Střecha bytového domu je často vnímána jako pasivní, funkční objekt, kterému není třeba věnovat příliš pozornosti. Nicméně na téměř každou střechu je třeba čas od času vstoupit a vykonat údržbu na komíně nebo anténách, případně provést inspekci střešní krytiny. V zimním období se navíc střecha musí vypořádat nejen s vodou, ale také se sněhovou pokrývkou a ledem. Pro všechny tyto případy je žádoucí střechy zabezpečit, aby nedošlo ke škodám na zdraví nebo majetku.
Vlastnictví a odpovědnost za střechu
Z hlediska vlastnictví je bytové družstvo (BD) vlastníkem celého bytového domu, a tím pádem má jasně danou povinnost se o dům jako celek starat. Společenství vlastníků (SV) je právnická osoba založená za účelem správy a údržby společných částí bytového domu. V obou případech je součástí povinností BD i SV starost o střechu.
Společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu, je střecha. Další starostí je starost o technický stav střechy z hlediska bezpečnosti. Je třeba průběžně kontrolovat stav krytiny, stav komínových těles a jejich zakončení, hromosvodů, oplechování atik, atd. V případě, že dům má plochou střechu s vnitřním odvodem dešťové vody, pak je třeba kontrolovat vtoky a čistit filtry. Rovněž je třeba ověřovat stav společných antén a jejich svodů, zejména po každém silnějším větru. Jeden ulomený šroubek může způsobit i značné škody, a to nejen na zdraví či majetku obyvatel domu, ale i osob, které se v blízkosti domu pohybují.
Všechny škody takto způsobené jdou na vrub statutárního orgánu domu, tj. předsedů společenství či družstva, nebo výboru a představenstva. Z toho vyplývá, že je třeba vykonávat průběžné kontroly technického stavu střechy. A je dobré pokusit se do této kontroly zapojit i obyvatele domu, každého dle jeho možností a ochoty. Např. obyvatele posledních pater pod střechou, kteří mají nejblíže k hraně střechy. Každý dům může tyto situace řešit individuálně. Vědomí společné péče o dům může přispět i k lepším sousedským vztahům.
Neplní-li vlastník jednotky povinnost udržovat byt tak, jak to vyžaduje nezávadný stav domu, a přímo hrozí nebezpečí, že dojde k poškození jiného bytu, je osoba odpovědná za správu domu oprávněna činit opatření ke zjednání nápravy i v případě, že nejde o ohrožení nezávadného stavu domu jako celku.
Čtěte také: Bezpečný vstup na střechu administrativní budovy
Všechny střechy domů ve správě Stavebního bytového družstva musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí být na nich provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu. Každý střešní plášť však vyžaduje náležitou péči a údržbu. Je nutné provádět kontrolu stavu střešního pláště jeho čištění a tím zamezení ucpání odtokových vpustí a čištění okapových systémů. Dále je nutné provádět revize hromosvodné soustavy, servis na anténních systémech a kontrolu a údržbu technologických zařízení, které jsou na střechách umístěny. Pro tyto činnosti jsou na střechách dle potřeby realizována technická opatření tzv. záchytné systémy, která zaručují bezpečnost při provádění výše uvedených činností.
Všichni kdo činnosti na střechách vykonávají, mají povinnost použít kotvící místa pro zajištění pádu a v případě jejich absence si musejí zajištění řešit sami nebo ve spolupráci se správcem.
Základní požadavky na bezpečný přístup na střechu
Na každou střechu musí být zajištěn bezpečný přístup. Pro účely ochrany proti pádu se za plochou střechu považují všechny střechy se sklonem do 10 stupňů.
Bezpečné užívání stavby je jedním ze základních požadavků stanovených vyhláškou č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby (dále jen „vyhlášky“). Tato vyhláška určuje technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů. Ustanovení vyhlášky se uplatňují též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to závažné územně technické nebo stavebně-technické důvody nevylučují.
I když vyhláška má mnoho nedostatků, lze ji označit za významnou zejména při posuzování bezpečnosti a ochrany zdraví při užívání stavby. Dle vyhlášky stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 § 8 vyhlášky (základní požadavky) při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby.
Čtěte také: Zjistěte, jak se dostat do SIKO Zličín MHD a načerpat nápady.
Přístup na střechu se vymezí v provozním řádu budovy a je důležité definovat typ střechy: s provozem nebo bez provozu. Střechy bez provozu, na které je umožněn přístup jen poučeným osobám, mohou být přístupné i průlezným otvorem přes skladbu střechy nebo otvorem v přilehlé stěně. Průlezné otvory nesmějí mít žádné rozměry menší než 0,6 m, otvor v přilehlé stěně musí mít otvor alespoň 0,6 m x 1,2 m. Konstrukce, kterými se vstupuje na střechu, musí odolávat mechanickému namáhání od pohybujících se osob. Ke vstupu na střechu se doporučuje umístit informační tabulku s poučením o zásadách provozu na střeše.
