Betonové jímky, známé také jako žumpy, jsou nezbytným řešením pro nakládání s odpadními vodami a dešťovou vodou tam, kde není možnost napojení na veřejnou kanalizaci. Představují odolnou a dlouhodobou investici, která se na začátku 20. století stala preferovaným způsobem skladování odpadních vod.
Co je betonová jímka a jak funguje?
Jímka je jiný výraz pro žumpu. Obě mají přítok, ale nemají odtok, což znamená, že je nutno je pravidelně vyvážet. Žumpa je jednokomorová nádrž, kde vše, co do ní přiteče, také zůstane. Pokud by tomu tak nebylo, došlo by pravděpodobně ke znečištění podzemních vod, což je závažný přestupek. Betonové jímky jsou určeny k zachycení odpadních a dešťových vod. Po provedení speciálního nátěru s atestem na pitnou vodu je lze také využít pro akumulaci pitné vody.
Materiál a konstrukce
Betonové jímky se skládají ze směsi písku a štěrku jako základního materiálu a cementu pro vysokou pevnost. Písek se přidává pro zajištění pevnosti a stability, zatímco štěrk přidává hmotnost a pomáhá odolávat tlaku. Cement dává směsi pevnost, drží ji pohromadě a zároveň brání vzniku trhlin, které se mohou tvořit, jak nádrž stárne.
Vyrábíme z kvalitních materiálů s vysokou pevností a spolehlivou těsností. Používáme vodostavební beton třídy C30/37, vibrolitý, vyztužený mřížkovanou ocelí s dvojitou těsnicí hmotou uvnitř. Jímky jsou sestaveny z betonových monolitických prefabrikátů (spodní díl a zákrytová deska), které jsou navzájem těsněny butyllrubberovou páskou a těsnící maltou.
Hmotnost zákrytové desky zajistí po montáži stlačení a následnou deformaci plastické těsnící pásky tak, že dojde k dokonalému utěsnění mezer mezi betonovými dílci. Vzniklé spáry jsou dodatečně přetěsněny speciální těsnící maltou. Propojením více jímek lze dosáhnout požadovaných rozměrů a akumulačních objemů. Otvory pro potrubí lze vyvrtat a umístit dodatečně dle požadavku zákazníka za pomoci mobilního jádrového vrtání.
Čtěte také: Aplikace lepidla DenBit BOND
Nádrž typu ND konstruujeme jako objekt vhodný pro umístění pod zem. Je samonosný, staticky únosný a vyztužený. Standardní variantu instalujeme do prostor pochozích i pojezdných vozidly s celkovou hmotností do 3,5 t. V případě varianty pro pojezd nákladními vozidly je výška nádrže dle typizované tabulky, přičemž celková výška sestavy vč. stropu má o 5 cm více. Tu lze také individuálně upravit dle požadavku zákazníka.
Standardně tvoří vstup průchod ve stropu o rozměru 0,6 x 0,6 m. V případě zájmu jej ale můžeme osadit skruží, konusem a poklopy třídy A15 až D400 o požadovaném rozměru. Podle přání zákazníka provádíme do nádrže vývrty opatřené systémovým gumovým těsněním pro připojení potrubí. Systém těsnění nádrží a potrubí dovoluje montáž nádrže i v nepříznivých klimatických podmínkách.
Jímka vs. Septik: Jaký je rozdíl?
Zatímco jímka a žumpa jsou synonymem pro jednokomorovou nádrž bez odtoku, septik je vícekomorová nádrž, která má přítok i odtok a není nutno jej pravidelně vyvážet (většinou maximálně jednou ročně).
Septik: Mechanické a biologické čištění
Septik je vícekomorová nádrž, ve které se splašky postupně čistí. V první komoře klesnou pevné části na dno (mechanické čištění). Voda odchází do další komory. Pevné části v první komoře se postupně rozkládají a nakonec také odchází do další komory. Rozkladu můžete pomoci aplikací bakterií do septiku (biologické čištění). Mezi jednotlivými komorami čistí odpadní vodu filtr. S výkonným pískovým filtrem je voda z poslední komory využitelná jako užitková nebo je možno ji vypouštět. Šetříte tak peníze za vývoz, ale i za vodné a stočné.
Septik lze také propojit s domácí čističkou odpadních vod. Dvoukomorové jímky se využívají nejčastěji pro zachycení a čištění odpadních vod na pozemku, všude tam, kde není možné napojení na veřejnou kanalizaci. Komory dvou a vícekomorových septiků tvoří systém separačních překážek. Díky nim postupně dochází k mechanicko-biologickému čištění odpadních vod předtím, než dojde přes půdní vrstvy k vypuštění do povrchových nebo podzemních vod.
