Kamna a krby ze šamotu jsou osvědčenou klasikou. Díky svým akumulačním schopnostem dokáží vytopit i velký dům. Sálavé teplo šamotových kamen si nezadá s úrovní současných moderních topidel. Co je přesně šamot? Jak ho využít pro vytápění domů? A jak se šamotovou cihlou správně pracovat? Čtěte dále a dozvíte se odpověď.
Co je šamot?
Šamot je žáruvzdorná hmota, která se používá pro vyzdívky kamen, krbů nebo pecí. Jedná se o materiál, který dokáže odolávat vysokému žáru až 1 650 °C. Šamot se v kamnářství používá po staletí a pro své žáruvzdorné vlastnosti a sálavost tepla je i dnes nenahraditelným materiálem. Ať už se chystáte realizovat nebo opravovat krb, udírnu či kamna, se šamotem budete pravděpodobně pracovat.
Materiál šamot neboli chamotte se vyrábí z přírodních surovin. Z větší poloviny obsahuje oxid křemičitý a ze čtvrtiny oxid hlinitý. Zbytek pak tvoří nejrůznější příměsi od železa přes hořčík po vápník. Jednotliví výrobci šamotových produktů používají různé příměsi, a tak se barevnost výrobků liší. Hlavní složkou směsi pro výrobu šamotu je ostřivo z lupku. Jde o horninu vzniklou usazením vrstev jílovce na dně prehistorického moře.
Odborníci a zkušení kamnáři říkají, že poznat pravý šamot není pro laika jednoduché. Pravý šamot je typický svojí šedobílou barvou, někdy je více bílý, jindy šedý nebo zbarvený až do černa.
Vlastnosti šamotu a jeho využití
Šamot je tradiční materiál, ale i přes moderní technologie má při vytápění stále své místo. Šamotové cihly velmi dobře akumulují teplo a vytápí prostor sálavým teplem. Šamotové cihly se dnes používají v šamotových kamnech, krbech i pecích. Oblíbené jsou zejména šamotové cihly do krbu, které mají šamotovou krbovou vložku. Spojují výhody šamotových kamen a krbů.
Čtěte také: Šamotové cihly: Klíčové informace
Krbová vložka je vyzděná šamotovými cihlami nebo deskami, což umožňuje spalovat dřevo při vyšších teplotách, takže vzniká mnohem menší množství popela, zvyšuje se účinnost krbu a prodlužuje se jeho životnost. Pro šamotové krby je také charakteristická vysoká účinnost, která se pohybuje kolem 90 %. Šamotové cihly do krbu také dokážou pojmout větší množství tepla než krby a kamna z jiných materiálů a toto teplo potom sálají do prostoru i po vyhasnutí ohně.
Šamot použitý v krbech, kamnech nebo pecích umožňuje vytápění prostoru sálavým teplem - to zvyšuje pocit komfortu a tepelné pohody. Šamotové krby jsou navíc efektivní a úsporné. Pokud krby a kamna mají vnější plášť ze šamotu, sálají teplo do prostoru z velké plochy. To dává pocit dobře vytápěné místnosti a tepelné pohody.
Šamot má podobu suché směsi, malty nebo cihel a plátů. Tyto produkty se vyrábí dvěma metodami - lisováním, nebo tažením. Výrobky ze šamotu se v kamnářství pouívají zejména pro jejich žáruvzdornost - dlouhodobě odolají teplotám přesahujícím 1000 °C. Současně po zahřátí vyzařují přirozené sálavé teplo, které je pro člověka příjemné. Materiál vyniká i pevností v tlaku, která je více než 30 MPa. Ze šamotu se vyrábí produkty různých tvarů a rozměrů. Vhodné jsou pro výrobu ohnišť i vyzdívání kamen, krbů či udíren.
Druhy šamotových výrobků
- Šamotové cihly: Ideální materiál ke stavbě zahradních i vnitřních krbů, grilů či ohnišť. K dispozici jsou šamotové cihly různých rozměrů.
- Šamotové desky a plátky: Alternativou k cihlám jsou šamotové desky a plátky, které jsou zpravidla delší a širší, ale současně užší. Ideální jsou pro použití do topeniště krbů a kamen, kde pro svou malou tloušťku nezabírají příliš místa. Desky ze šamotu jsou rozměrnější a těžší, váží od 2 do 16 kg.
