Dva stupně povolování staveb: Vysvětlení a dopady nového stavebního zákona

Proces povolování staveb v České republice prošel v posledních letech významnými změnami. Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který je plně platný od 1. července 2024, zásadně rekodifikuje stavební právo a přináší nové definice i postupy. Jeho primárním cílem je zjednodušení a zrychlení procesu povolování staveb prostřednictvím digitalizace stavebního řízení.

Proces povolování staveb před novým zákonem

Proces povolování staveb podle „starého stavebního zákona“, tedy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), byl poměrně složitou procedurou, která se skládala jednak z umístění stavby a posléze z jejího povolení. Tyto dva kroky se navíc tříštily různými alternativními postupy.

Stavební povolení podle starého stavebního zákona

Stavební povolení představuje typ správního rozhodnutí, kterým jsou povolovány nové stavby, provádění stavebních úprav nebo změn stavby, jako jsou nástavby a přístavby. Toto rozhodnutí vydané stavebním úřadem na základě řádně podané žádosti opravňuje žadatele provést konkrétní stavební úpravy nebo stavbu na určité parcele.

Na rozdíl od ohlášení stavby, které se týká jednodušších staveb, stavební povolení zahrnuje důkladnější schvalovací proces a stanovuje přesné podmínky pro realizaci.

Stavební povolení se obecně vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li stavební zákon nebo zvláštní právní předpis jinak a vyžadují ho dále také změny staveb, jejichž provedení by mělo za následek překročení zákonem daných parametrů.

Čtěte také: Rozměry betonových schodišťových stupňů

Podání žádosti o vydání stavebního povolení

Pro získání stavebního povolení bylo nutné podat žádost na příslušném stavebním úřadě, který na základě stavebního zákona prověřil její kompletnost a přípustnost. Stavební úřad měl mimo jiné povinnost vyřídit žádost v zákonné lhůtě. V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodl stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodl nejdéle ve lhůtě do 90 dnů. V případě komplikací nebo námitek třetích stran však mohla být lhůta prodloužena.

Žádost o stavební povolení musela také obsahovat určité náležitosti, mezi které patří:

• identifikační údaje o stavebníkovi a o pozemku
• základní údaje o požadovaném záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění
• údaj o tom,dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění
• vyjádření vlastníka sousední nemovitosti, je-li třeba, aby umožnil provedení stavebního záměru ze své nemovitosti

Zároveň k ní musel stavebník připojit např. návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona. Toto mohlo být vyžadováno například v situaci, kdy se stavba či plánovaný záměr nachází v záplavové oblasti, apod.

Obsah stavebního povolení

V samotném stavebním povolení pak stavební úřad stanovil podmínky pro provedení stavby, a pokud to bylo třeba, i pro její užívání. Podmínky připravil zejména s ohledem na ochranu veřejných zájmů a stanovil také návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Podle potřeby stanovil, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby. Důležité bylo také zmínit, že stavební úřad mohl do stavebního povolení zakomponovat podmínku pro užívání stavby, a to takovou, že je možno ji užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu.

Podmínky stanovené stavebním úřadem v rámci stavebního řízení nešlo brát na lehkou vázku, jelikož jejich nedodržení mohlo vést k vážným právním důsledkům. Stavební úřad měl pravomoc udělovat pokuty za nedodržení povolení a v extrémních případech mohl nařídit až odstranění stavby jako takové nebo přinutit k nápravě nedostatků, tedy uvedení do stavu, který byl vymezen v samotné žádosti.

Čtěte také: Výhody prefabrikovaných betonových stupňů oproti tradičním metodám

Platnost stavebního povolení

Po nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zaslal stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Pokud nebyl vlastník stavby zároveň stavebníkem, zaslal stavební úřad další vyhotovení také jemu. Stavební povolení pozbylo platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Soudní praxe dovodila, že stavba musela být pouze do dvou let zahájena, nikoliv dokončena. Bylo však důležité dávat si pozor také na to, aby se skutečně jednalo o zahájení stavby, jelikož např. pouhé navezení stavebního materiálu se za zahájení stavby nepočítalo. V žádném případě se nedoporučovalo této skutečnosti zneužívat, jelikož by se mohlo jednat o obcházení práva. V neposlední řadě bylo nutné dbát také na případnou lhůtu pro dokončení stavby, kterou mohl stavební úřad vymezit v samotném stavebním povolení.