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
Jak vybrat správnou nádrž (jímku nebo septik)?
Před výběrem nádrže je důležité zvážit několik faktorů:
- Účel: Potřebujete nádrž na sběr dešťové vody, sběr šedé vody z domácnosti, nebo jímku na řešení jímání odpadu v místě, kde není kanalizace?
- Využití: Pouze zálivka zahrady, užitková voda, voda pro bazén, WC, pračku, atd.? Než zvolíte velikosti nádrže na vodu, je třeba si především promyslet, jak budete vodu využívat. Čím širší využití, tím vyšší úspora. A uspořit můžete až 50 % spotřeby vody ve vaší domácnosti.
- Kapacita: Pro kolik osob / pro jak velkou zahradu nádrž potřebuji? Spojením betonových nádrží za sebou lze získat libovolnou kapacitu nádrže nebo žumpy. Jsme tak schopni připravit individuální řešení pro náročné zákazníky typu farem a větších zemědělských nebo průmyslových výrob.
Počáteční investice bude sice o něco vyšší, ale jednou usazenou jímku už asi překopávat nebudete, proto je dobré přemýšlet o velikosti a případných rozvodech do/z jímky i pokud třeba zatím plnou kapacitu své nádrže nevyužijete.
Pokud si nejste jisti, jak vybrat velikost domácí jímky, doporučujeme se s tímto tématem seznámit blíže.
Betonové jímky vs. Plastové jímky: Srovnání
Betonové jímky byly poprvé představeny na začátku 20. století a od té doby se staly preferovaným způsobem skladování odpadních vod díky své odolnosti a dlouhé životnosti. To samé se nedá říct o plastových jímkách (označovaných také jako jímky ze skelných vláken). Plastové jímky mají ve srovnání s betonem vysokou poruchovost. Je to proto, že často nesplňují příslušné kvalitativní normy.
Proč zvolit betonovou jímku?
Nejoblíbenější jsou betonové jímky, které představují nejodolnější volbu. Jsou zároveň nejlevnější možností. Betonové jímky bývají zpravidla kulaté nebo obdélníkové a dodávají se v různých velikostech.
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
Hlavní výhodou betonových jímek je, že jsou mnohem méně náchylné k prosakování než plastové septiky. Beton je mimořádně odolný materiál, který snese těžké zatížení i nárazy padajících předmětů. Beton je navíc nepropustný pro mnoho chemikálií a patogenů, které by mohly kontaminovat systém, pokud by se dostaly do jiných částí domu.
Betonové jímky jsou těžké a pevné, zatímco plastové jímky jsou lehké a flexibilní. Hmotnost vaší nádrže má zásadní vliv na to, jak dlouho vydrží. Plast je mnohem náchylnější k prasknutí nebo poškození tlakem než beton. Pokud máte velkou rodinu nebo žijete v oblasti s častými silnými dešti, betonová nádrž je pravděpodobně lepší volbou.
Betonové jímky obvykle vydrží 20 až 30 let, ale pokud nejsou správně udržovány nebo není dostatek prostoru pro expanzi při silných deštích, mohou selhat dříve, než se očekává. Plastové jímky obvykle vydrží 10-15 let, než je třeba je opravit nebo vyměnit.
Konkrétní výhody betonových jímek:
- Nižší pořizovací cena: Betonové nádrže jsou levnější než plastové (a to i s o něco dražší dopravou).
- Nižší dodatečné náklady: U plastové nádrže musíte navíc přičíst náklady na betonáž dna jámy a bednění a pravděpodobně i hydrogeologický výzkum. U betonových jímek tyto náklady odpadají.
- Je pojezdová: Můžete ji umístit pod příjezdovou cestu. Pro lehčí typy vozů i bez příplatku.
- Odolá tlaku podzemní vody: Beton je přirozeně pevný a vodotěsný, nádrž můžete umístit i na pozemku se spodní vodou.
Nevýhody plastových jímek
Plastové septiky vyžadují méně údržby než betonové nádrže, ale jejich instalace je nákladnější. Vyrábějí se především z polyetylenu. Plastové jímky lze instalovat téměř kdekoliv a obecně vyžadují menší údržbu. Plastové jímky takovou ochranu neposkytují, protože jsou pórovité - vše, co z nich unikne, se může šířit po okolí. U betonových jímek tento problém nevzniká, protože jsou pevné po celé své délce.
