Levandule je v našich končinách velmi oblíbenou trvalkou, která okouzluje svou krásnou barvou, omamnou vůní i léčivými a hmyz odpuzujícími účinky. Aby se jí na vaší zahradě či balkoně dařilo, je klíčové dodržovat několik zásad, zejména co se týče půdy a drenáže. Levandule je suchomilná rostlina původem ze Středomoří, kde si musela zvyknout na přemíru slunce a velké výkyvy v přísunu vody.
Stanoviště a půda: Proč je štěrk tak důležitý?
Levandule miluje teplo, sucho a celodenní slunce, přičemž skvěle zvládá i přímé sluneční paprsky. Naopak nebude prospívat na větrném a chladném místě. Pro úspěšné pěstování je pro levanduli zásadní propustná půda a dobré odvodnění. Nejvíce se jí daří na mírně svažitých místech nebo speciálně vytvořených kopečcích. Půda by měla být méně až středně výživná, neutrální až lehce zásaditá. Ideální pH půdy se pohybuje mezi 6,5 a 7,5.
Velkou chybou při pěstování levandule může být nadbytek vlhkosti, zvláště v zimním období. Vlhkost levanduli velmi škodí, způsobuje zahnívání kořínků a tím poškození celé rostliny. Kvalitní drenáž odvádí spodní vlhkost a přivádí ke kořínkům kyslík. Drenážní vrstvu vytvoříme z hrubších kamínků, hliněných střepů nebo keramzitu. Půdu můžete vylehčit pískem, štěrkem nebo keramzitem. Špatným řešením je těžká, jílovitá nebo kyselá půda nebo přidání rašeliny, která zvyšuje kyselost a zadržuje vodu.
Pěstování levandule v květináči: Speciální požadavky
Pěstování levandule v květináči je náročnější než na zahradě, protože rostlina často usychá nebo naopak hyne na přelití vodou. Pro tento účel volte spíše terakotový květináč nebo truhlík, ve kterém se bude rostlině dařit lépe než v plastovém, který je náchylný k rychlému vysychání. Okraje květináče by měly být o pár centimetrů vyšší než kořenový systém rostliny a měl by být vybavený odtokovými otvory.
Stejně jako u pěstování v záhonu je důležité rostlině poskytnout dostatečně propustnou půdu, jíž docílíte smícháním s pískem a/nebo perlitem. Dále je třeba udělat vhodnou drenážní vrstvu ze štěrku, kamínků, keramzitu či drcených lávových kamenů na dně nádoby, aby měla voda kudy odtékat a nedržela se v substrátu. Rostlina v truhlíku vyžaduje více vlhkosti než při pěstování v záhonu, zalévejte ji pouze tehdy, když je povrch substrátu suchý a nikdy nenechte rostlinu stát v misce s vodou. Pro pěstování levandule v nádobě se doporučuje použít spíše větší hliněný květináč či truhlík. Jako drenážní vrstvu můžete dát na dno nádoby keramzit. Levandule pěstovaná na balkoně nemá dobrý přístup k závlaze, proto myslete na pravidelnou zálivku. Je dobré myslet i do budoucna, plánujete-li tedy odjet na několik dní, může se hodit samozavlažovací nádoba.
Čtěte také: Funkční a estetické řešení pro střechy
Odrůdy vhodné pro pěstování v květináči:
- Levandule lékařská (Lavandula angustifolia): Je plně mrazuvzdorná do cca -27 °C.
- Levandule prostřední (Lavandula X intermedia): Tato odrůda je mrazuvzdorná do cca -6 až -8 °C.
- Levandule korunkatá (Lavandula stoechas): Známá také pod názvy ouškatá, španělská nebo francouzská, není mrazuvzdorná a na zimu je nutné ji přenést do bezmrazých prostor. Přezimuje na chladném, světlém místě s minimální zálivkou, např. na chodbě nebo ve sklepě s oknem.
