Izolace budov je v posledních letech stále častěji diskutovaným tématem. Správně zvolený izolační materiál rozhoduje o tom, jak moc ušetříte za energie a jak dlouho vám zateplení vydrží. Možností je dnes celá řada - od klasického polystyrenu až po minerální vatu nebo PUR desky. Každý materiál má své výhody i nevýhody a typické využití.
Zateplení není jenom o tom, že dům „obalíte“ polystyrenem a natřete ho hezkou barvou. Každý typ izolace má jiné vlastnosti. Rozdílně propouští teplo, vlhkost, liší se požární odolností, hmotností i způsobem montáže. Proto není vůbec jedno, jestli použijete na sklep levný polystyren, kam patří raději extrudovaný (XPS), nebo jestli zateplujete cihlový dům „polišem“, který jste někde sehnali ve výprodeji, nebo vysoce kvalitní minerální vatou, která dýchá.
Nedostatečná tloušťka izolace: Problém, který stojí tisíce
Zateplit si dům a ušetřit tak na nákladech za vytápění? Podle průzkumu Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) mezi majiteli novostaveb rodinných domů realizovaného agenturou Markent* si většina Čechů, kteří si zateplili novostavbu minerální vatou nebo polystyrenem, myslí, že stačí 13,5 centimetru. Podle odborníků ale tloušťka okolo 13 centimetrů rozhodně nestačí. Lidé pak kvůli tepelným únikům zbytečně tratí desítky tisíc korun ročně. Správná tloušťka izolace je 18 cm nebo více - podle typu zateplované stěny.
Z průzkumu vyplynulo, že majitelé novostaveb zateplili v průměru 13,5 cm izolace. Tloušťka izolace se v závislosti na typu zdiva a jeho tloušťce liší, ale v zásadě jsou výrazně pod doporučovanými hodnotami.
Pro výstavbu zvolilo 87 % Čechů zděný nosný systém, nejčastěji keramické tvárnice bez vnitřní izolace či pórobeton: „Více než polovina (51 %) zvolila tloušťku obvodového zdiva 30 cm, které zateplili v průměru 13 cm izolace,“ shrnuje klíčové závěry průzkumu architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.
Čtěte také: Vlastnosti OSB desek
Proč je tloušťka 13 cm nedostatečná?
Investory preferovaných 13 cm pro 30cm zeď je ale chybná volba. Normou stanovená optimální tloušťka izolace pro novostavby s 30 cm tlustými zdmi se liší podle použitého materiálu: pro keramické tvárnice to je 18 cm a pro pórobetonové tvárnice 16 cm. „U renovací panelových domů nebo domů postavených ze starších typů cihelného zdiva je to dokonce přes 20 cm,“ dodává Marcela Kubů. Průzkum tak potvrdil dlouhodobou zkušenost výrobců minerální izolace. Podle nich Češi nejčastěji kupují fasádní izolaci o tloušťce 12 a 14 cm. „To je ale s ohledem na možné energetické úspory velmi málo, a to i v případě aplikace na silnější nosné stěny,“ upozorňuje architektka Marcela Kubů.
Finanční dopady nedostatečné izolace
Tloušťku izolace lidé podceňují dlouhodobě. „Její průměr sice za deset let narostl o 30 %, ale zůstává na 13 centimetrech, tedy hodně pod doporučenými hodnotami,“ dodává Marcela Kubů.
Proč se tedy lidé zbytečně okrádají o budoucí úspory z cen energií? Z průzkumu vyplývá, že dvě třetiny (67 %) investorů se vůbec nepodílí na rozhodování o zateplení fasád. „To znamená, že investoři se nezajímají o tloušťku použité izolace ani o její typ, je jim v podstatě předepsána projektantem či stavební firmou. Hlavním důvodem, proč se majitelé domu nebo stavební firmy odchýlí od norem a projektu, je pravděpodobně snaha výstavbu zlevnit,“ vysvětluje Jiří Remr z výzkumné agentury Markent, která průzkum realizovala.
