Před realizací konstrukce střechy a pokládkou střešní krytiny je třeba důkladně promyslet otázku výběru a rozmístění bezpečnostních prvků, které umožní řešit běžné provozní úkony při údržbě, případně chránit kolemjdoucí před pádem sněhových lavin nebo ledových bloků. O výběru a dimenzování optimálních bezpečnostních prvků samozřejmě rozhoduje způsob užívání domu, lokalita stavby a nároky na údržbu střechy. S bezpečnostními prvky bychom měli počítat už ve stádiu projektové dokumentace.
Legislativní rámec a normy pro bezpečnost střech
Požadavky na bezpečnostní prvky střech rodinných domů diktují stavební normy příslušného státu. Zatímco například ve Skandinávii jsou bezpečnostní prvky, jakými jsou žebříky, střešní lávky a sněhové zábrany, přirozenou součástí střech rodinných domů, v Čechách se s nimi často z důvodu úspor nepočítá - a to ani ve stádiu projektové dokumentace. Kromě nedostatku dobrovolně instalovaných bezpečnostních prvků za to může také vágní formulace normy ČSN 73 1901 Navrhování střech. Tato norma dále odkazuje na nařízení vlády č. 362/2005 Sb., které stanovuje ochranu proti pádu z výšky.
Zákonné předpisy a odpovědnost
- Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon a Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (zrušena k 1. 1. 2024 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.; od 1. 7. 2024 nahrazena vyhláškou č. 405/2023 Sb.) určují povinnosti projektanta a realizátora střechy v oblasti bezpečnosti práce při údržbě střechy a obsahují zásady pro navrhování střech.
- Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky navazuje na zákoník práce a je o pár metrů jisticího lana konkrétnější a jde k jádru montážního pudla.
- Vyhláška č. 499/2006 Sb. (zrušena k 1. 1. 2024 zákonem č. 283/2021 Sb.) říká, že pro vydání rozhodnutí o umístění stavby musíte předložit souhrnnou technickou zprávu, která musí mimo jiné obsahovat způsob zajištění při užívání stavby.
Základní požadavky na stavby byly nově kodifikovány Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, ve starší verzi jsou stanoveny též vyhláškou č. 268/2009 Sb. Dodržení bezpečnosti a přístupnosti při užívání stavby vyžaduje, aby stavba byla navržena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí nehod nebo poškození, například uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem a další. Bezpečnost a přístupnost při užívání představuje rovněž nutnost navrhnout stavbu tak, aby bylo možné bezpečně provádět její údržbu. Nejčastějším rizikem při provádění údržby je riziko pádu z výšky při údržbě střechy.
Odpovědnost projektanta a zaměstnavatele
- Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. A ano, týká se to i fáze navrhování záchytných systémů. Za bezpečnost a správnost totiž odpovídá projektant, který se musí řídit všemi zákony a normami.
- Zaměstnavatel zase odpovídá za zajištění bezpečnosti zaměstnanců. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. mimo jiné říká, že ochranu proti pádu zajistí zaměstnavatel přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany (zábradlí, technické konstrukce, záchytná lešení, sítě atd.).
Záchytné systémy a bezpečnostní prvky
Záchytný systém je potřeba tam, kde hrozí pád z výšky. „1,5 metru od hranice střechy je takzvaná riziková zóna. V této zóně musí být člověk zajištěný. A (na to se občas zapomíná) platí to třeba i kolem samotných světlíků. Jak? Osobními ochrannými pracovními prostředky a kvalitním záchytným systémem. A to nejen po obvodu, ale i okolo světlíků a jiných střešních otvorů.
Nejčastější nedostatky v bezpečnosti střech
- Poddimenzování množství a velikosti sněhových zábran.
- Absence žebříků a pochozích ploch pro údržbu střechy.
- Nedostatek kotvících prvků pro jištění na střeše.
- Nezajištění bezpečného přístupu na střechu budovy.
- Opomíjení nouzových únikových cest pro případ požáru.
