Střechy s vegetací jsou trendem posledních let. Statistiky mluví za vše - na sklonku roku 2022 se na území České republiky nacházelo 2,5-3 miliony m² zelených střech. Vlastníkům totiž přináší mnoho užitku: prodlužují životnost střešního pláště, zlepšují teplotní podmínky v interiéru, zachycují nečistoty z ovzduší a rozkvetlá flóra poskytuje útočiště nesčetným druhům hmyzu. Zelené střechy jsou nejen estetickou záležitostí, ale i funkční konstrukcí, která má oproti běžné ploché střeše nesporné výhody. Zelené střechy mají velký význam při zadržování vody v prostředí. Rostliny, které vodu dokáží zadržovat, následně odpařovat a prostředí ochlazovat, jsou v městském prostoru dost často zastoupeny v nedostatečné míře.
Extenzivní zelená střecha - ideální řešení i pro dřevostavby
Pokud chcete využívat všech výhod, které zelené střechy přináší, máme pro vás dobrou zprávu: extenzivní střechu (tj. nepochozí, bezúdržbovou zelenou střechu se sklonem do 5°) na domě, garáži nebo pergole si postavíte svépomocí. Extenzivní zelené střechy nevyžadují téměř žádnou zvláštní péči. Na extenzivní zelené střechy patří především suchomilné rostliny, nejčastěji používanými druhy jsou rozchodníky a netřesky, které často nacházíme na skalkách okolo našich obydlí. Extenzivní zelené střechy s rozchodníky stačí udržovat alespoň dvakrát ročně.
Zelenou střechu unese i dřevostavba. To vůbec první, co musíte udělat, je zjistit nosnost střešní konstrukce, na které chcete zelenou střechu realizovat. Od toho se totiž odvíjí volba střešní skladby a zejména použitého substrátu, protože zatížení jednotlivými variantami se výrazně liší. Začíná na zhruba 55 kg/m² u maximálně extenzivních řešení a končí u hodnot vyšších než 1 000 kg/m² u intenzivních střešních zahrad. V prvotních návrzích pro dřevostavby figurovala často skladba střechy s deseti centimetry hlíny. To se však majitelům nezamlouvalo, neboť navýšením vrstvy hlíny by vzrostlo zatížení stěn a tím i nutnost navýšení tloušťky stěn a rozměrů základových patek. V konečném důsledku by se zatížení zelené střechy s vrstvou hlíny propsalo do celé stavby, což by znamenalo výrazné prodražení stavby. Řešení nabízí například systémy využívající lehký substrát z minerální vlny a zelený koberec z odolných, nenáročných rozchodníků.
Vrstvení extenzivní zelené střechy
Skladba zelené střechy začíná na hydroizolaci původní střechy. Nezapomeňte si důkladně ověřit, že je 100% funkční a její doba dožití dostatečně dlouhá.
Následující tabulka ukazuje přehled základních vrstev extenzivní zelené střechy a jejich orientační tloušťky a hmotnosti.
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
| Vrstva | Popis | Orientační tloušťka (mm) | Plošná hmotnost (kg/m²) v nasyceném stavu |
|---|---|---|---|
| Parotěsnící vrstva | Zamezuje pronikání vodní páry do konstrukce. | ||
| Spádová vrstva | Zajišťuje sklon pro odvodnění. | ||
| Tepelná izolace | Zlepšuje izolační vlastnosti střechy. | 50-200 | |
| Separační vrstva | Chrání hydroizolaci před mechanickým poškozením a odděluje vrstvy. | min. 300 g/m² | |
| Hydroizolace odolná proti prorůstání kořenů | Zabraňuje průniku vody do konstrukce střechy. | ||
| Ochranná textilie | Chrání hydroizolaci před mechanickým poškozením. | min. 300 g/m² | |
| Hydroakumulační a drenážní vrstva (nopová fólie) | Zadržuje vodu pro rostliny a odvádí přebytečnou vodu. | 20-60 | |
| Filtrační geotextilie | Zabraňuje zanesení drenážní vrstvy substrátem. | do 300 g/m² | |
| Střešní substrát | Poskytuje živiny a prostor pro zakořenění rostlin. | 50-100 | |
| Vegetační vrstva | Suchomilné rostliny (rozchodníky, netřesky). |
Detailní popis jednotlivých vrstev:
- Parotěsnící vrstva: Tato vrstva je definována jako hydroizolační vrstva podstatně omezující či téměř zamezující pronikání vodní páry z vnitřního prostředí do stavební konstrukce. Kvalitní parozábrana (parotěsnicí vrstva) je tak vždy nutnou součástí střechy s vegetačním souvrstvím. Má mimořádný význam zejména u střech s nosnou konstrukcí z trapézového plechu nebo z dřevěného bednění. Pro extenzivní zelené střechy je vhodné užít účinnější parozábranu, protože střecha nebude tak intenzivně prohřívána sluncem a zároveň se může v prostoru hydroakumulační a drenážní vrstvy držet voda, takže odpar par z konstrukce je nižší.