Pokud je důvodem snaha zlevnit výstavbu, tak to podle odborníků vůbec nedává smysl. „Snížením tloušťky izolace se při výstavbě ušetří jen pár desítek tisíc korun. Avšak za vytápění a chlazení pak majitel domu v dlouhodobém horizontu zbytečně zaplatí několikanásobek ‚uspořené‘ částky. Nedostatečné zateplení zůstane na stavbě klidně i padesát let. Během té doby se tak tepelné ztráty vyšplhají do statisíců korun,“ dodává architektka Marcela Kubů.
PŘÍKLAD: Rozdíl v roční spotřebě energie potřebné pro vytopení velmi dobře a nedostatečně zatepleného domu může být 50 kWh i více na metr čtvereční vytápěné plochy. „Majitel domu o velikosti 150 m², který podcení tloušťku izolace a vytápí plynem, tak prodělá ročně 10 tisíc korun, v případě elektřiny to může být i více než 20 tisíc korun,“ vypočítává Marcela Kubů.
Čtěte také: Náhrady za betonové skruže: Přehled možností
Na zateplení rodinných i bytových domů je navíc možné získat dotace obvykle mezi 30 a 40 procenty z nákladů na zateplení. Ti, kteří této možnosti nevyužijí, se tak vlastně okradou dvakrát: „Kvůli malé tloušťce izolace nespoří, jak by mohli, a další peníze nechají doslova ležet na zemi. Dotační programy totiž bedlivě hlídají, aby úspory měly smysl,“ dodává Marcela Kubů.
Na tloušťce izolace se nevyplatí šetřit, protože cena izolantu tvoří jen malý podíl z celkové ceny zateplení. I kdyby se novostavba nezateplila vůbec, vždy s ní budou spojeny náklady na provedení fasády, tedy omítky a všech detailů včetně oplechování. „Neprovést zateplení nebo použít malou tloušťku izolace je pak promarněná příležitost, protože dodatečně zateplovat na hotovou novou fasádu je velmi nákladné,“ dodává Marcela Kubů.
Polystyren vs. Minerální vata: Podrobné srovnání
Z hlediska výběru materiálu pro zateplení fasády se nabízí minerální izolace nebo polystyren (EPS). Pro objektivní srovnání vaty a polystyrenu je třeba porovnat jejich klíčové vlastnosti: tepelněizolační (součinitel tepelné vodivosti), nehořlavost (třídu reakce na oheň), prodyšnost (faktor difuzního odporu), mechanické vlastnosti (pevnost, stabilita, odolnost vůči UV záření), pracnost aplikace a samozřejmě cenu.
Tepelná vodivost (Lambda)
Součinitel λ (lambda) říká, jak dobře materiál vede teplo. Čím nižší hodnota λ, tím lépe materiál izoluje - tedy méně tepla jím „projde“ ven. Tepelná vodivost minerální vaty a polystyrenu je poměrně vyrovnaná. Lambda se pohybuje mezi 0,032-0,038 W/m·K.
Prodyšnost a vlhkost (Difuzní odpor)
Prodyšnost či paropropustnost materiálu vyjadřuje faktor difuzního odporu označovaný řeckým písmenem mí (μ). Tato bezrozměrná veličina vyjadřuje, kolikrát lépe propouští vodní páru nehybná vrstva vzduchu než stejná tloušťka daného materiálu. Pro vzduch je tedy faktor μ = 1. Fasádní minerální izolace s μ = 1 má nejnižší difuzní odpor, takže dobře propouští vodní páry.
Čtěte také: Využití lehčeného betonu s polystyrenem
Výhodou vyšší paropropustnosti izolantu a finální povrchové úpravy, nejčastěji omítky, je zabránění kondenzaci vodních par. Minerální vata se proto obzvlášť hodí pro zateplení starších domů, domů po sanacích zdiva či jako prevence odvádění vlhkosti z budovy do budoucna. Minerální vata je vhodná pro zateplení novostaveb i dodatečné zateplení starších bytových domů: cihlových i panelových.
