických obkladů a dlažeb

  • Pro montáž obkladů a dlažeb je nutno použít modifikované flexibilní lepicí tmely, AD530, AD550. Doporučujeme flexibilní lepidlo AD530. Spotřeba lepidel se pohybuje od 3 do 6 kg/m2.
  • Nanášíme ho jedním směrem, což následně dovolí vytlačení vzduchu, jak na stěnách, tak na podlaze zubovým hladítkem.
  • Přísavkami si usnadníme manipulaci s obklady. Lepení dlaždic provádíme dvoukontaktně. Hladkou stranou hladítka nanášíme lepidlo i na rub dlaždice.

Spárování keramického pláště

  • Při spárování používáme flexibilní hmotu GFDRY, popřípadě GFBIO, obě kategorie CG2WA. Spotřeba cca 0,3-0,8kg/m2 dle formátu obkladových prvků.
  • Při použití těchto spárovacích hmot je díky speciálním přísadám zvýšena vodoodpudivost, GFBIO navíc poskytuje ochranu proti tvorbě plísní a výkvětů. Tímto je výrazně zvýšena hygiena celého povrchu!
  • Spáry zaplníme hydrofobní spárovací hmotou GF DRY. Hmotu diagonálně vetřeme do spár hladítkem s tvrdou gumou. Po zavadnutí vytvarujeme spáru molitanovým hladítkem. Následně povrch setřeme dočista.

Těsnění pružných spár a prostupů trvale pružným tmelem

  • Pro umožnění dilatačního pohybu ve spáře je nutné použití trvale pružného tmelu ASI. Barevná škála pokrývá všechny barvy hmoty řady GF.
  • Pro správnou funkčnost silikonu vložíme do obvodových spár separační provazec PES. Při aplikaci hmoty ASI je vhodné použití pokladního provazce PES. Zamezí nežádoucímu přilnutí ke dnu spáry a vymezí přesný tvar silikonové výplně.
  • Před tvarováním spáry stěrkou provedeme postřik silikonu vyhlazovacím roztokem CL 807. K finálnímu vyhlazení spáry pomůže prst a opět přípravek CL 807.

Typy keramických obkladů a dlažeb a jejich vlastnosti

Klasické - pórovinové obklady

Jedná se o nejvíce rozšířený materiál použitý pouze na stěnách v koupelnách. Materiál je nízký v pevnosti, nasákavý, nemrazuvzdorný s glazurou - sklovitou hmotou - na povrchu. Z původních malých rozměrů například 25x30 či 20x40 cm, které jsou již zastaralé, se moderní italská a španělská výroba obkladů přesunula před mnoha lety k formátům 30x60, 40x80 či nyní např. 50x110 cm. Tyto obklady se vyrábějí většinou v matu či v lesklém povrchu. Obklad může být i v plastickém 3D provedení. Obklad je křehký ale i lehký. Jelikož jsou obklady díky své malé pevnosti určeny pouze na stěny, je třeba k nim vybrat samostatně dlažbu, která má většinou jiný odstín a formát - vyrábí se odděleně.

Slinuté dlažby

Posledních několik let se používají v koupelnách na stěnách tzv. slinuté dlažby, vysoce pevné materiály, prioritně určené na podlahy, a to i pro velmi zatížené komerční prostory či venkovní prostředí. Dlažba používaná v celých koupelnách také umožňuje profesionálnější navázání spár z podlahy na stěny. Formáty jsou rozmanité, od standardu 30x60 a 60x60 po větší rozměry např.80x80, 60x120 cm a zatím největší rozměr v této technologické třídě 100x240 cm. Další výhodou slinuté dlažby na vyšší úrovni je probarvení vnitřní hmoty podobným odstínem jako je na povrchu. Pokud by došlo k nechtěnému uštípnutí části povrchu, není poškozené místo tak patrné, jako u starých typů dlaždic s červeným či šedým probarvením. Kresby na povrchu jsou ve vzhledu kamene či stěrky ale i proužků atd. Tyto dlažby bývají i v různých povrchových úpravách - vysoký lesk, pololesk, satén, strukturovaný (venkovní) povrch.