Výsadba levandule: Kdy a jak správně sázet
Jelikož má tato rostlina ráda teplo, v našich podmínkách ji sázejte na jaře po posledních mrazech, tedy po 15. květnu nebo začátkem léta. Předpěstované a dostatečně silné rostlinky vsaďte do záhonu během srpna až září, aby stihly před prvními mrazy dostatečně zakořenit. Nejlepší je vysazovat rostlinky do země odpoledne nebo k večeru, kdy je půda teplá a slunce už není tak ostré.
Levandule potřebuje kolem kořenů dostatek prostoru, aby nevznikala příliš velká vlhkost, která by jí mohla uškodit. Proto sázejte jednotlivé rostlinky ve sponu cca 60 × 60 cm. V záhonu vykopejte díru asi 2× hlubší a širší než kořenový systém rostliny. Do jámy nalijte vodu a vsaďte do ní rostlinu tak, aby byl vršek kořenového systému rovnoběžně s půdou. Hlínu udusejte a rostlinu zalijte. Zálivku jí dopřávejte v následujících týdnech vždy jen ve chvíli, kdy je půda velmi suchá. Po dosažení výšky 20 cm rostlinu seřízněte o polovinu, čímž zajistíte její dobré rozvětvení.
Zálivka a hnojení: Méně je někdy více
Při pěstování mladé levandule ze semínka je třeba udržovat neustále vlhký substrát. Jakmile se rostlina uchytí, vyžaduje naopak sušší půdu. Přelití patří mezi největší rizika při pěstování. Levandule zalévejte ve chvíli, kdy je zemina úplně suchá. Pravidelná zálivka je nutná u mladých rostlin a levandule v květináči. Starší rostlina v záhonu občasnou zálivku ocení, ale obejde se i bez ní.
Levandule upřednostňuje méně výživnou půdu, proto zpravidla není třeba přidávat hnojivo. Pokud byste chtěli rostlině trochu přilepšit, můžete ji přihnojit vápenatými hnojivy. Hnojení však není nutné, rostlina zvládne pěkně růst i bez něj. Rostlinka nepotřebuje přihnojovat, pokud se pro hnojení přesto rozhodnete, použijte vápenaté hnojivo. Příliš mnoho živin zabraňuje růstu rostliny, protože bude polokeř sílit. Tím ztratí svou odolnost.
Stříhání levandule: Klíč k bohatému kvetení
Pravidelně stříhané rostliny budou husté, bohatě větvené a bez holých částí. A čím hustší vaše levandule bude, tím bohatěji také pokvete. Rostlinu průběžně zbavujte všech zasychajících stonků a květenství.
Čtěte také: Tipy pro péči o levandulový živý plot
Nejdůležitější sestřih vás čeká na jaře, kdy se nemusíte bát radikálnějšího řezu. Jarním řezem se snažte keřík vytvarovat do úhledného bochánku. První rok jej zastřihněte těsně před květem, díky čemuž bude košatější a energii z květenství vloží do kořenů. Mladé rozvětvené keříky můžete sestřihnout zahradními nůžkami na 5-10 cm - dbejte však na to, aby na odstřižených místech zůstaly ještě lístky a abyste nikdy nestříhali do dřeva. U starších rostlin stříhejte zhruba do poloviny loňských přírůstků. I zde platí zásada nestříhat do dřeva, protože zde rostlina těžce obráží. V rámci jarního sestřihu nezapomeňte odstranit i případné namrzlé vrcholy loňských výhonků. Nejvhodnější dobou pro jarní řez je přelom března a dubna.
Do druhého stříhání se pusťte po odkvětu, k němuž dochází na přelomu července a srpna. Odstraňte stonky s uschlými květy a zároveň lehce zastřihněte špičky zelených výhonů, čímž podpoříte další kvetení. Opět se snažte keř vytvarovat do bochánku, ale řez provádějte jen zlehka. Po letním řezu levandule obvykle vykvétají ještě jednou na podzim.