Typy přístupů na střechu a vybavení
V současné době je upřednostňován bezpečný přístup ze společných prostor domu. Pokud stavba není vybavena výlezem na střechu z vnitřních prostor, je nutné k výstupu na střechu zpravidla použít přenosný žebřík.
- Pevný kovový žebřík: Je zpravidla vybavený bezpečnostním košem, který riziko pádu snižuje, ale pádu nezabraňuje. K případnému pádu může dojít uvnitř tohoto koše při uklouznutí po příčli. Pokud je nutné použít tento žebřík v době, kdy jsou příčle žebříku kluzké, je povinností pracovníka i uvnitř bezpečnostního koše použít osobní ochranné prostředky proti pádu (dále jen OOPP). Žebřík je vždy umístěn na okraji střechy a pracovník, který na střechu vstupuje, je bezprostředně ohrožen rizikem pádu. Je tedy nutné, aby střecha byla vybavena kotvicím zařízením určeným k ochraně proti pádu tak, aby pracovník měl možnost upevnit OOPP k dostatečně odolnému kotvicímu bodu.
- Přenosný žebřík: Musí být v dobrém technickém stavu. Nesmí chybět žádné části, nesmí být poškozen a výsuvné žebříky musí být opatřený textilními pásy, které brání nadměrnému vysunutí. Přenosný žebřík má zpravidla označenou příčel, na kterou je možné nejvýše stoupnout. Žebřík musí být pevně postaven, nejlépe na zpevněné ploše, a opřen o střechu tak, že při stoupání po žebříku nemůže dojít k jeho posunutí a následnému pádu. Důležitá je i délka žebříku. Žebřík musí přesahovat plochu střechy nejméně o 1 100 mm. Přesah žebříku slouží pracovníkovi jako opora při odcházení od žebříku a při sestupování. Zvláště sestup po žebříku je nebezpečný. Pracovník sestupuje pozpátku a musí se opřít o nejvyšší příčel pod hranou střechy. I u tohoto žebříku musí být zajištěna možnost bezpečně od žebříku odejít za použití OOPP.
- Střešní výlez: Častým řešením výstupu na plochou střechu bývá střešní výlez. Střešní výlez je opatřen výsuvným, výklopným žebříkem nebo je nutné použít k tomu určený žebřík. Takový žebřík musí být na horní straně upevněný, například háky. Dolní strana žebříku často leží na dlažbě nebo jiné kluzké ploše. V ideálním případě by měl být střešní výlez opatřen madlem, které umožní oporu při výstupu a sestupu. Ne vždy tomu tak je.
- Stěnové žebříky: Tvoří samostatnou kategorii. Mohou sloužit jako přístup na šikmou nebo i plochou střechu. Jsou obvykle zakončeny výlezovými madly, která umožní osobám vystupovat bezpečně na plochu nad žebříkem. Vyšší výšky vyžadují osazení ochranného koše lezení, který eliminuje nebezpečí pádu osob vzad. Stěnové žebříky jsou obvykle zakončeny v bezpečné výšce nad terénem, která znemožňuje využití nepovolanými osobami.
Bezpečný pohyb po ploché střeše vyžaduje zpravidla použití OOPP. Pracovník, který se pohybuje ve vzdálenosti menší než 1 500 mm od hrany střechy, musí OOPP používat. To neplatí, pokud je plocha střechy kluzká.
Další vybavení pro bezpečnost na střeše
Lindab s.r.o. dodává celý soubor výrobků, které pomáhají pohybu po střeše, přístupu na střechu a také chrání okolí před sjížděním sněhu. Tento sortiment nazývají Lindab SAFETY.
- Sněhové zachytávače: Sněhové ochranné prvky se primárně osazují tam, kde není možné ponechat sníh sjíždět samovolně ze střechy dolů. Typicky jde o vchody do budov, střechy směřující do ulice, nebo i střechy, jejichž poloha žlabů koliduje se sněhem, který by sjížděl z plochy dolů. Je to téma velmi časté u hladkých krytin, které samy o sobě nemají schopnost sníh zpomalovat nebo zadržovat. Sněhové zábrany se rozmístí na střeše tak, aby byla váha sněhu rovnoměrně zadržována. Obvykle postačí jedna řada u okapové hrany. Ve vyšších polohách se osazují dvě nebo více řad nad sebe, aby se hmotnost sněhu rozložila. Vyrábí se trubkové zábrany nebo roštové. Kromě estetických rozdílů se chovají velmi podobně. Zadržují nápor sněhu, který na střechu napadne ve stanoveném úseku nad zábranou. Pro správné navržení je třeba znát místo stavby, sklon střechy a její délku. Osazení zábran je dostatečně robustní, aby vydrželo značné tlaky vyvíjené sněhem, ale současně respektuje typy krytin, na které se montuje. Jedna z hlavních výhod je, že na většinu krytin je možné osadit zábrany dodatečně - až po montáži.