Retifikované dlažby

U většiny zákazníků je již dlouho uváděn požadavek na výrobní verzi kupovaných keramických materiálů (bez rozdílů jestli jestli jde o obklad či dlažbu) na tzv. „retifikaci“ - tj. zabroušení boční hrany dlaždice výrobcem, čímž vzniká přesný rozměr prvků s přímou hranou, umožňující provedení minimální spáry 1,8-2 mm. To po spárování podobným odstínem spárovací hmoty vytváří celistvý dojem stěn a samozřejmě lepší údržbu. Naopak malá plocha stěny s malým formátem obkladu a s velkým množstvím širokých spár plochu opticky rozbíjí a zmenšuje. Retifikaci většinou nemají obklady v nízkých cenových relacích. Někdy je tato technologie úpravy dlažby mylně označována veřejnosti jako „bezesparý“ obklad. Rozšířenou variantou dlažeb jsou retifikované dlažby s kresbou dřeva. Používají se formáty 22x90, 20x120 a větší. Vždy je třeba zhodnotit kromě technologické vhodnosti typu dlažby také designové provedení povrchu: jestli opravdu materiál připomíná dřevo, jestli se střídají kresby na jednotlivých dlaždicích v ploše - tak jak je to u skutečného dřeva, či jde jen o lacinou, opakující se kresbu, jakou nabízí některé nejlevnější série dlažeb. Značkové firmy umí napodobit na povrchu i plastickou strukturu dřeva.

2 cm dlažby pro terasy

Na terasách je rozšířeno používání 2 cm dlažby určené pro pokládku na tzv. terče. Tato dlažba se nelepí a nespáruje. Odpadá tak složitý odborný proces pokládky a riziko praskání nalepené dlažby při teplotních výkyvech. Navíc je dlažbu možné kdykoliv rozebrat. Formáty těchto dlaždic jsou nejčastěji 60x60, 45x90 ale i 60x120 cm. U dlažeb s kresbou dřeva vypadá nejlépe opět formát přirozený pro prkenou podlahu a to 30x120 cm. Podkladem je pouze izolovaná betonová deska. Terče mohou být naklápěné a výškově stavitelné. Tyto venkovní dlažby je možné položit i volně do štěrkového lože, pro vytvoření například zahradní cestičky či přístupové cesty k domu. Součástí sérií mohou být i speciální prvky k okrajům bazénů.

Čtěte také: Detaily pokládky šindele

Tenkostěnné velkoformátové dlažby

V interiérech se nyní čím dál více rozšiřuje používání moderních tenkostěnných velkoformátových dlažeb v rozměrech 100x300 či 100x100 cm. Materiál má tloušťku od 3,5 mm, je lehký a dobře zpracovatelný pouze sklenářským nožem. Velkoformáty jsou určeny pro zákazníky, kteří chtějí vytvořit celistvou plochu na stěnách a podlahách, bez viditelných spár a nemají zájem o náročný stěrkový povrch. Některé série mají navíc i antibakteriální úpravu na bázi stříbra, přidanou přímo při výrobě, a tím i zaručenou funkčnost úpravy po celou dobu životnosti výrobku.

Mozaiky

Opakem velkoformátů jsou keramické a skleněné mozaiky. Ty jsou ale oproti dřívějším dobám, kdy byly používány v koupelnách na celých stěnách, využívány již jen na malých plochách nebo vůbec.

Moderní řešení pro podlahové vytápění

Při plánování skladby podlahy je v současnosti již ideálem používat pod dlažbou separační rohože. Při podlahovém vytápění se instalují systémové skladby, které vám například ušetří s tepelným čerpadlem až 30% nákladů na vytápění. Nabízený systém od firmy RIVESTI má nižší konstrukční výšku s menším pnutím, rychlou montáží a při dodržení postupů je nabízená záruka 5 let a to na celou konstrukci! Navíc nemusíte potěr dilatovat - dělit v povinných úsecích dlažby výraznou spárou, což přispěje k čistému vzhledu podlahy. Systém zkracuje i dobu realizace stavby.

Doporučení

Závěrem doporučujeme výběr dlažeb vždy konzultovat u odborného prodejce - designéra v koupelnovém studiu. Prodejce nemůže být dnes pouze znalcem sérií obkladů ale musí umět pochopit zákazníkův prostor, jeho potřeby, pracovat s interiérem jako s celkem, používat barvy a znát současné styly. Odborný prodejce/designér vám nabídne svůj úhel výběru materiálu a následně tak snáz naleznete směr, kterým se má váš projekt ubírat. Ve společnosti RIVESTI se řeší zadání zákazníků komplexně - (někdy už od skladby podlahy či s finální úpravou celého domu) a proto je na studiu k dispozici projektant i designér.

Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu

tags: #skladba #keramický #obklad

Oblíbené příspěvky: