Chystáte renovaci nebo stavbu malé koupelny? Co je jedním z nejdůležitějších faktorů, aby se malá koupelna povedla? Prozradíme vám to. Jaké budete mít obklady, taková vaše koupelna bude. Tmavá a stísněná, nebo raději vzdušná a útulná? Zařizujete malou koupelnu a nevíte si rady? Vméstnat do nevelkého prostoru všechno potřebné vybavení tak, aby místnost byla plně funkční a zároveň i vypadala hezky, není nic snadného. Existuje ale několik triků, díky kterým bude vaše koupelna působit větším dojmem.
Uspořádání malé koupelny vyžaduje promyšlený návrh a efektivní využití prostoru. Koupelna bývá nejmenší místností v bytě, do které je nutné vměstnat řadu koupelnového vybavení, aby byla plně funkční. Navíc to musíte zvládnout tak, aby prostor nepůsobil stísněně, přeplácaně a nehezky. Každý si přeje mít krásnou koupelnu, především je ale třeba myslet na praktičnost a bezpečnost. Velikost malých panelákových koupelen se pohybuje kolem tří metrů čtverečních. Pokud jste také majitelem jedné z nich a přemýšlíte, jak do ní dostat všechno, co potřebujete, představíme vám osvědčené triky, jak vaši malou koupelnu zařídit tak, aby byla nejen hezká, účelná, ale také působila opticky větší.
Optické zvětšení prostoru: Barvy a formáty obkladů
Pokud máme k dispozici pouze malou místnost, vždy se vyplatí obložit zdi světlými obklady. Opět tak dochází k už několikrát zmíněnému efektu optického zvětšení prostoru. Určitě není vhodné mít celou koupelnu ve sterilní bílé barvě. Velmi moderní je barva světlé betonové stěrky nebo také bílé obklady s velmi jemnými přírodními motivy. Pokud preferujete výrazné barvy, vzdávat se jich nemusíte. Můžete je použít, ale jen na malé ploše a pouze doplňkově.
Výběr správných barev je klíčový pro vytvoření iluze většího prostoru a příjemné atmosféry. Obecně se doporučuje zvolit spíše světlé barvy, které koupelnu projasní a opticky zvětší, a jednoduchý design. Vhodné jsou odstíny bílé, béžové, hnědé, žluté nebo šedé. Malé koupelny si vyloženě žádají světlé barvy obkladů a dlažeb. Přes to zkrátka „nejede vlak“. Tohoto pravidla obzvlášť potřeba se držet v případě, že nemáte v koupelně okno. Světlé tóny, jakými jsou bílá, krémová nebo béžová mají velkou moc prostor opticky zvětšit a prosvětlit. „Do malých koupelen rozhodně nepatří tmavé a výrazné barvy obkladů a dlažeb. Nelze udělat ani kompromis a dát na stěnu světlý obklad a na zem tmavou dlažbu.“
I s takto naoko omezenými možnostmi lze malou panelákovou koupelnu zařídit velmi hezky. Na stěnu můžete dát třeba bílý lesklý obklad a na podlahu světle šedou dlažbu v imitaci betonu. „Anebo jakýkoliv světlý obklad zkombinujte s dlažbou v designu dřeva, také ve světlé barvě. Výsledkem budete mile překvapeni. Ačkoliv je potřeba držet se určité barevnosti, možností, jak vhodně zkombinovat koupelnové obklady a dlažby, je poměrně hodně,“ říká Táňa Říhová. Při dodržení těchto principů se pak nemusíte zcela vzdávat ani výraznějších barev. Vždy ale volte jen jednu a použijte ji pouze jako dekorativní obklad na část stěny.
Čtěte také: Právní aspekty stavby plotu
Velkoformátové obklady a rektifikace
V poslední době jsou velkoformátové obklady velmi oblíbené. Mnoho našich klientů netuší, že jsou velmi vhodné také do malých koupelen. V malých prostorech má použití velkoformátů hned několik výhod. U obkladů a dlažby neřešte pouze barvy, ale také jejich formát. Velkoformátové obklady sjednotí vzhled a opticky vytvoří více prostoru. Limitujete tak počet spár v celé ploše, čímž získáte ucelenou plochu. Menší množství spár navíc oceníte i při úklidu. Myslíte, že do malých koupelen patří pouze malé formáty obkladů a dlažeb? Kdepak! Opak je pravdou. Malé rozměry obkladů a dlažeb koupelnou rozkouskují. Naproti tomu velké formáty obkladů a dlažeb ji sjednotí v jeden souvislý celek a opticky dodají „pár centimetrů“ navíc.
Je vaše koupelna sice malá, ale ne příliš? Pak by v ní mohly velkoformátové obklady a dlažby udělat velkou službu. Mají i další skvělou vlastnost, jsou takzvaně rektifikované. „To znamená, že je lze pokládat jen s minimálními spárami, které nebudou prostor v koupelně rozdělovat na menší části.“ Rektifikace znamená kolmé zabroušení hran, umožňuje tedy pokládku s minimální spárou o šířce cca pouhých 2 milimetrů. Hitem poslední sezóny je kombinace malých a velkých formátů, krásné je také spojení velkoformátu s mozaikou nebo tolik populárními dlaždicemi ve tvaru hexagonu.
Směr pokládky a další prvky
Při obkládání koupelny obdélníkovými obklady je velmi důležité, jestli pokládáme horizontálně nebo vertikálně. Pokládka na šířku koupelnu opticky rozšiřuje. Výborným řešením dilematu, jakým směrem pokládat, je volba rektifikovaných obkladů.
Velmi pěkným prvkem do malých koupelen jsou 3D obklady, ty se drží na výsluní už několik sezón. Oproti minulosti jsou nyní v módě mnohem jemnější vzory. K vizuálnímu rozšíření koupelny napomůže také zrcadlo. Pokud nemáte možnost koupelnu rozšířit, musíte ji zvětšit opticky. Využijte co nejvíce přirozeného světla a doplňte ho umělým osvětlením. I malou koupelnu si můžete vyzdobit podle svého, nesmíte to ale s dekoracemi přehánět. Umělá rostlina na koupelnové skříňce není na škodu. Designová dózička na vatové tampony, sušáky na ručníky, háčky na župan, předložky a další koupelnové doplňky mají i v malé místnosti své místo.
Výběr sanitární techniky a vybavení
Před začátkem si důkladně promyslete rozložení. Začněte tím, že si koupelnu důkladně přeměříte, a zakreslete si tvar místnosti na papír. Do plánku si nezapomeňte zaznamenat, kde se nachází dveře, případně také okna, odpad, přípojka vody a zásuvky. Zohledněte také to, zda se dveře otevírají dovnitř nebo ven. Pokud máte možnost, vyneste z koupelny veškeré vybavení, snadněji se tak oprostíte od původního vzhledu a lépe se vám bude přemýšlet nad novým uspořádáním. Prostorovým možnostem malých koupelen je také potřeba přizpůsobit tvar a velikost zařizovacích předmětů.
Čtěte také: Správné provedení spojů hydroizolace
Sprchový kout nebo vana?
Při výběru sanitární techniky je nejčastější otázkou, zda zvolit sprchový kout, nebo vanu. Záleží na místě, které máte k dispozici. Neméně důležité bude řešení dilematu, jestli do malé koupelny zvolíte sprchový kout nebo vanu. Zamyslete se nad tím, co je pro vás opravdu důležité.
Pokud si nedokážete představit zakončení dne bez horké koupele, je to jasné: Budete potřebovat vanu. „Hledejte ale takovou, která nezabere moc místa. Na trhu je dnes spousta van, které jsou speciálně navrženy zejména pro malé koupelny. Mohou to být například asymetrické vany. Mít v panelákové koupelně moc velkou vanu, která spotřebuje hodně vody, nedává příliš smysl.“ Setkáte se i s vanami, které jsou speciálně navržené do malých prostorů.
Pokud jste spíše příznivcem sprchování, vybírat můžete z mnoha sprchových koutů - s vaničkou ve tvaru čtverce, čtvrtkruhu, obdélníku i atypická provedení. Obecně platí, že sprchový kout zabere míň místa a poskytuje pohodlnější přístup, což ocení především osoby s pohybovým omezením. Je ale důležité zvolit pro sprchový kout to nejvhodnější místo tak, abyste maximálně využili daných dispozic koupelny. „Zavírání vyberte posuvné.“ Alternativou ke klasickým sprchovým koutům jsou sprchové boxy, které zahrnují veškeré vybavení, jako je vodovodní baterie, sprchová hlavice nebo poličky. Pro ty, kteří se vany nechtějí vzdát, ale opravdu ji nemají v koupelně kam dát, může být vhodnou alternativou menší vana s vanovou zástěnou nebo sprchový kout s hlubokou sprchovou vaničkou.
Umyvadlo, WC a úložné prostory
- Umyvadlo: Každý centimetr se sice počítá, ale příliš malé umyvadlo v koupelně neoceníte. Šířka by měla být alespoň 50 cm, menší umyvadla se hodí spíše na toalety. Vsaďte na nábytková umyvadla, která se instalují na koupelnovou skříňku nebo desku. Oblíbená jsou také samostatně stojící umyvadla, jejichž odkládací plochu tvoří deska.
- WC: Pokud nemáte oddělenou koupelnu od toalety, musíte přemýšlet i nad výběrem vhodného WC. Ideálně zvolte takový záchod, který se instaluje na stěnu. Pod ním vznikne prostor, a to koupelnu zase o kousek opticky zvětší.
- Úložné prostory: Úložné prostory jsou nezbytností, bez které se koupelna neobejde. Koupelnové skříňky vám pomůžou s organizací a udržením pořádku. Na výběr máte z řady variant - s umyvadlem, zabudovaným prádelním košem, policové, se šuplíky. Praktické jsou koupelnové skříňky s dvířky nebo zásuvkami, díky kterým se na věci nepráší a koupelna vypadá hezky uklizeně.
Kam s pračkou a sušičkou?
Řada lidí upřednostňuje pračku nebo sušičku v koupelně. Pokud ale nemáte dostatek místa, třeba vám nezbyde nic jiného než spotřebiče umístit například do kuchyně, prádelny nebo technické místnosti. Ti, kteří v koupelně hlídají každý milimetr, hledají podle Táni Říhové pro pračku jiná místa v bytě. „Pokud třeba mají větší záchod, často tam umísťují pračku i se sušičkou. Vyndávat čisté prádlo v místnosti tohoto typu ale není do budoucna šťastné řešení a časem nám může začít překážet. Když trochu zapřemýšlíme a poradíme se s odborníkem, určitě najdeme v bytě i jiné vhodné místo pro umístění pračky.“
Pravidla a tipy pro obkládání svépomocí
„Postav dům, zasaď strom, zploď syna a oblož koupelnu…“ Tak nějak by mohla vypadat komplexní chlapská životní rada. Nepoužitelná je však pro ty, kteří i přes veškerou snahu nezatlučou ani hřebík. Pokud si netroufáte obložit koupelnu vlastnoručně, svěřte tuto práci do rukou mistrů obkladačů. Pokud jste však manuálně zruční a máte chuť zkusit něco nového, čtěte!
Čtěte také: Vše o pravidlech šipek
Toto je ultimativní sumarizace všeho, co potřebujete k obkládání koupelny svépomocí. Obkládání není jen o vzhledu, ale i o technickém provedení. Pracujte pečlivě, a pokud si nebudete jistí, neváhejte se obrátit na odborníka. Dřív, než se do obkládání pustíte, obrňte se trpělivostí a čerpejte informace. Od prvního kroku dodržujte pracovní postup, buďte přesní a precizní. Zřejmě nejdůležitější vlastností mistrů obkladačů je preciznost. Postup obkládání se nedá obejít, zkrátit, je zapotřebí ho přesně dodržet. To vám řekne každý fachman. Koupelnu určitě zvládnete obložit svépomocí a je jen na vás, s jakým výsledkem. Protože i při obkládání platí: Kdo nezkusil, neví, a neměl by tudíž mudrovat, jak je to snadné.
Pokud si chcete vybrat obklady do malé koupelny, zveme vás do našich showroomů. Vždy je nejlepší přijít si vybrat osobně, u nás si můžete vše prohlédnout, osahat a také zkonzultovat s odbornými poradci, kteří vám pomohou s výběrem. V případě, že si nejste jisti, zda můžete využít náš systém i pro vaši realizaci, neváhejte nás kontaktovat. Zkušený a vyškolený personál vám ochotně poradí s jakýmkoli problémem.
Příprava podkladu a výběr lepidla
Obklady máte vybrané, dlažba je na cestě - teď přichází na řadu samotná realizace. Jak připravit podklad, co všechno si nachystat, jak obklady správně rozvrhnout a na co si dát pozor při lepení i spárování? Jeden z nejtěžších úkolů je výběr obkladů nebo dlažby a především shoda na velikosti a designu. Zvlášť, pokud je v nabídce tolik možností, kterými můžete oživit celý interiér a dodat mu patřičný styl. Než objednáte koupelnové nebo fasádní obklady, dobře si spočítejte, kolik jich budete potřebovat a kam je umístíte.
Podklad musí být rovný, suchý, čistý a dostatečně nosný. V případě potřeby je nutné podklad vyrovnat stěrkou. Zkontrolujte, zda máte správné lepidlo odpovídající typu obkladu a podkladu. Správné lepidlo na obklady pro váš podklad zajistí bezpečné přichycení obkladů ke stěně.
- Cementové lepidlo je vhodné pro savé minerální stavební materiály, jako je cementový potěr nebo beton.
- Pro pracovní a jiné podklady, stejně jako pro vysoké namáhání vlivem tepla nebo vlhkosti, zvolte flexibilní lepidlo modifikované plastem.
- Disperzní lepidla jsou první volbou pro hladké podklady v interiéru, například sádrokartonové a tuhé pěnové desky nebo hladké omítky.
Rozvržení obkladů a výška hydroizolace
Rozvržení obkladů je zásadní pro celkový výsledek. Vyplatí se mu věnovat dostatek času. Pro precizní práci využijte kladečský plán, který vám pomůže s rozvržením obkladu a eliminuje chyby v rozměrech i v typu pokládky. Rozvrhněte si počáteční linii - například od vany nebo středu stěny, abyste předešli úzkým a nevzhledným dořezům. Nejsnadnější je využít laser případně latě. Snažte se o symetrii - zvláště v rozích a u dominantních prvků, jako je zrcadlo.
Nezapomeňte si předem také určit výšku obkladu - ta se liší podle prostoru, který obkládáte. „Jak vysoko?“ - poměrně častá otázka laiků má jednoduchou odpověď: „Minimálně do výšky hydroizolace!“ Ta je určena normami podle toho, jakou stěnu v koupelně obkládáme. Horní výška obkladu stěn koupelny mimo sprchový kout a mimo stěny nad vanou a kolem ní je individuální. Běžná je 2 metry - „lícuje“ výšku hydroizolace, ale proti gustu žádný dišputát. Obkladům sprchového koutu a stěny nad vanou se ještě budeme věnovat podrobněji.
Při obkládání je tedy klíčový kvalitní začátek - založení obkladu, na kterém se dá precizně stavět a pokračovat až do vyvrcholení - ukončení obkladu. To není detail, který se řeší až u obkládání poslední řady, je třeba to mít promyšlené předem. Obklad lze ukončit různými způsoby. Kromě základního obkladačského pravidla „zdola nahoru“ platí i „od středu ke koutům“, aby byly pohledové plochy vizuálně co nejdokonalejší. Kouty obvykle ukončujeme „ne na celou“ obkladačku, u okrajů stěn by neměly být kachličky seříznuté. Pokud je to možné - je třeba na to obkladačský plán - obklad by měl začínat ideálně dole i nahoře celými kachličkami. Obklad kolem okna a dveří je také potřeba ukončit efektivně, ale zejména efektně. U obkládání okna pracujeme s rohy, u obkládání dveří prakticky jen ukončujeme obklad stěny. Opět jsou „první pomocí“ lišty, seřezávání a lícování obkládaček kolem dveří a oken je už totiž náročnější disciplína.