U zateplení fasádní vatou by měl být dodržen postupný zvětšující se tok vodních par směrem z konstrukce do exteriéru. To znamená, že jednotlivé skladby omítkového a zateplovacího souvrství od zdiva směrem do exteriéru by měly mít menší a menší difuzní odpor. Z toho vyplývá nutnost odstranit z fasády všechny souvrství, které by mohly bránit pozvolnému průchodu vodních par z konstrukce.
Fasádní polystyren není paropropustný a tudíž nedokáže přenést vlhkost ze zdiva a zkondenzovanou vlhkost za izolantem pryč z fasády. U polystyrenových izolantů je již prokázáno, že se při zateplení tl. 10 cm a méně ve stěně vytváří rosný bod. Osobně jsem byl na stavbě, kde vyrovnali stěnu polystyrenem 20-40mm a v zimě, tak doslova vytékal vodní kondenzát ze spodní části fasády. Když se následně dělala sonda do takto opravené fasády, byl povrch stěny od polystyrenem naprosto promáčený, navlhlý, vykazoval nepříjemné pachy a tvorbu šedozelených plísní.
Hořlavost a požární odolnost
Pokud je fasáda z hořlavých materiálů, požár se může po fasádě budovy šířit velmi rychle. Proto je třeba věnovat hořlavosti, respektive třídě reakce na oheň, maximální pozornost. Obzvlášť pak v interiéru stavby je důležité vybírat nehořlavé materiály. Největším zabijákem není samotný oheň, ale jedovatý kouř, který produkují umělé izolační materiály.
Minerální vata patří do třídy reakce na oheň A1 nebo A2, tedy mezi nehořlavé materiály: nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře. Fasádní polystyren patří do třídy E, tedy mezi hořlavé výrobky. Certifikovaný systém ETICS s EPS může být klasifikovaný do lepší třídy reakce na oheň B. Z protipožárních důvodů se do polystyrenu přidávají zpomalovače (retardéry) hoření, aby byly tzv. samozhášivé. Ale pozor: samozhášivé neznamená nehořlavé! Znamená to pouze, že pokud se oddálí zdroj plamene od materiálu, plamen zhasne, což je například v případě požáru fasády nebo střechy nemožné.
Výhradně fasádní minerální vata se proto musí ze zákona používat pro zateplení budov s výškou nad 22,5 m požární výšky. U budov s požární výškou v rozmezí 12 - 22,5 m se musí aplikovat protipožární pásy z minerální izolace. Budovy do 12 m požární výšky musí mít zabezpečený alespoň sokl zateplovacího systému. Nehořlavé zateplení z minerální vaty se používá například i na domovech seniorů, nemocnicích, nebo školkách.
Mechanické vlastnosti a odolnost
Polystyren
Bílý fasádní polystyren je lehký, tvarově stabilní, v závislosti na typu výrobku do určité míry odolný proti stlačení a s nízkou nasákavostí, dobře se s ním pracuje, řeže a tvaruje. Je hygienicky nezávadný.
Fasádní polystyren špatně snáší sluneční (UV) záření. Při vystavení slunci během jeho aplikace delším než 14 dní dochází k jeho degradaci: předčasnému stárnutí polystyrenu a postupnému ubývání. To se projevuje vznikem nažloutlého drolivého povrchu polystyrenu, který je nutné zbrousit, aby byl povrch pevný a soudržný. Polystyren také degraduje (sublimuje), při dlouhodobém vystavení teplotám nad 85 °C. Vyšší teplota způsobuje uvolnění vzduchu ze struktur polystyrenu a následnou ztrátu objemu. V praxi to znamená neaplikovat polystyren tam, kde by mohlo být vyšších teplot dosaženo například vlivem intenzivního slunečního záření. Balení s deskami EPS je třeba také správně skladovat, a to v suchých, krytých a větratelných skladech, popř. přístřešcích. Při manipulaci je nutné izolant chránit před mechanickým poškozením, zejména rohy a hrany desek.