Instalace betonové jímky
Standardně je dovolený zásyp 0,5-1,5 m nad stropem, v případě individuálního posouzení lze nádrže umístit hlouběji. Po instalaci se dá nádrž ihned zahrnout. Doprava prefabrikovaných dílů na stavbu je zajišťována kamionem, vykládka a montáž se provádí nákladním autem s hydraulickou rukou nebo jeřábem o minimální nosnosti 20t. Vždy je třeba přihlédnout ke vzdálenosti středu kabiny jeřábu od středu výkopu a hmotnosti nejtěžšího manipulovaného dílu. Při přípravě stavby je vhodné využít zátěžové diagramy příslušného typu jeřábu. Dno výkopu se před montáží vyrovná pískem nebo jemným kamenivem (frakce 0-2).
Využití dešťové vody a legislativa
Při pořízení nádrže na sběr dešťové vody se chováte nejen ekonomicky, ale také ekologicky. Šetříte přírodu a snižujete náročnost dodávek vody v čím dál sušších a teplejších létech. To stát oceňuje a podporuje dotacemi na pořízení nádrže. S dotačním programem Dešťovka můžete získat příspěvek až 105 000 Kč.
Ministerstvo životního prostředí vás podpoří při:
- zalévání dešťovou vodou (pokud si pořídíte nádrž na dešťovku o minimálním objemu 2 m3).
- zalévání a splachování (pokud dešťovou vodu využijete i v domácnosti).
- využití šedé odpadní vody (pokud recyklujete vyčištěnou odpadní vodu z domácnosti).
Už nyní se můžete při kolaudačním řízení setkat s požadavkem stavebního úřadu na likvidaci dešťové vody na pozemku stavby. Závisí na něm mnohdy poskytnutí stavebního povolení. Ideálním řešením z pohledu státu je využití dešťové vody tam, kde voda spadne. Tedy pro potřeby domácnosti (zálivku zahrady, užitkovou vodu). Proto také vznikl státní dotační program Dešťovka na podporu domácností, které dešťovou vodu využívají.
Nakládání s dešťovou vodou podle zákona
- Nechat vsakovat: Pokud je na pozemku dostatečně propustné podloží.
- Kombinace vsakování a retence s regulovaným odpouštěním do kanalizace: Při horších vsakovacích podmínkách.
- Regulované vypouštění do jednotné kanalizace: Pokud se téměř nic nevsákne (např. při jílovitém podloží).
Možnost vsakování vody na pozemku může být omezena možným znečištěním dešťové vody (mědí, zinkem). Ve vyjádření stavebního úřadu nejčasněji nalezneme požadavek likvidace dešťové vody na vlastním pozemku vsakováním. Jak to řešit? Pomocí podzemních vsakovacích tunelů nebo bloků, ze kterých se sestavuje tzv. vsakovací objekt. Před něj je pak ideální umístit retenční nádrž, ze které můžeme čerpat užitkovou vodu pro dům a zahradu.
Zde je vhodné zvážit i materiál nádrže. Pokud zvolíte nádrž z betonu, nemusí vás trápit podloží vašeho pozemku. Betonová nádrž ochrání jak vodu v nádrži, tak naopak spodní vody pod pozemkem před případnou kontaminací. Přesnou analýzu vám zpracuje hydrogeolog. Ten stanoví tzv. koeficient vsaku.
Využití dešťové vody v praxi
Dešťovou vodu nejčastěji využíváme na:
- Zálivku zahrady a trávníku.
- Jako užitkovou vodu na úklid apod.
- Na mytí domácích mazlíčků.
- Mytí auta (pokud nepoužijeme chemii).
Využít ji můžeme ale i na:
- Plnění bazénu (alespoň částečné).
- Splachování WC.
- Praní prádla.
Širší využití vody vyžaduje přirozeně větší investice do čištění vody a předpokládá dostatečný objem vody, který jste schopni najímat. Ale už jen tím, že umístíte nádrž pod zem, získáváte kvalitní zdroj užitkové vody. Pod zemí je voda chráněna před větší kontaminací, je skladována ve stálé teplotě a není vystavena horku. Pro zálivku zahrady a zdroj užitkové vody bude stačit odfiltrování větších nečistot z okapů (listí, zavanutých trav apod.) před vstupem vody do nádrže.
