Dobrá stavební legislativa ovlivňuje nejen kvalitu a bezpečnost staveb, ale má zásadní vliv na zdraví stavebního sektoru a hospodářství jako celku. Na komplikovanost povolovacího procesu přitom nedoplácí pouze investoři, ale úplně všichni. Důsledky jsou viditelné - vázne budování potřebné infrastruktury, chybí nové prostory a byty, roste jejich cena a úměrně tomu i nájemné. Nezanedbatelný je také vliv stavebnictví na hospodaření státu a zaměstnanost. Podle nedávné studie představuje stavebnictví v ekonomikách OECD v průměru 6,5 % HDP.
Mezinárodní srovnání délky povolování staveb
Světová banka pravidelně vytváří žebříček Doing Business, který země hodnotí podle různých podmínek pro místní podnikatele. Patří sem nejen povolování staveb, ale také založení firmy, přístup k elektřině, zápis majetku, obtížnost získání úvěru, ochrana menšinových akcionářů, daňová zátěž, přeshraniční obchodování, právní vymahatelnost a řešení úpadků.
Postavení České republiky v žebříčku Doing Business
Světová banka ve svém žebříčku uvádí, že na Ukrajině se podíl nákladů na stavební povolení pohybuje kolem 6 %, ale podle Konstantina Ivanova je to výrazně více. Odvolávání na zprávu Světové banky je však problematické. Čísla v ní jsou čtyři roky stará, jelikož Světová banka už od roku 2020 žádnou další zprávu nevydala. Světová banka srovnání publikovala ve zprávě Doing Business 2020, která vycházela z dat z předchozího roku. Žebříček srovnával délku získání stavebního povolení pro typickou skladovou halu na okraji velkého města v různých zemích. Délka tohoto procesu například u rodinného, bytového domu nebo třeba továrny je ale zásadně odlišná. Hodnotitelé také nezkoumali pouze to, jak dlouho trvá samotné vydání povolení ze strany stavebního úřadu. Do časové náročnosti zahrnuli například i vstupy dotčených orgánů, síťařů, nebo zápis do katastru nemovitostí. Zcela neadekvátně byly hodnoceny i jiné vstupy. Zprávu Doing Business Světová banka vydávala každoročně v letech 2003-2019. Její součástí byly také žebříčky států podle atraktivity podnikatelského prostředí. Ty pak následně mohly ovlivnit preference investorů. Země se proto snažily posunout se v žebříčku na vyšší pozice prostřednictvím různých opatření, která usnadňovala podnikání. Některé státy podle právnické firmy WilmerHale také vyvíjely neoprávněný tlak na Světovou banku, aby uměle vylepšila jejich postavení. Šetření společnost zveřejnila 15. Podle některých médií zaměstnanci Světové banky vědomě manipulovali s výpočtem skóre a pořadím zemí v žebříčcích Doing Business 2018 a 2020. Postavení Česka v délce stavebního řízení podle Světové banky z roku 2020 není podle Ministerstva pro místní rozvoj relevantní. Navzdory problematické hodnověrnosti žebříčku si MMR uvědomuje, že stavební řízení v České republice trvá neúměrně dlouho.
