Požární podhledy jsou běžnou součástí staveb a představují klíčový prvek protipožární ochrany. Tyto nenosné konstrukce plní obvykle funkci estetickou, akustickou nebo protipožární. Jejich kvalita je podložena dlouholetou zkušeností a je nezbytná pro zajištění bezpečnosti investora, architekta i projektanta. V moderních budovách se požadavky na podhledy rychle zvyšují, vedle estetiky se dnes projektanti zabývají prostorovou akustikou, hygienickými standardy a integrací technologií TZB, jako je osvětlení, větrání a klimatizace, topení a vzduchotechnika.
Charakteristika požárních podhledů
Požární podhled zvyšuje požární odolnost stropní konstrukce, případně z hlediska požáru určuje tzv. druh konstrukční části. Nehořlavé a hořlavé stropy jsou součástí obecných informací o zavěšených podhledech. Požární odolnost je schopnost stavebních konstrukcí odolávat účinku plně rozvinutého požáru, aniž by došlo zejména k narušení jejich únosnosti a stability, celistvosti a izolační schopnosti. V ČR jsou navíc konstrukce děleny do druhů DP1, DP2 a DP3. Smyslem této klasifikace je stanovit chování stavební konstrukcí za požáru jako celku, tedy jakým způsobem mohou hořlavé stavební výrobky použité v konstrukci zvyšovat intenzitu požáru a zda mohou mít vliv na její únosnost a stabilitu.
Požární podhledy musí být speciální výrobky nebo sestavy, jejichž požární vlastnosti jsou odzkoušeny nebo vyplývají z třídy reakce na oheň použitých materiálů. Nejčastěji se požárními podhledy zvyšuje požární odolnost ocelových a dřevěných stropních konstrukcí. Požární odolnost je jedna ze základních vlastností většiny staveb. Vždy se váže k celé stavební konstrukci, ne k jednotlivým použitým materiálům.
Sádrokartonové požární podhledy
U konkrétní sádrokartonové desky můžeme mluvit o reakci materiálu na oheň (dříve tzv. hořlavost). Z hlediska požární odolnosti je sádrokarton obecně velmi výkonný materiál. To je způsobeno krystalicky vázanou vodou ve hmotě sádrového jádra desek, která při požáru funguje jako automatický hasicí přístroj. Protipožární sádrokarton pak navíc obsahuje skelná vlákna a inertní přísady, které minimalizují objemové změny desek a prodlužují jejich celistvost při požáru. Ve spojení s požární odolností je dobré i připomenout, že sádrokarton je materiál nehořlavý.
Žádná sádrokartonová či sádrová deska však nemůže být žáruvzdorná, neumí odolávat vyšším teplotám (i bez ohledu na požár) - proto se ani protipožární sádrokarton nehodí např. pro opláštění tepelně namáhaných částí krbů. Obecně platí, že sádrokartonové desky lze použít jen tehdy, když teplota na jejich povrchu během jejich životnosti nevzroste dlouhodobě nad 45° Celsia (krátkodobě nad 60° Celsia). Míra požární odolnosti je závislá zejména na kvalitě sádrokartonových desek - RB (A) deska zajistí nižší požární odolnost konstrukce, zatímco protipožární sádrokarton.
Čtěte také: Zateplení šikmé střechy svépomocí
Klasifikace požární odolnosti a reakce na oheň
Třída reakce na oheň klasifikovaná podle ČSN EN 13501-1 charakterizuje chování materiálu při zatížení teplem. Bylo provedeno zatřídění minerálních desek Thermatex a Ecomin do třídy A2s1,d0. V současné době platí jako závazná klasifikační norma ČSN EN 13 501-2.
Parametry požární odolnosti:
- R (únosnost): Udává, po jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce schopná nést zatížení.
- E (celistvost): Udává, po jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce celistvá, resp. nedochází k průniku plamenů nebo horkých plynů.
- I (teplota na neohřívané straně): Udává dobu, po kterou nenastane zvýšení maximální teploty min. o 180° C, resp. zvýšení průměrné teploty o 140° C.
Doby požární odolnosti se udávají v minutách (45, 60, 90, 120 a 180 minut). Nehořlavé (NG) jsou pouze stropy s třídou požární nebezpečnosti materiálů KM0. Požadavky na požární bezpečnost zavěšených podhledů stanovují, že podhledy by neměly přispívat k šíření požáru a vzdělání. EN 13501-1 klasifikuje požární bezpečnost staveb a dokončovacích materiálů. Požární certifikát pro zavěšený strop Armstrong deklaruje, že podhled Armstrong je kombinací kovových vodítek, a je vhodný pro budovy a konstrukce s libovolnými požadavky na třídu požárního nebezpečí.
| Třída/Ukazatel | Popis |
|---|---|
| KM0 | Nehořlavé materiály, nejnižší požární nebezpečí. |
| KM1 (G1, V1, D1) | Nejbezpečnější materiál, nejhůře náchylný k požáru. |
| KM2 | Trochu horší než KM1. |
| G1 | Nízká hořlavost. |
| G2 | Středně hořlavý. |
| G3 | Normálně hořlavý. |
| G4 | Vysoce hořlavý. |
| A2s1,d0 | Třída reakce na oheň pro minerální desky Thermatex a Ecomin. |
Montáž a normové požadavky
ČSN 13964 Zavěšené podhledy: Požadavky. Odkazy na normy a metodiku obsahují příslušné kapitoly. Protipožární konstrukce Rigips musí být ve smyslu vyhlášky MV č. 246/2001 Sb. montovány odborně způsobilou firmou, jejíž způsobilost byla potvrzena certifikátem značky Rigips s platností na 3 roky. Pokud koncový zákazník nemá platný potřebný certifikát, montáž nesmí provádět, hrozí komplikace při kolaudaci, kde je certifikát kontrolován.