Zálivka zahrady je nejčastější způsob využití jímky. Nejen, že ušetříte za spotřebu vody, ale dešťová voda je pro rostliny mnohem přirozenější než voda z kohoutku. Vodu z nádrže určitě využijte maximálně i při úklidu, mytí psů nebo koček, ale i mytí auta (přirozeně bez použití chemie).
Samotnou kapitolou je zavlažování trávníku. Pokud vám na vašem trávníku záleží, pořízení nádrže na vodu je logickou volbou. Při současných suchých létech se budou omezení zálivek travnatých ploch jen přitvrzovat. Pokud máte vlastní nádrž, tato omezení se vás nedotknou. Rozvod z nádrže lze automatizovat a napojit na zavlažovací systém vaší zahrady.
Česká republika se stává bazénovou velmocí. Vody je přitom stále méně. Bazén přitom můžete napustit (minimálně částečně) i dešťovkou. Takto naplněný bazén bude o něco náročnější na čištění, na druhou stranu, v přírodních koupalištích se také koupeme v dešťové vodě.
Najímanou vodu ze střechy můžete využít i jako užitkovou vodu v domácnosti (na splachování WC, ale dokonce i na praní). A naopak - i vodu z domácnosti je možné přečistit a v kombinaci s vodou srážkovou opětovně využít.
Pokud plánujete využít dešťovku primárně pro zahradu, přinášíme vám tuto přehlednou tabulku:
| Velikost zahrady (m²) | Doporučený objem nádrže (m³) | Využití |
|---|---|---|
| Do 100 | 2 - 3 | Zálivka květin a menších záhonů |
| 100 - 300 | 3 - 5 | Zálivka větší zahrady, občasné mytí auta |
| 300 - 500 | 5 - 7 | Intenzivní zálivka, částečné splachování WC |
| Nad 500 | 7 a více | Intenzivní zálivka, splachování WC, praní, plnění bazénu |
Čištění dešťové vody
Možná vás překvapí, že čistý déšť obecně neobsahuje více mikrobů než pitná voda. Naopak - je často čistější než voda povrchová nebo podzemní. Přirozeně záleží na znečištění ovzduší ve vaší lokalitě. A jakkoli „nezávadné“ mohou být samotné srážky, dešťovou vodu musíte shromažďovat a skladovat. I zde číhají další zdroje znečištění:
Zdroje znečištění vody
- Znečištění ovzduší: Dešťové srážky jsou vlastně přirozenou očistou atmosféry od cizorodých látek. Kontaminace může vzniknout jak v místě, tak i ve vzdálenější oblasti, látky obsažené v atmosféře se totiž snadno přenášejí daleko od místa původu.
- Znečištění střech a dalších povrchů, ze kterých vodu jímáme: Prach, listí, drobné klacíky, pyl, ptačí trus i choroboplodné zárodky. Toto znečištění ale při rozumném nakládání s dešťovou vodou neohrožuje zdraví lidí.
- Znečištění v důsledku materiálu ploch, ze kterých vodu jímáme: Zde máme na mysli částečky uvolňujících se stavebních materiálů (střešní krytiny, kovů, barev, skla, cihel, betonu, asfaltu apod.). Záleží jak na typu použitého materiálu, tak na stavu, v jakém se materiál nachází. Zde je potřeba zvážit, jestli vůbec máme podmínky vhodné pro sběr dešťové vody, případně jak ji plánujeme využívat.
Způsoby čištění vody
Především potřebujeme odstranit choroboplodné mikroby, které zahrnují řasy, houby a bakterie. Existují čtyři základní postupy:
- Filtrace
- Tepelná úprava
- Ozařování
- Chemické metody
Filtrace
Pokud plánujeme upravit dešťovou vodu pouze na užitkovou, bude tato metoda postačovat. To ve většině případů zahrnuje využití dešťové vody pro zálivku zahrady, úklid nebo např. i pro splachování WC.
Nečistoty se zachytávají ve filtru a záleží na velikosti filtračních pórů, jak bude filtr účinný. Obecně platí, že čím menší jsou filtrační póry, tím účinnější je filtrace, ale pomalejší proces. Vyčištěná voda může ještě proudit přes mikrofiltraci, tento proces ale není vždy nezbytně nutný. Tato technika odstraňuje všechny patogeny (choroboplodné zárodky).
Filtraci může předcházet sedimentace (tzn. přirozené usazování větších částic). Ta může probíhat přímo v nádržích nebo i mimo ně. Voda z nádrže prochází obvykle na několika místech filtrací. Ta první by měla být před vstupem do nádrže na největší nečistoty (spadané listí, jehličí, apod.). Filtrem by mělo být opatřeno i ponorné čerpadlo (zkontrolujte, zda má vestavěný předfiltr).