A to potvrdil i poslední žebříček Doing Business 2019. Nejsnáze si lze podle tohoto mezinárodního srovnání opatřit stavební povolení v Hongkongu, ale jednoduché je to i v Litvě, Estonsku či Německu a Polsku. Česko je daleko za těmito zeměmi i za řadou afrických států a svým 156. místem (ze 190 ekonomik) patří mezi 40 nejhorších zemí na světě. Světová banka nám nyní potvrdila, co už jsme dávno tušili: v České republice je proces povolování staveb jeden z nejpomalejších na světě. Pomalejší je už jen v 18 zemích především Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Pokud se podíváme jen na Evropu, horší než v České republice je to už jen na Kypru, v Moldávii a na Slovensku. V celkovém hodnocení rychlosti a transparentnosti povolovacího procesu ve stavebnictví jsme si oproti minule dokonce ještě pohoršili a propadli se ze 127. na 130. místo na světě. Podle studie získání všech povolení ke stavbě staviteli v Česku zabere 247 dní. Větší trpělivostí při obíhání úřadů se tak musí obrnit už jen například ve válkou zmítaném Afganistánu (356 dní), Bangladéši (269 dní) či v Súdánu (270 dní). Suverénním rekordmanem je přitom Kambodža, kde stavební povolení nezískáte za méně než 652 dní. „Alarmující srovnání se však přitom týká jen menších staveb, například rodinných domů. Ještě horší situace panuje u velkých staveb, u nichž se se lhůta pro zisk všech povolení v České republice šplhá až na 1825 dnů. Například povolování velkých bytových projektů zabere tři až pět let. V EKOSPOLU jsme vypočítali, že se těmito neúměrnými průtahy zvedne cena bytu až o pět procent. Pomalejší než Ukrajinci či například Indové. Doba stavebního řízení Česku podle aktuálních statistik Světové banky dosahuje v průměru 246 dní - v Dánsku přitom na vyřízení všech povolení stačí něco přes dva měsíce. Vloni Češi ve světovém srovnání obsadili 127. příčku, letos si dokonce ještě o téměř třicet míst pohoršili - na 156. Češi se tak ocitli mezi čtyřicítkou zemí, v nichž je řízení nejsložitější. Na druhém konci statistik se kromě Dánů umístili i obyvatelé Hongkongu nebo Taiwanu. Na opačném konci žebříčku a tedy i za Českou republikou skončily Eritrea, Libye či Somálsko. V průměru rychlejší stavební řízení než Češi mají i Polácí (153 dní) či Maďaři (192 dní). Žebříček světové banky Doing Business 2019, jehož aktualizace vyšla v tomto týdnu, porovnával země i v tom, jak dlouhý čas je nezbytný pro zahájení podnikání, daňové zatížení nebo otevřenost země mezinárodnímu obchodu. V celkovém srovnání tak Češi zaujímají 35. V případě rychlosti stavebního řízení v Česku však není časový údaj ze žebříčku konečný. Světová banka hodnotila pouze množství času, nezbytné pro získání všech potřebných razítek. Skutečná doba řízení se podle odborníků často vyšplhá i na několik let. „Ta doba je ve skutečnosti ještě delší,“ říká pro Echo24 k aktuálním číslům architekt Ivan Kunovský. Konkrétní skutečný čas potřebný k zisku povolení však podle něj specifikovat nelze. „To se nedá říct, protože na každé stavbě se zasekne jiné razítko.
Srovnání s vybranými zeměmi
Slovensko
Oba sousedé mají v oblasti stavebního řízení mnoho společného. Slovensko sice potřebuje méně stavebních úkonů, ale na stavební povolení se tady podle Světové banky čeká kolem 10 měsíců, což je ze všech sedmi zemí LLENTAB Group suverénně nejvíc. Podobný je i negativní trend v obou zemích - zatímco ještě v roce 2016 bylo Slovensko v žebříčku na 103.
Čtěte také: Povolování staveb v souladu s novým stavebním zákonem
Norsko
Podle zkušeností z pobočky LLENTAB Norsko trvá vyřízení stavebního povolení pro menší halu přibližně 5-6 týdnů, pro střední a větší pak 12-15 týdnů. Celý proces probíhá podobně jako u nás. Povolení stavby řeší místně příslušný úřad, přičemž většinu práce realizuje pro investora externí společnost / soukromá osoba, která odpovídá za stavební povolení. Projektanti firmy LLENTAB pro ně připravují potřebné podklady a průměrně na tom stráví 30-40 hodin. Absolutní rozdíly mezi Norskem, Německem a Švédskem nejsou tak veliké, ale detailní pohled přináší zajímavá zjištění. “Pokud uděláme vše správně a dodržujeme pokyny, místní orgány nám velmi pomáhají a celý proces je poměrně hladký. Nelze přitom říct, že by úřady vyžadovaly zásadně jiné dokumenty než v jiných zemích - i v Norsku je potřeba dodat mnoho standardních dokumentů. Z těch hlavních lze zmínit mapové podklady, umístění objektu, výkresy, popis objektu, jeho využití, zajištění parkování atd. Vyžadován je i souhlas od majitelů sousedních pozemků, návrhy řešení vstupů, vody, odpadu, požární regulace, bezpečnosti a další oblasti. „Podle zákona o vydávání stavebních povolení máte právo na vydání povolení do 10 týdnů po odeslání úplné žádosti. Ve většině případů dostanete odpověď mnohem rychleji. I v poměru nákladů a počtu procedur je ze sedmi zemí, kde působí LLENTAB, premiantem Norsko.