- Lávky: Lávka je základním elementem samozřejmým u každého komínu, který vyžaduje zevní kontroly. Na kluzkých a strmých krytinách nelze zajistit bezpečný pohyb osob a každý kominík to nejspíše odmítne, i s ohledem na možné poškození samotné krytiny jeho pohybem. Lávka Lindab sestává z univerzální nosné konzoly, která se přizpůsobí dané krytině. Pomocí další konzoly se sestaví konkrétní sklon plochy v rozsahu 9-45° a osadí samotná lávka. Možné je rovněž osazení zábradlí pro maximalizování bezpečného pohybu osob. Pochozí rošt lávky je řešen tak, aby nebylo možné uklouznout bez ohledu na roční období. Současně profilace lávky nepodporuje zadržování vody a případnou pozdější korozi.
- Střešní žebříky: Slouží primárně k pohybu ve svislém směru, ale také ve směru šikmém, po ploše sklonitých střech. Pohyb po žebříku je bezpečný z důvodů zapojení obou rukou. Pracovník je tak v kontaktu s žebříkem ve čtyřech bodech, na rozdíl od střešních stupňů, kde se postupuje pouze po schodech bez opory rukou. Střešní žebříky jsou na střeše osazeny na pevno. Slouží jako trvalá cesta k lávce nebo přímo ke komínu. Mohou překlenout vzdálenost od okapové hrany nebo od střešního průlezu. Výhodou je, že u krytin, které využívají kotvení skryté pod krytinou, nevyžaduje montáž žebříku vrtat skrz krytinu. Osadí se například sevření na drážku.
Výrobky Lindab nejsou určeny jen na plechové krytiny - lze je montovat na většinu známých střešních krytin.
Čtěte také: Právo vstupu na sousední pozemek při údržbě domu
Legislativní požadavky a normy
Nový stavební zákon a přístupnost
Od 1. července 2024 vstoupil do stavebního práva nový pohled na problematiku bezbariérového užívání. Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. ve své novele 152/2023 Sb. zavedl v § 13 písm. „přístupnost“ jako jeden ze základních požadavků na stavby. Smyslem je samostatné, bezpečné a důstojné užívání pozemků a staveb všemi potenciálními uživateli bez ohledu na zdravotní stav, věk a pohlaví. Přístupnost je stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. stanovena v § 145 odst. 1 písm. e) jako jeden ze základních požadavků na stavby.
Ve vztahu k bydlení stavební zákon určuje v § 145 písm. b) bod 4. povinnost přístupnosti u bytu zvláštního určení, který je definován následujícími typy:
- byt s pohybovým postižením v bezbariérovém standardu, jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na vozíku, ve kterém bezbariérový standard splňují všechny místnosti.
- byt s pohybovým postižením ve specifickém standardu, jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na lehátku nebo vozíku s využitím zdvihacího zařízení a celodenní péče asistenta, ve kterém specifický standard splňuje minimálně jedna obytná místnost a koupelna.
- byt se zrakovým postižením, jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob nevidomých.
Uvedený § 49 uvádí požadavky na další typ bytu, a to byt s univerzálním standardem. Podle § 3 písm. a) vyhlášky o požadavcích na výstavbu se jedná o byt, jehož uspořádání zohledňuje potřeby osob používajících kompenzační pomůcky k chůzi, ve kterém univerzální standard splňují všechny místnosti. Povinnost uplatnění bytů s univerzálním standardem je vyhláškou stanovena podle § 51 odst. 1 pouze pro ubytovací jednotky ve stavbě pro sociální služby a pro byty v domě s pečovatelskou službou.
Vyhláška č. 146/2024 Sb. a bezbariérovost
Novou povinností staveb pro bydlení je vyhláškou č. 146/2024 Sb. zpřísnění požadavku na zřizování výtahů u novostaveb bytových domů. Novým požadavkem pro bytové domy je dle ustanovení § 25 odst. 3 vyhlášky č. 146/2024 Sb. zabezpečení místnosti nebo místa pro soustředění komunálního odpadu v souladu s požadavky na přístupnost. Přístupnost musí být dle obecného principu zajištěna všem uživatelům, osobám s omezenou schopností pohybu zajištěním manipulačních ploch a dosahové úrovně. Pokud se v bytovém domě bude realizovat byt zvláštního určení pro osoby s těžkým zrakovým postižením, tak je vhodné, aby kontejnery byly označeny štítky s reliéfními piktogramy a s popisem v Braillově písmu.
ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání
ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání v kapitole 14 stanoví technické požadavky na jednotlivé kategorie bytů na základě cílových skupin uživatelů.
| Standard bytu | Popis a cílová skupina | Prostorové požadavky |
|---|---|---|
| Univerzální standard S120 | Základní, nejnižší prostorové požadavky, které uspokojí většinu obyvatel a jsou aplikovatelné při běžné bytové výstavbě. Zohledňuje potřeby osob používajících kompenzační pomůcky k chůzi. | Všechny místnosti splňují univerzální standard. |
| Bezbariérový standard S150 | Uspokojuje potřeby zejména osob využívajících různé typy ručně nebo elektricky poháněného vozíku s různým druhem zdravotního znevýhodnění. Umožňuje těmto osobám neomezené užívání vozíku ve všech místnostech bytu. | Standard umožňuje těmto osobám neomezené užívání vozíku ve všech místnostech bytu. |
| Specifický standard S180 | Zohledňuje osoby s diagnózou např. pohybového postižení, které vyžadují manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru nejméně 1 800 mm. Tento požadavek je nutné naplnit pouze v některých místnostech bytu (např. koupelna, ložnice/pokoj). | Manipulační prostor o průměru min. 1 800 mm v některých místnostech. Odpadají požadavky na výškovou úroveň manipulačních prvků oproti S150. |
Přístup ke vstupu do domu musí být hmatově i vizuálně rozlišitelný od ostatních. Kontejnery je vhodné označit štítky s reliéfními piktogramy a s popisem v Braillově písmu. Zařízení a manipulační prvky u bytových domů nesmí být řešeny (pouze) dotykovým displejem. Tlačítko zvonku patřící k bytu zvláštního určení musí být hmatově a vizuálně kontrastní. Vedle zvonku musí být rámeček pro vložení štítku s Braillovým písmem. Sklepní box patřící k bytu zvláštního určení musí být hmatově i vizuálně rozlišitelný od ostatních.
Norma dále informativně stanoví požadavky na byt pro osoby se sluchovým postižením (osoby neslyšící nebo osoby používající sluchadla), který musí zohledňovat uživatelské hledisko těchto osob. Jedná se zejména o převedení akustických informací do podoby světelné signalizace informující o různých událostech či vjemech.
Závazná ČSN 73 4001 pak ve svých článcích určuje, zda daný požadavek je závazný v celém svém rozsahu, nebo zda v odůvodněných případech u změn dokončených staveb lze aplikovat normou stanovené mírnější požadavky.
Nejčastější nedostatky v oblasti bezpečného užívání střech
Mezi nejčastější chyby, nedostatky i porušování vyhlášky a souvisejících norem v oblasti bezpečného užívání střech bez provozu a střech s neveřejným provozem patří:
- Nevyhovující přístup na střechu.
- Chybějící nebo nesprávně navržená stavebně technická opatření k ochraně pracovníků před pádem při provádění údržby střechy, zařízení a konstrukcí přístupných ze střešní plochy.
- Není pamatováno na všechny předvídatelné klimatické podmínky, za kterých je nutné údržbu provádět (zejména odstraňování nadměrného množství sněhu a ledových rampouchů, např. tam, kde mohou ohrozit chodce).
- Není zpracován provozní řád střechy, režim prohlídek, kontrol a obnovy.
- Konstrukce střechy neumožňuje bezpečnou kontrolu a údržbu zařízení určených k ochraně před bleskem.
- Není řešena údržba otvorů nechráněných proti propadnutí, např. světlíků.
- U střech bez provozu není provedeno opatření k zajištění přístupu pouze oprávněným osobám.
- Návrhy (projekty střech) úplně a jednoznačně neurčují provozní řešení střechy.
- U vstupu na střechu není umístěna informační tabulka s poučením o zásadách provozu na střeše.
- U nepochozích střech, kde vodotěsnící vrstva neumožňuje bez rizika poškození kontrolu, údržbu nebo obsluhu konstrukcí a zařízení umísťovaných na střeše, není vhodně zajištěna bezpečnost lidí pohybujících se po střeše.
- Pokud není instalovaný záchytný systém určen pro ochranu před pádem u všech nezabezpečených hran a otvorů, nejsou tyto nezabezpečené plochy vhodně označeny, a to s přihlédnutím, že je nutné na střechu vstupovat i při sněhové pokrývce.
V současné době, kdy se na střechy domů začínají umísťovat technologická zařízení např. fotovoltaické elektrárny, které jsou rozmístěny na velké ploše střešního systému, je obzvláště nebezpečné se pohybovat po střeše, nepovolanou osobou.
tags: #pristup #na #strechu #bytoveho #domu #pravidla