Radon je přírodní radioaktivní plyn, který se běžně vyskytuje v přírodě a uvolňuje se rozpadem radioaktivních prvků v zemi. Má schopnost pronikat z geologického podloží a hromadit se v uzavřených prostorech budov. Problém nastává, když proniká z podloží do uzavřeného prostoru domu, neboť vysoké koncentrace radonu přináší újmy na zdraví, včetně rakoviny plic. Rovněž se do domu dostává ze stavebních materiálů s vyšším obsahem uranu a rádia a také z podzemní vody, která do něj přechází z hornin.
Objemová aktivita radonu v místnostech (OAR) s sebou přináší nárůst zdravotních rizik. Produkty jeho přeměny totiž mohou tvořit shluky s aerosoly, které se dostávají právě do plic. Správně provedená izolace proti radonu je klíčem k ochraně objektu i jeho obyvatel před radonovými riziky. V České republice „vynikáme“ jedněmi z nejvyšších koncentrací radonu v budovách na světě.
Radonový průzkum a legislativní požadavky
Důležitým podkladem pro rozhodnutí o umístění stavby a případných protiradonových opatřeních je výsledek radonového průzkumu pozemku. Každý navrhovatel umístění stavby, respektive každý žadatel o stavební povolení, je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. Platná legislativní úprava určuje jako první stupeň při přípravě stavby stanovení radonového indexu pozemku v rámci detailního radonového průzkumu.
Radonový index pozemku vyjadřuje míru rizika pronikání radonu z podloží stavby (půdního vzduchu) do ovzduší stavby. Stavební úřad má možnost kontroly, zda je uvedený posudek zpracován oprávněnou osobou dle zákona, a ve vymezených případech (pozemek s vyšším než nízkým radonovým indexem) stanoví podmínky pro provedení preventivních opatření. Pro stanovení radonového indexu se v ČR využívá jednotná metodika „Kategorizace radonového rizika základových půd“. Komerční firmy zabývající se touto činností musí mít odpovídající povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Základní úkol radonového průzkumu představuje přímé stanovení objemové aktivity radonu v půdním vzduchu ve vzorcích odebraných v daném rozsahu a síti. Odběr vzorků půdního vzduchu se provádí z hloubky 0,8 m, zpravidla pomocí tenkých odběrových tyčí s volným hrotem a velkoobjemových injekčních stříkaček. Výsledkem průzkumu je stanovení radonového indexu pozemku, které určuje jednu ze tří kategorií: nízký, střední nebo vysoký radonový index. Čím vyšší je koncentrace radonu v podloží a čím jsou vrstvy zemin a hornin v kontaktním prostředí budoucího objektu s podložím propustnější, tím vyšší je radonový index pozemku.
Čtěte také: GLASTEK AL 40 MINERAL pro izolaci základů
Finanční náklady spojené se stanovením radonového indexu pozemku nejsou nijak vysoké a vycházejí z velikosti zkoumané plochy. Pro samostatně stojící rodinný dům činí celková cena za detailní radonový průzkum a stanovení radonového indexu pozemku zpravidla od 2000 do 3000 Kč. Pro navrhování a provádění preventivních ochranných opatření slouží norma ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží.
Protiradonová opatření u nových staveb
Zjištěnému radonovému riziku je nutné přizpůsobit projekt a vlastní provedení stavby. Návrh protiradonových opatření u nových staveb vychází z kategorie radonového rizika pozemku zjištěné při radonovém průzkumu.
Nízký radonový index
V této kategorii rizika se nevyžaduje žádné speciální opatření. Dostatečnou ochranu objektu vytváří běžná hydroizolace navržená podle hydrogeologických poměrů. Ta musí být ovšem provedena v celé půdorysné ploše objektu.
Střední radonový index
Při středním radonovém indexu pozemku je nutno stavbu chránit proti pronikání radonu z podloží. Za dostatečné protiradonové opatření se považuje provedení všech konstrukcí v přímém kontaktu se zeminou s protiradonovou izolací, která plní zároveň i funkci hydroizolace. Za protiradonovou izolaci považujeme v souladu s ČSN 730601 každou kvalitnější hydroizolaci s dlouhou životností a se změřeným součinitelem difuse radonu, s jehož pomocí dokáže projektant pro konkrétní objekt vypočítat potřebnou tloušťku protiradonové izolace.
