Šamot se v kamnářství používá po staletí a pro své žáruvzdorné vlastnosti a sálavost tepla je i dnes nenahraditelným materiálem. Ať už se chystáte realizovat nebo opravovat krb, udírnu či kamna, se šamotem budete pravděpodobně pracovat. Abyste se v problematice zorientovali, připravili jsme pro vás přehledné informace o šamotu.
Co je šamot?
Šamot je žáruvzdorná hmota, která se používá pro vyzdívky kamen, krbů nebo pecí. Jedná se o materiál, který dokáže odolávat vysokému žáru až 1 650 °C. Odborníci a zkušení kamnáři říkají, že poznat pravý šamot není pro laika jednoduché. Pravý šamot je typický svojí šedobílou barvou, někdy je více bílý, jindy šedý nebo zbarvený až do černa.
Šamot je tradiční materiál, ale i přes moderní technologie má při vytápění stále své místo. Šamot patří jednoznačně k nejvíce rozšířeným a nejstarším žárovzdorným materiálům. Šamot je v podstatě vypálená jílová zemina.
Materiál šamot neboli chamotte se vyrábí z přírodních surovin. Z větší poloviny obsahuje oxid křemičitý a ze čtvrtiny oxid hlinitý. Zbytek pak tvoří nejrůznější příměsi od železa přes hořčík po vápník. Jednotliví výrobci šamotových produktů používají různé příměsi, a tak se barevnost výrobků liší. Hlavní složkou směsi pro výrobu šamotu je ostřivo z lupku. Jde o horninu vzniklou usazením vrstev jílovce na dně prehistorického moře.
Ze samotného syrového jílu nelze vyrobit požadovaný tvar, protože při sušení a pálení by popraskal a zbortil by se. Příčinou je značné smršťování jílů sušením a pálením. Ostřivem jsou obvykle vypálené a rozemleté lupky, jíly, kaoliny, nebo šamotový zlom (odpad). Surový jíl, který svou vazností spojuje částečky ostřiva v tvárnou, zpracovatelnou hmotu se nazývá pojivo. Šamotem jsou tedy všechny vypálené a rozemleté lupky, vypálené a rozemleté jíly, nebo i upotřebené šamotové tvarovky rozmělněné v sypkou hmotu.
Čtěte také: Šamot pro vytápění
Šamot má podobu suché směsi, malty nebo cihel a plátů. Tyto produkty se vyrábí dvěma metodami - lisováním, nebo tažením.
Vlastnosti šamotových cihel
Výrobky ze šamotu se v kamnářství pouívají zejména pro jejich žáruvzdornost - dlouhodobě odolají teplotám přesahujícím 1000 °C. Současně po zahřátí vyzařují přirozené sálavé teplo, které je pro člověka příjemné. Materiál vyniká i pevností v tlaku, která je více než 30 MPa.
Šamotky jsou speciální typ žáruvzdorných cihel, které se vyrábějí z čistě přírodních materiálů - žáruvzdorných jílů a lupků. Výpalem při extrémně vysokých teplotách, okolo 1200 °C, získávají své jedinečné vlastnosti, dokážou snášet teploty až 1350 °C a odolávat tepelným šokům. Šamotky jsou taky známé svou mechanickou pevností a odolností proti opotřebení.
Šamotové cihly velmi dobře akumulují teplo a vytápí prostor sálavým teplem. Šamotové cihly se dnes používají v šamotových kamnech, krbech i pecích. Oblíbené jsou zejména šamotové cihly do krbu, které mají šamotovou krbovou vložku. Spojují výhody šamotových kamen a krbů. Krbová vložka je vyzděná šamotovými cihlami nebo deskami, což umožňuje spalovat dřevo při vyšších teplotách, takže vzniká mnohem menší množství popela, zvyšuje se účinnost krbu a prodlužuje se jeho životnost. Pro šamotové krby je také charakteristická vysoká účinnost, která se pohybuje kolem 90 %.
Šamotové cihly do krbu také dokážou pojmout větší množství tepla než krby a kamna z jiných materiálů a toto teplo potom sálají do prostoru i po vyhasnutí ohně. Šamot použitý v krbech, kamnech nebo pecích umožňuje vytápění prostoru sálavým teplem - to zvyšuje pocit komfortu a tepelné pohody. Pokud krby a kamna mají vnější plášť ze šamotu, sálají teplo do prostoru z velké plochy. To dává pocit dobře vytápěné místnosti a tepelné pohody.