Ideálním časem pro podzimní stříhání je září. Z rostliny odstraňte všechna zbylá odkvetlá květenství a uschlé stonky. Radikální řez si ale nechte až na jaro. Někteří zahrádkáři to na podzim nedoporučují, protože by rostlina nemusela dostatečně zregenerovat před zimou. Do míst po řezu by se mohla dostat voda a v případě silných mrazů by hrozilo zmrznutí a následné uhynutí rostliny. Používejte ostré nůžky, aby se výhony netřepily.
Množení levandule
Levanduli lze snadno množit odnožemi neboli řízkováním nebo výsevem semen. Pokud levanduli brzy na jaře ostříháte, máte k dispozici pár vhodných odnoží, které můžete zasadit. Nové levandulové odnože zakoření nejlépe v písčitém substrátu pod fólií. Řízkování levandule (vegetativní rozmnožování) provádíme řízky z větších matečných rostlin. Na jaře odebereme řízky a necháme je zakořenit. Dobře zakořeněné řízky levandule vysazujeme. Rostlinky zastřihujeme stejně jako semenáčky po dosažení výšky cca 20 cm, na polovinu jejich výšky. Keříčky levandule se nám tak pěkně zahustí.
Výsev semínek si naplánujte na brzké jaro (únor a březen). Připravte si vhodný výsevní substrát s pískem v poměru 4:1. Nasypte jej do výsevné misky, na jeho povrch rozprostřete semínka a zatlačte je asi 1 cm hluboko. Stejně jako u práce s jinými semínky, je nutné substrát pouze pokropit vodou z rozprašovače, nikoliv zalévat proudem vody z konve nebo plastové lahve. Díky tomu se semínka nevyplaví. Výsevní misku zakryjte kouskem fólie. Nádobu umístěte na teplé a slunečné místo (např. na okno). Substrát udržujte neustále vlhký a za 3-4 týdny by semínka měla vyklíčit. Jakmile budou rostlinky dostatečně silné, přesuňte je do záhonu nebo květináče. Před sadbou dávejte rostlinky na několik dní ven do polostínu, aby se aklimatizovaly.
Čtěte také: Levandule: Královna bylinek
Ochrana před mrazem
Ačkoli je řada odrůd levandule mrazuvzdorná (například levandule lékařská je mrazuvzdorná do -28 °C), nic nezkazíme, pokud mladé rostliny na zimu přikryjeme listím nebo chvojím. Při pěstování rostliny v květináči zapusťte na zimu nádobu do země a zakryjte, čímž se vyhnete promrznutí kořenů. Lze ji také umístit do sklepa či garáže, kde se teplota pohybuje kolem 10 °C. U levandule v květináči bychom ji měli po dobu velkých mrazů přenést na chráněnější místo - dostačující jsou teploty kolem nuly. Umístit ji na zimu do standardně vytopeného interiéru bytu není pro levanduli vhodné. Levanduli pěstovanou v nádobách lze celoročně ponechat venku, pokud je stanoviště chráněné před větrem a deštěm, například na balkoně nebo terase. Rostlinu doporučujeme chránit i tím, že ji například postavíte do dřevěné bedny, kterou naplníte mulčem. To působí jako izolace a chrání kořenový bal před promrznutím. Občas květináč s levandulí zalijte, ale pouze ve dnech, kdy nemrzne, a pouze tolik, aby se kořenový bal navlhčil.
Škůdci a nemoci levandule
Levandule se dokáže díky své výrazné vůni chránit před mnoha živočišnými škůdci sama. Pokud přeci jen dojde k napadení mšicemi, molicemi, sviluškami či ojediněle pěnodějkami, rostlinu omyjte silným proudem vody. Lze také použít sprej s insekticidním mýdlem. Její napadení představuje spíše estetický problém. Největším rizikem je vznik padlí a dalších plísní, za nimiž obvykle stojí příliš vysoká vlhkost. Proto je důležité rostliny vysazovat dostatečně daleko od sebe, aby mezi nimi přirozeně proudil vzduch. Levandule trpí pouze zřídka chorobami a škůdci. Nachází-li se levandule na vlhkém stanovišti, může se u ní za určitých okolností vyskytnout fytoftorová hniloba. Také se jí nevyhýbají choroby jako například Phomopsis lavandulae (náhlé vadnutí výhonů a následně celých rostlin), Septoria lavandulae (četné malé, oválné až nepravidelné, šedohnědé skvrny na listech) nebo patogeny rodu Phytophthora a Pythium (stonková a kořenová hniloba zodpovědná za postupné odumírání, na nadzemních částech vadnutí, žloutnutí a zasychání listů a výhonů).
