Asfaltové pásy, běžně označované jako asfaltová lepenka, jsou ve stavebnictví hojně využívaným materiálem. Jedná se o typ hydroizolačního materiálu používaného k vytvoření vodotěsné vrstvy na střechách, podzemních stavbách a dalších konstrukcích. Asfaltové pásy jsou často dodávány ve formě rolí, což usnadňuje jejich instalaci. Hlavní vlastnosti asfaltových pásů zahrnují jejich vysokou odolnost vůči vodě a UV záření, flexibilitu a schopnost přizpůsobit se pohybu konstrukce bez trhání nebo praskání. Jejich využití je mnoho, například jako hydroizolační materiály pro ochranu konstrukcí budov před vlhkostí a vodou nebo pro hydroizolaci vegetačních střech.
Složení a vlastnosti asfaltových pásů
Asfaltový pás je tvořen několika vrstvami, které přímo definují jeho vlastnosti a účel použití. Nejčastěji se skládá z nosné vložky, na kterou jsou aplikovány krycí asfaltové vrstvy. Spodní i vrchní krycí asfaltové vrstvy jsou ještě opatřeny vhodnou povrchovou úpravou.
- Nosná vložka: Určuje použití asfaltového pásu (hydroizolace, ochrana proti radonu aj.). Může být nasákavá (papírová či hadrová lepenka s omezenou životností v kontaktu s vodou) nebo nenasákavá (sklorohož, sklotkanina, kovová fólie, syntetická vlákna). Existují i tzv. spřažené vložky, které využívají mechanických vlastností více materiálů, například polyesterové rouno vyztužené skleněnými vlákny.
- Krycí asfaltové vrstvy: Tyto vrstvy jsou složeny z asfaltu spojeného s plnivem a určují technické vlastnosti pásu (teplotní odolnosti, ohyb, stálost, bod měknutí).
- Povrchové úpravy: Mají ochranné i estetické účely (UV ochrana, zbarvení).
U výběru asfaltového pásu jsou nejdůležitější vlastnosti jako jsou ohyb lepenky (kdy ještě nedochází ke vzniku prasklin), stálost krycí vrstvy (teplota, kdy krycí vrstva ze svisle umístěného asfaltového pásu nestéká) a bod měknutí (kdy krycí vrstva změkne).
Typy asfaltových pásů dle použitého asfaltu
Podle typu použitého asfaltu se střešní lepenky dělí na tři hlavní kategorie:
- Oxidované střešní lepenky:
Jsou zpravidla levnější variantou a jsou určeny pro nejméně náročná použití, často pro nouzové či provizorní zakrytí. Jejich využití je vhodné na méně náročných projektech, tyto pásy se totiž nevyznačují vysokou mírou odolnosti vůči UV záření a podléhají rychlejšímu stárnutí a křehnutí. Jejich výhodou je zpravidla nižší cena, vzhledem k poměrně nízkému rozsahu horních i dolních maxim teplotní odolnosti však oxidované asfaltové pásy vyhoví zejména v méně teplotně namáhaných místech a používají se spíše pro krátkodobou, provizorní, doplňkovou a méně náročnou izolaci. Nicméně pro nízký teplotní rozsah nelze počítat s tím, že zde vydrží lepenka dlouhou řadu let jako je tomu u modifikovaných pásů. Tyto pásy se často využívají pro izolování základové desky nebo jako spodní vrstva skladby střech.
Čtěte také: Tabulka tříd betonu
- Modifikované střešní lepenky APP (ataktický polypropylen):
Nabízejí vysokou teplotní stálost (až 130 °C) při ohybu od -5 °C do -15 °C. APP pásy odolávají vysokým teplotám a také povětrnostním vlivům. Doporučují se jako finální vrstvy krytin střech i strmých a svislých ploch (střešní atiky a nástavby). V průmyslové výrobě se používají jako izolace mostů, lávek či pochozích konstrukcí nebo parkovišť. Vysokou elasticitu však nemají.
- Modifikované střešní lepenky SBS:
Nabízejí vysokou elasticitu, odolnost proti stárnutí i vzniku prasklin při nízkých teplotách. Teplota ohybu se pohybuje od -15 °C (upravená modifikace) po -25 °C (plná modifikace). SBS modifikovaný pás zase dobře odolává mrazu, takže se hodí na hydroizolace plochých střech a spodních staveb (základů). SBS pásy se rovněž vyznačují vysokou elasticitou. To je výhodné například při proděravění, kdy se SBS pás „stahuje“ a minimalizuje vzniklý otvor.
