Tento článek se zaměřuje na všechny podstatné změny v oblasti navrhování a provádění protiradonových opatření, které zavedlo revidované znění ČSN 73 0601 platné od 1.10.2019. Představuje nový způsob volby protiradonového opatření podle typu stavby a novou koncepci navrhování podle návrhových hodnot vstupních parametrů. V neposlední řadě, dojde k detailnímu popisu nové metodiky pro navrhování protiradonových izolací.
Radon a jeho rizika
Naměří-li se v novostavbě vyšší koncentrace radonu, je to téměř vždy způsobeno pronikáním radonu z podloží. Radon totiž vzniká radioaktivní přeměnou uranu obsaženého v zemské kůře. Typické koncentrace radonu v půdním vzduchu se na území ČR pohybují v rozsahu 10 000-100 000 Bq/m3. Z povrchu země se radon uvolňuje do venkovní atmosféry, kde jeho koncentrace naředěním klesá na pouhé jednotky až desítky Bq/m3. Vyskytují-li se ve spodní stavbě netěsnosti (trhliny, netěsné prostupy instalačních vedení, netěsné šachty a topné kanály atd.), proniká radon i do domů. Netěsnostmi je aktivně nasáván v důsledku podtlaku v nejnižších podlažích, který je zde vyvolán komínovým efektem a účinkem větru. Radon se samovolně přeměňuje na radioaktivní atomy pevných prvků - 218Po, 214Pb, 214Bi a 214Po, které se po vdechnutí usazují v průduškách a plicích a způsobují jejich ozáření. Toto ozáření je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) považováno hned po kouření za druhou nejvýznamnější příčinu vzniku rakoviny plic. Odhaduje se, že způsobuje 10-15 % ze všech rakovin plic. Aby se riziko tohoto onemocnění snížilo na přijatelnou míru, omezuje atomový zákon č. 18/1997 Sb. a vyhláška č. 307/2002 Sb. koncentraci radonu v obytných místnostech novostaveb tzv. směrnou hodnotou 200 Bq/m3.
Změny v legislativě a normách
Na počátku roku 2006 vstoupila v platnost revidovaná znění ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží a ČSN 73 0602 Ochrana staveb proti radonu a záření gama ze stavebních materiálů. Revize byly vyvolány změnami legislativních předpisů (vyhláška 184/1997 Sb. byla nahrazena vyhláškou 307/2002 Sb. o radiační ochraně), zavedením nové metodiky pro stanovení radonového indexu pozemků a v neposlední řadě novými poznatky o účinnosti protiradonových opatření. Do konce roku 2016 se při návrhu protiradonových opatření vycházelo z tzv. směrných hodnot pro koncentraci radonu v interiéru staveb, které byly 200 Bq/m3 pro novostavby a 400 Bq/m3 pro stávající stavby. Při překročení směrných hodnot se zvažovala odpovídající opatření. Podle nové legislativy platné od 1. 1. 2017 byly obě směrné hodnoty nahrazeny jednou referenční úrovní 300 Bq/m3, kterou je nežádoucí překročit.
Nová legislativa ale vyžaduje ochranu proti radonu ve všech kategoriích radonového indexu stavby. Podle dříve platného znění se nové stavby chránily proti radonu podle toho, jestli byl radonový index stavby nízký, střední nebo vysoký. Nové znění normy tento přístup opouští a místo něj zavádí volbu opatření podle typu stavby.
Radonový index stavby
Radonový index pozemku musí být k dispozici nejpozději v době zpracování projektové dokumentace. Na základě změřené koncentrace radonu v podloží v hloubce 0,8 m pod povrchem zpravidla původního, neupraveného terénu a stanovené propustnosti podloží se základové půdy zatřiďují do tří kategorií radonového indexu pozemku.
Čtěte také: Vše o střechách v Karlovarském kraji
Rozhodující pro návrh protiradonové ochrany je ale tzv. radonový index stavby, který stanoví projektant na základě znalosti radonového indexu pozemku, výškové polohy základové spáry, úprav podloží majících vliv na plynopropustnost (např. hutnění, stabilizace, zřizování propustných štěrkopískových vrstev) a přítomnosti podzemní vody. Radonový index stavby nabývá hodnot nízký, střední a vysoký. Při zatřiďování se používá stejné tabulky jako u radonového indexu pozemku. Radonový index stavby se v tabulce vyhledá podle koncentrace radonu a propustnosti zemin ve skutečné hloubce založení s přihlédnutím k úpravám podloží majícím vliv na propustnost. Pro stanovení koncentrace radonu v půdním vzduchu a plynopropustnosti zemin na úrovni základové spáry se doporučuje využít zejména přímá měření in situ, výsledky inženýrskogeologického průzkumu, metody odborného posouzení atd.