Minerální vata
Minerální izolace se v praxi prodává ve formě kamenné nebo skelné vaty (vlny), která ve svých strukturách udržuje vzduch. Je to nehořlavý ekologický izolant přírodního původu. Hlavní výrobní složkou skelné vaty je písek a odpadové (recyklované) sklo. Výrobci dnes běžně uvádějí procento využití střepů ve výši 80 %. Kamenná vlna se vyrábí převážně z vyvřelých hornin: vulkanického diabasu, čediče a dolomitu. Suroviny se taví za vysoké teploty v peci, ve kterého tavenina vytéká na rozvlákňovací stroje.
Kamenná vlna se obyčejně dodává formou izolačních desek, které lze snadno opracovávat, lepit a kotvit k fasádě nebo do prostor střechy. Skelná vata se nejčastěji dodává srolovaná v rolích a následně se aplikuje nejčastěji do šikmých střech, příček a podhledů.
Kamenná a skelná vata je oproti polystyrenu těžší a hutnější, je tvarově stabilní, lze snadno řezat, zvlášť ve formě vaty dobře vyplňuje duté prostory, například mezi krokvemi. Vlákna vaty jsou nehořlavá a nemění svoji strukturu a je naprosto odolná vůči UV záření. Vatu tedy není třeba při aplikaci chránit před sluncem tak jako v případě polystyrenu. Struktura vláken minerální vaty odolná vůči ohni: drží svůj tvar při vystavení vyšším teplotám či požáru. Nedochází tak k rozpadu materiálu i v případě, kdy vlivem požáru vyhoří pojivo.
Minerální vata se snadno skladuje, stačí ji překrýt plachtou. Dodává se jako hydrofobizovaná, tedy odpuzující vodu, lze ji tedy bez obav aplikovat i za vlhkého počasí. Nicméně vata by neměla přijít do delšího kontaktu s vodou, proto se nedává například do soklové části domu, kde by vata mohla navlhnout od země. V těchto místech musí být použit nenasákavý tzv. extrudovaný polystyren (XPS).
Akustické vlastnosti
Od vyšší objemové hmotnosti minerální vaty se pak odvíjí i její lepší akustické vlastnosti: vata výborně pohlcuje a tlumí hluk z ulice. To je unikátní vlastnost minerální vaty: efektivně brání průniku hluku z venčí do interiéru. Fasáda zateplená minerální vatou v tloušťce 200 mm zlepšuje akustické vlastnosti stěny, resp. její vzduchovou neprůzvučnost o 2 dB. Oproti tomu fasádní polystyren akustické vlastnosti zhoršuje o 4 dB.
Cena a náklady na zateplení
Při zateplování domu je třeba mít na mysli, že cena izolantu představuje jen asi třetinu nebo čtvrtinu z celkových nákladů na zateplení. Nejdražší je na zateplování cena práce v kombinaci s dalšími materiály potřebnými pro realizaci fasády jako je lepidlo, perlinka, omítka. Další náklady je potřeba započítat na zpracování projektu, lešení, oplechování, úpravu hromosvodu a jiné související práce.
Ceny zateplení minerální vatou a polystyrenem porovnávejte při stejných tloušťkách a vždy v kontextu celkové ceny realizace, tedy včetně práce. Nikdy neporovnávejte jen cenu materiálu. Pokud se rozhodnete pro váš projekt vybrat minerální izolaci, je to výborná volba.
Inovativní systém zateplení bez polystyrenu: ISOTEX a ClimateCoating
Jak tedy zateplit dům bez polystyrenu? Inovativní tepelněizolační systém se skládá z tepelněizolační omítky ISOTEX a energeticky úsporného keramického nátěru ClimateCoating ThermoProtect.
