Zelené střechy dávno překročily hranice architektonického experimentu a patří mezi osvědčené instrumenty architektů, projektantů a urbanistů, jak ochránit stavební konstrukce, vylepšit energetickou bilanci budovy a zvyšovat kvalitu života ve městech i na venkově. V současném stavebnictví patří zelené střechy k velmi žádaným prvkům. Důvodem jsou zejména pozitivní vlastnosti porostu na okolní mikroklima. Zejména v hustě zastavěných oblastech a také na místech, kde převládají nepropustné povrchy, mohou zelené střechy sehrát nezastupitelnou roli. Dokážou obstarat hned několik funkcí současně. Vedle primární ochrany konstrukcí před povětrnostními vlivy přispívají ke snížení teploty okolí, čistí ovzduší, zadržují dešťovou vodu a vytvářejí prostředí pro život rostlin a živočichů. Navíc ekonomicky zlepšují tepelněizolační vlastnosti budov a snižují náklady na vytápění a chlazení. Tím vším zelené střechy zvyšují kvalitu života, esteticky obohacují prostředí a vytvářejí přírodní relaxační zóny.
„Obliba zelených střech stále roste, neboť spousta lidí pochopila, že fungují jako přírodní klimatizace, které dokážou snížit teplotu v horkých dnech až o 8 °C. Princip zelených ploch spočívá v odpařování vody uložené ve vegetační střeše a v odebíraní tepla z okolí. Díky odpařování vody se tedy okolí ochlazuje,“ říká Ondřej Pěnička ze společnosti M2C.
Typy zelených střech
Typ zelené střechy by se měl odvíjet od konstrukčních požadavků, požadovaného vegetačního pokryvu, nároků na údržbu a hlavně možného zatížení celé stavební konstrukce. Chce-li mít zákazník na střeše „trávu“, musí se odborník okamžitě ptát jakou - neboť pod pojmem „tráva“ může být míněna jak extenzívní zeleň, tak i intenzívní a obě tyto varianty se výrazně liší v požadavcích na konstrukci souvrství a také na údržbu.
Extenzivní zelené střechy
Takzvané extenzivní zelené střechy představují jednoduché a nenáročné řešení vhodné především pro velké plochy s omezenou nosností. K charakteristickým znakům patří nízká vrstva substrátu, obvykle mezi čtyřmi až patnácti centimetry, a použití suchomilných rostlin jako rozchodníky, netřesky či mechy. Díky minimálním nárokům na zavlažování a údržbu jsou vhodné pro ploché a mírně šikmé střechy, přičemž konstrukci zatěžují v rozmezí šedesáti až sto padesáti kilogramů na metr čtvereční. Extenzívní zeleň s travním porostem můžeme pro lepší názornost popsat jako (rozkvetlou) louku. Vyžaduje výšku souvrství přibližně 10 až 15 cm a převažuje zde směs trav a bylin, které dobře snášejí sucho. Toto složení vegetace prospívá dobře jak na plochých, tak i na šikmých střechách. Údržba se provádí jednou až dvakrát do roka a zahrnuje pohnojení zjara a posečení vysoké trávy na podzim. Dodatečný přídavek humusových vrstev není nutný, takže je mocnost souvrství velmi malá. Ani umělé zásobování vodou nebo živinami není třeba, protože nenáročné rostliny se kompletně zásobí samy a díky akumulačním schopnostem substrátu Liapor překonají bezpečně i delší období sucha.
Typická skladba vrstev extenzivní zelené střechy zahrnuje parotěsnou vrstvu, tepelnou izolaci, hydroizolaci odolnou vůči prorůstání kořenů, ochrannou geotextilii, drenážní vrstvu, filtrační vrstvu, lehčený vegetační substrát a samotnou vegetaci. Pokud se skládá vegetační vrstva z Liadrainu a rašeliny ve stejném poměru, je statické zatížení většinou o polovinu menší než u stejně silné vrstvy obsahující pouze zeminu. Pro střechy se zvláště nízkou únosností je vhodnou alternativou extenzivní ozelenění. V tomto systému je používána nízká, nenáročná a téměř bezúdržbová zeleň rozrůstající se do plochy, která dosahuje výšky od 5 do 20 centimetrů, jako např. skalničky, mechy a trávy. Tomu se přizpůsobí i potřebná výška vrstvy substrátu z Liadrainu, která může být u extenzivní zeleně nižší. Dosahuje-li střešní porost výšky 5 až 15 centimetrů, stačí výška souvrství 8 až 12 centimetrů, pro rostliny dorůstající do 20 centimetrů je nutná tloušťka vrstvy 12 až 16 centimetrů. Z toho vyplývá zatížení plochy 0,6 až 0,9 kN/m2.
