Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který vstoupil v plnou platnost od 1. července 2024, přináší zásadní změny v oblasti stavebních projektů v České republice. Jeho primárním cílem je zjednodušení a zrychlení procesu povolování staveb prostřednictvím digitalizace stavebního řízení. Novely zákona přinesly také změny ve výkladu a definicích druhů staveb. Tento článek poskytuje podrobný přehled aktuálního znění zákona.
Kategorizace staveb podle Nového stavebního zákona
Nový stavební zákon prostřednictvím § 5 rozděluje stavby do čtyř skupin. Místo dosavadního rozdělení na běžné a složité projekty tento nový zákon zavádí čtyři nové kategorie:
- drobné stavby
- jednoduché stavby
- vyhrazené stavby
- ostatní stavby
Toto rozdělení se snaží zpřehlednit procesní postupy, ale navržené rozlišení na pouhé čtyři skupiny nemusí být dostačující, zejména s ohledem na zjednodušený obsah projektové dokumentace.
Pojem stavba
Pojem stavba je tradičním a jedním z klíčových pojmů stavebního zákona. Dosavadní stavební zákon definuje pojem stavba v § 2 odst. 3 tak, že stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je taková stavba, u níž stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.
Ustanovení § 5 nového stavebního zákona vymezuje nově stavbu jako stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Nová definice je podle důvodové zprávy k tomuto zákonu na rozdíl od předcházející postavena pozitivně a obsahuje definiční znaky, které vyplynuly z poznatků aplikační praxe a soudní judikatury. Definiční znaky stavby musí splňovat také výrobek plnící funkci stavby, přitom není z hlediska stavebního zákona rozhodné, zda byl vyroben „již“ u výrobce a na místo, kde bude užíván, dopraven jako celek a tam pouze „osazen“, nebo zda je montován až přímo na staveništi, pouze z dílů vyrobených (dodaných) výrobcem. Je nesporné, že v obou případech musí být na výrobek plnící funkci stavby uplatňovány shodné požadavky jako na stavbu, a to jak z hlediska jeho umístění na pozemku, tak z hlediska splnění technických požadavků.
Čtěte také: Ploty a jejich konstrukce
Drobné stavby
Drobné stavby jsou nově definovány jako stavby, které jsou menšího rozsahu a mají omezený vliv na okolí. Pro drobné stavby (do 40 m² zastavěné plochy) není třeba žádat o stavební povolení ani kolaudaci, což lze dovodit z § 230 nového stavebního zákona. Drobné stavby lze užívat jen k účelu, ke kterému jsou určeny svým charakterem. Co všechno zahrnuje kategorie drobných staveb podle nového stavebního zákona, najdete v příloze č. 1 zákona. Drobné stavby naopak nezahrnují objekty jako jsou stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci s výjimkou stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 4 přílohy č. 1.
Mezi drobné stavby patří například:
- oplocení,
- několik typů staveb do plochy 40 m²,
- přístřešky,
- zahradní domky,
- pergoly,
- altány,
- kůlny,
- přístřešky na auto,
- skleníky,
- bazény s odpovídajícími rozměry a další podobné stavby.
Ustanovení § 171 nového stavebního zákona uvádí, že záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon.
Provádění a odstraňování drobných staveb svépomocí
Co se týče způsobu provádění drobných staveb, § 159 odst. 2 písm. a) nového stavebního zákona uvádí, že je může stavebník provádět i svépomocí. Při svépomocném provádění stavby musí stavebník zajistit stavební dozor (nemusí to být autorizovaná osoba), není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Svépomocí může stavebník provádět i stavby uvedené v odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umísťovány v odstupové vzdálenosti méně než 2 m od hranice pozemků.
Drobné stavby může stavebník podle § 159 odst. 3 nového stavebního zákona rovněž odstraňovat svépomocí, opět s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) bodu 11 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Svépomocná forma odstranění postačí rovněž u staveb uvedených v odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umístěny v odstupové vzdálenosti méně než 2 m od hranice pozemků. U odstraňování staveb svépomocí zajistí stavebník stavební dozor.
Čtěte také: Cement: druhy a využití
Stavby, které stavebník nemůže provádět svépomocí, jsou uvedeny v odst. 1 písm. a) bodu 11 přílohy č. 1 (výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma).
Jednoduché stavby
Jednoduché stavby jsou v novém stavebním zákoně definovány v příloze č. 2. Podle § 171 nového stavebního zákona musí jednoduché stavby získat stavební povolení od stavebního úřadu. Toto povolení může být vydáno buď v klasickém řízení o povolení záměru (§ 182-200), nebo jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení. Lhůty pro vydání rozhodnutí u jednoduchých staveb jsou stanoveny na 30 dní od podání bezvadné žádosti.