Zvýšení plynopropustnosti zemin je třeba zohlednit i tehdy, dojde-li k němu až později např. v důsledku odvodnění pozemku, trvalého snížení hladiny podzemní vody atd. Snížení plynopropustnosti zemin v důsledku stabilizace, hutnění atd. má také svůj vliv.
Referenční a návrhové hodnoty
Hodnota 300 Bq/m3 ale ještě neznamená, že radiační ochrana je optimalizovaná. Novou úlohou pro projektanta tak je nalézt spolu s investorem tzv. optimalizovanou úroveň koncentrace radonu, která bude nižší než 300 Bq/m3 a na kterou se navrhne protiradonové opatření. Tato optimalizovaná (podle normy návrhová) hodnota koncentrace radonu by měla představovat určitý kompromis mezi náklady na opatření a přínosem opatření v podobě ušetřené dávky. Při volbě návrhové hodnoty koncentrace radonu ve stavbě můžeme vzít v potaz stanovisko WHO, která již v roce 2009 doporučila referenční úroveň 100 Bq/m3. Stavby ale navrhujeme a provádíme tak, aby v dokončeném domě při intenzitě větrání splňující hygienické podmínky nebyla koncentrace radonu vyšší než 100 Bq/m3. To je hodnota, která je běžně dosažitelná.
Aby se předešlo případným sporům ohledně splnění požadavku na nepřekročení návrhové hodnoty koncentrace radonu ve stavbě Cnh, byla nově zavedena tzv. návrhová hodnota intenzity větrání nnh. Je to taková intenzita větrání, při které je ve stavbě dosaženo návrhové hodnoty koncentrace radonu Cnh. Návrhová intenzita větrání nnh se podle revidovaného znění ČSN 73 0601 uvažuje u přirozeně větraných staveb hodnotou 0,2 h-1.
Tabulka 1: Typy staveb a odpovídající protiradonová opatření
Čtěte také: Podrobný průvodce vazníkovými konstrukcemi
| Typ stavby | Popis | Protiradonové opatření |
|---|---|---|
| 1 | Stavby bez pobytových prostor v kontaktních podlažích | Základní protiradonová izolace |
| 2 | Stavby s pobytovými prostory v kontaktních podlažích, bez podlahového topení a propustného podsypu, s nízkým radonovým indexem | Základní protiradonová izolace |
| 3 | Stavby s pobytovými prostory v kontaktních podlažích, bez podlahového topení a propustného podsypu, se středním nebo vysokým radonovým indexem | Základní protiradonová izolace + odvětrání podloží / ventilační vrstva |
| 4 | Stavby s pobytovými prostory v kontaktních podlažích, s podlahovým topením nebo propustným podsypem, s nízkým nebo středním radonovým indexem | Základní protiradonová izolace + odvětrání podloží / ventilační vrstva |
| 5 | Stavby s pobytovými prostory v kontaktních podlažích, s podlahovým topením nebo propustným podsypem, s vysokým radonovým indexem | Základní protiradonová izolace + odvětrání podloží / ventilační vrstva |
Kombinace s odvětráním podloží nebo s ventilační vrstvou je vyžadována jen u staveb s pobytovými prostory v kontaktních podlažích. Kombinovaná opatření jsou u těchto staveb nutná v případech, kdy je pod stavbou propustný podsyp, součástí podlahy na terénu je podlahové topení, radonový index stavby je vysoký, nebo návrhová koncentrace radonu v půdním vzduchu přesahuje určité hodnoty v závislosti na plynopropustnosti podloží. Revize normy tedy výrazně omezila používání kombinovaných opatření v případech, kdy je pod stavbou propustný podsyp, nebo kdy je součástí podlahy na terénu podlahové topení. Nyní jsou kombinovaná opatření vyžadována jen u staveb, v jejichž kontaktních podlažích se nachází pobytové prostory. Dříve byla vyžadována u všech typů staveb a ve všech kategoriích radonového indexu.
Z Tab. 1 také vyplývá, že nově se již nerozlišuje, zda je stavba větrána nuceně, nebo přirozeně. Protiradonová opatření se u stávajících staveb volí podle účinnosti konkrétního opatření a míry překročení referenční úrovně 300 Bq/m3. Zcela nově byly zavedeny požadavky na ochranu pobytových prostor staveb při jejich změně.
Protiradonová izolace
Protiradonová izolace je základním protiradonovým opatřením u staveb s pobytovým prostorem v kontaktních podlažích větraným s intenzitou větrání nepřevyšující 0,6 h-1. Její návrh doznal podstatných změn. Radonový odpor vyjadřuje schopnost daného izolačního výrobku charakterizovaného tloušťkou a difuzní délkou omezovat difuzi radonu. Jedná se tedy o charakteristiku výrobku. Je-li daný výrobek k dispozici ve více tloušťkách, musí být radonový odpor stanoven pro každou výrobní tloušťku samostatně. Předpokládá se, že hodnoty radonového odporu budou výrobci izolací postupně uvádět u každého výrobku v příslušném technickém listu. Přehled hodnot radonového odporu pro různé materiálové složení izolačních výrobků poskytuje graf na obr. 1, který vznikl výpočtem z hodnot součinitele difuze radonu změřených v 650 izolacích [5].