- Šamotové klíny a oblouky: Vhodné jsou pro vystavení pece (např. na pizzu). Pro své typické zbarvení a pevnost v tlaku se však používají i v místech, kde nejsou vystaveny vysokým teplotám.
- Žáruvzdorné překlady (hurdisky): Vyrábí se z žáruvzdorného šamotu.
- Radiálky: Z radiálek snadno postavíte kruhové ohniště, a to jak nízké, tak vysoké (vyskládané z několika pater šamotových prvků).
Šamot versus korund
Šamotové a korundové cihly jsou dva základní materiály používané v konstrukci pece, kotle nebo jiných zařízení, která vyžadují vysokou odolnost vůči teplu. Šamotové cihly jsou vyráběny ze šamotové hlíny a mají vysokou odolnost vůči teplotám. Tento materiál obsahuje hořčík, což mu dodává výbornou odolnost vůči chemikáliím a vysokým teplotám a zároveň zaručuje, že cihly vydrží v extrémních podmínkách.
Na rozdíl od šamotových cihel jsou korundové cihly vyrobeny z korundu, což je materiál s vysokým obsahem oxidu hlinitého. Jsou extrémně odolné vůči teplotám a opotřebení a jsou schopné odolat mnohem vyšším teplotám než šamotové cihly.
Čtěte také: Moderní bydlení a vápenopískové cihly
Rozdíl mezi šamotovými a korundovými cihlami spočívá především v jejich odolnosti vůči teplotám a prostředí, ve kterém jsou využívány. Ve všeobecnosti jsou šamotové cihly využívány v aplikacích, kde jsou vyžadovány vysoké teploty, ale ne na extrémní úrovni. Korundové cihly jsou pak využívány v extrémně teplých prostředích, jako jsou hutní pece nebo průmyslové pece, kde jsou vyžadovány extrémní teploty a odolnost vůči opotřebení. Oba tyto materiály mají své místo v průmyslových aplikacích.
Výběr mezi šamotovými a korundovými cihlami závisí na specifických požadavcích aplikace, teplotních podmínkách a potřebách ohnivzdornosti v daném prostředí. Šamotové cihly jsou často využívány v průmyslových pecích pro zpracování kovů, v kotlech nebo v ocelářském průmyslu, kde teploty sice dosahují vysokých hodnot, ale ne nutně extrémních.
Práce se šamotem
Aby byla akumulační schopnost dostatečná a topeniště odolalo vysokým teplotám, je potřeba praskliny a jiné vady zapravit. Šamotové cihly, desky i další prvky se mohou po čase používání poškodit. Výmazová hmota je vhodná nejen pro opravy vyzdívek topenišť, ale také pro vlepování šamotových prvků. Dobře poslouží při lepení desek i plátů a držet bude jak na kovových, tak keramických podkladech.
Pro přípravu smíchejte šamotovou hmotu s vodním sklem a čistou vodou v poměru 5:2:1. Materiál na povrchu zatuhne už po 30 minutách, k jeho dokonalému vytvrzení však dojde až po 24 hodinách.
Při stavbě ohniště se doporučuje vyvarovat se použití příliš tenkých šamotek, s tloušťkou okolo 20 mm, které mohou praskat. „V ohništi dochází k častému zchlazení a ohřevu desek. Po nočním vychlazení dochází druhý den k opětovnému ohřevu. Pokud je deska tenká, rychle vychladne a dochází k vnitřnímu pnutí, které vede k prasknutí,“ vysvětlují odborníci. Deska s dostatečnou tloušťkou zajistí, že chladne postupně, a tím pádem je pnutí mírnější.
Čtěte také: Použití šamotových cihel v kamnářství
Pokud budete stavět ohniště, krby či pece sami, je zde jedno praktické doporučení - jak šamot správně řezat: „K dělení doporučujeme používat úhlovou brusku, a především použití korundového kotouče se zeleným označením - využití na řezání litiny a kamene (betonu). Diamantové kotouče nejsou pro řezání šamotu vhodné.
tags: #samotove #cihly #vlastnosti