Švédsko
Ve Švédsku je například potřeba nejmenší počet procedur (oficiálních komunikací se třetí stranou, například státním úřadem, které musí investor podstoupit), ale na druhou stranu náklady na vyřízení stavebního povolení jsou až 2 % z rozpočtu stavby. Ve Švédsku si na složitost stavebního řízení nestěžují. Je relativně snadné získat všechna nezbytná povolení a splnit vše, co je spojené s výstavbou. Pokud je budova v souladu s územním plánem, neměly by být žádné velké překážky. Stavební povolení vydává místní stavební úřad a pro některé typy budov je vyžadováno vyjádření k ochraně životního prostředí a požární bezpečnosti.
Ukrajina
Přestože je Ukrajina v žebříčku Světové banky daleko před Českou republikou, je tady proces vydání stavebního povolení silně závislý na vztahu místních úřadů k investorovi. Neliší se ani samotný proces - je potřeba předložit stavební projekt, statické výpočty, zajištění požární bezpečnosti atd. Výkresy musí být podepsány autorizovanými projektanty. Délka přípravy projektové dokumentace je závislá na typu haly a složitosti projektu a může trvat jeden a více měsíců. V průběhu výstavby je povinný technický dozor ze strany investora. Místní orgány a úřady nejsou na Ukrajině, na rozdíl od Norska, Německa či Švédska, pomocníkem investora, ale spíš překážkou. S tímto názorem bude určitě souhlasit i řada tuzemských projektantů.
Polsko
Délku stavebního řízení ovlivňuje umístění haly a soulad s územním plánem obce. Zásadní rozdíly nejsou ani ve struktuře dotčených orgánů - i v Polsku musí investor získat stanoviska, rozhodnutí a vyjádření stavebního úřadu, hasičů, oddělení ochrany přírody, dopravy, veřejného zdraví či dodavatelů elektrické energie, vody a plynu. Počet úkonů je sice o něco nižší, než je tomu v Česku nebo na Slovensku, ale celý proces trvá v průměru až 6-12 měsíců. Dotčené orgány jsou vůči investorovi neutrální, ale i tady se občas vyskytnou složité situace, které celý proces komplikují.