Čtěte také: Jak vybrat MAMUT GLUE pro lepení vinylových soklů
Intenzivní zelené střechy
Intenzivní zelená střecha naopak umožňuje vznik plnohodnotné zahrady na střeše včetně trávníků, květinových záhonů, keřů a dokonce i stromů. Taková střecha ovšem vyžaduje silnější substrát, obvykle od patnácti do šedesáti centimetrů, a dá se realizovat na budově se silnou nosnou konstrukcí, která zvládne zatížení až pět set kilogramů na metr čtvereční. Bohatá vegetační vrstva působí esteticky a funkčně, má ovšem vyšší nároky na údržbu včetně pravidelné závlahy a hnojení. Skladba vrstev je obdobná jako u extenzivních střech, pouze drenážní a vegetační vrstvy mají vyšší kapacitu a mocnost.
Zcela jinak se chovají pochůzné trávníkové plochy na střechách - tyto se řadí k intenzívním a lze je zpravidla realizovat pouze na plochých střechách. Cílem tohoto druhu ozelenění je vytvořit a zachovat trvale užívané a zátěžové trávníky. Na nich je pak možné provozovat stejné aktivity, jako na srovnatelných plochách na běžném terénu. Směrnice FLL pro zelené střechy řadí „trávník“ jednoznačně mezi intenzívní zeleň a udává potřebnou výšku souvrství od 15 do 35 cm. V praxi poskytují různí výrobci systémů zelených střech souvrství o výšce cca. 30 cm. Zátěžový trávník má určité základní požadavky, které je nutné dodržovat (např. dobré zavlažování ale ne stojící vodu nebo trvalou vlhkost, dostatečné množství živin, pravidelný sestřih). Doporučuje se akumulace vody v drenážní vrstvě, jednak kvůli ekonomickému využití dešťové vody, jednak kvůli zajištění alespoň nějaké vláhy v případě nepravidelné nebo zanedbané údržby. Zavlažování lze optimalizovat pomocí zavlažovacího automatu, který funguje bez elektřiny, pouze na mechanickém principu plovákového spínače a připouští vodu v případě, že hladina poklesne pod nastavené minimum. Nepočítá-li se s akumulací vody v drenážní vrstvě a automatickým zavlažováním, je v suchých obdobích nutné pravidelné řádné zavlažování postřikem z hadice nebo rozprašovačů. Při akumulaci vody v drenážní vrstvě je nutné dbát na to, aby maximální možná hladina vody byla 5 až 7 cm pod filtrační textilií, jinak by mohlo docházet k přemokření substrátu. Jako vegetační vrstva zde připadá v úvahu pouze speciální trávníkový substrát s velkou vodoakumulační schopností ale i dobrou propustností a dostatečným obsahem vzduchových pórů. Směrnice FLL pro zelené střechy si kromě výše uvedeného „druhu zeleně“ konkrétně všímá ještě „trávníku“ - a to z hlediska „akumulace vody“ a „vegetace“. Zelené střechy s trávníkovými plochami jsou schopné zadržet v průměru kolem 60 až 90 % z celkového množství srážek za rok a mají hodnotu součinitele odtoku C = 0,4 až 0,1. Trávník je možné založit buď výsevem směsi trávníkového osiva (RSM) nebo pomocí předpěstovaných kobercových trávníků.
Polointenzivní zelené střechy
Posledním typem jsou polointenzivní zelené střechy, které představují kompromis mezi předchozími variantami. Vyznačují se střední mocností substrátu (mezi deseti až dvaceti centimetry) a umožňují pestřejší výsadbu než extenzivní střechy, ale stále s nižšími nároky na péči než u intenzivních střech. Jsou vhodné tam, kde se očekává vyšší estetický efekt, ale zároveň přijatelná míra údržby.
