Fasády jsou reprezentativní vizitkou každé budovy a permanentně vystavené nepřízni počasí. Musí snášet vysoké horúčavy v létě a odolávat teplotám pod bodem mrazu v zimě, útočí na ně přívalové deště i extrémní sucha. Bohužel atmosférické a biologické nečistoty mohou velmi rychle poškodit nejen estetický vzhled obálky domu, ale také nenávratně poničit materiály fasádních omítek, nebo pohledového zdiva. Významný může být i negativní vliv na zdraví obyvatel domu v případě výskytu plísní. O povrchy budov je třeba preventivně pečovat a předcházet nevratným poškozením, které pak vedou k nutnosti nákladných oprav.
Trendem dnešní doby, a nejen v architektuře, je odlišit se. Není k tomu za každou cenu nutné vždy projektovat speciální fasádní architektonické prvky. Kromě samotné omítky sehrává důležitou ochrannou úlohu i její povrchová úprava. Než se rozhodneme pro konkrétní druh a barevný odstín fasádního nátěru, musíme brát na zřetel vícero faktorů, a to z technického i estetického hlediska.
Typy fasádních povrchových úprav
Na trhu je široký sortiment fasádních omítek a nátěrů určených na povrchovou úpravu fasád. Pojivem této hmoty je akrylátová pryskyřice, která udává vysokou pružnost a houževnatost.
Akrylátové omítky a nátěry
Patří mezi nejrozšířenější a z ekonomického hlediska nejméně náročné. Jsou založeny na vodné bázi (akrylát, styrénakrylát, akrylátový kopolymér), takže práce s nimi je ekologičtější a zdraví méně škodlivá než práce s barvami na bázi rozpouštědel. Tyto barvy dobře odolávají UV záření i vlivům počasí a současně umožňují podkladu dýchat. Můžeme je jednoduše aplikovat válečkem, štětcem nebo stříkáním ve dvou až ve třech vrstvách.
Akrylátová pasta je nejlevnější z past, je dobře zpracovatelná, velmi dobře a rychle vytvrzuje, její pH umožňuje probarvení do všech odstínů, ale bohužel je málo paropropustná a někteří projektanti ji doporučují pouze na zateplovací systémy z polystyrenu. Akrylátové omítky se vyznačují nízkou nasákavostí, odolností proti oděru, trvanlivostí barvy a odolností proti alkáliím.
Čtěte také: Povrchové úpravy betonových konstrukcí
Silikátové omítky a nátěry
Silikát má jako pojivo křemičité vodní sklo. Je to hmota křehká, zato velmi prodyšná. Její použití je především v místech s požadavky na vysokou prodyšnost systému. Vodní sklo vytvrzuje vysycháním, proto se za sychravého počasí může stát, že tato pasta vytvrzuje i několik dní. Vodní sklo je hmota s vysokým pH, a proto zatím není možné připravit tuto pastu (na rozdíl od akrylátu) ve všech odstínech. Červené organické pigmenty totiž nejsou schopny takto zásadité prostředí snést a žloutnou nebo hnědnou.
Silikátové omítky zaručují díky svému složení vysokou paropropustnost a odolnost proti působení biologických vlivů. Fasády ošetřené silikátovými omítkami se mohou čistit vodou, pomocí nízkotlakových zařízení. Silikátový nátěr je doporučován hlavně při aplikaci na nové omítky. Je vysoce odolný proti mikroorganismům a znečištění. Tato vlastnost spolu s matným odstínem a složením na bázi minerálních látek umožňuje jeho aplikaci na historických objektech, stejně jako na tradičních, renovovaných a tenkovrstvých omítkách.
Silikonové omítky a nátěry
Patří k nové generaci fasádních barev. Spomedzi spomenutých druhů barev dosahují nejlepší paropropustnost a odolnost proti vodě, což přispívá k lepší ochraně celé fasády. Použitím silikonových živic a pigmentů mimořádně odolných proti UV záření a vlivům povětrnosti má ochranná funkce nátěru o 20 % delší životnost než běžné fasádní barvy. Přitom nemají negativní vliv na životní prostředí.
