Dobrá stavební legislativa ovlivňuje nejen kvalitu a bezpečnost staveb, ale má zásadní vliv na zdraví stavebního sektoru a hospodářství jako celku. Na komplikovanost povolovacího procesu přitom nedoplácí pouze investoři, ale úplně všichni. Důsledky jsou viditelné - vázne budování potřebné infrastruktury, chybí nové prostory a byty, roste jejich cena a úměrně tomu i nájemné. Nezanedbatelný je také vliv stavebnictví na hospodaření státu a zaměstnanost. Podle nedávné studie představuje stavebnictví v ekonomikách OECD v průměru 6,5 % HDP.
Žebříček Doing Business Světové banky
Světová banka (SB) pravidelně vytvářela žebříček Doing Business, který země hodnotil podle různých podmínek pro místní podnikatele. Patřilo sem nejen povolování staveb, ale také založení firmy, přístup k elektřině, zápis majetku, obtížnost získání úvěru, ochrana menšinových akcionářů, daňová zátěž, přeshraniční obchodování, právní vymahatelnost a řešení úpadků. Zprávu Doing Business Světová banka vydávala každoročně v letech 2003-2019. Její součástí byly také žebříčky států podle atraktivity podnikatelského prostředí. Ty pak následně mohly ovlivnit preference investorů. Země se proto snažily posunout se v žebříčku na vyšší pozice prostřednictvím různých opatření, která usnadňovala podnikání.
V řadě médií se opakuje tvrzení, že v délce stavebního řízení je Česká republika podle Světové banky na 157. příčce ze 190 zkoumaných zemí. Banka samotná přitom hodnocení kvůli nesrovnalostem v datech a pochybnostem ohledně metodiky ukončila. Některé státy podle právnické firmy WilmerHale také vyvíjely neoprávněný tlak na Světovou banku, aby uměle vylepšila jejich postavení. Šetření společnost zveřejnila 15. Podle některých médií zaměstnanci Světové banky vědomě manipulovali s výpočtem skóre a pořadím zemí v žebříčcích Doing Business 2018 a 2020. Postavení Česka v délce stavebního řízení podle Světové banky z roku 2020 není podle Ministerstva pro místní rozvoj relevantní. Navzdory problematické hodnověrnosti žebříčku si MMR uvědomuje, že stavební řízení v České republice trvá neúměrně dlouho.
Metodika hodnocení Světové banky
Žebříček neměl obecnou výpovědní hodnotu pro srovnání průměrné délky povolování bytové výstavby v jednotlivých zemích, protože posuzoval pouze specifický příklad skladové haly. Také nehodnotil pouze délku získání stavebního povolení, ale i souvisejících kroků. Světová banka srovnání publikovala ve zprávě Doing Business 2020, která vycházela z dat z předchozího roku. Žebříček srovnával délku získání stavebního povolení pro typickou skladovou halu na okraji velkého města v různých zemích. Délka tohoto procesu například u rodinného, bytového domu nebo třeba továrny je ale zásadně odlišná.
Hodnotitelé také nezkoumali pouze to, jak dlouho trvá samotné vydání povolení ze strany stavebního úřadu. Do časové náročnosti zahrnuli například i vstupy dotčených orgánů, síťařů, nebo zápis do katastru nemovitostí. Zcela neadekvátně byly hodnoceny i jiné vstupy, např. Tento žebříček nesrovnává pouze rychlost procesu získání stavebního povolení, ale celkovou složitost stavebního řízení. Výsledné pořadí porovnává skóre zemí, která jsou průměrem ohodnocení ve čtyřech ukazatelích: počtu kroků, kterými musí firma při řízení projít, délce celého procesu ve dnech, dále náklady na proces stavebního řízení a nakonec tzv. „building quality control index“ , který je založen na hodnocení několika faktorů, zabývajících se kvalitou stavebních regulací v zemi, kontrol, kterými stavba během řízení prochází apod.