Dobu platnosti stavebního povolení mohl stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se stavěl běh lhůty platnosti stavebního povolení. Stavební povolení pozbylo platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdržel oznámení stavebníka o tom, že od provedení svého záměru upouští; to neplatilo, jestliže stavba již byla zahájena.

Nový stavební zákon a jeho dopady

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který bude plně platný od 1. 7. 2024, zavádí jinou kategorizaci staveb: drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní stavby. Důležitým kritériem pro rozhodnutí o kategorii stavby je například posuzování vlivu na životní prostředí.

Nový stavební zákon přináší zásadní rekodifikaci stavebního práva, která vytváří velmi turbulentní právní prostředí. NSZ byl již 3x novelizován a zásadní prováděcí vyhlášky jsou vydávány na poslední chvíli. Například nová vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, prošla notifikací v EU beze změny a ve Sbírce zákonů vyšla teprve 12. června 2024.

Nové dělení staveb a způsoby legalizace

Zásadní změnou v novém stavebním zákoně jsou způsoby, jakými dosáhnout legální realizace stavby. Původní stavební zákon měl tři režimy: stavby, které není třeba jakkoli oznamovat, stavby ohlašované a stavby povolované. I když na první pohled dochází k velké změně, na průběh stavebního řízení to natolik zásadní dopad mít nebude. I podle nového stavebního zákona máme stavby, které se stavebnímu úřadu nemusí jakkoli oznamovat. V tomto případě jde o stavby drobné, které lze většinou provádět svépomocí. Co se týče ostatních staveb, zde už zákon nerozlišuje ohlášení a povolení. Všechny ostatní stavby se pouze povolují, existují zde však stále rozdíly mezi jednotlivými typy staveb.

Čtěte také: Beton a železobeton

Kategorie staveb podle nového zákona

Nový stavební zákon zavádí následující kategorizaci staveb:

• Drobné stavby: Co vše se rozumí drobnou stavbou vymezuje nový stavební zákon ve své příloze č. 1. Jde například o oplocení, několik typů staveb do plochy 40 m², nebo přístřešky. Důležité je, že stavba pro bydlení nikdy nemůže být stavbou drobnou, i kdyby jinak splňovala všechny parametry drobné stavby. Stanoví tak výslovně odst. 2 písm. a) přílohy č. 1 k NSZ. Stavbou drobnou tedy nemohou být výrobky plnící funkci stavby - mobilheimy - určené pro bydlení.
• Jednoduché stavby: Tyto stavby jsou uvedeny v příloze č. 2 nového stavebního zákona. U staveb jednoduchých je stanovena kratší lhůta pro rozhodnutí o návrhu na povolení - a to v délce 30 dní, tedy v totožné lhůtě, ve které měl stavební úřad vydat souhlas s provedením ohlášené stavby.
• Vyhrazené stavby: Tyto stavby jsou uvedeny v příloze č. 3 nového stavebního zákona. Stavby pro bydlení rovněž nejsou stavbami vyhrazenými.
• Ostatní stavby: Do této kategorie spadají všechny stavby, které nesplňují kritéria pro drobné, jednoduché nebo vyhrazené stavby. V těchto případech je lhůta pro rozhodnutí stanovena na 60 dní, tedy totožně jako u staveb, které se dle starého stavebního zákona povolovaly.

Zrychlené řízení a kolaudace

Stavbu lze nově povolit i v rámci takzvaného zrychleného řízení. O zrychlené řízení musí stavebník požádat a musí být splněny i další podmínky dle § 212 nového stavebního zákona (například musí být vydán územní plán, nesmí jít o záměr EIA a další). V takovém případě stavební úřad vydá povolení jako první úkon v řízení.