Modifikace asfaltových pásů je úprava asfaltu mísením s různými polymery, kterou se výrobci snaží dosáhnout snížení křehkosti asfaltu v mrazu a jeho stékavosti při vysokých teplotách. Tím se zvyšuje rozmezí jejich použitelnosti. Modifikované lepenky mají také výhody, co se týče mechanických vlastností. Tato modifikace dělá lepenku více pružnou a dá se s ní tak lépe pracovat i při nižších teplotách.
Příklady konkrétních produktů:
- ELASTOBIT GG 40: Tento modifikovaný asfaltový pás je vyroben právě s již zmíněnou složkou SBS. Hodí se pro nové střechy ale i na rekonstrukce starých, také se využívá jako protiradonová izolace spodních staveb. Je vhodná i pro namáhání tlakovou vodou.
- VEDASPRINT MINERAL 4mm: Tento modifikovaný asfaltový pás je opět vyroben ze složky SBS. Je vhodný pro rekonstrukce stávajících plochých střech i pro méně stabilní konstrukce.
- GLASBIT G200 S 40: Pás z oxidovaného asfaltu s nosnou vložkou ze skleněné tkaniny, opatřený na horním povrchu jemnozrnným posypem.
- HYDROBIT V60 S35: Tento natavovací oxidovaný asfaltový pás je opatřen vrstvou ze skleněné rohože a jemnozrnným posypem na povrchu.
- A 330: Asfaltový pás na hadrové lepence impregnované asfaltem bez krycí asfaltové vrstvy a bez povrchových úprav. Je určený jako dočasná ochrana proti vlhkosti a jako separační vrstva v různých systémech.
Použití a aplikace asfaltových pásů
Asfaltová lepenka, známá také jako asfaltový pás, je hojně využívaná jako hydroizolační střešní krytina. Je to lehká střešní krytina vhodná pro střechy ploché (sklon 1° až 5°) a mírné (sklon 3° až 10°). Použití ovšem najde i na střechách šikmých (sklon 5° až 45°), dokonce i na střechách strmých (více než 45°). Bez ohledu na sklon je však vždy nutné vybrat lepenku na střechu správně a přísně dodržet správnou technologii pokládky.
Výhody a nevýhody
- Výhody: Rychlá aplikace, cenová dostupnost, skvělý poměr cena/výkon, ohebnost a flexibilita pásu při zpracování.
- Nevýhody: Vyšší hmotnost v oblasti povlakových krytin, horší manipulace.
Podkladní pásy střešní lepenky
Podkladní asfaltové pásy střešních lepenek (používají se i pro asfaltový šindel) jsou pro funkci a životnost střech stejně důležité, jako finální vrstva. Jejich účelem je ochrana otevřené střešní konstrukce v průběhu pokládky, vyrovnání podkladu pro finální vrstvu střešní lepenky, zlepšení funkce střechy při ochraně proti vzlínající vodě a pojistná hydroizolace střechy. Jako podkladní pásy vždy používejte střešní lepenky s nenasákavou nosnou vložkou. Případné zatečení vody do nosné vložky totiž způsobí estetické i funkční problémy!
Čtěte také: Použití OSB desek
Příprava podkladu
Pro všechny střešní asfaltové pásy platí, že se pokládají na souvislý, rovný, suchý a čistý podklad.
- Beton: Na beton je třeba aplikovat vhodné penetrační nátěry pod asfaltové pásy, které zajistí maximální přilnavost pásu k podkladu.
- Polystyren: Polystyren by byl při natavování podkladových pásů poškozen, proto se používají samolepicí asfaltové pásy.
- Dřevěné bednění: S ohledem na požární rizika se natavování podkladových pásů nepoužívá. Podkladní pásy se mechanicky kotví.
Metody pokládky asfaltových pásů
Možností, jak lepit asfaltové pásy, je několik. Žádná ze tří obecně známých možností není univerzálně platným postupem pro spojení všech typů pásů. Vždy je třeba přihlížet ke konkrétní aplikaci a typu pásu.
1. Lepení asfaltových pásů natavením (svařování)
Pokládka izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Plamenem přiměřeně rozehřejeme pás tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Pás vhodný pro svařování asfaltových pásů musí disponovat vhodnou a dostatečně silnou krycí vrstvou asfaltu. Pro natavení je důležitá zejména krycí vrstva asfaltu na nosné vložce. Musí být dostatečně silná, aby se při zahřátí plamenem hned neobjevila nosná vložka. Obecně by měla být u pásu k natavení krycí vrstva silnější než jeden milimetr.
Obecná pravidla při pokládce asfaltových pásů natavením:
- Teplota nosné konstrukce, materiálu a prostředí by neměla být nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných asfaltových pásů, a nižší než 0 °C u pokládky modifikovaných asfaltových pásů. Zároveň by neměla být vyšší než 30 °C u všech typů pásů, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
- Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí.