Čtěte také: Investing in gold with the ČNB
Pro porovnatelnost mezi jednotlivými zeměmi je celý tento žebříček založen na modelovém příkladu a je porovnáváno, jak by v tomto případě vypadalo stavební řízení v různých zemích. Tímto příkladem je situace, ve které by si stavební firma chtěla postavit sklad, kterému jsou určeny přesné parametry. Například je dáno, že modelová stavební firma operuje v ekonomicky nejvýznamnějším městě v zemi, vlastní pozemek, na kterém chce stavět, atd. O skladu je dáno, že bude mít dvě patra, je dána konkrétní rozloha, bude mít hodnotu padesátinásobku průměrného příjmu na obyvatele ve zkoumané zemi, či bude postavena na místě, kde se před konstrukcí nic nenachází. Tím je vyloučena situace, kdy by se na pozemku nacházela např. historická památka, stromy či vodní zdroje. Veškeré parametry Doing Business rozepisuje ve své metodice.
Metodika uvádí, že žebříček vychází z dat, které analytikům poskytli v dotaznících různí experti ve stavebnictví, například architekti, právníci zabývající se touto oblastí, stavební firmy, státní úředníci, atd. U délky stavebního řízení, která je vypočítána z odhadované délky jednotlivých kroků stavebního řízení, se uvádí, že je mediánem z dat uvedených místními experty, kteří měli uvést dobu jednotlivých procedur v praxi. V části analýzy Doing Business, kde jsou rozepsány jednotlivé kroky stavebního řízení s dobou, kterou by měly trvat, jsou uváděny zákonné lhůty. Analýza se ale snaží brát v potaz dobu, kterou to pro modelový příklad má trvat v praxi. A tak doba, se kterou počítají, ne vždy odpovídá zákonné lhůtě. Není tedy pravda, že by žebříček porovnával pouze zákonné lhůty v jednotlivých zemích, porovnává se ale také, jak dlouho by trvalo vyřízení všech razítek pro zadaný modelový příklad. V případě České republiky analýza dochází k době 246 dní. Odborníci uvádí, že v praxi mnohá stavební řízení trvají mnohem déle, v řádu několika let.
Hodnocení České republiky
V celkovém hodnocení rychlosti a transparentnosti povolovacího procesu ve stavebnictví jsme si oproti minule dokonce ještě pohoršili a propadli se ze 127. na 130. místo na světě. Podle studie získání všech povolení ke stavbě staviteli v Česku zabere 247 dní. Větší trpělivostí při obíhání úřadů se tak musí obrnit už jen například ve válkou zmítaném Afganistánu (356 dní), Bangladéši (269 dní) či v Súdánu (270 dní). Suverénním rekordmanem je přitom Kambodža, kde stavební povolení nezískáte za méně než 652 dní.
Povolování bytové či průmyslové výstavby trvá v současnosti i několik let, což Česko řadí až na 157. příčku aktuálního žebříčku Světové banky, která podmínky pro získání stavebního povolení srovnávala ve 190 zemích světa. Toto potvrdil i poslední žebříček Doing Business 2019. Česko je daleko za těmito zeměmi i za řadou afrických států a svým 156. místem (ze 190 ekonomik) patří mezi 40 nejhorších zemí na světě. V žebříčku Světové banky porovnávajícím stavební řízení v různých zemích se skutečně ČR nachází na 157. místě. Tento žebříček však zohledňuje kromě délky řízení i další faktory.
Smutné prvenství v počtu potřebných úkonů patří České republice, její odstup od předposledního Slovenska (mezi sedmi zeměmi, v nichž působí LLENTAB) je propastný. Jen pro dokreslení velmi aktuální situace - Česku s 21 úkony patří v žebříčku 190 zemí 13. příčka od konce… A to jsou pouze oficiální čísla, realita s několika desítkami dotčených orgánů je často ještě horší. V Česku je na získání potřebných razítek potřeba stejně jako loni 246 dní, sedmkrát více než v nejrychlejším Singapuru. Světová banka nám nyní potvrdila, co už jsme dávno tušili: v České republice je proces povolování staveb jeden z nejpomalejších na světě. Pomalejší je už jen v 18 zemích především Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Pokud se podíváme jen na Evropu, horší než v České republice je to už jen na Kypru, v Moldávii a na Slovensku.
