Střecha chrání podstřešní prostory před vlivy povětrnosti. Sestává se z nosné střešní konstrukce složené z jednoho nebo několika střešních plášťů oddělených vzduchovými dutinami.
Legislativní rámec a normativní požadavky
Požadavky na tepelně technické vlastnosti střech zajišťují jeden ze šesti základních požadavků na stavbu v legislativě EU - úsporu energie a tepelnou ochranu budov. Tyto požadavky jsou určeny normou ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov: Část 2: Požadavky. Požadavky v normě uvedené jsou závazné, tj. zezávazněny navazujícími zákony a vyhláškami.
Posouzení střešní konstrukce z hlediska tepelné ochrany je nedílnou součástí návrhu střešního pláště.
Aktualizace normy ČSN 73 0540-2
V březnu 2005 vydal Český normalizační institut Změnu Z1 k ČSN 73 0540-2:2002 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky. Touto změnou došlo od dubna 2005 ke zpřísnění požadavků na některé stavební konstrukce.
Příspěvek stručně komentuje změny v nově zpracovaném znění ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky (2025). Zabývá se hodnocením prostupu tepla, vlhkostním hodnocením obvodových konstrukcí při použití vlhkostně citlivých materiálů a hodnocením povrchových teplot.
Čtěte také: jak vybrat požární podhled
Norma musí respektovat skutečnost, že některé hodnoty jsou užívány jako vstupní údaje do hodnocení energetické náročnosti budovy podle legislativních požadavků a pravidel běžících dotačních programů. Z tohoto důvodu byly po delší diskusi prakticky ponechány hodnoty požadované a doporučené na dosavadní úrovni, jen s velmi drobnými odchylkami. Pro progresivně řešené budovy (pasivní a nulové) se využijí hodnoty cílové v tradičním třetím sloupci (také prakticky beze změn). Ty slouží především jako první indikátor při rozhodování o výběru komponent i v případě postupných stavebních aktivit při renovacích se vzdáleným cílem dosažení pasivního standardu. K dosažení celkových energetických cílů je pochopitelně nezbytné sledovat zejména celkový prostup tepla obálkou budovy.
Kondenzace vodní páry a riziko plísní
Pro ploché střechy je charakteristické poměrně komplikované vlhkostní chování, výrazně rizikovější než například u stěn. Vodní pára difunduje v zimním období z interiéru k exteriéru a zejména kondenzuje v takových místech střešního pláště, kde jsou málo propustné vrstvy s nízkou teplotou (často pod hydroizolací jednoplášťových střech).
Míra kondenzace je závislá na mnoha faktorech, například vlhkosti v interiéru, druhu a kvalitě provedení parozábrany a případné perforaci kotvami, druhu a tloušťce tepelné izolace a pochopitelně typu hydroizolačního souvrství. Stanovit pouhým odhadem množství zkondenzované vodní páry a pravděpodobnost hromadění kondenzátu v konstrukci je téměř nemožné.
Nejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor vnitřního povrchu se používají pro hodnocení rizika kondenzace vodní páry a výskytu plísní na vnitřním povrchu stavební konstrukce. Pro hodnocení požadavku na vnitřní povrchovou teplotu používá norma ČSN 73 0540-2 teplotní faktor vnitřního povrchu. Jedná se o poměrnou veličinu, která je na rozdíl od vnitřní povrchové teploty vlastností konstrukce a nezávisí na působících teplotách.
Základní logika požadavků na vnitřní povrchovou teplotu konstrukce zůstane stejná. Splnění požadavků na vnitřní povrchovou teplotu bude i nadále závazné. Povrchovou teplotu budeme i nadále posuzovat pomocí teplotního faktoru konstrukce. U výplní otvorů nadále sledujeme riziko povrchové kondenzace (relativní vlhkost vzduchu při povrchu konstrukce 100%), u stavebních konstrukcí sledujeme riziko růstu plísní (relativní vlhkost vzduchu při povrchu konstrukce 80%).