Podle odst. 1 přílohy č. 2 se jedná například o:
- rodinný dům,
- stavba pro rodinnou rekreaci,
- garáž,
- sklep.
Odst. 3 přílohy č. 2 k novému stavebnímu zákonu vyjmenovává stavby, které se nepovažují za jednoduché stavby. Jedná se např. o stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin, stavby pro civilní obranu a požární ochranu, stavby vodních děl neuvedené v odst. 1 a 2 nebo v příloze č. 3.
Kolaudace jednoduchých staveb
Nově se vrací k povinnému kolaudování rodinných domů, které bylo zrušeno v roce 2018. § 230 odst. 2 nového stavebního zákona uvádí, že kolaudační rozhodnutí nevyžadují jednoduché stavby s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) až c) a o) a odst. 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu. I když tedy splní kritéria pro stavbu jednoduchou, kolaudace se jich týkat bude. Dokončení stavby je stavebník povinen neprodleně oznámit stavebnímu úřadu.
Čtěte také: Pěstování živých plotů - tipy a triky
Provádění a odstraňování jednoduchých staveb svépomocí
V souladu s § 159 odst. 2 písm. b) nového stavebního zákona může všechny jednoduché stavby stavebník provádět i svépomocí za splnění požadavku, že zajistí odborný dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Všechny jednoduché stavby může stavebník rovněž odstraňovat svépomocí, pokud zajistí stavební dozor. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím.
Ustanovení § 166 odst. 1 nového stavebního zákona stanoví, že při provádění nebo odstraňování jednoduchých staveb, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. a) - c) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě. Pokud se jedná o dokumentaci jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. e)-n) a odst. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu, může ji zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Projektová dokumentace stavby pro bydlení musí být zpracována projektantem.
Vyhrazené stavby
Taxativní výčet vyhrazených staveb je uveden v příloze č. 3 k novému stavebnímu zákonu. Vyhrazené stavby vyžadují povolení stavebního úřadu, které i zde může být vydáno buď v klasickém řízení o povolení záměru vedeném podle § 182-200 nového stavebního zákona či jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení za splnění předpokladů uvedených v § 212 nového stavebního zákona. Tyto stavby musí být v souladu s § 159 odst. 1 prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelem. Projektová dokumentace vyhrazených staveb musí být zpracována projektantem. Novou povinností stavebníka ve vztahu k provádění vyhrazených staveb je podle § 161 odst. 1 zajistit technický dozor stavebníka u všech staveb. Při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, která vyžaduje povolení podle tohoto zákona, musí být podle § 166 odst. 1 veden stavební deník.
Ostatní stavby
Ostatní stavby zahrnují všechny ostatní stavby neuvedené v přílohách č. 1-3 nového stavebního zákona. Tyto stavby vyžadují vydání povolení, ať už v klasickém řízení, či jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení. Ostatní stavby se kolaudují, musejí být prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby stavbyvedoucím. Při jejich provádění nebo odstraňování musí být veden stavební deník.
Zjednodušení povolování staveb: Nový vs. Starý zákon
Před přijetím nového stavebního zákona byl proces povolování staveb poměrně dost komplikovaný. Rozděloval se na dvě hlavní fáze: umístění stavby a její následné povolení, přičemž každý krok mohl zahrnovat různé alternativní postupy. Nový stavební zákon ruší tradiční dvoustupňový systém, který se skládal z umístění stavby (územního rozhodnutí) a jejího stavebního povolení.
Klasické řízení
Bude-li vedeno klasické řízení o povolení záměru, § 196 odst. 1 písm. a) nového stavebního zákona uvádí, že v případě jednoduché stavby rozhodne stavební úřad o žádosti nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení. V ostatních případech je lhůta pro rozhodnutí stanovena na 60 dní. Lhůty pro vydání rozhodnutí (a to i v případě jednoduchých staveb) mohou být stavebním úřadem prodlouženy formou usnesení poznamenaného do spisu až o 30 dnů ve zvlášť složitých případech, nebo až o 60 dnů v řízení s velkým počtem účastníků, nebo je-li třeba doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo je-li třeba doručovat do ciziny. Všechny lhůty pro vydání rozhodnutí jsou stejně jako v současné právní úpravě vnímány pouze jako lhůty pořádkové povahy s absencí přímého následku v případě jejich nedodržení.