Výběr vegetace pro zelené střechy
Výběr rostlin pro zelené střechy by se měl vždy přizpůsobit konkrétním klimatickým podmínkám, typu střechy a požadované intenzitě údržby. Na extenzivních střechách dominují suchomilné a mrazuvzdorné odrůdy, které snesou extrémní výkyvy teplot i delší období sucha. Mezi vhodné druhy rostlin pro zelené střechy patří například rozchodníky, netřesky, suchomilné trávy nebo aromatické byliny jako mateřídouška. Intenzivní střechy umožňují rozmanitější výsadbu, kde se kromě trvalek a travin uplatňují také keře jako dřišťál či zimostráz a menší stromy, například hlohy nebo javory. Dobře navržená vegetace nejen zvyšuje biologickou rozmanitost, ale také přitahuje opylovače a pozitivně ovlivňuje mikroklima okolí.
Substrát Liadrain: Klíč k úspěšnému ozelenění střech
Ať už plochá nebo šikmá střecha, extenzivní nebo intenzivní porost, Liadrain z drceného keramzitu je nejlepší volbou pro rychlé, jednoduché a trvalé ozelenění střech. Zelená střecha potřebuje funkční substrát, který lze jednak přizpůsobit stavebním podmínkám daného místa, a dále je také schopen zajistit zdravý růst rostlin. V obou případech se velmi osvědčil Liadrain - drcený granulát z lehkého keramického kameniva. Jedná se o velice lehkou keramzitovou drť, jejíž objemová hmotnost v suchém stavu činí jen zhruba cca 0,3 g/cm3, a má navíc velice stabilní strukturu i tvar. Liadrain má otevřené póry a může proto akumulovat vodu v množství až 80 % své váhy v suchém stavu. Pro tuto akumulační schopnost a rovněž pro dobré drenážní účinky reguluje vodní režim zelené střechy. Použitím vhodné velikosti zrn je přitom vedle zavlažení zajištěn také ideální obsah vzduchu v půdě a tím také optimální zásobení rostlin kyslíkem. Kromě toho je Liadrain chemicky neutrální, mrazuvzdorný a nehořlavý. Pro svou lehkost, stabilitu struktury a schopnost akumulovat vodu umožňuje Liadrain rychlé a jednoduché ozelenění rovných i šikmých střech.
Čtěte také: Tipy pro práci s jádrovou omítkou Baumit Life
Při intenzivním ozelenění střechy se kořeny rostlin pevně a trvale uchytí ve vegetační vrstvě. Vrchní vrstvu potom tvoří vlastní vegetační vrstva, která se skládá ze zeminy, vrchní půdy nebo rašeliny promísené s Liadrainem. Při extenzivním způsobu ozelenění vyrůstají rostliny na vrstvě substrátu Liapor obohacené živinami nebo na tenké, několik centimetrů silné pokrývce z půdního substrátu.
Společnost Liapor s.r.o. vyrábí kompletní sortiment stavebních materiálů Liapor pro hrubou stavbu. Základním materiálem pro jejich výrobu je lehké keramické kamenivo Liapor, které nahrazuje běžné přírodní kamenivo. Liadrain je k dostání v distribuční síti Liapor. Více informací naleznete na www.liapor.cz.
Výhody zelených střech
Jednou z výhod zelených střech je jejich schopnost poskytovat dodatečnou izolaci pro budovy. „Rostlinná vrstva a substrát pod ní fungují jako tepelný izolátor, který snižuje přenos tepla dovnitř budovy. Zároveň zelené střechy minimalizují vznik tepelných mostů mezi budovou a okolím, což dále přispívá k energetické účinnosti,“ říká Antonín Žák z experimentálního centra DERIC. Zelené střechy svým retenčním efektem zachytí až 70 % ročních srážek, čímž snižují riziko přetížení kanalizační sítě a oddalují odtok vody při prudkých deštích. Díky ochraně hydroizolace před UV zářením, teplotními extrémy a mechanickým poškozením se navíc prodlužuje životnost střešního pláště. Z estetického hlediska je nesporné, že zelené střechy zlepšují vzhled budovy a jejího okolí a zároveň zvyšují tržní hodnotu nemovitosti. „Zelené střechy zadržují dešťovou vodu a opět ji pomalu odpařují. To odlehčí čističkám odpadních vod a zajistí vyváženější klima. Produkují kyslík, filtrují znečištěný vzduch, pohlcují záření, a tím zlepšují celkové klima především hustě zastavěných aglomerací,“ vysvětluje Tomáš Sysel z Institutu zdravého bydlení.