Kategorizace staveb má vliv také na jejich následnou kolaudaci. Zákon stanoví, že kolaudační řízení není třeba vést u staveb, které nevyžadují povolení, tedy u staveb drobných. Dále dle zákona ve většině případů nevyžadují kolaudaci ani stavby jednoduché. Jsou zde však podstatné výjimky, dle kterých se kolaudaci nevyhnete u staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, u sklepů a garáží. I když tedy splní kritéria pro stavbu jednoduchou, kolaudace se jich týkat bude. U ostatních staveb, které nejsou uvedeny výše, je vyžadováno kolaudační řízení, které se zahajuje na žádost. V jeho rámci poté stavební úřad prověří soulad skutečného provedení s vydaným povolením a pokud je vše v pořádku, vydá kolaudační rozhodnutí. Toto by vždy mělo být vydáno do 45 dnů od žádosti (30 dní má úřad na provedení kontrolní prohlídky a poté 15 dní na vydání rozhodnutí). Zákon opět zavádí zrychlené řízení, a to v rámci takzvaného rekolaudačního řízení. Rekolaudační řízení spočívá v povolení změny v užívání stavby nebo její části, ale pouze v případech, kdy změna není podmíněna úpravou stavby, která by vyžadovala povolení.

Odstraňování staveb a legalizace černých staveb

Novinky se objevují i v otázce odstraňování staveb. K odstranění může dojít buď na žádost samotného stavebníka, kdy jde o odstranění dobrovolné, nebo z rozhodnutí stavebního úřadu. K tomu se může úřad uchýlit zejména při existenci černých staveb, tedy staveb realizovaných v rozporu s vydaným povolením, bez povolení nebo v rozporu s právními předpisy. Pokud jde o odstranění na žádost stavebníka, tuto je třeba podat vždy, kdy má být odstraněna stavba vyžadující povolení, nebo stavba obsahující azbest. Za splnění podmínek § 247 pak lze rozhodnutí o odstranění vydat ve zkráceném řízení.

Druhou možností je odstranění z rozhodnutí stavebního úřadu, které je zajímavé zejména z pohledu černých staveb. V této oblasti totiž došlo ke změnám. Pokud někdo realizuje černou stavbu, ještě to neznamená, že dojde k jejímu odstranění, to je až posledním krokem. Legalizace černé stavby spočívá v tom, že tato stavba, i když byla původně postavena v rozporu s povolením, bez povolení nebo v rozporu s právními předpisy, je následně po splnění předepsaných podmínek povolena. Cílem nového stavebního zákona bylo legalizaci zpřísnit, což se skutečně povedlo.

Žádost o legalizaci musí být v prvé řadě podána ve lhůtě do 30 dnů ode dne zahájení řízení o odstranění. Později podané žádosti nelze vyhovět. Žádost lze ale samozřejmě podat i před zahájením řízení o odstranění. Pro dodatečné povolení musí být splněny i další podmínky, v prvé řadě k ní samozřejmě musí být doloženy všechny listiny a informace, jako v případě samotné prvotní žádosti o povolení, kdyby šlo o řádné řízení. První z nich není příliš problematická, jde o povinnost uhradit sankci za přestupek spočívající v samotném provedení černé stavby. Problémy však v praxi bude činit nová podmínka. Ta spočívá v tom, že stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu a nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu. Toto může být v praxi velmi problematické, protože je často stavba realizována bez povolení nebo v rozporu s ním právě proto, že je potřeba mít udělenou výjimku, se kterou jsou potíže. Pokud by šlo o stavbu realizovanou řádně, mohl by stavebník bez problémů o výjimky požádat a kdyby byly uděleny, byly by součástí stavebního povolení. V případě, že je třeba jen povolení výjimek z požadavků na výstavbu, nabízí zákon ještě jedno řešení. Pokud totiž stavba vyžaduje pouze tuto výjimku a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, je tato situace postavena na úroveň udělení výjimky. Často ale může být černá stavba realizována právě z důvodu, že nelze tyto souhlasy obdržet.