Dlouhá funkční životnost a ochrana
Zateplovací systém ClimateCoating Isotex má díky použitým materiálům velmi dlouhou životnost (minimálně 30 let). Kontaktní izolace byla nahrazena tepelně izolační omítkou, která se nanáší přímo na zdivo bez zbytečného kotvení a spár. Díky tomu je vnější fasáda dokonale odolná proti mechanickému poškození. Funguje a chrání dům po celou dobu jeho životnosti.
Regulace vlhkosti a prevence plísní
Zateplovací systém IsoTex reguluje a snižuje vlhkost, je paropropustný. Díky jedinečným vlastnostem tepelněizolační omítky, jejím speciálním složkám a nanotechnologii v termosetovém nátěru ClimateCoating reguluje vlhkost ve zdivu, tj. udržuje zdivo stále suché. A hřeje jen „suchý kabát“! Snižuje vlhkost v konstrukci, její průchod, usazování a odvod kondenzátu směrem ven, chrání před deštěm a umožňuje odpařování vlhkosti i v zimních dnech. Obě složky systému jsou paropropustné.
Minimalizuje riziko vzniku plísní a řas na povrchu a uvnitř stavební konstrukce tím, že odstraňuje vlhkost a zajišťuje trvalou pružnost. Pravděpodobně nejčastějším problémem fasád zateplených polystyrenem jsou plísně a řasy. Ty se objevují již několik let po zateplení a lze je vidět téměř na každém bytovém domě v podobě zelených až černých skvrn. Příčinou plísní a řas jsou malé trhliny, které se tvoří na vnější fasádě.
Řešením, jak se vyhnout obnově vnějšího fasádního nátěru každé 3-4 roky, je použití termosetového nátěru ClimateCoating ThermoProtect. Nátěr ClimateCoating ThermoProtect je prodyšný, dokáže účinně odvádět vlhkost od zdiva a poskytuje tak vynikající ochranu stavebních konstrukcí. Po nanesení vytvoří na povrchu termo-keramickou membránu, která zabraňuje pronikání vlhkosti do podkladu (fasádu ošetřenou nátěrem ClimateCoating ThermoProtect není nutné renovovat každých 3-5 let - má dlouhou životnost).
Termosetový nátěr ClimateCoating ThermoProtect reguluje vlhkost v podkladu (zdivu) a udržuje tak stavební konstrukci celoročně suchou, čímž snižuje náklady na vytápění a klimatizaci. Mezi hlavní výhody ošetření fasád budov pomocí ThermoProtect patří jeho jedinečné vlastnosti. S nátěrem ThermoProtect můžeme dosáhnout výrazných úspor energie na vytápění a klimatizaci (15-40 %), chráníme zdivo před povětrnostními vlivy prostředí (bez tvorby zelených řas, hub a plísní).
Příklad využití systému ISOTEX
Ve výpočtu jsme počítali s obvodovou stěnou, která byla postavena z pálené cihly s tloušťkou 30 cm (Heluz Family 30 broušená), na vnitřní straně byla omítnutá vápeno-cementovou omítkou o tloušťce 1.5 cm a na vnější straně byla zateplená zateplovacím systémem ISOTEX, t.j. byla omítnutá tepelněizolační omítkou ISOTEX s tloušťkou 4 cm, na které byl aplikován ochranný fasádní termokeramický nátěr ClimateCoating. To vše při vnitřní teplotě 20°C a vnější -13°C.
K tomu, aby váš dům splňoval požadavky státní normy ČSN 73 0540-2: 2012 o tepelné ochraně stavebních konstrukcí, není třeba obložit ho polystyrenem a časem řešit vlhkost v domě a tvorbu plísní. V případě výstavby nového rodinného domu je nejlepší použít tloušťku obvodové stěny cca 44 cm + zateplovací systém ISOTEX. V našem výpočtu jsme si ukázali, že při tloušťce obvodové stěny 30 cm si vystačíme s 3.5 cm tloušťkou zateplovací omítky, abychom splňovaly normu požadovanou pro pasivní domy (U = 0.12 až 0.18). Pokud bychom měli obvodové zdi tlusté 44 cm - stačilo by použít tenčí vrstvu tepelněizolační omítky (cca 2.5 cm).