| Typ střechy | Tloušťka substrátu | Zatížení (kg/m2) | Nároky na údržbu | Vhodná vegetace |
|---|---|---|---|---|
| Extenzivní | 4-15 cm | 60-150 | Minimální | Suchomilné rostliny (rozchodníky, netřesky, mechy, suchomilné trávy) |
| Polointenzivní | 10-20 cm | Střední | Střední | Pestřejší výsadba než u extenzivních, nižší nároky než u intenzivních |
| Intenzivní | 15-60 cm | Až 500 | Vysoké (zavlažování, hnojení) | Trávníky, květinové záhony, keře, stromy |
Realizace a údržba zelené střechy
Jak správně navrhnout zelenou střechu, jaké technologie zvolit a na co si dát pozor při realizaci? Základem pro vybudování jednotlivých vrstev musí být plán ozelenění střechy. Jako první krok při plánování zelené střechy se musí prověřit nosnost konstrukce, neboť zatížení může být značné a ne všechny stávající budovy jsou na něj připraveny. Hydroizolace musí být odolná proti prorůstání kořenů, jinak hrozí pronikání vody a vážné poškození stavby. Dobře řešená drenáž dovolí vodě efektivně odtékat, aniž by docházelo k podmáčení substrátu. Výběr vegetace by měl odpovídat klimatickým podmínkám, orientaci střechy ke světovým stranám a zamýšlené intenzitě údržby.
V rámci směrnic pro ploché střechy (něm. 2001) je třeba si uvědomit, že u střech se sklonem 0° a s akumulací vody se jedná o „zvláštní konstrukce“, které kladou z důvodu velkého namáhání v kombinaci se stojící vodou zvláštní požadavky na kvalitu a tloušťku hydroizolace. Pro zelené střechy s vodní vrstvou vyšší než 10 cm platí norma DIN 18195. Intenzívní zeleň spadá pod „užitné střešní plochy“ a je zde třeba počítat např. s ochranou hydroizolace vyvedené na atiku před mechanickým poškozením.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Skladba vrstev zelené střechy
Souvrství zelené střechy je nutné navrhnout s maximální pečlivostí, neboť každá vrstva plní důležitou a nezastupitelnou roli. První vrstva se zpravidla skládá z hydroizolačního souvrství složeného z PE folie (netkaná geotextilie - plsť), izolace proti vodě a nopové folie s atestem ochrany proti prorůstání kořenů. Potom následuje hydroakumulační popř. drenážní vrstva, která je z vrchní strany chráněná filtrační vrstvou nejlépe ve formě netkané geotextilie. Vrchní vrstvu potom tvoří vlastní vegetační vrstva, která se skládá ze zeminy, vrchní půdy nebo rašeliny promísené s Liadrainem.
- Parotěsná vrstva zabraňuje pronikání vodních par zevnitř budovy do konstrukce.
- Tepelná izolace zajišťuje energetickou efektivitu objektu.
- Hydroizolace chrání konstrukci před vodou a zároveň musí být odolná proti prorůstání kořenů vegetace.
- Ochranná textilie mechanicky chrání hydroizolaci před poškozením, zatímco drenážní vrstva umožňuje efektivní odvod přebytečné vody.
- Filtrační vrstva zabraňuje zanášení drenáže jemnými částicemi substrátu.
- Vegetační substrát je speciálně upravený tak, aby kombinoval nízkou hmotnost, dostatečnou zadržovací schopnost a vhodnou strukturu pro růst rostlin.
- Vrchní vrstvu pak tvoří samotná vegetace, která dotváří celkový charakter zelené střechy.