- Pásy se musí pokládat s využitím přesahů. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.
- Správná pokládka asfaltových pásů vyžaduje dodržení alespoň minimálních přesahů takto: příčné přesahy min. 12 cm, podélné přesahy min. 8 cm.
- Přesahy na spojích mezi pásy je vhodné zaválečkovat přítlačným válečkem - takový spoj bude kvalitnější.
- Při svařování dejte pozor na nebezpečí bodového přehřátí PV (polyesterové rouno) vložek. To eliminujete výběrem správného hořáku o výkonu max. 70 kW. Tak je možné nahřívat ze vzdálenosti ≥50 cm plošně a nedochází k bodovému přehřátí. Pro opracování detailů je možné použít hořák 25 kW a nižší.
Způsoby pokládky natavením:
Čtěte také: Co je MDF?
- Pokládka v jednom kroku: Celá plocha pásu včetně podélných přesahů je natavena najednou.
- Pokládka ve dvou krocích: Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Poté samostatně natavíte oblasti podélných přesahů.
Bodové natavení asfaltových pásů: Alternativou plnoplošnému natavování je natavování bodové. Navaření probíhá po stranách pásu a ve vybraných místech, alespoň v pěti bodech, přibližně o ploše talíře na 1 m² položeného pásu.
2. Lepení samolepicích asfaltových pásů
Systém samolepicích asfaltových pásů je z hlediska kvality zcela srovnatelný s plnoplošně natavenou variantou. V poslední době se však také používá díky snadné a rychlé pokládce, a nezřídka jsou aplikovány celo-lepené skladby, které vylučují vznik tepelných mostů. Lepení samolepicích asfaltových pásů umožňuje pohodlnou pokládku bez nutnosti použít otevřený plamen. Je vhodné u konstrukčních prvků a v prostředích, která je třeba chránit před otevřeným plamenem. Použitý pás je vybaven samolepicí vrstvou, která je tvořena speciálním druhem asfaltu.
Pravidla pro lepení samolepicích asfaltových pásů:
- Teplota konstrukce, materiálu a ovzduší je klíčová. Dbejte, aby nebyla nižší než 10 °C a zároveň vyšší než 30 °C.
- Samolepicí asfaltový pás se aplikuje na suchý podklad, bez sněhu a námrazy, zbaven hrubých nečistot, ostrých hran a mastných skvrn.
- V případě silikátových, savých a plechových materiálů musí být podklad dostatečně ošetřen penetračním nátěrem pod asfaltové pásy.
- Samotné lepení se provádí při současném odvíjení role a snímání ochranné silikonové folie a řádným zaválečkováním spojů (přesahů) přítlačným válečkem.
- V případě realizace více vrstev by měla maximální prodleva činit nejvýše jeden měsíc.
- Aplikace samolepicích pásů je možná na téměř všechny druhy povrchů. Výjimkou můžou být některé kovy jako např. titanzinek, kde by vlivem chemické reakce mohlo dojít k bitumenové korozi.
- Následně už je rozhodující pouze soudržnost jednotlivých materiálů, která je však při dostatečném srovnání a očištění povrchu zaručena. U pokládky parozábrany se vždy doporučuje použití asfaltového penetračního nátěru.
Postup pokládky samolepicích pásů (příklad pro plochou střechu):
- Důkladné očištění povrchu a aplikace asfaltové penetrace: I v případě samolepicích pásů je třeba co nejvíce upravit povrch, na který se bude asfaltová vrstva aplikovat. Penetrace zaručí dokonalou soudržnost.
- Samolepicí asfaltová parozábrana: Zaručuje rychlou a snadnou pokládku. V případě využití této vrstvy jako dočasné hydroizolace je nutné provést svaření ve spojích.
- Nalepení tepelné izolace EPS nebo PIR: Využívají se termické proužky z vrchní strany asfaltového pásu. Jejich aktivace se provádí nahříváním pomocí plamene.
- Druhá vrstva tepelné izolace: Vzájemné propojení desek tepelné izolace se provádí pomocí lepicí pěny na bázi polyuretanu.
- Pokládka podkladního samolepicího pásu: Tvoří první vrstvu hydroizolace a na jeho aplikaci závisí životnost celé střechy. Je tedy nutné důkladně provést všechny spoje za použití přítlačného válce nebo horkovzdušné pistole.
- Pokládka finálního asfaltového pásu: Finální vrstva asfaltové hydroizolace může být jak samolepicí, tak i plnoplošně svařovaná.