Čtěte také: Sádrokartonové prostupy
Teplotní faktor konstrukce musí být vyšší nebo roven požadovanému teplotnímu faktoru dle normy pro všechny nové konstrukce a styky konstrukcí, které se nacházejí v prostorech s návrhovou relativní vlhkostí vnitřního vzduchu do 60% včetně. U rekonstrukcí stávajících budov se ve velmi výjimečných a odůvodněných případech připouští nesplnění požadavku na teplotní faktor. V těchto případech musí konstrukce splňovat alespoň požadavek na součinitel prostupu tepla, a také je ale nutné doložit, že bude zajištěna bezchybná funkce konstrukce i bez vyhovujícího teplotního faktoru.
Revizí normy se ruší bezpečnostní přirážka teplotního faktoru ΔfRsi. Místo toho se v souladu s ČSN EN ISO 13788 zavádí bezpečnostní přirážka Δφi ve výši 5%. Pro prostory, v nichž není trvale upravována vlhkost vzduchotechnikou, se také zavádí v souladu s ČSN EN ISO 13788 závislost relativní vlhkosti vnitřního vzduchu na teplotě a vlhkosti venkovního vzduchu v zimním období.
V hodnocení rizika kondenzace vodní páry a dlouhodobého hromadění vlhkosti uvnitř stavební konstrukce dochází jen k drobné úpravě s cílem dále poskytnout přesnější informace ve specifických případech a zvýšit bezpečnost návrhu konstrukcí. Jedná se o zpřesnění, jak postupovat v případě přítomnosti vlhkostně citlivých materiálů.
Prověření, že nedochází ke kondenzaci vodní páry na interiérových površích stavebních konstrukcí se provádí posouzením splnění požadavku hodnoty nejnižšího teplotního faktoru vnitřního povrchu. Výskyt povrchové kondenzace vodní páry je nepřípustný - viz Stavební zákon a Vyhl. 146/2024 (plnění základního požadavku na stavby pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí týkající se výskytu vlhkosti na povrchu všech konstrukcí uvnitř staveb).
Součinitel prostupu tepla
Prostup tepla je pro plošné konstrukce charakterizován součinitelem prostupu tepla, tedy veličinou běžně užívanou stavební praxí a v obchodních stycích a do jisté míry známou i laické veřejnosti.
Čtěte také: Podrobnosti nadkrokevní izolace
Změny v požadavcích na součinitel prostupu tepla
Požadavky na součinitel prostupu tepla nedoznaly zásadních změn. Revizí normy také dochází ke změně požadavků na výplně otvorů. Požadavek na okna v obvodových stěnách a strmých střechách se změní z hodnoty 1,70 W/(m2K) na 1,50 W/(m2K) a požadavek na střešní okna v šikmých střechách a světlíky se změní z hodnoty 1,50 W/(m2K) na 1,40 W/(m2K).
Pro průmyslové objekty, kde je vnitřní návrhová teplota snížená, je možné redukovat i tepelnou obálku budovy. Výpočet se provede dle článku 5.2.1 ČSN 73 0540-2.
Dle dřívějších požadavků se z hlediska požadavků na součinitel prostupu tepla střechy ploché a šikmé se sklonem do 45° včetně rozlišovaly na „lehké“ a „těžké“ konstrukce. Za „lehké“ konstrukce, tj. konstrukce s nízkou tepelnou setrvačností, se považují konstrukce s plošnou hmotností vrstev, od vnitřního líce k tepelně izolační vrstvě včetně s rozhodujícím účinkem na tepelnou ochranu, nižší než 100 kg/m2; ostatní konstrukce jsou považovány za „těžké“. Požadavek na „lehké“ konstrukce byl 0,24 W/(m2K), na „těžké“ konstrukce 0,30 W/(m2K).
Revizí normy ČSN 73 0540-2 bude zavedena nová kategorie doporučených hodnot. Vedle požadavků na součinitel prostupu tepla na jednotlivé konstrukce budou další dva sloupce. V prvním budou doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla, tak jak je známe ze současné normy, tedy takové hodnoty, které jsou vhodné všude tam, kde tomu nebrání technické, ekonomické nebo legislativní překážky. V druhém sloupci budou nově doporučené hodnoty pro pasivní budovy. Nebude zde uvedena jediná konkrétní hodnota, ale rozmezí hodnot s tím, že ty nižší mají sloužit jako vodítko pro návrh menších pasívních budov, zpravidla rodinných domů, ty vyšší pak pro návrh větších a kompaktních budov. Například pro ploché a šikmé střechy se doporučuje součinitel prostupu tepla v rozmezí 0,10 - 0,15 W/(m2K), tedy na úrovni 42 - 63% požadované hodnoty.