Zrychlené řízení
Stavbu lze nově povolit i v rámci takzvaného zrychleného řízení. O zrychlené řízení musí stavebník požádat a musí být splněny i další podmínky dle § 212 nového stavebního zákona (například musí být vydán územní plán, nesmí jít o záměr EIA a další). V takovém případě stavební úřad vydá povolení jako první úkon v řízení.
Kolaudace a užívání staveb
Kategorizace staveb má vliv také na jejich následnou kolaudaci. Zákon stanoví, že kolaudační řízení není třeba vést u staveb, které nevyžadují povolení, tedy u staveb drobných. Dále dle zákona ve většině případů nevyžadují kolaudaci ani stavby jednoduché, s podstatnými výjimkami (např. stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, sklepy a garáže). U ostatních staveb je vyžadováno kolaudační řízení, které se zahajuje na žádost. V jeho rámci poté stavební úřad prověří soulad skutečného provedení s vydaným povolením a pokud je vše v pořádku, vydá kolaudační rozhodnutí. Toto by vždy mělo být vydáno do 45 dnů od žádosti (30 dní má úřad na provedení kontrolní prohlídky a poté 15 dní na vydání rozhodnutí).
Zákon opět zavádí zrychlené řízení, a to v rámci takzvaného rekolaudačního řízení. Rekolaudační řízení spočívá v povolení změny v užívání stavby nebo její části, ale pouze v případech, kdy změna není podmíněna úpravou stavby, která by vyžadovala povolení.
Odstraňování staveb
Novinky se objevují i v otázce odstraňování staveb. K odstranění může dojít buď na žádost samotného stavebníka, kdy jde o odstranění dobrovolné, nebo z rozhodnutí stavebního úřadu. K tomu se může úřad uchýlit zejména při existenci černých staveb, tedy staveb realizovaných v rozporu s vydaným povolením, bez povolení nebo v rozporu s právními předpisy. Pokud jde o odstranění na žádost stavebníka, tuto je třeba podat vždy, kdy má být odstraněna stavba vyžadující povolení, nebo stavba obsahující azbest. Za splnění podmínek § 247 pak lze rozhodnutí o odstranění vydat ve zkráceném řízení.
Legalizace černých staveb
Legalizace černé stavby spočívá v tom, že tato stavba, i když byla původně postavena v rozporu s povolením, bez povolení nebo v rozporu s právními předpisy, je následně po splnění předepsaných podmírena povolena. Cílem nového stavebního zákona bylo legalizaci zpřísnit.
Žádost o legalizaci musí být v prvé řadě podána ve lhůtě do 30 dnů ode dne zahájení řízení o odstranění. Později podané žádosti nelze vyhovět. Žádost lze ale samozřejmě podat i před zahájením řízení o odstranění. Pro dodatečné povolení musí být splněny i další podmínky, v prvé řadě k ní samozřejmě musí být doloženy všechny listiny a informace, jako v případě samotné prvotní žádosti o povolení, kdyby šlo o řádné řízení. První z nich není příliš problematická, jde o povinnost uhradit sankci za přestupek spočívající v samotném provedení černé stavby. Problémy však v praxi bude činit nová podmínka. Ta spočívá v tom, že stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu a nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu.
Pokud stavba vyžaduje pouze tuto výjimku a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, je tato situace postavena na úroveň udělení výjimky. Často ale může být černá stavba realizována právě z důvodu, že nelze tyto souhlasy obdržet.
Stavební dokumentace
Stavební dokumentace provází stavbu od prvního návrhu až po kolaudaci a její význam se v posledních letech ještě zvýšil. Nový stavební zákon a vyhláška o dokumentaci staveb přesně vymezují, jaké typy dokumentace jsou vyžadovány v jednotlivých fázích řízení i samotné výstavby. Stavební dokumentace tvoří ucelený systém podkladů, který se v průběhu přípravy a realizace stavby postupně vyvíjí a zpřesňuje. Její rozsah a obsah nejsou ponechány na volné úvaze stavebníka nebo projektanta, ale vycházejí z aktuální právní úpravy, zejména ze stavebního zákona a vyhlášky o dokumentaci staveb.
Druhy projektové dokumentace
Existuje několik druhů, resp. stupňů projektové dokumentace staveb, které se od sebe liší obsahem i rozsahem:
- Studie: Nejjednodušší forma projektové dokumentace.
- Dokumentace pro územní rozhodnutí/řízení: Musí poskytnout dostatečný podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu a dotčených orgánů o zastavění vybrané plochy.