Přehled délky a nákladů na stavební povolení v různých zemích
| Země | Délka povolení (měsíce/týdny) | Počet procedur | Náklady na povolení (% rozpočtu) | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Česká republika | 8-12 měsíců (malé stavby), 3-5 let (velké projekty) | 21 úkonů | Nad 10% | 156. místo v Doing Business 2019 |
| Slovensko | 10 měsíců | Nižší než ČR | N/A | Negativní trend |
| Norsko | 5-6 týdnů (malé), 12-15 týdnů (střední/větší) | N/A | N/A | Premiant v poměru nákladů a procedur |
| Švédsko | N/A | Nejmenší počet | 2% | Snadné získání povolení |
| Ukrajina | 1+ měsíc (projektová dokumentace) | N/A | 6% (dle SB), výrazně více (dle expertů) | Závislé na vztahu úřadů k investorovi |
| Polsko | 6-12 měsíců | O něco nižší než ČR/SK | N/A | Dotčené orgány neutrální |
| Hongkong | N/A | N/A | N/A | Nejsnáze lze opatřit stavební povolení |
| Litva | N/A | N/A | N/A | Jednoduché získání povolení |
| Estonsko | N/A | N/A | N/A | Jednoduché získání povolení |
| Německo | N/A | N/A | N/A | Jednoduché získání povolení |
| Dánsko | Cca 2 měsíce | N/A | N/A | Rychlé vyřízení povolení |
Délka povolovacích řízení v ČR dle průzkumu ČKAIT
Průzkum mezi autorizovanými osobami (inženýr, technik, stavitel) činnými ve výstavbě, tedy těmi, kteří stavební povolení nejčastěji vyřizují, byl realizován na konci ledna 2024. Jedná se o jedinečné údaje, žádný jiný průzkum či statistika ohledně délky povolovacích řízení v ČR totiž podle našich údajů neexistuje. Anketa potvrdila dlouhodobě opakovaný názor ČKAIT, že je škoda, že se před zahájením velké rekodifikace stavebního práva nejprve neprovedla podrobná analýza a nezhodnotil dopad předchozí poslední velké novelizace stavebního zákona, která začala platit od roku 2018 (větší uplatnění jednoho povolovacího řízení tzv. společného územního a stavebního řízení) a od roku 2020. Průzkum délky povolovacích řízení podle „starého“ stavebního zákona č. 183/2006 Sb. přinesl řadu velmi zajímavých dat, která dokládají, že existuje přímá úměra mezi kvalitně zpracovaným stavebním záměrem a délkou povolení - ať jde o rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení nebo tzv. Otázky v průzkumu se týkaly průměrných i nejkratších termínů povolovacích řízení. Braly v potaz různé typy staveb nejen co do funkce, ale rovněž co do výše objemu stavebních nákladů. Získat v Česku razítko se stavebním povolením trvá v průměru 246 dnů. Ze srovnání 190 zemí tak patří tuzemsku v tomto ohledu nelichotivá 157. pozice. Stavební povolení lze vyřídit rychleji třeba i v rozvojových státech, jako je Honduras, Kamerun nebo Burundi. Stojí to ve zprávě Světové banky nazvané Doing Business, na niž s oblibou odkazují čeští politici a experti.
Čtěte také: Dopady nového stavebního zákona
Klíčová zjištění průzkumu
„Téměř polovina zapojených autorizovaných osob odpověděla, že délka trvání většiny povolovacích řízení staveb v ČR, a to včetně související inženýrské činnosti, je obvykle šest měsíců až jeden rok. Například ve sledované kategorii bytových domů činí průměrná délka územního řízení zhruba 5 měsíců, totéž platí pro stavební povolení. Zásadním zjištěním průzkumu je vyjádřená obava téměř 60 % respondentů, podle nichž nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. sám o sobě nepovede ke zlepšení a urychlení povolování staveb. V komentářích se nejčastěji argumentovalo tím, že tato zásadní rekodifikace přináší rozsáhlé a početné změny navazujících zákonů a prováděcích vyhlášek, které navíc nejsou dosud dokončené. Navíc neustálá novelizace zákonů přináší pocit právní nejistoty. Všechny tyto náročné úpravy dopadají jak na projektanty, tak na pracovníky stavebních úřadů. „Obáváme se, že stavební úřady jsou a budou zahlcené novými požadavky a z alibismu nebo prostě z nedostatku kapacit budou rozhodování odsouvat. Nepomůže ani zákonná 30denní lhůta, protože stále lze i pro nepatrné administrativní pochybení v podání zahajovat řízení opět od počátku,“ doplňuje Ing. Michal Drahorád, Ph.D., místopředseda ČKAIT. Podle něj bylo chybou, že takto zásadní rekodifikace stavebního práva proběhla bez potřebné analýzy skutečné délky povolovacího řízení a identifikace hlavních procesních problémů. Komora opakovaně, ale bohužel marně doporučovala vyhodnotit dopad předchozí velké novelizace starého stavebního zákona (č. 225/2017 Sb.), která vstoupila v účinnost 1. ledna 2018 a změnila 44 navazujících zákonů. Na ni pak navázala novela starého stavebního zákona a správního řádu provedená zákonem č. 403/2020 Sb., která se týkala problematiky a závazných stanovisek