Materiály a požadavky na izolace
Protiradonová izolace může být tvořena asfaltovými pásy, syntetickými fóliemi, stěrkami různého chemického složení atd. Výjimkou jsou asfaltové pásy s kovovými výztužnými vložkami, které nesmí být použity jako jediný materiál protiradonové izolace, protože kovová fólie je vysoce náchylná k poškození. Z důvodu obecně velmi špatné těsnosti spojů nesmí být na protiradonovou izolaci použity ani plastové profilované (nopované) fólie. Podle kapitoly 7 nesmí být na protiradonovou izolaci z důvodu špatné těsnosti spojů použity plastové profilované (nopované) fólie. Obdobné omezení bylo zavedeno i pro asfaltové pásy s kovovými výztužnými vložkami, které nesmí být použity jako jediný materiál protiradonové izolace.
Jedinou přípustnou metodikou pro měření součinitele difúze radonu v protiradonových izolacích je podle revize ČSN 73 0601 metodika stavební fakulty ČVUT v Praze. A poslední novinkou v této oblasti je, že protiradonové izolace smí být spojovány pouze takovými typy spojů, které byly odzkoušeny při měření součinitele difúze radonu.
Čtěte také: Skatepark pro všechny jezdce v Plzni
Stanovení radonového odporu
Aby se návrh protiradonové izolace usnadnil a zpřístupnil co největšímu počtu účastníků stavebního procesu (projektant, dodavatel, investor, výrobce izolace), umožňuje nové znění normy stanovit hodnotu minimálního radonového odporu RRn,min také odečtem z Tab. 3. Tento postup je možný pouze u staveb bez podzemního podlaží, jejichž pobytové prostory mají světlou výšku v rozmezí 2,5-2,8 m. Hodnoty minimálního radonového odporu jsou v Tab. 3 stanoveny vždy pro maximální hodnotu koncentrace radonu v půdním vzduchu odpovídající příslušné kategorii radonového indexu stavby, a jsou proto vždy na straně bezpečnosti (jsou vyšší než hodnoty stanovené přesným výpočtem podle vztahu (3)). To znamená, že nepodaří-li se pro nějaký izolační výrobek splnit podmínku (2) a RRn,min byl stanoven z tabulky 3, může se stát, že tato podmínka bude splněna poté, co se RRn,min určí přesným výpočtem podle vztahu (3). Nejvyšší hodnota minimálního radonového odporu požadovaná tabulkou 3 je RRn,min = 300 Ms/m.
Při kombinaci s odvětráním podloží nebo s ventilační vrstvou v kontaktní konstrukci se protiradonová izolace navrhne tak, že do vztahu (3) se dosazují snížené hodnoty součinitele α1 v závislosti na tom, zda je ventilační vrstva větrána nuceně nebo přirozeně, a za Cs se dosazuje návrhová hodnota koncentrace radonu v půdním vzduchu.
Výpočet tloušťky protiradonové izolace
Výpočet potřebné tloušťky a rozsah použití zůstává stejný. Výpočet maximální rychlosti plošné emise radonu do interiéru Emez zůstal nezměněn. Tloušťka protiradonové izolace d se stanoví z podmínky E ≤ Emez. Příklady výpočtu protiradonové izolace jsou uvedeny v [5]. U obvodových stěn se vzduchovými dutinami spočívajících na základech opatřených z vnější strany tuhými tepelněizolačními deskami je třeba se vyvarovat tzv.
Větrací systémy a odvětrání podloží
Odvětrání podloží
U nových staveb jsou větrací systémy podloží nejčastěji tvořeny soustavou perforovaných drenážních trub, které se ukládají do souvislé drenážní vrstvy o nejmenší tloušťce 150 mm vytvořené z vhodného kameniva zpravidla frakce 16/32 mm. Proti penetraci betonu při betonáži podkladní betonové desky musí být drenážní vrstva na povrchu chráněna (geotextilií, lepenkou atd.). Vzájemná vzdálenost rovnoběžně umístěných drenážních trub by neměla být menší než 2,0 m a větší než 4,0 m. Průměry koncových trub se volí v rozmezí 60 až 100 mm, sběrné potrubí se navrhuje s průměrem 100 až 150 mm. U nových staveb se půdní vzduch z drenážního potrubí odvádí nejčastěji pasivně prostřednictvím stoupacího potrubí o průměru 125 až 200 mm ústícího do vnějšího prostředí nad střechou domu. Odvětrání jen do obvodových stěn je nepřípustné. Při výpočtu tloušťky protiradonové izolace v kombinaci s odvětráním podloží se hodnota bezpečnostního součinitele α1 nově volí v závislosti na tom, zda je půdní vzduch odváděn aktivně nebo pasivně. Stávající hodnota α1 = 1 bude nadále platit jen pro nucené odvětrání.