Nejkvalitnější omítkové hmoty obsahují jako pojivo silikonovou emulzi, obvykle ve směsi s jinou levnější disperzí. Po zaschnutí vytváří tato směs vysoce hydrofobní, vodoodpudivý film s nízkou špinivostí, vysokou paropropustností a extrémní odolností vůči povětrnosti. Silikonová disperze zaručuje pružnost, houževnatost a relativně dobrou prodyšnost, takže se velmi hodí především na podklady z minerální izolace. Hmota se dobře nanáší, dobře vyzrává a její uzavřená mikrostruktura zajišťuje nižší špinění povrchu a snazší omyvatelnost. Vysoké pH opět znemožňuje dodání v odstínech obsahujících červené pigmenty (rudá, fialová, oranžová, některé hnědé), ale zaručuje odolnost proti řasám. Jakmile do silikátu přidáte vhodné množství silikonu, získáte materiál nejvyšších užitných vlastností. Získáte dobře zpracovatelnou vysoce prodyšnou pastu s uzavřenou mikrostrukturou, která se nešpiní, dobře se čistí a nerostou na ní řasy.
Silikonové nátěry mají velmi dobrou paropropustnost a nízkou schopnost absorbovat vlhkost. Struktura nátěru umožňuje rychlé odpaření vlhkosti z povrchu a zároveň představuje efektivní ochranu před vnější vlhkostí. Díky speciálnímu složení nátěru voda nenasakuje do podkladu, ale zůstává na povrchu ve formě perliček.
Čtěte také: Laminace MDF desek
Další typy omítek a systémů
- Silikátovo-silikonové omítky: Tento typ omítek v sobě zahrnuje výhody silikonových a silikátových omítek. Vyznačuje se dlouhodobou životností a stálobarevností, vynikající paropropustností a vysokou odolností proti znečištění.
- Mozaikové omítky: Jsou určeny k zhotovování ozdobných barevných omítek. Odolné proti povětrnostním vlivům, znečištění, UV záření a mechanickému poškození. Lehce se udržují čisté a jsou ihned připraveny k použití. Vhodné k použití v interiéru, v místech kde hrozí velké opotřebení.
- Samočisticí omítky: Na silikátové bázi, vysoce paropropustná fasádní omítka na minerální bázi. Charakteristickým znakem takové fasády je konstrukce bez jakékoli vzduchové mezery, kde je izolace nalepena a ukotvena přímo na stěně, přes ni jsou naneseny další ochranné vrstvy ukončené vnější povrchovou úpravou - omítkou.
Tabulka: Porovnání typů omítek a nátěrů
Vlastnosti jednotlivých druhů fasádních povrchových úprav jsou determinovány v prvé řadě jejich složením.
| Typ omítky/nátěru | Pojivo | Paropropustnost | Odolnost proti vodě/špinění | Odolnost proti UV/biologickým vlivům | Vhodnost pro odstíny | Cena |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Minerální omítky | Minerální pojiva (cementové) | Vysoká | Střední (několik barev) | Dobrá | Omezená | Nejnižší |
| Akrylátové omítky | Polymerní disperze (akrylát, styrénakrylát) | Střední (nízká) | Vysoká (uzavřená kapilarita) | Dobrá (obsahují složky proti biologickým vlivům) | Široké spektrum | Nízká |
| Silikátové omítky | Vodné roztoky křemičitanu draselného a disperze polymerů | Velmi vysoká | Dobrá (možnost čištění vodou) | Vysoká (odolnost proti biologickým vlivům) | Omezená (nelze červené pigmenty) | Střední |
| Silikonové omítky | Kombinace silikonových a akrylátových živic | Vysoká (velmi dobrá) | Vysoká (nízká špinivost, vodoodpudivost) | Vysoká (UV, biologické vlivy, delší životnost) | Omezená (nelze červené pigmenty) | Vyšší |
| Silikátovo-silikonové omítky | Vodné roztoky křemičitanu draselného a silikonových živic | Vynikající | Vysoká | Vysoká (dlouhodobá životnost a stálobarevnost) | Omezená (pravděpodobně) | Vyšší |
| Mozaikové omítky | - | - | Vysoká | Vysoká | Široké spektrum | - |
Speciální fasádní řešení od Sto
Společnost Sto, světový lídr v oblasti kontaktních zateplovacích systémů, se tomuto trendu odlišit se věnuje již více než 20 let, přičemž inspirací jsou především architekti.
Kontaktní a provětrávané zateplovací systémy
Moderní StoDeco profily jsou určené především na zateplovací systémy a vyznačují se nízkou tepelnou vodivostí a minimální tepelnou roztažností. Předsazený provětrávaný zateplovací systém StoVentec nabízí, vedle svých nesporných tepelně-technických předností, především bezespárou povrchovou úpravu, kterou lze kombinovat s různými povrchovými úpravami. V sortimentu Sto mezi ně patří omítky, přírodní kámen, keramický obklad, skleněná mozaika a sklo.