dotčených orgánů včetně toho, jak lze závazná stanoviska napadnout. „Takže už nyní podle starého stavebního zákona, když je dotčený orgán nečinný, je to, jako kdyby souhlasil bez podmínek. Problémem zůstalo jen to, že akty dotčených orgánů mohou být podmiňovány dalšími. NSZ fikci závazných stanovisek jen rozšířil i na vyjádření dotčených orgánů,“ vysvětluje JUDr. Tyto novely starého stavebního zákona přinesly podle profesních zkušeností představitelů Komory řadu pozitivních změn, mezi nimi zásadní zjednodušení povolování rodinných domů a větší uplatnění tzv. Přínos společného územního a stavebního řízení ostatně potvrdila svými výsledky i anketa mezi autorizovanými osobami: například u staveb (bez rozlišení typu) se stavebními náklady nad 100 milionů korun trvá toto společné povolovací řízení v průměru 231 dní (medián 124 dní). Společné řízení podle odpovědí zainteresovaných projektantů u staveb nad 100 mil. Kč tedy jasně ukazuje na průměrnou úsporu více než 5 měsíců v povolovací fázi stavebního záměru! Potvrzují se tak i doporučení ČKAIT, aby se zkušenosti s tímto typem povolovacího řízení výrazně propsaly do nyní připravované vyhlášky o projektové dokumentaci. Ještě markantnější jsou výsledky průzkumu v případě nejčastěji povolovaných staveb - rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci. Pokud není třeba územní rozhodnutí, je stavební povolení na stavbu vyhovující všem předpisům otázkou v průměru 4 měsíců (medián 70 dní), při společném řízení pak stavebník obdrží povolení za 5 měsíců od podání žádosti. Samozřejmě se objevují případy, kdy územní rozhodnutí nebo stavební povolení nebyla vydána ani po několika letech. Podle doprovodných komentářů respondentů jsou v takových případech nejčastěji na vině nejasné majetkoprávní vztahy, řešené nezřídka soudně, anebo spory s majiteli inženýrských sítí.
Problémy a navrhovaná řešení
Neschopnost schvalovat stavby v přiměřené době může představovat podle řady politiků i odborníků závažný problém pro Česko do budoucna. Dlouhá doba a průběh řízení je u nás terčem kritiky dlouhodobě. Neúměrně dlouhé čekání měla napravit novela stavebního zákona, která začala platit počátkem letošního roku. Zavádí řadu nových nástrojů, umožňuje například sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí. Podle kritiků však některé její součásti řízení naopak dále prodlužují. Návrhů na změny bylo v posledních měsících několik, zrušení sporného bodu projednávala vláda naposledy v polovině října z popudu opoziční ODS. „Řízení by se výrazně zrychlilo, pokud by se podařilo zrušit to závazné stanovisko, orgánu územního plánování, tak to teď v některých místech znamená zdržení těch staveb až o měsíce. Někde se dokonce čeká na to závazné stanovisko pět, šest měsíců,“ řekl deníku Echo24 poslanec ODS Martin Kupka. Návrh však vláda zamítla. Její zástupci tehdy argumentovali tím, že není vhodný čas pro změnu novely, která prošla dalšími úpravami účinnými až od letošního září. S prodloužením řízení se potýkají mimo jiné i architekti. Problémů je podle nich ve stavebním řízení mnohem více. Odmítnutí předchozích snah obhajovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), argumentovala potřebou změny, nikoliv zrušení celého povinnosti. „Starostové navrhují úplně zrušit závazné stanovisko. Návrh ministerstva nyní počítá se zjednodušením řízení formou zavedení tzv. fikci souhlasu závazného stanoviska. „Úředníci by měli mít při stavebním řízení na vyjádření lhůtu 60 dní. Ministerstvo v otázce stavebních řízení slibuje i komplexní změnu zákona - na tu však bude nutné si počkat. V první polovině října byl ministryní představen plán na nový stavební zákon. Ten má podle ministerstva řízení podstatně zkrátit, vše by mělo být možné vyřídit na jednom místě. Zda bude termín v roce 2023 dodržen zatím není zcela jasné, podle ministerstva však jde o významný posun - původně měl být totiž zákon připravený o několik let později. „Harmonogram, který zhruba na začátku roku koloval po státní správě, hovořil o tom, že by mohl ten zákon měl být hotov do roku 2026 s účinností 2027. Pak jsme do toho spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj vstoupili a shodli jsme se, že je to potřeba výrazně zkrátit. Ten termín má především mobilizační účinek. Další změny jsou nezbytné i podle zástupců opozice v Poslanecké sněmovně. Za klíčovou zákonodárci považují zejména elektronizaci celého systému. „Tak, aby se do toho systému podařilo vstoupit tím, že pro lidi bude k dispozici portál stavebníka, a bude k dispozici datové úložiště projektové dokumentace.