Obkládání specifických ploch a hydroizolace
Pokud nemáte barokní vanu na nožkách postavenou uprostřed koupelny, ale klasiku „přilepenou“ na stěnu, je samozřejmě potřeba obložit i stěnu nad vanou, kolem vany, a pokud chcete, tak i vanu samotnou. Povinným krokem přípravné fáze je po penetraci hydroizolace podkladu, tedy stěn nad vanou a okolo ní, které budete obkládat.
Pokud se nerozhodnete pro hotový sprchový kout typu „kup a namontuj“, ale pro zděný, je třeba jej také obložit. Postup je prakticky stejný jako u obkládání koupelnových stěn, koutů a rohů, nezbytná je hydroizolace jako 2. krok po penetraci. Pokud nepoužijete epoxidovou spárovací hmotu určenou na plochy vysoce zatížené vodou (sprchové kouty, bazény, venkovní schodiště apod.) a pokud nemáte podklad hydroizolovaný, začne obklad časem „pracovat“ a bude zralý na rekonstrukci.
Přehled doporučených výšek hydroizolace a obkladů:
| Typ plochy | Minimální výška hydroizolace a obkladu |
|---|---|
| Stěny nad vanou (pouze koupání) | 30 cm (do výšky a šířky) |
| Stěny nad vanou (sprchování vestoje) | 200 cm |
| Stěna nad vaničkou sprchového koutu | 200 cm |
Postup pokládky a spárování
Tip: Pokud chcete obkládat celou místnost, začněte se stěnami a poté pracujte na podlaze. Nejdříve zkontrolujte rovinu podlahy, případně podklad vyrovnejte. Označte si počáteční linii ve středu místnosti a rovnoměrně s nejvhodnější stěnou, opět například pomocí laseru. Položte první dlaždici a postupujte směrem k vybrané stěně, nezapomínejte ponechávat spáru. Pokud začnete od podlahy, nepotřebujete žádný opěrný prvek první řady obkladu. Každý mistr obkladač má vlastní, léty prověřenou sadu nářadí. Pokud k nářadí přidáte navíc i náš vyrovnávací systém, budete obkládat s radostí. Lépe jednou vidět než dvakrát slyšet a třikrát o tom číst. Před obkládáním svépomocí se podívejte naživo, jak pracuje mistr. Buď u souseda, nebo na internetu. Ale pokud si troufáte, zvládnete to i sami! Musíte však vědět, jak na to, a osvědčených postupů a rad se držet. Obkládání má přípravnou a realizační fázi, každá z nich má pak své vlastní kroky.
- Nanášení lepidla: Lepidlo nanášejte vždy zubovou stěrkou pod úhlem 45°. Pracujte po menších plochách, aby lepidlo nezavadlo. U velkoformátových obkladů a dlažby použijte tzv. „buttering-floating“ metodu, kdy se lepidlo nanese i na rubovou stranu dlaždice. Při lepení velkoformátových dlaždic použijte správné lepidlo - C2 plus F, T, E, S1 nebo S2 tam, kde je to vhodné. Přímé tažení umožňuje únik vzduchu a dlažba se dobře zatlačí do podkladu a lepidla.
- Vkládání obkladů: Obklady vkládejte do lepidla jemným pohybem do stran. Využijte distanční křížky nebo nivelační systém pro přesnou šířku spár.
- Řezání a vrtání: Při řezání a vrtání může dojít k prasknutí obkladů a dlažby. Dbejte proto maximální opatrnosti a používejte kvalitní a ostré řezací kolečka a vykružovací korunky.
- Dodržování spár: Při kladení nezapomeňte myslet na spáry. Po několika řadách zkontrolujte rovnost a průběžně odstraňujte přebytečné lepidlo ze spár. Dilatační spáry pomáhají vyrovnávat pohyb v podlaze, když dochází ke smršťování podkladu například vlivem změny teplot nebo vibrací. Drtivá většina chyb při obkládání vyplývá z neznalosti nebo ignorování správných pracovních postupů.
- Spárování: Po zatvrdnutí lepidla (obvykle 24 hodin) přistupte ke spárování. Vyberte spárovačku, která si svým odstínem nejlépe sedne s odstínem dlažby. Připravte si veškeré nářadí a stavební chemii a pusťte se do toho.
tags: #jak #obložit #malou #koupelnu #pravidla #a