V řadě národních a evropských dotačních programů (MŠMT, MMR, MPSV, MŽP prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR, Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu) se použijí hodnoty uvedené v ČSN 73 0540-2, a to jak hodnoty požadované, tak v některých případech hodnoty doporučené.
Nejběžnější vyjádření je pomocí hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy, což je vážený průměr podle plošného zastoupení jednotlivých konstrukcí, včetně vlivu tepelných vazeb mezi nimi. Hodnocení průměrného součinitele prostupu tepla bylo nicméně z nového znění normy zcela odstraněno. Postup je detailně a s uvážením zkušeností z praxe hodnocení velmi různorodých budov nyní dostatečně podrobně popsán ve Vyhlášce 264/2020 Sb.
V praxi se objevují případy, kdy splnění požadovaných hodnot není možné nebo by bylo možné jen za extrémních nákladů (například prvky požárních únikových cest, nedostatek prostoru pro umístění tepelně izolačního souvrství apod.). To ale stavebníka nezbavuje zodpovědnosti plnit požadavek nepřekročení hodnot průměrného součinitele prostupu tepla podle Vyhl. 264/2020 Sb. Tedy uplatní se zde kompenzační princip a u konstrukcí odůvodněně nesplňujících normou požadovanou hodnotu musí být zajištěno, že nemůže dojít k poruchám a vadám při užívání.
Při zateplování šikmých střech je velmi významným aspektem materiál. Preferujte takový, který má vynikající tepelněizolační vlastnosti. V případě porušení střechy mu nesmí vadit voda. Při instalaci se s ním musí lehko manipulovat, rozhoduje tedy i hmotnost. V neposlední řadě má mít rozměrovou a tvarovou stálost. Pamatujte i na budoucnost, aby se dal materiál recyklovat, až ho budete vyhazovat. Přesně takovým materiálem je Austrotherm EPS NEO Nadkrokevní izolace. Má až o 20% lepší izolační vlastnosti oproti běžnému EPS. Disponuje odolností vůči vyššímu zatížení. Instaluje se jako nadkrokevní izolace a tak vytvoří na celé střešní ploše dokonale rovnou vrstvu. Austrotherm EPS NEO Nadkrokevní izolace je šikovné a dobře zacílené řešení pro šikmé střechy bez snížení obytné velikosti podkroví a s možností pohledového řešení části krovu.
| Konstrukce | Dřívější požadavek U [W/(m2K)] | Nový požadavek U [W/(m2K)] | Doporučený rozsah U pro pasivní budovy [W/(m2K)] |
|---|---|---|---|
| Ploché a šikmé střechy (lehké) | 0,24 | 0,10 - 0,15 | |
| Ploché a šikmé střechy (těžké) | 0,30 | 0,10 - 0,15 | |
| Těžké vnější stěny | 0,38 | 0,30 | |
| Okna v obvodových stěnách a strmých střechách | 1,70 | 1,50 | |
| Střešní okna v šikmých střechách a světlíky | 1,50 | 1,40 |
Lehký obvodový plášť (LOP) a výplně otvorů
Lehký obvodový plášť (LOP), hodnocený jako smontovaná sestava včetně vlivu nosných rámů, sloupků a příčníků, s poměrnou plochou průsvitné výplně otvoru fw = Aw / A, v m2/m2, kde je A - celková plocha charakteristického výseku LOP, v m2; AW - plocha průsvitné výplně otvoru včetně příslušných částí rámů, sloupků a příčníků v charakteristickém výseku LOP, v m2.
Požadavek platí pro LOP v jakékoli poloze. Uplatní se tedy i pro prosklené střechy a další obdobné konstrukce. V případě, že LOP je odkloněn od svislé polohy více než 30°, stanovuje se fW ze vztahu fW = AW / A + 0,2.