Protiradonová izolace musí být položena spojitě v celé ploše kontaktní konstrukce, tj. i pod stěnami. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vzduchotěsnému provedení všech prostupů instalací protiradonovou izolací. O výsledné účinnosti opatření rozhoduje ve velké míře kvalita položení protiradonové izolace.
Čtěte také: účinná ochrana proti radonu
Typy protiradonových izolací:
- Asfaltové izolační pásy: Lze je plnoplošně natavovat k podkladu, čímž je vyloučena existence vzduchové mezery. Využívají se pásy s nenasákavými vložkami z minerálních, skleněných nebo syntetických vláken, respektive pásy na bázi modifikovaných asfaltů.
- Fóliové systémy: Mají zpravidla zcela vyhovující mechanicko-fyzikální vlastnosti, dlouhou životnost, velkou tažnost a možnost zpracování za relativně nepříznivých podmínek. Nejčastěji se využívají materiály na bázi polyvinylchloridu (fólie z měkčeného PVC) a polyetylenu (fólie z vysokohustotního polyetylenu HDPE, respektive z nízkohustotního polyetylenu LDPE).
- Stěrkové izolace: Jejich výhodou je možnost utěsnit i tvarově velmi složité detaily a prostupy.
Tloušťku izolační vrstvy určuje projektant výpočtem dle ČSN 730601. Pro výpočet dosaženého radonového odporu materiálu protiradonové izolace musí mít použitý materiál určený součinitel difuze radonu. Izolace pak musí dosáhnout vždy odporu vyššího.
Vysoký radonový index
Při vysokém radonovém indexu pozemku je protiradonová izolace provedena v kombinaci buď s odvětráním podloží pod objektem, nebo s odvětranou ventilační vrstvou v kontaktní konstrukci. Pokud staveniště zatříděné k dolní hranici vysokého radonového rizika (koncentrace radonu v podloží nepřesahuje dvojnásobek koncentrace oddělující střední a vysoké riziko), postupuje se při ochraně objektu stejně jako na pozemku se středním rizikem.
Drenážní systémy:
Úkolem drenážních systémů je snížit koncentraci radonu pod základovou deskou, nebo vytvořit podtlak v podloží vůči tlaku vzduchu v interiéru. Drenážní systém je tvořen soustavou perforovaných drenážních trub (plastových, keramických, kameninových atd.), které se kladou do vrstvy štěrku pod základovou deskou. Vzájemná vzdálenost rovnoběžně umístěných trub by neměla být menší než 2 m a větší než 4 m. Trubky se uspořádají tak, aby docházelo k odvětrávání drenážní vrstvy ve všech místech půdorysu. Pro zvýšení účinnosti se doporučuje odvětrávat drenážní systém svislým odvětrávacím potrubím o průměru 100 - 150 mm nad střechu objektu. Drenážní systémy mohou pracovat buď pasivně (na základě teplotního rozdílu a tlaku větru) nebo aktivně s pomocí ventilátoru.
Odvětrávaná vzduchová mezera:
Úkolem odvětrávané vzduchové mezery je snížit koncentraci radonu pod protiradonovou izolací nebo pod ní vytvořit podtlak vzhledem k tlaku vzduchu v interiéru. Pro vytvoření vzduchové mezery se nejčastěji používají plastové profilované (nopované) fólie. Tyto fólie vytvářejí jak vzduchovou mezeru, tak protiradonovou izolaci nad ní. Systém větrání mezery musí být navržen tak, aby byla zajištěna spolehlivá výměna vzduchu po celém půdorysu mezery v průběhu celého roku. Větší spolehlivosti a účinnosti se dosáhne odvětráním vzduchové mezery svislým potrubím nad střechu objektu. Doporučuje se, aby byl v mezeře udržován podtlak.