- Dokumentace pro povolení stavby: Nahradila dřívější projektovou dokumentaci pro stavební povolení a vyžaduje se u většiny novostaveb i významnějších změn dokončených staveb. Jejím účelem není řešit všechny detaily provádění, ale prokázat, že navrhovaný záměr je v souladu s právními předpisy, územně plánovací dokumentací a požadavky dotčených orgánů.
- Dokumentace pro rámcové povolení: Uplatní se zejména u rozsáhlejších nebo etapizovaných projektů, kde není účelné detailně řešit celý záměr již v první fázi.
- Dokumentace pro provádění stavby (DPS): Jedná se o detailněji zpracovanou dokumentaci pro stavební povolení, která obsahuje technické řešení stavby. Specifikuje jednotlivé materiály, položkový rozpočet včetně výrobců a materiálů, technické detaily atd. DPS také slouží jako podklad pro stavební dozor, který na jejím základě kontroluje kvalitu a správnost provedení stavebních prací. Rozsah dokumentace pro provedení stavby je stanoven přílohou č. 2 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.
- Dokumentace pro povolení změny využití území: Uplatní se tehdy, pokud se mění způsob využití území nebo stavby v rozsahu, jenž vyžaduje povolení podle stavebního zákona.
- Dokumentace skutečného provedení stavby: Tato dokumentace se zpracovává až po dokončení stavby a předkládá se ke kolaudaci. Zpravidla obsahuje změny oproti dokumentaci ke stavebnímu povolení/ohlášení stavby, ke kterým došlo v průběhu stavby. Dokumentace skutečného provedení se zpracovává podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 499/2006 Sb.
- Dokumentace bouracích prací: Se někdy zpracovává ještě před dokumentací pro stavební povolení, anebo bývá její součástí - konkrétně v případech, kdy je před zahájením stavby nutná demolice stávajícího objektu. Dokumentace bouracích prací se zpracovává v souladu s přílohou č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb.
Dokumentace během realizace stavby
Po vydání povolení stavby se role stavební dokumentace zásadně proměňuje. Zatímco v povolovací fázi slouží především jako podklad pro posouzení souladu záměru s právními předpisy a veřejnými zájmy, v průběhu realizace se stává klíčovým nástrojem pro řízení samotné výstavby a kontrolu jejího průběhu. Během realizace však často dochází k situacím, kdy je nutné od schválené dokumentace určitým způsobem ustoupit. Změny mohou vyplynout z nepředvídaných technických okolností, požadavků investora, dostupnosti materiálů nebo koordinace s dalšími profesemi. Pokud se takové úpravy dotýkají podstatných parametrů stavby, je nezbytné je řešit jako změnu stavby před dokončením. To znamená nechat změnu odborně zapracovat do projektové dokumentace a předložit ji stavebnímu úřadu k posouzení. Teprve na základě jeho stanoviska je možné pokračovat v realizaci v upraveném rozsahu.
Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě
Součástí dokumentačního systému nejsou jen projektové podklady, ale také stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě. Ty slouží k průběžnému zaznamenávání průběhu realizace, kontrol, zkoušek a mimořádných událostí. Specifickou situací je stavba prováděná svépomocí, kde sice může být rozsah prováděcí dokumentace přizpůsoben jednoduššímu charakteru stavby, nicméně povinnost vést dokumentaci a zaznamenávat průběh prací tím nezaniká.
Kategorie staveb a požadavky na povolení a dokumentaci
| Kategorie stavby | Povolení | Kolaudace | Provádění svépomocí | Projektová dokumentace | Stavební deník / Záznam |
|---|---|---|---|---|---|
| Drobné stavby | Nevyžaduje | Nevyžaduje | Ano (se stavebním dozorem) | Nevyžaduje | Nevyžaduje |
| Jednoduché stavby | Povolení (klasické/zrychlené řízení) | Většinou ne (s výjimkami jako RD, rekreace, sklepy, garáže) | Ano (s odborným dozorem) | Osoba s VŠ/SŠ vzděláním a praxí (projektant u RD) | Jednoduchý záznam (s výjimkami) |
| Vyhrazené stavby | Povolení (klasické/zrychlené řízení) | Vyžaduje | Ne (stavební podnikatel) | Projektant | Stavební deník |
| Ostatní stavby | Povolení (klasické/zrychlené řízení) | Vyžaduje | Ne (stavební podnikatel) | Projektant | Stavební deník |
Nový stavební zákon přináší revoluční změny v oblasti plánování, povolování a realizace stavebních projektů v České republice. S cílem zjednodušit administrativní procesy, zvýšit kvalitu výstavby a podporovat udržitelnost se nový zákon dotýká všech aspektů stavebnictví.
tags: #druhy #stupen #povolovani #staveb #informace