Podlahová ventilační vrstva
Podlahová ventilační vrstva, která může být pod i nad protiradonovou izolací, bývá tvořena plastovými nopovanými fóliemi, plastovými tvarovkami, vlnitými cementovými deskami atd. Vzduch se z mezery odvádí pasivně nebo aktivně, nejlépe opět nad střechu objektu. Obdobně jako u ventilačních systémů podloží i zde byl zaveden striktní zákaz větrání ventilačních vrstev jen do obvodových stěn. Pasivní odvětrání musí být vždy realizováno prostřednictvím stoupacího potrubí procházejícího interiérem objektu až nad střechu. Při výpočtu tloušťky protiradonové izolace nad ventilační vrstvou se hodnota bezpečnostního součinitele α1 nově stanovuje v závislosti na způsobu odvětrání ventilační vrstvy.
Nucené větrání
V kapitole 6.7 revidovaného znění byly nově formulovány požadavky na systémy nucené ventilace vnitřního vzduchu, mají-li plnit funkci ochrany proti radonu. Norma zde mimo jiné upozorňuje, že účinnost nuceného rovnotlakého větrání může být negativně ovlivněna množstvím oběhového vzduchu, se kterým se radon vrací zpět do větraného prostoru, použitím entalpických výměníků pro zpětné získávání tepla, které propouštějí radon z odváděného vzduchu do přiváděného vzduchu, a kontaminací přiváděného vzduchu radonem v zemním výměníku. Dále norma zdůrazňuje, že není obvykle vhodné, aby z důvodu snížení koncentrace radonu intenzita větrání výrazněji překročila hodnotu zajišťující splnění hygienických požadavků.
Současné moderní nízkoenergetické a pasivní domy bývají vybaveny nuceným větráním s rekuperací tepla. Vzduchotechnické systémy jsou v těchto případech primárně dimenzovány a řízeny podle vývinu vlhkosti, popřípadě oxidu uhličitého CO2. Lze je však také použít pro snížení koncentrace radonu v domě. Zkušenosti z řady realizovaných staveb však ukazují, že není dobré ponechat vyřešení radonu jen na vzduchotechnických systémech. Nepodaří-li se totiž provést kontaktní konstrukci v dostatečné těsnosti, může být přísun radonu do domu tak veliký, že pro snížení koncentrace radonu pod směrnou hodnotu by bylo nutné provozovat větrací systém s takovými intenzitami větrání, které nejsou vůbec energeticky efektivní.
Radonový štítek budovy
Revidované znění ČSN 73 0601 zavádí nový pojem - „radonový štítek budovy“. Hlavním posláním radonového štítku budovy je přiblížit hodnocení budovy z hlediska úrovně ozáření radonem běžnému občanovi. Směrné hodnoty nepředstavují hranici mezi „škodlivostí“ a „neškodlivostí“, jak si mnozí mylně představují. Jsou jen uměle vytvořeny jakožto kompromis mezi sociálně ekonomickými a zdravotními hledisky (jedná se o jakýsi pomyslný průsečík mezi náklady na léčení nemocných s rakovinou plic a náklady na ozdravování domů). To znamená, že i koncentrace pod směrnou hodnotou jsou spojeny s jistým rizikem vzniku rakoviny plic. Neexistuje tedy žádná prahová koncentrace radonu, pod níž by lidé nebyli vystaveni žádnému riziku vzniku rakoviny plic.
Radonový štítek budovy proto slouží k přehlednému porovnání průměrné koncentrace radonu zjištěné v pobytových prostorách budovy nejen se směrnou hodnotou podle vyhlášky SÚJB 307/2002 Sb., ale zároveň i se zvýšením rizika vzniku rakoviny plic. Radonový štítek zde vychází z epidemiologických studií, podle nichž se riziko vzniku rakoviny plic zvyšuje o 15 % na každých 100 Bq/m3. Radonový štítek budovy tak na rozdíl od směrné hodnoty informuje občana o úrovni zdravotního rizika, jemuž je v budově vystaven. Ten se tak může svobodně rozhodnout, zda vzhledem ke svému aktuálnímu zdravotnímu stavu a životosprávě přijme opatření proti radonu, či nikoliv. Radonový štítek může být vystaven buď pro celou budovu nebo u rozsáhlejších staveb pro jejich jednotlivé funkční části. Předpokládá se, že radonový štítek bude vystavovat projektant stavby nebo projektant protiradonového opatření.
tags: #radonový #potenciál #návrh #izolace #informace