Projektová dokumentace staveb

Existuje několik druhů, resp. stupňů projektové dokumentace staveb, které se od sebe liší obsahem i rozsahem. Tyto dokumentace jsou důležité pro celý proces povolování a realizace stavby.

Typy projektové dokumentace

• Studie: je nejjednodušší forma projektové dokumentace.
• Dokumentace pro územní rozhodnutí/řízení (DÚR): Tato dokumentace musí poskytnout dostatečný podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu a dotčených orgánů o zastavění vybrané plochy. Obsahuje konstrukční řešení domu, prostorové uspořádání, materiálové specifikace stavby apod. Skladbu a formu dokumentace upravuje příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.
• Dokumentace pro stavební povolení/ohlášení stavby (DSP/DOS): Tato projektová dokumentace zpravidla navazuje na DÚR, resp. na vydané územní rozhodnutí. Jedná se o detailněji zpracovanou dokumentaci pro stavební povolení, která obsahuje technické řešení stavby. Specifikuje jednotlivé materiály, položkový rozpočet včetně výrobců a materiálů, technické detaily atd. DPS také slouží jako podklad pro stavební dozor, který na jejím základě kontroluje kvalitu a správnost provedení stavebních prací. Rozsah dokumentace pro provedení stavby je stanoven přílohou č. 2 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.
• Dokumentace skutečného provedení (DSPS): Tato dokumentace se zpracovává až po dokončení stavby a předkládá se ke kolaudaci. Zpravidla obsahuje změny oproti dokumentaci ke stavebnímu povolení/ohlášení stavby, ke kterým došlo v průběhu stavby. Dokumentace skutečného provedení se zpracovává podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 499/2006 Sb.
• Dokumentace bouracích prací (DBP): Tato dokumentace se někdy zpracovává ještě před dokumentací pro stavební povolení, anebo bývá její součástí - konkrétně v případech, kdy je před zahájením stavby nutná demolice stávajícího objektu. Stejně jako ostatní projektové dokumentace má i tato svá specifika. Dokumentace bouracích prací se zpracovává v souladu s přílohou č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Požadavky na výstavbu podle nového stavebního zákona

Požadavky na výstavbu jsou nově upraveny přímo v zákoně (§ 137 NSZ) a podle celostátní vyhlášky č. 146/2024 Sb. Vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (vyhláška č. 398/2009 Sb.) je nahrazena novou úpravou přístupnosti, která je řešena také přímo v nové vyhlášce o požadavcích na výstavbu.

Co se týká zvláštních požadavků staveb pro bydlení a byty, ty jsou ve vyhlášce obsaženy pouze v jednom paragrafu, konkrétně v § 49. NSZ v § 152 odst. 2 (ve spojení s § 333 odst. 3) umožňuje, aby Praha, Brno a Ostrava přijaly svoje vlastní městské předpisy, kde si mohou požadavky na výstavbu řešit odchylně s výjimkou požadavků na výstavbu staveb dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb a požadavků na stavby technické infrastruktury.