Je třeba také upozornit na nebezpečí, které hrozí při použití starých neproměřených stavebních surovin a materiálů, např. některých druhů škváry, starších materiálů vyrobených z popílků, apod.
Čtěte také: Podrobný průvodce radonovou izolací
Protiradonová opatření u stávajících staveb - rekonstrukce
Před vydáním stavebního povolení k rekonstrukci by mělo být provedeno změření koncentrace radonu v budově. Pokud se potvrdí překročení směrné hodnoty EOAR 200 Bq/m3, doporučuje se - po provedení radonové diagnostiky - uplatnit při rekonstrukci přiměřená protiradonová opatření.
Podkladem pro projekt protiradonových opatření u stávajících staveb je výsledek podrobné radonové diagnostiky objektu, která zjišťuje druh, polohu a vydatnost zdroje radonu a cesty jeho šíření objektem. Dále se musí zohlednit celkový stav objektu, dispoziční řešení (poloha obytných místností ve vztahu k podloží), těsnost obvodového pláště, systém větrání atd. Největší pozornost by měla být věnována stavu kontaktních konstrukcí.
Prvotně se proto vybírají pouze takové druhy protiradonových opatření, které si vynucují minimální zásah do objektu a nevyžadují tak další stavební činnosti. Pokud byla v budově před rekonstrukcí zjištěna vyšší koncentrace radonu, mělo by se při kolaudaci stavby ověřit, zda provedená protiradonová opatření byla úspěšná.
Možnosti protiradonových opatření při rekonstrukcích:
1. Utěsnění vstupních cest radonu a zvýšení intenzity výměny vzduchu
Jsou-li obytné místnosti odděleny od podloží sklepem nebo v nich hodnota EOAR nepřevyšuje 400 Bq/m3 (a to i když jsou v kontaktu s podložím), otevírá se majitelům takovýchto domů velký prostor pro jednoduchá svépomocně realizovatelná opatření, spočívající v utěsnění vstupních cest radonu do objektu a ve zvýšení intenzity výměny vzduchu.
2. Aktivní odvětrání radonu z podloží
Velmi efektivním a účinným opatřením může v řadě případů být aktivní odvětrání radonu z podloží pod objektem pomocí několika odsávacích míst umístěných tak, aby byl umožněn pohyb vzduchu pod celým půdorysem objektu. Není-li možné provést otvor do podlahy zevnitř, lze prostor pod podlahou odvětrávat i zvenčí prostřednictvím prostupu základovým pasem. Půdní vzduch se odsává téměř vždy nuceně pomocí ventilátoru. Aby bylo dosaženo co možná nejvyšší účinnosti systému, je třeba zajistit těsnost podlahové konstrukce spočívající na podloží. Optimální podlahou jsou z tohoto důvodu betony (nemusí být izolované), méně vhodné jsou prkenné podlahy. Dále toto opatření vyžaduje vysoce nebo středně propustné podloží nebo alespoň přítomnost propustné drenážní vrstvy pod objektem.
3. Rekonstrukce podlah
Opatření spočívající ve výměně podlahových konstrukcí jsou vhodná pouze u těch stávajících objektů, v jejichž kontaktních podlažích se nachází obytné místnosti a podlahy jsou ve velmi špatném stavu a netěsní (např. dřevěné podlahy nebo suché dlažby přímo na podloží). V nové podlaze musí být vždy kombinována protiradonová izolace s odvětráním podloží nebo s odvětranou ventilační vrstvou. Zabraňuje se tím transportu radonu i vlhkosti neizolovanými stěnami a spárou na styku nové podlahy a stávající stěny. K odvětrání podloží se používá odsávací potrubí, které se pokládá do drenážní štěrkové vrstvy pod novými podlahami. Ventilační vrstva může být vytvořena jak pod protiradonovou izolací, tak nad ní. Ve stávajících stavbách je odvětrání podloží nebo ventilační vrstvy vždy nucené, a proto nesmí být realizovány průduchy v obvodových stěnách či soklech sloužící k dodávce vnějšího vzduchu do podloží nebo ventilační vrstvy. Přispívají totiž k výraznému ochlazování stavebních konstrukcí a ke ztrátě podtlaku.