Čtěte také: Zlaté rezervy České národní banky
Podle výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové je ve skutečnosti doba pro vydání stavebních povolení mnohem delší než uvedených 246 dní. "Analytici Světové banky zkoumají pouze délku povolovacího řízení definovanou zákonem. Ve skutečnosti je to mnohem déle. Například v Praze je časté, že povolení stavby běžného bytového domu trvá deset i více let," uvedla Tomášková. "Alarmující srovnání se však přitom týká jen menších staveb, například rodinných domů. Ještě horší situace panuje u velkých staveb, u nichž se se lhůta pro zisk všech povolení v České republice šplhá až na 1825 dnů. Například povolování velkých bytových projektů zabere tři až pět let. V EKOSPOLU jsme vypočítali, že se těmito neúměrnými průtahy zvedne cena bytu až o pět procent."
Nový stavební zákon
Nový stavební zákon, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Podle MMR by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Věcný návrh nového stavebního zákona schválila v červnu vláda, zákon by měl platit od roku 2021. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů. Tento nelichotivý stav by měl alespoň částečně napravit nový stavební zákon, který může celou anabázi pomoci urychlit a zjednodušit. Ideálním stavem by však měla být legislativa, která umožní všechny schvalovací procesy sloučit do jednoho.
Mezinárodní srovnání
Nejsnáze si lze podle tohoto mezinárodního srovnání opatřit stavební povolení v Hongkongu, ale jednoduché je to i v Litvě, Estonsku či Německu a Polsku. Za Hongkongem se v žebříčku vyřizování stavebního povolení umístily Malajsie, Spojené arabské emiráty a Dánsko jako nejlepší evropská země. Z okolních států je nejvýše Německo (30.), následují Polsko (39.), Rakousko (49.), Maďarsko (108.) a Slovensko (146.). Podobně jako Česko si vedly například Pobřeží slonoviny, Barbados, Kamerun, Argentina, Honduras, Burundi nebo Kosovo. Průměr zemí OECD v žebříčku je 152,3 dní.
Absolutní rozdíly mezi Norskem, Německem a Švédskem nejsou tak veliké, ale detailní pohled přináší zajímavá zjištění. I v poměru nákladů a počtu procedur je ze sedmi zemí, kde působí LLENTAB, premiantem Norsko.
Slovensko
Oba sousedé mají v oblasti stavebního řízení mnoho společného. Slovensko sice potřebuje méně stavebních úkonů, ale na stavební povolení se tady podle Světové banky čeká kolem 10 měsíců, což je ze všech sedmi zemí LLENTAB Group suverénně nejvíc. Podobný je i negativní trend v obou zemích - zatímco ještě v roce 2016 bylo Slovensko v žebříčku na 103.
Čtěte také: Vše o pěstování habrového živého plotu
Norsko
Podle zkušeností z pobočky LLENTAB Norsko trvá vyřízení stavebního povolení pro menší halu přibližně 5-6 týdnů, pro střední a větší pak 12-15 týdnů. Celý proces probíhá podobně jako u nás. Povolení stavby řeší místně příslušný úřad, přičemž většinu práce realizuje pro investora externí společnost / soukromá osoba, která odpovídá za stavební povolení. Projektanti firmy LLENTAB pro ně připravují potřebné podklady a průměrně na tom stráví 30-40 hodin. "Pokud uděláme vše správně a dodržujeme pokyny, místní orgány nám velmi pomáhají a celý proces je poměrně hladký. Nelze přitom říct, že by úřady vyžadovaly zásadně jiné dokumenty než v jiných zemích - i v Norsku je potřeba dodat mnoho standardních dokumentů. Z těch hlavních lze zmínit mapové podklady, umístění objektu, výkresy, popis objektu, jeho využití, zajištění parkování atd. Vyžadován je i souhlas od majitelů sousedních pozemků, návrhy řešení vstupů, vody, odpadu, požární regulace, bezpečnosti a další oblasti. Podle zákona o vydávání stavebních povolení máte právo na vydání povolení do 10 týdnů po odeslání úplné žádosti. Ve většině případů dostanete odpověď mnohem rychleji."