Čtěte také: Šamotové cihly: Klíčové informace
Využití šamotových cihel
Ze šamotu se vyrábí produkty různých tvarů a rozměrů. Vhodné jsou pro výrobu ohnišť i vyzdívání kamen, krbů či udíren. Šamotová cihla je ideálním materiálem ke stavbě zahradních i vnitřních krbů, grilů či ohnišť. K dispozici jsou šamotové cihly různých rozměrů. Alternativou k cihlám jsou šamotové desky a plátky, které jsou zpravidla delší a širší, ale současně užší. Ideální jsou pro použití do topeniště krbů a kamen, kde pro svou malou tloušťku nezabírají příliš místa. Desky ze šamotu jsou rozměrnější a těžší, váží od 2 do 16 kg.
Specifickým produktem ze šamotu jsou klíny, respektive oblouky. Vhodné jsou pro vystavení pece (např. na pizzu). Pro své typické zbarvení a pevnost v tlaku se však používají i v místech, kde nejsou vystaveny vysokým teplotám. Z žáruvzdorného šamotu se vyrábí také překlady neboli hurdisky. Šamot je vhodný i pro vytvoření venkovního ohniště. Z radiálek snadno postavíte kruhové ohniště, a to jak nízké, tak vysoké (vyskládané z několika pater šamotových prvků).
Šamot ve tvaru desek nebo pásků se používá taky pro krbové vložky. Samotná topeniště se pak staví z šamotových cihel, které pro svou tloušťku efektivně akumulují teplo. Přesně z tohoto důvodu se v posledních letech šamot stává stále populárnějším taky pro zahradní kuchyně a pece. Je zde nepostradatelným materiálem díky své schopnosti udržet a rovnoměrně rozložit teplo.
Historie a současnost
Historie šamotu sahá až do starověku, kdy byl materiál využíván v kovářství a keramice. V České republice vyrábí šamotky Cihelna Kadaň, která jinak podniká i s klasickými cihlami, dlažbami či cihlovými pásky. V moderní době se použití šamotu rozšířilo do mnoha dalších oblastí díky svým technickým vlastnostem, ale taky proto, že působí vizuálně atraktivně.
Rozdíly mezi šamotovými a klasickými cihlami
Rozdíl v šamotkách a cihlách je podle Matouše Pčoly z marketingu firmy Cihelna Kadaň hlavně v barvě. „Některé barevnosti našich cihel vypalujeme na stejnou teplotu jako šamot, tudíž výrobky mají podobné vlastnosti, ale samozřejmě se liší v typu hlíny, materiálu, ze kterého je výrobek pálen,“ upřesňuje. Cihly jsou klasicky terakotové, šamot naopak krémový.
Čtěte také: Moderní bydlení a vápenopískové cihly
Cihly od jiných velkovýrobců ale podle něj ve srovnání se šamotovými výrobky odlišné vlastnosti mají. „U nás vypalujeme cihly na vyšší teplotu, takže žár vydrží.
Doporučení pro stavbu ohniště
Při stavbě ohniště Cihelna Kadaň radí vyvarovat se použití příliš tenkých šamotek, s tloušťkou okolo 20 mm, které mohou praskat. „V ohništi dochází k častému zchlazení a ohřevu desek. Po nočním vychlazení dochází druhý den k opětovnému ohřevu. Pokud je deska tenká, rychle vychladne a dochází k vnitřnímu pnutí, které vede k prasknutí,“ vysvětlují. Deska s dostatečnou tloušťkou zajistí, že chladne postupně, a tím pádem je pnutí mírnější.
Jak správně řezat šamot
Pokud budete stavět ohniště, krby či pece sami, má pro vás Cihelna Kadaň na závěr jedno praktické doporučení - jak šamot správně řezat: „K dělení doporučujeme používat úhlovou brusku, a především použití korundového kotouče se zeleným označením - využití na řezání litiny a kamene (betonu). Diamantové kotouče nejsou pro řezání šamotu vhodné.
Oprava šamotových cihel
Šamotové cihly, desky i další prvky se mohou po čase používání poškodit. Aby byla akumulační schopnost dostatečná a topeniště odolalo vysokým teplotám, je potřeba praskliny a jiné vady zapravit. Výmazová hmota je vhodná nejen pro opravy vyzdívek topenišť, ale také pro vlepování šamotových prvků. Dobře poslouží při lepení desek i plátů a držet bude jak na kovových, tak keramických podkladech. Pro přípravu smíchejte šamotovou hmotu s vodním sklem a čistou vodou v poměru 5:2:1. Materiál na povrchu zatuhne už po 30 minutách, k jeho dokonalému vytvrzení však dojde až po 24 hodinách.
tags: #samotové #cihly #do #krbu #vlastnosti #a