Hlavní příčiny zdlouhavých procesů
Autorizované osoby za hlavní příčiny zbytečně zdlouhavých povolovacích procesů, které podle všeho nevyřeší ani nový stavební zákon a jeho nové prováděcí předpisy, označují složitost, nejednoznačnost, nekompatibilitu a absenci koordinace mezi dotčenými orgány a stavebními úřady. Dále zmiňují chybějící jednotnou metodiku přístupu stavebních úřadů a obtíže při získávání vyjádření nebo rozhodnutí dotčených orgánů. Podle odpovědí a zkušeností autorizovaných osob mohou požadavky nebo protichůdné názory dotčených orgánů při velkém množství vyjádření prakticky zablokovat celý povolovací proces.
Očekávání od digitalizace
Od digitalizace totiž očekávají především sjednocení a hlavně zjednodušení všech dosud požadovaných formulářů, jejichž vyplňování činí z projektantů spíše administrativní pracovníky. „Podívejme se na množství neustále se měnících zákonů a vyhlášek, se kterými musíme žít a pracovat. Na všechno potřebujeme specialisty, daňové poradce, právníky, účetní. V oblasti povolování staveb se to projevilo tak, že se projektantům postupně zvýšil poměr byrokratické části práce vůči jejich hlavnímu poslání. Tím je bezesporu návrh kvalitní stavby. Proto jsem se těšil a stále ještě těším na Portál stavebníka a obecně na digitalizaci státu. Pokud bude Portál stavebníka navržen optimálně, doufám, že se částečně uleví přetíženým stavebním úřadům i projektantům. Potom by opravdu malé nebo špatně fungující stavební úřady mohly postupně zanikat bez velkého povyku,“ uvedl Ing. Michal Majer, člen Představenstva ČKAIT a místopředseda oblastního výboru ČKAIT Olomouc. Není podle něho překvapením, že se v odpovědích objevovalo volání po návratu k starším zákonným normám, a dokonce i po tzv. Zkušenosti téměř 1 100 autorizovaných osob zapojených do anonymního průzkumu, který se konal ve dnech 22. až 31. ledna 2024, se opíraly především o vyřizování povolovacích procesů u rodinných domů a rekreačních staveb (46 %), bytových domů (32 %), budov pro administrativu a správu (20,5 %), inženýrských sítí (24 %), budov/hal pro průmyslovou výrobu (18,7 %) nebo skladování (16 %). Typickým respondentem byl autorizovaný inženýr zaměřený na pozemní stavby, osoba samostatně výdělečně činná, osoba na pozici hlavního projektanta, vedoucího projektu atd. vykonávající vysoce kvalifikovanou odbornou činnost. Dopravní inženýři byli zastoupeni z 10 %, stejně jako odborníci na technické zařízení staveb.
Čtěte také: mezinárodní srovnání stavebních povolení
tags: #délka #povolování #staveb #žebříček