- Spádová vrstva: Zajišťuje sklon střešního pláště k odvodňovacím prvkům. Sklon může být vytvořen buď přímo nosnou konstrukcí střechy (například u lehké střechy z trapézového plechu nebo z dřevěného bednění), nebo spádovou vrstvou z tepelně izolačních materiálů pomocí spádových desek neboli klínů.
- Tepelná izolace: Na nosnou konstrukci střechy je nejprve zapotřebí nainstalovat tepelnou izolaci. Pro tyto účely je možné použít například tepelné izolační panely z tvrdé polyuretanové pěny, pěnový polystyren či PIR izolaci. Pro extenzivní zelené střechy lze uvažovat i s minerální vlnou, která by měla dosahovat pevnosti v tlaku min. 70 kPa (např. Isover S). V případě kombinace zelené střechy a fotovoltaiky je vhodné finální vrstvu navrhnout s pevností v tlaku min. 100 kPa (např. Isover XH tl. 60 mm). Základem je znát zatížení, které bude generovat zelená střecha v plně nasyceném stavu, a podle toho vybrat tepelný izolant.
- Separační vrstva: Úkolem separační vrstvy je vzájemné oddělení dvou vrstev střešního pláště z výrobních, mechanických, chemických či jiných důvodů. Separační fólie se používá k ochraně před protlačením nopů z drenážní vrstvy. Běžně se používá k odseparování fólií z měkčeného PVC a tepelné izolace z pěnového polystyrenu, a to pro jejich chemickou nesnášenlivost. Zpravidla se používá separační geotextilie o hmotnosti 300 g∙m² nebo skelná rohož o hmotnosti minimálně 120 g∙m². Pro dotační titul Nová zelená úsporám je nezbytné použít textilii s vyšší gramáží, a to min. 500 g/m².
- Hydroizolace odolná proti prorůstání kořenů: Prvním krokem je položení hydroizolace, která musí být odolná proti prorůstání kořenů. Všechny hydroizolace pro zelené střechy musí mít tzv. FLL atest, který zaručuje, že nebude degradována ozeleněním a bude sloužit po dostatečně dlouhou dobu. Při nesvaření hrozí prorůstání kořenů do spodních vrstev izolace. I v dnešní době se používají pro hydroizolace zelených střech i asfaltové pásy, ovšem v menší míře než dříve.
- Ochranná textilie: Chrání hydroizolaci před mechanickým poškozením. Pro tyto účely lze použít netkanou geotextilii o min. plošné hmotnosti 300 g/m², která disponuje dostatečnou odolností proti protržení. Geotextilie s vyšší plošnou hmotností chrání hydroizolaci před mechanickým poškozením. U těžších skladeb zelených střech s větší tloušťkou má ochranná vrstva vyšší gramáž (500 nebo 900 g/m²).