Každý objekt je z hlediska požární bezpečnosti posuzován individuálně a neexistuje jednoduchá pomůcka pro určení požární odolnosti. Dokument posouzení se jmenuje Požárně bezpečnostní řešení stavby (zkratka PBŘ), které zpracovává běžně požární specialista. Samotnou SDK desku není možné klasifikovat z hlediska požární odolnosti, jelikož se jedná o vlastnost, kterou je možné posuzovat pouze v rámci celé konstrukce (deska + podkonstrukce + případně izolace).
Čtěte také: Parametry požární odolnosti
Všechny odzkoušené konstrukce, které jsou v současné době platné, jsou uvedeny v Katalogu požárně odolných konstrukcí Rigips. V tomto katalogu jsou dále základní informace k této problematice. Požární zkoušky se provádí ve zkušebně PAVÚS ve Veselí nad Lužnicí za dodržení přísných podmínek a zkušebních norem.
Další požadavky a specifika
- Normové požadavky musí splňovat tepelná izolace na podhledu.
- Podhledy musí být průvzdušnosti utěsněny.
- Je nutno dále zajistit, aby byl závěs umístěn co nejblíže spoji hlavních profilů.
- Profily musí být dimenzovány tak, aby maximální průhyb nepřesáhl deformace povolené pro příslušnou třídu dle klasifikace ČSN EN 13964.
- Vždy je nutno odstranit krycí vrstvy na nosné konstrukci (omítku, nástřiky, obklady) tak, aby bylo upevnění v každém případě zakotveno do masivu nosného prvku.
- Do nosné kovové konstrukce se vkládají desky nebo prvky AMF, které jsou vždy podepřeny ze všech stran nosnými profily.
- Zvláštní řešení - použití antikorozní konstrukce - je nutno volit v případě, že podhled je umístěn v prostorách hal plaveckých bazénů, balneologických zařízeních a pod., tam, kde se používá chemická úprava vody (např. chlorováním).
- Při inspekci konstrukce je nutné sepsat zápis s uvedením všech případných poškození, objevené koroze nebo náznaků koroze, případně dalších závad. Protokol se předloží uživateli (zadavatelské smluvní straně) tak, aby bylo možno učinit příslušná opatření.
Funkce a typy podhledů
Podhled je nenosná konstrukce plnící obvykle funkci estetickou, akustickou nebo protipožární. Akustický podhled může zvyšovat vzduchovou neprůzvučnost stropní konstrukce, na které je zavěšen, nebo snižovat dobu dozvuku v místnosti. Podhled pro zvýšení vzduchové neprůzvučnosti má tuhou celistvou pohledovou vrstvu, na které spočívá pohltivý materiál, nejčastěji izolace z minerální vaty. Pohledová vrstva může být provedena ze sádrokartonových nebo sádrovláknitých desek, případně jiného tuhého materiálu. Účinek se zvyšuje s tloušťkou izolace. Mezi izolací a samotným stropem je vzduchová mezera. Tloušťka izolace nesmí být násobkem tloušťky vzduchové mezery pro vyloučení rezonance.
Podhled snižující dobu dozvuku má jinou konstrukci. Pohledová vrstva může být lehká, nejčastěji skládaná. Musí být perforovaná. Používají se obvykle speciální výrobky pro tyto účely z plastu nebo z plechu s deklarovanými vlastnostmi. Na pohledové vrstvě leží pohlcovač. Ten může být opět tvořen minerální vatou nebo jiným speciálním výrobkem s deklarovanými vlastnostmi.
Akustické a estetické aspekty
Množství spár plní pouze funkci absorpční, mají pouze bezesparé podhledy (monolitické). Vliv montovaných podhledů na vzduchovou neprůzvučnost je relativně malý. Podhledové desky nejsou těsné (resp. homogenní) a vytvářejí ve spojích štěrbiny. Účinek podhledu se zlepšuje s výškou vzduchové vrstvy mezi podhledem a nosnou stropní konstrukcí. Podhledy jsou určeny ke snížení doby dozvuku v místnosti, nikoliv k tlumení hluku prostupujícího stropem z okolí. Pohltivost se zvyšuje ve vysokých frekvencích, u nízkých frekvencí zůstává přibližně stejná. Je nutno zajistit požadovanou pohltivost, zejména u nízkých frekvencí, a to i při nízkém svěšení.
Důležité je také zohlednit tvar akustických ploch podhledu a jejich prostorové uspořádání. Ty mohou sloužit k ovlivnění šíření zvukových vln - např. u krytých bazénů apod. Užití výpočtových metod je dosud problematické. Odborné závěry jsou často k dispozici v listech výrobců podhledových systémů.
Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek
tags: #požární #podhled #informace