Konkrétní změny v požadavcích na výstavbu

• Výtah v bytových domech: § 32 odst. 3 vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví povinnost u staveb bytových domů zřídit výtah ve stavbách bytových domů se vstupy do bytů v úrovni čtvrtého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.
• Výjimky z požadavků na výstavbu: Stavebník si i podle NSZ může požádat o udělení výjimky z těch ustanovení vyhlášky o požadavcích na výstavbu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje (jsou uvedeny v § 95 odst. 1 a 2 vyhlášky), a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí, sousední pozemky nebo stavby. O povolení výjimky již ale nebude stavební úřad rozhodovat samostatně. Podle NSZ je nutné, aby stavebník přímo do žádosti o vydání povolení záměru uvedl i to, zda-li žádá o povolení výjimky, případně jaké, odůvodnil ji a doložil závaznými stanovisky příslušných dotčených orgánů.
• Parkování: Parkování osobních vozů je řešeno nově s využitím účelových jednotek v příloze č. 7 vyhlášky. Výpočet se v případě bydlení odvíjí nikoliv od bytové jednotky o dané velikosti, ale od podlahové plochy, jak je definována v NSZ. Postačí přitom 1 parkovací stání na 120 m² podlahové plochy. To ale může být i několik bytových jednotek, na které by tak připadalo jediné parkovací místo.
• Vzdálenosti staveb: V odst. 3 vyhlášky je pouze generální klauzule o tom, že umístěním stavby nesmí být znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. Vyhláška však již neřeší (oproti dosavadní úpravě) vzdálenost minimálně 7 m mezi rodinnými domy a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků minimálně 2 m. Pro jiné stavby pro bydlení už nemá dosavadní pravidlo tzv. "rozestupů". Stavební úřad tak bude zajímat pouze kritérium odstupu 2 m od hranice pozemku vyjma pozemku veřejného prostranství, je-li takový způsob zástavby v místě obvyklý, odpovídá charakteru území nebo vyplývá ze způsobu parcelace (např. řadová zástavba). V odst. 3 vyhláška dále stanoví, že umisťuje-li se stavba na hranici pozemku, nesmí být ve stěně stavby orientované k hranici pozemku žádné stavební otvory; to neplatí při umístění stavby na hranici s pozemkem veřejného prostranství.
• Denní osvětlení a proslunění: Sedm základních požadavků na stavby stanoví § 145 NSZ. Vnitřní prostor stavby musí být podle odst. 3 tohoto ustanovení navržen a proveden tak, aby bylo zajištěno jeho denní osvětlení podle účelu užívání stavby. Požadavek proslunění se tedy nově nevztahuje vůbec na bytové a rodinné domy, ty už pro proslunění nemusí vyžadovat určitou orientaci bytu. Podle § 20 odst. 3 vyhlášky se stavba navrhuje a provádí s ohledem na zastínění obytných a pobytových místností stávající budovy ovlivněné navrhovanou stavbou, s výjimkou pobytové místnosti ve stavbě pro bydlení a bytu v podzemním podlaží.
• Schodiště: Každé podlaží, s výjimkou vstupního podlaží v úrovni upraveného terénu, musí mít podle odst. 3 tohoto ustanovení zajištěno užívání minimálně jedním hlavním schodištěm. Pomocné schodiště musí být navrženo a provedeno tak, aby splnilo prostorové parametry řešení únikových, popřípadě zásahových cest. Odst. 2 uvádí, že hlavní schodiště a hlavní šikmá rampa musí splňovat parametry stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce. Toto ustanovení je jistě na straně bezpečnosti při užívání schodiště, neboť vede na nižší výšky schodů. Podle obvykle užívaného vzorce 2h + b, kde h je výška a b šířka stupně, vychází jako nejvyšší výška stupně 165 mm. Omezení šířky a tím i výšky stupně způsobí větší počet schodů a tím delší ramena schodišť.
• Světlá výška: Odst. 1 vyhlášky stanoví, že světlá výška obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení musí být minimálně 2,5 m. Zde je povoleno snížení 100 mm oproti dnešnímu standardu. To platí pro rodinné i bytové domy shodně. Světlá výška může být snížena až na 2,2 m, nejvýše nad polovinou podlahové plochy obytné místnosti. V podkroví musí být světlá výška obytné místnosti minimálně 2,2 m (opět snížení 100 mm oproti dnešnímu standardu).

tags: #dva #stupne #povolovani #staveb #vysvětlení

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro tvorbu realistického kolejiště
• Rodina podle Jiřiny Šiklové
• Množství cementu na 1 m3 betonu
• Použití SDS vrtáků do betonu
• Vše o Primalex Polar