Jedním z možných řešení fasády pasivního domu je odvětraná fasáda. Originální a nepřehlédnutelnou fasádu zdobí kontaktní zateplovací systém StoTherm Classic a předsazený bezespárový zateplovací systém s nízkou hmotností a povrchovou omítkovou úpravou StoVentec R se silikonovou vrchní omítkou StoSilco K 1,5 a K 3, jak je patrné například na Soukromé univerzitě v Linzi.
Estetické povrchové úpravy
- Vzhled pohledového betonu (Sto Beton): Systém Sto Beton umožňuje získat vzhled pohledového betonu, a to jak na standardní stavební povrchy v interiéru i exteriéru, tak i na kontaktní zateplovací systémy StoTherm.
- Povrchy se strukturou dřeva (StoWood): Povrchy se strukturou dřeva StoWood, ve variantách struktura prken (popř. překližky) nebo struktura kůry stromu lze realizovat celoplošně nebo vhodně kombinovat s ostatními typy povrchových úprav.
- Metalické povrchy (StoColor Metallic): V případě požadavku na metalický povrch lze povrch opatřit metalickým nátěrem StoColor Metallic, který se vyrábí v různých odstínech.
- Cihly a cihelné pásky (Stobrick): Vyspělý sortiment cihel a cihelných pásků Stobrick nabízí na fasádních zateplovacích systémech obrovskou tvůrčí svobodu a tvůrce si získá i svými nekonvenčními a zároveň kombinovatelnými formáty.
- Fasádní prvky (StoDeco): Při ztvárnění fasád se těší velké oblibě fasádní prvky StoDeco. Ověřené profily vypadají jako pravý, tažený štuk a používají se dokonce i na památkově chráněných objektech. Sto má v nabídce více než 250 profilů a prvků StoDeco profilů, vhodných pro historické fasády.
Příčiny poruch fasád a jejich sanace
Hlavními příčinami většiny poškození jsou vlhkost, slunečné světlo a smog, z nichž se každé svým způsobem podílí na destrukci fasády. Nátěr i jeho barevný odstín musíme volit tak, aby co nejvíce zabraňoval pronikání vlhkosti do podkladu a zároveň přílišnému ukládání tepelné energie na povrchu fasády (k tomu dochází tehdy, pokud zvolíme příliš tmavé barevné tóny). Základním článkem fasády bývá zpravidla obvodové zdivo stavby, včetně jeho barevností. Důležitým faktorem je i otázka nasákavosti povrchu fasády.
Čtěte také: jak upravit beton
Vlhkost a soli
K základním příčinám poruch fasád patří vlhkost a vodou rozpustné soli ve zdivu a omítkách. K tomuto stavu dochází zejména nadměrným zvlhčením zdiva či dalšími faktory. Pokud je poškozena vodorovná izolace budovy, voda s obsahem solí vzlíná zdivem a způsobuje ztrátu přilnavosti a opadávání fasádní hmoty. K nejčastějším solím, které přispívají k poškozování zdiva a omítek, jsou sírany, chloridy a dusičnany.
Z narušené nátěrové hmoty se pak deštěm snadno vymývají pigmenty a povrch se stává pórovitým. Uvolňování pigmentu je dobře patrné při setření fasády bílým hadříkem namočeným do vody, který se u poškozené fasádní hmoty barví. Pokud není vápenná jádrová omítka dostatečně karbonatovaná nebo stěrka s cementem na zateplovacím systému není náležitě vyzrála a hydratovaná, uvolňují se z nich alkalické výluhy a rozpustné vápenaté ionty, které narušují tvorbu filmu vodou ředitelných pojiv a způsobují ztrátu jejich užitných vlastností, jako je odolnost vůči vodě, schopnost vázat pigmenty i celková odolnost vůči povětrnosti. Méně odolné pigmenty mění vlivem vyluhovaných alkálií odstín a na fasádě se objevují světlejší skvrny nebo mapy. V tomto případě hraje důležitou roli voda, která transportuje alkalické prostředí na povrch a účastní se hydrolýzy, a proto jsou místa pod okenními parapety chráněná před deštěm postižena méně.
K řešení problémů se solí se používají sanační omítky, které jsou schopny pohlcovat krystalizující soli, aniž by docházelo k poškození omítky samotné. Sanační omítky jsou objemné, porézní, vysoce prodyšné a schopné pojmout velké množství solí do svých pórů.