Typy bezpečnostních prvků a jejich použití
- Střešní lávky a žebříky: Minimálním bezpečnostním opatřením, které předepisují české stavební normy u rodinných nebo rekreačních domů, je zajištění bezpečného přístupu ke komínu domu. K tomu slouží kombinace střešní lávky a žebříku. Lávky a žebříky také umožňují rychlou a bezpečnou instalaci a údržbu satelitů, TV a Wi-Fi antén. Pohyb po žebříku je bezpečný z důvodů zapojení obou rukou. Pracovník je tak v kontaktu s žebříkem ve čtyřech bodech, na rozdíl od střešních stupňů, kde se postupuje pouze po schodech bez opory rukou. Střešní žebříky jsou na střeše osazeny na pevno. Slouží jako trvalá cesta k lávce nebo přímo ke komínu.
- Stěnové žebříky: Tyto žebříky tvoří samostatnou kategorii. Mohou sloužit jako přístup na šikmou nebo i plochou střechu. Jsou obvykle zakončeny výlezovými madly, která umožní osobám vystupovat bezpečně na plochu nad žebříkem. Vyšší výšky vyžadují osazení ochranného koše lezení, který eliminuje nebezpečí pádu osob vzad.
- Sněhové zábrany: Zejména u domů v horských a podhorských oblastech a u domů vystavovaných pravidelné sněhové pokrývce s možným ohrožením chodců procházejících v blízkosti domu jsou sněhové zábrany důležitou součástí bezpečné střechy. Chrání osoby v okolí domu proti padajícímu sněhu a ledu, a proto by měly být součástí střešního systému alespoň nad vstupy do budovy. Sněhové ochranné prvky se primárně osazují tam, kde není možné ponechat sníh sjíždět samovolně ze střechy dolů. Typicky jde o vchody do budov, střechy směřující do ulice, nebo i střechy jejich poloha žlabů koliduje se sněhem, který by sjížděl z plochy dolů. Pro správné navržení je třeba znát místo stavby, sklon střechy a její délku.
Tabulka: Přehled bezpečnostních prvků a jejich funkcí
| Bezpečnostní prvek | Hlavní funkce | Doporučené umístění |
|---|---|---|
| Střešní lávky | Bezpečný pohyb po střeše k údržbovým bodům | Kolem komínů, antén, světlíků |
| Střešní žebříky | Přístup k lávkám nebo přímo k údržbovým bodům | Od okapové hrany, od střešního průlezu |
| Stěnové žebříky | Přístup na šikmou či plochou střechu z vnějšku | Na fasádě budovy, s výlezovými madly a ochranným košem |
| Sněhové zábrany | Zadržování sněhu a ledu na střeše | Nad vstupy do budov, směrem do ulic, v horských oblastech |
| Kotvící prvky | Jištění osob při práci na střeše | Kolem hran, světlíků a střešních otvorů |
Přístup na střechu a bezbariérovost administrativních budov
Na střechu musí být zajištěn bezpečný přístup podle účelu střechy. Střechy bez provozu, na které je umožněn přístup poučeným osobám mohou být přístupné i průlezným otvorem přes skladbu střechy minimálně průměru 600 mm, nebo otvorem ve stěně minimálně rozměru 600 x 1200 mm. Přístup na střechu se vymezí v provozním řádu budovy.
Čtěte také: Použití OSB desek na střechu
Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
Podle české legislativy musí bezbariérové požadavky splňovat budovy sloužící veřejnosti - úřady, školy, zdravotnická zařízení, kulturní objekty, obchodní centra nebo sportoviště. Vyhláška ukládá povinnost umožnit plynulý přístup od přilehlého chodníku či parkoviště až ke vstupu do budovy. Pokud je převýšení malé, zpravidla se řeší rampou s předepsaným sklonem.
- Přístupy do staveb musí být bez schodů a vyrovnávacích stupňů. Vstupy musí být v úrovni komunikace pro chodce. Brání-li tomuto řešení závažné územně technické nebo stavebně technické důvody, může být vyrovnání výškového rozdílu řešeno bezbariérovou rampou nebo v odůvodněných případech u změn dokončených staveb zdvihací plošinou.
- Přístup ke stavbám se musí vytýčit přirozenými nebo umělými vodicími liniemi a přístup k budově se specializovanými službami pro osoby se zrakovým postižením, nemocnici, krajskému úřadu, výpravní budově, odbavovacímu terminálu veřejné dopravy a stanici metra také akusticky.
- Přístup do všech prostorů určených pro užívání veřejností musí být zajištěn vodorovnými komunikacemi, schodišti a souběžně vedenými bezbariérovými rampami nebo výtahy.