Švédsko
Ve Švédsku je například potřeba nejmenší počet procedur (oficiálních komunikací se třetí stranou, například státním úřadem, které musí investor podstoupit), ale na druhou stranu náklady na vyřízení stavebního povolení jsou až 2 % z rozpočtu stavby. Ve Švédsku si na složitost stavebního řízení nestěžují. Je relativně snadné získat všechna nezbytná povolení a splnit vše, co je spojené s výstavbou. Pokud je budova v souladu s územním plánem, neměly by být žádné velké překážky. Stavební povolení vydává místní stavební úřad a pro některé typy budov je vyžadováno vyjádření k ochraně životního prostředí a požární bezpečnosti.
Ukrajina
Přestože je Ukrajina v žebříčku Světové banky daleko před Českou republikou, je tady proces vydání stavebního povolení silně závislý na vztahu místních úřadů k investorovi. Neliší se ani samotný proces - je potřeba předložit stavební projekt, statické výpočty, zajištění požární bezpečnosti atd. Výkresy musí být podepsány autorizovanými projektanty. Délka přípravy projektové dokumentace je závislá na typu haly a složitosti projektu a může trvat jeden a více měsíců. V průběhu výstavby je povinný technický dozor ze strany investora. Světová banka ve svém žebříčku uvádí, že na Ukrajině se podíl nákladů na stavební povolení pohybuje kolem 6 %, ale podle Konstantina Ivanova je to výrazně více. Místní orgány a úřady nejsou na Ukrajině, na rozdíl od Norska, Německa či Švédska, pomocníkem investora, ale spíš překážkou.
Polsko
Délku stavebního řízení ovlivňuje umístění haly a soulad s územním plánem obce. Zásadní rozdíly nejsou ani ve struktuře dotčených orgánů - i v Polsku musí investor získat stanoviska, rozhodnutí a vyjádření stavebního úřadu, hasičů, oddělení ochrany přírody, dopravy, veřejného zdraví či dodavatelů elektrické energie, vody a plynu. Počet úkonů je sice o něco nižší, než je tomu v Česku nebo na Slovensku, ale celý proces trvá v průměru až 6-12 měsíců. Dotčené orgány jsou vůči investorovi neutrální, ale i tady se občas vyskytnou složité situace, které celý proces komplikují. Visegrádské čtyřky nejlépe vede Polsko, kterému patří 40. místo.
Srovnávací tabulka rychlosti a nákladů na stavební povolení (vybrané země)
Následující tabulka shrnuje data o délce a nákladech na stavební povolení v některých zemích, které byly zmíněny v textu, a ukazuje rozdíly v procesech.
| Země | Místo v žebříčku Světové banky (Doing Business 2019/2020) | Délka vyřízení stavebního povolení (modelová skladová hala) | Počet procedur (LLENTAB Group) | Náklady na stavební povolení (LLENTAB Group) |
|---|---|---|---|---|
| Hongkong | 1. | Neuvedeno | Neuvedeno | Neuvedeno |
| Německo | 30. | Neuvedeno | Neuvedeno | Neuvedeno |
| Polsko | 39. | 6-12 měsíců | Nižší než v ČR/SK | Neuvedeno |
| Norsko | Neuvedeno | 5-6 týdnů (malá hala), 12-15 týdnů (střední/velká) | Nejmenší | Premiant |
| Švédsko | Neuvedeno | Neuvedeno | Nejmenší | Až 2 % z rozpočtu stavby |
| Ukrajina | Daleko před ČR | 1 měsíc a více (příprava dokumentace) | Neuvedeno | Kolem 6 % (dle SB), výrazně více (dle expertů) |
| Slovensko | 146. | Kolem 10 měsíců | Nižší než v ČR | Neuvedeno |
| Česká republika | 156. / 157. | 246 dní (modelová hala), 10+ let (bytový dům v Praze), 3-5 let (velký bytový projekt) | 21 úkonů (nejvíce) | I nad 10 % celkových stavebních nákladů |
tags: #svetova #banka #rychlost #povolovani #staveb