Časté chyby při realizaci a údržbě
Při instalaci zelených střech se často opakují chyby, které mohou výrazně zkrátit životnost, zvýšit náklady na opravy nebo zcela ohrozit funkčnost. Na prvním místě je podcenění statických nároků konstrukce. Zatížení zelené střechy, zejména v případě těžkých intenzivních variant, musí vždy odborně posoudit statik již v projektové fázi. Problém činí také nevhodný výběr vegetace, který neodpovídá místním klimatickým podmínkám, orientaci střechy ke světovým stranám nebo typu střechy. Výsadba náročných rostlin na extenzivní střechy bez závlahového systému může vést k vysychání a celkovému nezdaru projektu. Velmi se podceňuje pravidelná údržba. I extenzivní střechy, které jinak vyžadují minimální péči, je třeba alespoň dvakrát ročně kontrolovat, odstranit nežádoucí rostliny a případně doplnit substrát. Nedostatečná péče vede k degradaci vegetace, zanášení drenážního systému a následným technickým potížím. Problémy působí také podcenění detailů při návrhu, zejména v oblasti napojení na atiky, oplechování, prostupů instalací a ochrany okapových hran. Nesprávně vyřešené detaily mohou způsobit zatékání a technické poruchy. Riziko představuje i svěření realizace zelené střechy firmě bez zkušeností s tak specifickým typem konstrukce.
Založení trvale funkční intenzívní zelené střechy s trávníkem, po kterém je možné chodit nebo si na něm hrát je v každém případě úkol pro odborníka. Jak ve fázi návrhu, tak i při realizaci se mohou vyskytnout různé chyby. Mezi nejčastější patří: špatná konstrukce, špatný substrát a jeho pokládka. Často používané extenzívní a intenzívní substráty neznamenají u trávníkových ploch záruku úspěchu - nejsou dostatečně stabilní při nášlapu, jejich vodní kapacita a propustnost je pro trávník nedostatečná. Požadavek na vytvoření užitného sportovního trávníku je neslučitelný s malou výškou souvrství. Intenzívní ozelenění nelze vytvořit na souvrství o tloušťce 15 cm. U trávníků zpravidla nelze jít pod minimální tloušťku 25-30 cm. U trávníkového substrátu se jedná o speciální směs s určitou zrnitostní strukturou a proto je mnohdy rozhodující způsob jeho dopravy na střechu - u dobré směsi by při běžné metodě foukání na střechu mohlo dojít k negativním změnám struktury a ztrátě některých dobrých vlastností. Z tohoto důvodu doporučujeme trávníkové substráty nefoukat ale dopravovat v BigBagu nebo jako volně ložené.
Založení vegetace
Lepší variantou je použití předpěstovaných kobercových trávníků. Požaduje-li zákazník na střeše pochůzný užitný trávník, jedná se o intenzívní ozelenění. Zelené střechy s trávníkovými plochami patří co do náročnosti ke složitějším souvrstvím. Na souvrství, realizaci a údržbu jsou kladeny vysoké požadavky. Stavu pro převzetí je dosaženo až po řádném prokořenění, kdy již není možné koberce nadzvednout od vrstvy podkladního substrátu a procento pokrytí činí minimálně 95%. Je třeba poznamenat, že parametry FLL pro intenzívní substráty jsou pro trávníkové substráty vhodné jen podmíněně.
Inovativní řešení: Mokřadní střecha s čističkou
Zelené střechy se už dostatečně osvědčily jako funkční řešení. Vývoj se ale stále žene kupředu a přináší inovace, třeba v podobě mokřadní střechy kombinované s kořenovou čističkou. Takový systém nejen chrání budovu a zlepšuje její mikroklima, ale také čistí odpadní vody. Ačkoliv jde o novinku, projekt má za sebou první úspěšné realizace i patentovou ochranu. Mokřadní střecha je lehká a řeší problém se zavlažováním zeleně bez potřeby masivních substrátových vrstev. Rostliny jsou díky kořenové čističce trvale zásobeny vodou, čímž se zvyšuje jejich vitalita a druhová pestrost. Mokřadní střechu tvoří vrstvy substrátu, štěrku a nepropustné fólie. Voda není viditelná - rostliny vyrůstají z povrchového štěrku. Systém zvládá jak zavlažování dešťovou vodou, tak čištění předčištěné odpadní vody ze septiku. Výsledná voda se akumuluje a může se dále využít například k zavlažování zahrady. Podobně fungují mokřadní fasády tvořené nerezovými kazetami se substrátem, které umožňují další čištění vody a zlepšují tepelnou stabilitu budovy. „Mokřadní střechy a fasády výrazně snižují energetické nároky budovy - zabraňují přehřívání v létě a ochlazování v zimě. Navíc snižují spotřebu pitné vody až o 50 % a vytvářejí příjemné klima v okolí domu,“ vysvětluje Michal Šperling ze společnosti Kořenovky.
tags: #růst #trávy #pod #přesahem #střechy