- Vnitřní výškové rozdíly - nejčastěji schodiště - patří k největším překážkám pro osoby s omezenou schopností pohybu. Ve veřejných budovách se často používají vertikální plošiny, které funkčně nahradí chybějící výtah a umožňují pohodlný a bezpečný přesun osob na invalidním vozíku i do vyšších pater.
- Ovládací prvky výtahů, dveří či signalizace musí být v dosahu osoby na vozíku.
Důležité body z vyhlášky č. 398/2009 Sb. Příloha č. 1:
- 1.1.2. Povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu.
- 1.1.5. Pro podjezd sedátka vozíku musí být výška nejméně 700 mm, při šířce nejméně 800 mm a hloubce nejméně 600 mm.
- 1.1.7. Ovládací prvky, včetně slotu poštovní schránky, musí být ve výšce 600 až 1200 mm nad podlahou a musí být umístěny ve vzdálenosti nejméně 500 mm od pevné překážky. Manipulační plocha před těmito ovládacími prvky nebo slotem poštovní schránky smí mít sklon pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %); musí mít šířku nejméně 1000 mm a hloubku nejméně 1200 mm. Tyto požadavky musí být dodrženy také u veřejné telefonní hovorny.
- 1.2.1. Vodicí linie je součást prostředí nebo stavby sloužící k orientaci nevidomých a slabozrakých osob při pohybu v interiéru i exteriéru.
- 1.2.10. Vnitřní i vnější pochozí plochy musí být řešeny tak, aby byla důsledně dodržena vodicí linie pro osoby se zrakovým postižením.
Údržba střechy a její bezpečné provádění
Pády ze střech a lešení tvoří v České republice podle statistik přibližně 20 % všech smrtelných pracovních úrazů. Instalace bezpečnostních prvků je tedy nejen důležitá pro ochranu života a zdraví, ale jejich služby ocení každý majitel domu nebo uživatel nemovitosti. Často je totiž třeba provést vyčištění komína, případně řešit poruchy střešního pláště po krupobití nebo silné větrné smršti. Čas od času je také nutné provést nátěr dřevěných a kovových částí střešní konstrukce nebo fasádních prvků.
Provozní řešení a informační tabulky
- Není zpracován provozní řád střechy, režim prohlídek, kontrol a obnovy.
- Není pamatováno na všechny předvídatelné klimatické podmínky, za kterých je nutné údržbu provádět (zejména odstraňování nadměrného množství sněhu a ledových rampouchů, např. tam, kde mohou ohrozit chodce).
- U vstupu na střechu není umístěna informační tabulka s poučením o zásadách provozu na střeše. Konstrukce, kterými se vstupuje na střechu, musí odolávat mechanickému namáhání od pohybujících se osob. Ke vstupu na střechu se doporučuje umístit informační tabulku s poučením o zásadách provozu na střeše.
Nedostatky v navrhování a realizaci střech
Mezi nejčastější chyby, nedostatky i porušování vyhlášky a souvisejících norem v oblasti bezpečného užívání střech bez provozu a střech s neveřejným provozem patří:
- Nevyhovující přístup na střechu.
- Chybějící nebo nesprávně navržená stavebně technická opatření k ochraně pracovníků před pádem při provádění údržby střechy, zařízení a konstrukcí přístupných ze střešní plochy.
- Konstrukce střechy neumožňuje bezpečnou kontrolu a údržbu zařízení určených k ochraně před bleskem.
- Není řešena údržba otvorů nechráněných proti propadnutí, např. světlíků.
- U střech bez provozu není provedeno opatření k zajištění přístupu pouze oprávněným osobám.
- Návrhy (projekty střech) úplně a jednoznačně neurčují provozní řešení střechy.
- U nepochozích střech, kde vodotěsnící vrstva neumožňuje bez rizika poškození kontrolu, údržbu nebo obsluhu konstrukcí a zařízení umísťovaných na střeše, není vhodně zajištěna bezpečnost lidí pohybujících se po střeše.
- Pokud není instalovaný záchytný systém určen pro ochranu před pádem u všech nezabezpečených hran a otvorů, nejsou tyto nezabezpečené plochy vhodně označeny a to s přihlédnutím, že zda je nutné na střechu vstupovat i při sněhové pokrývce.
Čtěte také: Test střešních nosičů kol
Čtěte také: Instalace asfaltové krytiny
tags: #přístup #na #střechu #administrativní #budovy #legislativa