Přírodní alternativy k polystyrenu a minerální vatě
Izolace budov je v posledních letech stále častěji diskutovaným tématem. Největší oblibě se zatím těší minerální vaty a materiály vyráběné z ropy - například polystyren, PIR panely či polyuretanová pěna. Musíme přiznat, že tyto materiály mají určité výhody. Patří mezi ně například jejich nízká cena (od 1000 - 2500 Kč/m³ podle typu) a nízká tepelná vodivost (0,033 - 0,044 W*m⁻¹*K⁻¹) - dobře izolují. U některých z nich také odolnost proti vlhkosti.
Tyto materiály však představují významnou ekologickou zátěž: jejich výroba spotřebovává velké množství energie a hotové produkty se velmi špatně rozkládají. Naštěstí existují přírodní alternativy. Ty při výrobě produkují nízké emise CO₂, v některých případech je celková bilance skleníkových plynů dokonce záporná. Rostliny totiž při svém růstu ukládají uhlík z atmosféry do svých pletiv, ve kterých zůstává vázaný a nepřispívá ke skleníkovému efektu.
Kromě ekologičnosti přírodní materiály nabízejí i jiné výhody. Mezi ně patří například až dvojnásobná měrná tepelná kapacita oproti polystyrenu či minerální vatě. Měrná tepelná kapacita udává, kolik tepla materiál pojme. Přírodní izolační materiály se většinou vyznačují podobnou tepelnou vodivostí, která je mírně horší než u polystyrenu.
Přehled přírodních izolací
- Celulóza: Nejčastěji používaná přírodní izolace.
- Výhody: Nízká energetická náročnost výroby, biologická rozložitelnost, schopnost vázat uhlík, výborné tepelně i zvukově izolační vlastnosti, přijatelná cena.
- Nevýhody: Citlivost na vlhkost, možnost si časem sedat.
- Ovčí vlna: Nabízí jedinečné izolační vlastnosti.
- Výhody: Tepelná vodivost srovnatelná s minerální vatou, stálost i při zvýšené vlhkosti, výborně tlumí hluk.
- Nevýhody: Více než dvojnásobná cena oproti celulóze.
- Technické konopí: Vyrábí se z rychle rostoucích rostlin.
- Výhody: Váže velké množství uhlíku, dobré tepelně izolační vlastnosti, velmi odolné vůči vlhkosti.
- Sláma: Dostupný a levný zemědělský odpad.
- Výhody: Ekologická, biologicky rozložitelná, váže značné množství uhlíku (nulová/záporná uhlíková stopa).
- Nevýhody: Horší izolační vlastnosti, nutnost použití v tlustších vrstvách (např. v celých balících).
- Desky z dřevních vláken: Často se vyrábějí z odpadu pil.
- Výhody: Ekologické, biologicky rozložitelné, dobré izolační vlastnosti.
- Nevýhody: Citlivost na dlouhodobou vlhkost, vyžadují pečlivé konstrukční řešení. Cenově podobné konopí či vlně.
Ekologické izolace mohou nahradit konvenční materiály, jako je polystyren, PIR či PUR pěna a přitom zlepšit celkové parametry konstrukcí. Při výběru je třeba zohlednit řadu faktorů.
Nejčastější chyby při výběru a aplikaci izolace
Správně zvolený materiál zateplení je klíčem k dlouhé životnosti a skutečné úspoře energií. Bohužel se často setkáváme s tím, že lidé, kteří se na zateplení vrhají svépomocí, při výběru chybují.
- Volba nejlevnějšího materiálu: Nejlevnější materiál nemusí být z dlouhodobého hlediska výhodný. Rozdíl v kvalitě, životnosti a tepelněizolačních vlastnostech může znamenat, že budete muset zateplení předčasně opravovat - nebo zkrátka neušetříte tolik, kolik byste mohli.