Tepelná úprava
Aneb známé převaření vody. Vroucí voda zabíjí některé patogeny. Neodstraní ale těžké kovy, dusičnany, pesticidy ani jinou chemickou kontaminaci. Jedná se o nouzové řešení, které můžeme využít jen tam, kde je k dispozici zdroj tepla. Tato voda není vhodná pro zálivku zahrady (také by se dost prodražila).
Ozařování
Ozařování se provádí pomocí ultrafialového světla nebo vystavením intenzivnímu slunečnímu záření. UV světlo ničí bakterie a viry, ne však všechny řasy a patogenní organismy. U slunečního záření existuje mnoho proměnných faktorů, které mají vliv na úspěšnost tohoto druhu dezinfekce. Nelze tedy jednoznačně tuto metodu doporučit.
Chemické metody
Nejčastěji se k chemické dezinfekci používají chlór, jód a ozón. A jejich účinnost? Chlór může zanechat potenciálně toxické vedlejší produkty a nezabíjí všechny viry. Jód je účinný, zanechává však nepříjemnou chuť. Jódem upravená voda se nedoporučuje podávat těhotným ženám a osobám s problémy se štítnou žlázou.
Úprava vody na pitnou
Používání dešťové vody jako pitné není ještě v současné době příliš obvyklé, ale je to možné. Přirozeně ne bez předchozí úpravy a záleží také na kvalitě dešťové vody a jejímu případnému znečištění. Je potřeba si uvědomit, že úprava dešťové vody na vodu pitnou je mnohem nákladnější než úprava na vodu užitkovou. Spotřeba pitné vody v domácnosti se navíc odhaduje na pouhé 4 % z celkové spotřeby vody! Tato úprava se proto používá pouze ve výjimečných případech.
Dostupná řešení jsou ale v tomto případě tato:
- Reverzní osmóza: Jedná se o celosvětově nejčastěji používanou filtrační technologii při čištění vod. Spolehlivě odstraňuje nebo podstatnou měrou snižuje cizorodé látky. Používaná membrána má póry velikostně mnohem menší než je velikost virů, odstraňuje rovněž kovy a další látky ve vodě obsažené.
- Membrána z nanovláken: Novinka, a mimochodem vynález pocházející z České republiky. Hustota těchto filtračních membrán je mnohem vyšší než u běžně používaných filtrů. Díky rychlejší průtočnosti lze vyčistit větší množství vody. Tato metoda čištění vody je pravděpodobně otázkou blízké budoucnosti.
Domácí úprava vody na pitnou: Výše uvedené metody nejsou příliš dostupné pro „domácí čištění“. Zde se doporučuje kombinovat více způsobů čištění vody. Typickým příkladem je použití filtrů, UV záření a mikrofiltrů.
Je ale potřeba dodržovat tyto zásady: zjistit si dostupné informace o úpravě dešťové vody.
Čerpadla pro jímky
Ze sudu nebo nadzemní nádrže dostanete vodu jednoduše konví nebo pomocí ventilu na boční straně nádoby. U nádrží umístěných pod zemí už to tak jednoduché není. Stále lze využít ruční práce a využívat pumpu. To ale není moc praktické ale ani efektivní. Nejlepší je tedy pořízení čerpadla. Nejen, že nám ušetří čas a práci, ale jeho provoz lze také zautomatizovat, např. pro zálivku trávníku.
Typy čerpadel
- Povrchové čerpadlo: Je umístěno mimo nádrž a je tedy potřeba správně propočítat sací hloubku.
- Ponorné čerpadlo: Je umístěno přímo v nádrži a při výběru je důležitá maximální ponorná hloubka. Užitečnou funkcí ponorného čerpadla je také plovákový spínač. Ten kontroluje hladinu vody, a pokud je nízká, tak čerpadlo vypne a chrání ho tak před chodem nasucho.
Výkon čerpadla
Při výběru čerpadla je také důležité, do jaké vzdálenosti budete chtít vyčerpanou vodu dopravit a kolik vody budete vyčerpávat (jak intenzivně budete např. zalévat). Za výkonnější čerpadla si přirozeně připlatíte.
Pohon čerpadla
Čerpadla jsou benzínová nebo elektrická. Doporučujeme čerpadla na elektřinu, protože jsou tišší a také levnější na provoz.
tags: #co #je #bond #betonove #jimky