4. Větrání
Použití nucené mírně přetlakové ventilace vnitřního vzduchu ke snížení interiérové koncentrace je ve stávajících stavbách, kdy je zdrojem radonu podloží, podmíněno poměrně kvalitní a těsnou kontaktní konstrukcí. Tam, kde je zdrojem radonu stavební materiál, je nucená ventilace považována za jedno z nejefektivnějších, ale poměrně nákladných opatření. Návrh a dodávku ventilačních zařízení provádějí specializované firmy. Ventilační zařízení se seřídí podle změřené rychlosti přísunu radonu do jednotlivých místností a může pracovat buď nepřetržitě nebo cyklicky. Ventilační zařízení by mělo být vybaveno rekuperací tepla a filtrem vnějšího vzduchu. Větrací systémy mohou být navrženy centrálně pro celý dům, nebo pro jeho části. Jako velmi perspektivní se v poslední jeví instalace samostatných vzduchotechnických jednotek do každé místnosti.
Koncentraci radonu v interiéru způsobenou exhalací radonu ze stavebního materiálu lze snížit odstraněním daného materiálu. Není-li to možné, můžeme buď zvýšit intenzitu větrání pobytového prostoru, nebo uvolňující se radon odvětrat pomocí vzduchových mezer vytvořených kolem stavebních konstrukcí. Mezery lze vytvořit z plastových profilovaných (nopových) fólií, tvarovaných polymerních desek nebo postavením předstěny na bázi zdiva či sádrokartonu.
5. Odstranění kontaminovaných materiálů a stínění
Zpravidla lze odstraňovat jen nenosné konstrukce (štuky, omítky, příčky, tepelně-izolační násypy podlah ze škvár a popílků atd.). U objektů z rynholeckého škvárobetonu, kde jsou zdrojem radonu i zvýšeného záření gama obvodové a štítové panely a nosné vnitřní stěnové panely, není tento přístup nejvhodnější. Odstraňování aktivních panelů a jejich výměna neaktivními nebo nahrazení jinými materiály (např. keramickými) není zpravidla z důvodů statických vhodná.
Není-li možné kontaminované materiály odstranit, lze jistého snížení dávkových příkonů dosáhnout instalací stínění z materiálů o vysoké objemové hmotnosti. Pro snížení dávkového příkonu o cca 30 % postačí barytové nebo cementové omítky o tloušťce do cca 50 mm. Pokles o 50 % by vyžadoval tloušťku barytového betonu okolo 80 mm nebo použití přizdívky z plných cihel, případně i z jiných výrobků z pálené hlíny či betonu o tloušťce 150 mm. Je-li vyžadován ještě vyšší pokles, nezbývá než použít obklady ocelovým plechem.
Účinnost různých stínících materiálů je možno odhadnout podle údajů v následující tabulce:
| Materiál | Tloušťka (mm) | Zeslabení (%) |
|---|---|---|
| Barytová omítka | 50 | 30 |
| Barytový beton | 80 | 50 |
| Plná cihla | 150 | 50 |
| Ocelový plech | dle požadavku | vyšší |
Drobného snížení exhalace lze dosáhnout použitím elastických nátěrů nebo tapet z PVC (papírové tapety jsou zcela neúčinné). Nevýhodou tohoto způsobu sanace je však nízká účinnost a malá životnost způsobená velkou náchylností vzduchotěsné povrchové úpravy k perforaci.
V opačném případě - zejména při realizaci stavby na podloží s vysokým nebo středním radonovým rizikem - se doporučuje provést ověřovací měření koncentrace radonu v objektu a přesvědčit se, zda byla protiradonová opatření úspěšná. Vlastní kontrolu z hlediska množství radonu, pronikajícího do objektu, můžeme provést až u hotového objektu, neboť hodnota objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší je podstatně ovlivněna stavebně technickými parametry hotového, dokončeného a užívaného (a vytápěném objektu s omezenou výměnou vzduchu) objektu.
tags: #radonova #izolace #rekonstrukce #informace