- Použití nedostatečné tloušťky izolace: Izolace o tloušťce 10 cm už dnes nestačí. Takové řešení bývá neúčinné, a navíc může způsobit problémy s kondenzací vlhkosti.
- Nesprávný výběr materiálu pro danou konstrukci: Jiný materiál je vhodný pro zateplení fasády, jiný pro střechu nebo strop sklepa. Každá konstrukce má jiné požadavky například na paropropustnost, požární odolnost nebo mechanickou pevnost.
- Kombinace komponentů z různých systémů: Kombinace komponentů z různých systémů (např. lepidlo od jednoho výrobce, omítka od jiného) může vypadat cenově lákavě, ale často končí technickými problémy a ztrátou záruky. Používejte pouze certifikované a ucelené zateplovací systémy.
- Opomenutí dalších vlastností materiálu: Zateplení neřeší jen teplo. Materiály se liší i v tom, jak tlumí hluk nebo jak jsou odolné vůči požáru. Například v místech se zvýšeným rizikem požáru (např. v blízkosti komínů) je vhodné volit nehořlavé materiály.
Jak poznat kvalitní izolaci
Když se rozhodujeme, jaký tepelný izolant použít, je dobré zohlednit několik základních vlastností, které nám pomohou s výběrem:
- Tepelná vodivost: Veličina (lambda), která umožňuje objektivní srovnání. Čím nižší je hodnota tepelné vodivosti, tím lépe materiál izoluje.
- Vzduchová neprůzvučnost: Důležitá pro snížení hluku zvenčí.
- Hořlavost: Třída reakce na oheň je zásadní pro požární bezpečnost.
- Akumulace tepla: Schopnost materiálu pojmout a uvolňovat teplo.
- Pevnost: Důležitá pro mechanickou odolnost a stabilitu.
- Nasákavost: Odolnost vůči vlhkosti.
- Odolnost proti UV záření: Chrání materiál před degradací sluncem.
- Snadnost a rychlost montáže: Ovlivňuje celkové náklady na práci.
- Hmotnost: Důležitá pro statiku budovy.
- Cena: Měla by být zvažována v kontextu celkových úspor a životnosti.
Žádný izolant není univerzální a vždy je potřeba při jeho výběru zohlednit to, kde a jak bude izolant použit a kolik jsme ochotni za něj zaplatit.
Většina izolací funguje na principu vzduchové izolace, kdy hlavním izolantem je všudypřítomný vzduch, který je uzavřený ve struktuře izolantu (např. polystyren, minerální vata, aerogel) a je tak omezeno vedení a proudění tepla. V případě šedého polystyrenu či reflexních fólií je díky reflexi omezena i třetí složka tepla a tím je sálání.
Pokud chceme získat vlastnosti lepší, než je vodivost vzduchu lambda 0,026 (při 20 °C), je potřeba nahradit vzduch plynem lepších vlastností, případně vzduch odčerpat a získat vlastnosti vakua. Plyny jako Argon či Xenon se používají např. v oknech, která tak získávají mnohem lepší tepelněizolační vlastnosti. Princip vakua je uplatněn například v některých termoskách, které díky tomu udrží vnitřní teplotu mnohem déle. Mezi stavební izolace, které využívají vlastností vakua patří vakuová izolace, která dosahuje skvělých hodnot lambda 0,007, naproti tomu např. bílý polystyren jen 0,039 (je tak skoro 6x horší).
Závěr
Kvalitní zateplení snižuje tepelné ztráty na minimum, zlepšíte vnitřní komfort a můžete získat štědrou dotaci. S Čiperkou se o nic nemusíte starat. Pomůžeme vám s výběrem správného materiálu, zajistíme projekt, dotaci i samotnou realizaci. Rychle, odborně a s lidským přístupem.
* POZNÁMKA: Průzkum byl v roce 2020 realizován mezi 508 respondenty agenturou Markent.
tags: #cim #nahradit #polystyren