Okna, světlíky, dveře, vrata a střešní poklopy zabudované do budovy a průsvitné části lehkého obvodového pláště (dále jen LOP) se souhrnně označují jako „výplně otvorů“, jejich rámy, zárubně, sloupky a příčle se souhrnně označují jako „rámy“. Změněné požadavky na součinitel prostupu tepla u výplní otvorů a nové požadavky na LOP jsou uvedeny v tabulce. Dále je tabulka požadovaných hodnot rozšířena o požadavky na výplně otvorů mezi vytápěným a částečně vytápěným prostorem nebo mezi částečně vytápěným prostorem a venkovním prostředím.
Hodnota součinitele prostupu tepla střešního světlíku by se měla stanovat pro jeho svislou polohu a měla by být vztažena k ploše jeho průmětu. Pro případy, kdy bude teplosměnná plocha světlíku výrazně větší než plocha jeho průmětu, by se mělo připouštět zmírnění požadavku na součinitel prostupu tepla v poměru teplosměnné plochy a průmětu. Tímto vlastně bude „zlegalizována“ současná praxe, kdy se běžně součinitel prostupu tepla střešního světlíku vztahuje k teplosměnné ploše a nikoli k průmětu.
Zajímavou změnou je také zrušení požadavku na rámy oken. V normě ČSN 73 0540-2 z roku 2007 jsou doposud uvedeny požadavky 2,0 W/(m2K) na kovové rámy a rámy lehkých obvodových plášťů a 1,7 W/(m2K) na rámy ostatní.
Hodnocení zabudování konstrukcí s malou tepelnou setrvačností, jako jsou výplně otvorů a lehké obvodové pláště, se věnuje největší pozornost.
Další aspekty tepelné ochrany
Tepelné mosty
Vliv tepelných mostů ΣΔUtbk,j je důležitým faktorem. Nejběžnější vyjádření celkového prostupu tepla obálkou budovy je pomocí hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy, což je vážený průměr podle plošného zastoupení jednotlivých konstrukcí, včetně vlivu tepelných vazeb mezi nimi.
Nízkoenergetické a pasivní budovy
Zavedení doporučených hodnot pro pasivní budovy není jediným posunem normy v oblasti budov s velmi nízkou energetickou náročností. V příloze A normy bude nově poměrně rozsáhlá kapitola, která se touto oblastí zabývá. Jelikož má být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU postupně dosaženo stavu, kdy budou všechny novostavby realizovány jako budovy s téměř nulovou energetickou náročností, je tato kapitola velkým přínosem. Jsou zde popsány zásady pro nízkoenergetické, pasivní a dokonce formou předběžné informace i nulové budovy.
Celková průvzdušnost obálky budovy
Podstatným způsobem se mění hodnocení celkové průvzdušnosti obálky budovy. Hodnotícím kritériem zůstává i nadále celková intenzita výměny vzduchu při 50 Pa, n50 [h−1] stanovená měřením na dokončené budově - zkouškou vzduchotěsnosti, tzv. blower door testem. Hodnota n50 změřená na dokončené budově má být menší než limitní hodnota předepsaná normou. Požadované hodnoty se mohou stát závaznými, pokud to bude vyžadovat právní předpis. Tím se do budoucna připravuje možnost očekávaného zavedení povinnosti prokazovat splnění požadavků na průvzdušnost obálky budovy, která již nyní platí v řadě evropských zemí.
Nově se musí limitní hodnoty n50 (požadované i doporučené) pro větší budovy stanovit individuálně, v závislosti na převažujícím způsobu větrání, velikosti budovy a její tvarové charakteristice - tzv. poměru obálky k objemu.
Tepelná stabilita v letním období
Splnění požadavků na tepelnou stabilitu místnosti v letním období se nově ověřuje s pomocí vnitřní operativní teploty, která lépe charakterizuje kvalitu vnitřního prostředí než dosud používaná teplota vnitřního vzduchu. Doplněny byly dále podmínky, kdy není třeba splnění požadavků výpočetně prokazovat. Jednoznačně se dále stanovuje, jak postupovat při návrhu potřebných stavebních opatření ve všech místnostech budovy, pokud byla hodnocena jen tzv. referenční místnost.
tags: #pozadavek #na #prostup #tepla #sikme #strechy