Biologické znečištění
Častou problematikou zateplovacích systémů je výskyt řas a jiných mikroorganismů na povrchu, známou pod zažitým názvem „zelená fasáda“. Tato záležitost je nejvíce patrná především na severních stranách staveb, které nemají přístup ke slunečním paprskům. Původní omítky staveb poskytovaly dlouhodobou ochranu vlivem své chemie. Dalším důvodem tohoto jevu je paradoxně kvalita zateplení. Dříve unikající teplo skrz fasádu prohřívalo povrch stavby, docházelo k rychlejšímu odpařování rosy a vody z deště. Dnes je toto teplo izolováno a povrch fasády je studený, voda se špatně odpařuje a vznikají dlouhodobě vlhčí místa, která navíc v kombinaci se zašpiněním vytváří živnou půdu pro řasy.
Fasády se ošetřují látkami proti plísním (fungicidy) a proti řasám a lišejníkům (algicidy). Tato ošetření mohou být buď jednorázová a stabilizovaná nebo se změny opakují a jsou aktivní. Pokud se na fasádě objeví zelená místa, nezbývá nic jiného, než pořídit přímo určený roztok a natřít celou plochu zasažené fasády. Látky obsažené v roztoku vyhubí mikroorganismy, ale jejich tělesné schránky na fasádě zůstanou.
Trhliny ve fasádě
Mezi další typy poškození fasád patří trhliny. Tyto trhliny mohou vzniknout změnou polohy, tvaru či objemu konstrukce po jejím omítnutí, nebo při provádění omítky či v jejím materiálu. Problémem může být také jeho zpracování. Na renovaci drsných fasád, kterých vazivo je už velmi ochuzené, a tedy není vyloučené, že se v omítce tvoří praskliny, je nejvhodnější zvolit barvu, která tyto praskliny nejen zakryje, ale zabrání praskání celého barevného filmu. Takovou vlastnost mají například akrylové fasádní barvy s vlákny.
Aplikační postupy a doporučení
Nátěr i jeho barevný odstín musíme volit tak, aby co nejvíce zabraňoval pronikání vlhkosti do podkladu a zároveň přílišnému ukládání tepelné energie na povrchu fasády (k tomu dochází tehdy, pokud zvolíme příliš tmavé barevné tóny). Pro běžné použití na zateplovací systémy je možné používat odstíny do I. O. 30. Na zateplováky z polystyrenu je dovoleno při použití pružnějších stěrek I. O. Přílišné teplo vatě, která se vyrábí tavením horniny nevadí, proto je povoleno I. O. do 20, pak už ale hrozí velké napětí ve výztužné stěrce a její potrhání.
Příprava podkladu
Před aplikací barvy odstraníme z povrchu fasády všechny volné částice, staré nátěry se slabou přilnavostí, zbytky mastnoty a prachu. Opravíme případné poškození způsobem vhodným pro konkrétní fasádní systém. Podklad musí být suchý (přibližně 6 %) a pevný. Starou fasádu je třeba nejprve očistit, nejlépe tlakovou vodou, a odstranit nepřilnavé části omítky. Dokonalá penetrace, která zajistí přilnavost následné fasádní barvy a prodlouží její životnost, je důležitým krokem, aby fasádní nátěr správně plnil svou funkci.
K penetraci se používají pojiva jak vodou ředitelná, tak rozpouštědlová. U nových soudržných omítek je jednodušší použít vodou ředitelnou hmotu, protože se ředí vodou a veškeré nářadí se snadno očistí. Podle potřeby naneseme přiměřenou impregnaci, která sjednotí a zpevní fasádní povrch. Penetračný nátěr je pro podklad na fasáde velmi důležitý. Fasádní nátěry se nanášejí štětkou, válečkem nebo stříkáním v celkové tloušťce 100 až 200 μm, tedy ve vrstvě asi desetkrát menší než u omítkovin. Chyby v kvalitě podkladu se proto projeví mnohem dříve.
Aplikace fasádních hmot
Posledním krokem je aplikace fasádní hmoty. Při nanášení barvy je třeba dodržovat konzistenci, počet vrstev a jejich odstup podle pokynů výrobce, aby bylo dosaženo nanesené vrstvy s požadovanou kryvostí, difuzním odporem, nasákavostí a odolností vůči povětrnosti. Pracovat můžeme jen za vhodných povětrnostních podmínek.