Sklizeň a využití levandule
Květonosné stonky sbírejte ještě před plným rozvinutím květů, a to nejčastěji na přelomu července a srpna v rámci druhého, tj. letního zastřihávání. Sbírejte je výhradně za suchého počasí a sušte je co nejrychleji. Sušená levandule by si měla zachovat výrazné aroma a krásně sytou fialovou barvu (na přímém slunci o ní přichází). Levanduli pro sušení sklízíme v plném květu. Celé květní stonky odstřiháváme až v místě, kde končí lístky. Obdobím květu je červen až srpen. Levandule tvoří květní klas, takový dlouhý váleček z drobných fialových kvítků. Tyhle kvítky nerozvětou všechny najednou, ale postupně odspodu nahoru. Jakmile jsou na květním klasu spodní kvítky už rozvinuté, ale horní ještě zavřené, je to signál ke sklizni.
Možnosti sušení levandule:
- Zavěšení ve svazcích: Svazečky s průměrem 6-8 cm pověste květy dolů, např. v altánu.
- Rozložení: Levanduli vyskládejte do papírové krabice nebo rozprostřete v tenké vrstvě na stinném a vzdušném místě.
- V troubě nebo sušičce potravin: Levanduli lze sušit i v horkovzdušné troubě při 40 °C s lehce pootevřenými dvířky nebo v sušičce potravin, kde by teplota neměla překročit 35 °C.
Z levandule lze sušit květy, nebo stonky s květy. Květy po usušení strhávejte ze stonků ručně nebo přes síto. Poté je balte do pevných papírových obalů nebo do skleněných uzavíratelných nádob a chraňte je před vlhkem a světlem. Levandulová nať se sbírá a suší stejným způsobem jako květy. Při manipulaci s ní však buďte velmi opatrní, abyste stonky nepolámali a květy neopadávaly. Nasušené stonky chraňte před vlhkem a světlem.
Levandule se může díky svým antiseptickým a zklidňujícím účinkům pochlubit opravdu širokým využitím v kuchyni, kosmetice, lékárenství i v aromaterapii. Kromě toho je hojně vyhledávaná i na dekorační účely.
Využití sušené levandule:
- Domácí kosmetika: Usušené květy použijte na výrobu domácích mýdel a koupelové soli, svíček, masti nebo éterického oleje.
- Voňavé pytlíčky (polštářky): Sušenými květy naplňte látkové pytlíčky. Můžete je použít pod polštář nebo na provonění šuplíku či šatní skříně s oblečením, které bude zároveň chráněno před nevítanými moly.
- Dekorace: Z čerstvých stonků uvijte stylový věnec na dveře, uvažte jednoduchou kytici do vázy nebo si nechte pár snítek na ozdobu vlastnoručně vyrobených mýdel.
- Lékárenství: Z květů si uvařte lahodný čaj, který má tlumivý účinek na nervy, snižuje krevní tlak, tiší menstruační bolesti a má blahodárný vliv na činnost střev a žaludku. Kromě toho z ní lze uvařit sirupy proti různým zdravotním neduhům.
- Vaření: V kuchyni se dají využít jak květy, tak listy. Použijte je jako dekoraci do salátů, sladkostí a limonád. Čerstvé a sušené listy lze použít jako koření do džemů, ovocných moučníků, sušenek, zmrzliny, k rybám i jehněčímu masu. Hodí se taktéž na výrobu levandulové soli, cukru nebo oleje. Levandule je jednou ze základních součástí známé provensálské směsi koření. Sušené větvičky levandule můžeme použít k potírání masa při grilování.
tags: #pěstování #levandule #ve #štěrku