- Hydroakumulační a drenážní vrstva (nopová fólie): Tato vrstva zadržuje srážkovou vodu a přebytečnou dešťovou vodu odvádí perforacemi ke vpusti a pryč ze střechy. Nopová fólie se pokládá vždy prolisovanými nopy (kalíšky) dolů a jednotlivé pásy se musí překrývat o dvě řady nopů. Dejte pozor, abyste tuto vrstvu neotočili vzhůru nohama, čímž by se nemohli kalíšky plnit vodou a tato vrstva by ztrácela svoji funkčnost. U šikmých vegetačních střech se přidávají vrstvy drenážních zpomalovačů, aby voda neodtékala ze střechy příliš rychle. Filtrační textilie chrání nopovou fólii před zanesením nečistot ze substrátu. Na trhu je hodně druhů nopových fólií, kdy ty nejlevnější bývají často problémem. Dobrá nopovka nemá perforaci nahoře, ale v prolisu, aby se neucpala.
- Filtrační geotextilie: Na nopovou fólii umístěte filtrační geotextilii. Úkolem této vrstvy je zachytit jemné částice, aby nebyla odplavována ke vpusti a nezanášela se drenážní vrstva. Filtrační textilie chrání nopovou fólii před zanesením nečistot ze substrátu. Pro filtrační vrstvu se používají geotextilie s nižší gramáží (obvykle do 300 g/m²).
- Střešní substrát: Na filtrační geotextilii je možné navést střešní substrát, který poskytuje vhodné podmínky pro zakořenění a růst vegetace. Na rozdíl od běžného zahradnického substrátu obsahuje substrát do zelených střech větší množství minerálů a prochází řadou testů, aby splnil nároky kladené na střešní substráty. Proto je lepší zvolit substrát, který je určen primárně na extenzivní zelené střechy. Substrát nesmí obsahovat materiál na bázi hlíny, který je nevhodný pro extenzivní střešní zahrady. Pro extenzivní zelené střechy vystačí 5 až 10 cm střešního substrátu. Množství je ale nutné přizpůsobit podmínkám střechy - lokalitě, sklonu a orientaci.
- Vegetační vrstva (výsadba): Při výběru finální vegetační vrstvy extenzivní střechy máte na výběr z několika možností. Jedním z nejčastějších řešení je použití rozchodníků ve formě řízků nebo koberců. Rozchodníkové řízky stačí rozhodit na připravený substrát a dostatečně zavlažit, aby se rostliny správně uchytily. Dalším řešením je pokládka rozchodníkových koberců, které mají rozchodníky již zapěstovány. Tyto rostliny vydrží téměř jakoukoli nepřízeň počasí a jsou nenáročné na údržbu.
Doplnění a údržba extenzivní zelené střechy
Po obvodu zelených střech a kolem všech prostupů místo střešního substrátu použijte kačírek (nejčastěji frakce 16/32). Kačírkový obsyp přitíží vegetační souvrství, které může být ve vyschlém stavu lehké, a tak brání jeho vysátí větrem. Kačírkové obsypy současně využijete pro údržbu, protože se po nich můžete pohybovat bez toho, že by utrpěla vegetace.
Jednou z hlavních předností extenzivních zelených střech jsou i minimální nároky na údržbu. Pokud neplánujete výstavbu střechy ve velmi náročných podmínkách (silně exponované plochy a podobně) nebo neudeří extrémní vedra, rozchodníky vydrží až několik týdnů bez vody. Zelené střechy tak vyžadují jen nezbytnou péči. Na podzim je doporučeno výrobcem pohnojit rostliny speciálním hnojivem.
Hospodaření s vodou je zcela zásadním úkolem projektu zelené střechy. Pokud totiž bude vaše střecha zadržovat vodu příliš dlouho, rostlinám se nebude dařit a navíc tím zbytečně přetěžujete konstrukci. Naopak, pokud voda odteče příliš rychle, rostliny budou vadnout a následné i umírat. Zelená střecha dokáže zachytit téměř všechnu vodu, kterou v době suchých dní postupně uvolňuje rostlinám. Přebytečná voda stéká do retenční nádrže, jejíž obsah slouží k zalévání zahrady. Tím se významně snižují náklady na spotřebu vody.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
tags: #skladba #extenzivní #střecha #na #dřevostavbě