Po dostatečném vyzrání výztužné vrstvy, což je dle počasí a vlhkosti asi za čtyři dny až týden, můžete nanést finální povrchovou úpravu, jejíž každý typ má jinou požadovanou penetraci podkladu. Nejkvalitnější omítkové hmoty obsahují jako pojivo silikonovou emulzi, obvykle ve směsi s jinou levnější disperzí. Směsi akrylátu se silikonovým pojivem se označují jako silikonové omítkoviny, ostatní se často nazývají akrylátové nebo disperzní. Zvláštní skupinu tvoří silikátové hmoty na bázi vodního skla obvykle s přídavkem akrylátové nebo styren-akrylátové disperze.
Důležitost vyzrálosti podkladu
Z praxe je známo, že více než 90 % vad fasádních nátěrů je způsobeno špatně připraveným nebo nedostatečně vyzrálým podkladem. Proto při nátěru fasády věnujte zvýšenou pozornost dostatečné hydrataci i karbonataci podkladu a mírněte spěch nezodpovědných natěračských firem. Pokud není vápenná jádrová omítka dostatečně karbonatovaná nebo stěrka s cementem na zateplovacím systému není náležitě vyzrála a hydratovaná, uvolňují se z nich alkalické výluhy a rozpustné vápenaté ionty, které narušují tvorbu filmu vodou ředitelných pojiv a způsobují ztrátu jejich užitných vlastností, jako je odolnost vůči vodě, schopnost vázat pigmenty i celková odolnost vůči povětrnosti.
Pro vyjádření paropropustnosti se často používá hodnota Sd, tedy ekvivalentní difuzní tloušťka, která vyjadřuje, kolik metrů vzduchové vrstvy by svými difuzními vlastnostmi nahradilo danou vrstvu. Je součinem tloušťky materiálu a jeho difuzního odporu. Čím je tato hodnota vyšší, tím je složitější, aby vodní pára tímto materiálem procházela. Pokud fasádní omítka tyto parametry nesplňuje, může se stát, že do ní projde větší množství vody, než se stačí ve formě par přes omítku odvětrat. Podklad, ať již zdivo nebo minerální vata, se nasaje vodou, která v zimních měsících zmrzne, v omítkovině se objeví praskliny a celá vrstva omítkoviny se začne oddělovat od podkladní armovací vrstvy.
Pokud není omítka dostatečně vyzrálá, je možné použít různé stabilizační nebo izolační nátěry. Pokud si tedy nejste jisti dostatečnou vyzrálostí podkladu pod fasádní barvou, zvolte raději barvu obsahující anorganické pigmenty (od okrových po hnědé, plné i pastelové odstíny).
Estetika a design fasád
Široká nabídka nabízí klasické škrábané a rýhované omítky, univerzální modelační omítky i mimořádně odolné omítky z přírodních kamínků. Barevný program Sto splňuje vysoce estetické nároky a je založen na lidském vnímání barev. Nejčastější povrchovou úpravou zateplovacích systémů jsou šlechtěné omítkoviny. Vyrábí se v různých hrubostech (1, 1,5, 2, 3mm), čímž je také dána tloušťka nanášené vrstvy a mají dvě základní struktury - rýhovanou a zatíranou. Mírnou modifikací je použití omítky pro rýhovanou strukturu, ale zatočit ji jako zatíranou, čímž se dosáhne zvláštní struktury připomínající malé červíky nebo klubíčka. Typ struktury a hrubost je vhodné volit s ohledem na místo, ve kterém se dům nachází.
Pokud jste někde u lesa, polní cesty nebo u pole, určitě bych volil jemnější zatíranou strukturu. Hrubý povrch se rychle zanáší prachem a pylem, šedne a hrozí vznik tzv. zelené fasády. Rýhovanou strukturu dosáhneme natažením materiálu a vyhlazováním v jednom směru, ať svislém nebo vodorovném. Zde nutno dodat, že ve vodorovných rýhách se více drží voda a nečistoty. Krouživými pohyby hladítka vyšlechtíme povrch zatíraných omítek do jednotné struktury podobně jako štuk.
Protože každý z nás má jiný vkus, můžeme si u prodejce vybrat konkrétní druh fasádního nátěru téměř v libovolné barevné variaci - v nabídce je více než 10 000 odstínů. Výběr nám usnadní různé vzorkovnice, případně vizualizační software, pomocí kterého získáme představu, jak bude ta-která barva působit na fasádě našeho domu. Následně nám prodejce pomocí zařízení na míchání barev připraví potřebné množství fasádní barvy v požadovaném odstínu prakticky na počkání.
Potřebné množství barvy závisí na nasákavosti a drsnosti povrchu fasády i na způsobu její aplikace. Jeden litr barvy nám tak vystačí na plochu od 1,5 do 5 čtverečních metrů.
tags: #povrchove #upravy #vnejsich #fasad