3. Lepení lepidlem na asfaltové pásy
Při lepení asfaltových pásů různými typy lepidel je bezpodmínečně nutné správně zvolit jak speciální lepidlo (k tomuto účelu musí být přímo určeno výrobcem lepidla nebo výrobcem asfaltového pásu), tak pás kompatibilní s lepením (obvykle s jemným posypem, nebo textilií na spodní straně). Penetrační nátěry pod asfaltové pásy se v případě lepení provádí podle stavu podkladu. Lepidlo je vhodné pro ploché střechy. Máte na výběr mezi lepidlem za studena a horkým bitumenem.
Pokládka asfaltové lepenky pod latě
Jednoduchá lepenková krytina položená na trojboké latě je odolnější proti vlivům povětrnosti. Setkáme se s ní v horských oblastech u střech se sklonem větším než 30°, při menším sklonu někdy může podél latí zatékat. Krytina tohoto druhu nemá většinou oplechování.
Postup pokládky:
- Nejprve se položí okrajový pruh lepenky široký 33 až 50 cm (při větším sklonu stačí 33 cm), ohne se přes okraj bednění s přesahem 1 cm. Horní okraj se přibíjí po 20 až 25 cm. Čelní přesahy okrajového pruhu se dělají široké nejméně 10 cm a směřují proti větru.
- Trojboké latě se základnou 7 cm se upevňují kolmo k okapu od pravého okraje střechy. Hřebíky se do latí zarážejí kolmo u vrcholu, kdyby se přibíjely ze stran, latě by se rozštíply. Latě se ukončují asi 30 cm od okapu tak, aby přesahovaly okapový pruh lepenky alespoň o 10 cm. U hřebene končí asi ve vzdálenosti 15 cm. Jejich konce se zhoblují nebo šikmo seříznou do ztracena.
- Latě se kladou ve vzdálenostech 95 až 96 cm, rovnoběžně s okrajovou lištou. Při rozměřování roztečí latí se přihlíží k šířce lepenkových pásů.
- Do jednotlivých polí vymezených latěmi se rozvinuje lepenka tak, aby okraje pásů ležely zcela na bocích latí. Postupuje se směrem od okapu k hřebeni a dbá se na to, aby byla střešní plocha v celé délce jediným souvislým pruhem. Pokud se musí pás nastavit, dodrží se podélný přesah nejméně 10 cm a plocha přesahu před přibitím horního přesahujícího pásu se natře ve styčné ploše živicí.
- Přechod lepenek z vodorovné plochy bednění k bokům latí se tvaruje tzv. přítlačníkem, tj. asi 80 cm dlouhou dřevěnou tyčí. Uložený pruh se přibije k bokům latí hřebíky se širokou hlavou ve vzdálenostech po 25 cm.
- Styčné spáry dvou sousedních lepenkových pásů ve vrcholu trojboké latě se uzavřou proužkem lepenky širokým 10 až 12 cm (položí se do živičného nátěru). Nakonec se přibije z obou stran k latím po 8 cm vzdálenosti. Přesah v nastavení tohoto pásku se dělá nejméně 10 cm široký. Postupuje se vždy od okapů směrem k hřebeni. U hřebene střechy se přetáhne o 10 až 15 cm přes okraj a řídce se přibije hřebíky. Přes hřeben se potom do živičného nátěru položí hřebenový pruh lepenky široký 33 nebo 50 cm (podle sklonu střechy).
Pokládka asfaltových pásů na střechu a pro hydroizolaci spodní stavby
Pokládka asfaltových pásů na střechu
Asfaltová střešní krytina je nejčastěji pokládána ve dvou vrstvách - nejprve podkladní asfaltový pás a na něj vrchní finální pás. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou nebo kolmo na ni. Od sklonu střech 5° a výše je nutné pokládat pouze kolmo. Vždy od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. U nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce. Nezapomínejte, že pro hydroizolaci střechy platí poučka: „hydroizolace je tak bezpečná, jak jsou bezpečně provedené detaily v její ploše“.
Pokládka asfaltových pásů při hydroizolaci spodní stavby
Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi (aby se ostatní části nepoškodily při provádění dalších staveních prací), na které navážete později. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm. Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je ochráněn proti stavebnímu znečištění (malta, prach apod.) a poškození. Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a odhalí ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace. Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji dle kotevních plánů.
Kotvení asfaltových pásů
Kotvení dvouvrstvých asfaltových hydroizolací se provádí přikotvením podkladového pásu, na který se následně natavuje vrchní pás. V případě mechanického kotvení na střechách musí být použity zásadně kotvy do střešních systémů. Rozmístění a počet kotev by měl být v souladu s kotevním plánem, vydaným dodavatelem kotev. Vždy je třeba použít pouze vhodný typ kotev. V případě izolací spodní stavby je u svislých ploch vyšších než 60 cm třeba pásy zajistit proti sjíždění mechanickou fixací.
Životnost, údržba a likvidace
Navzdory reklamám výrobců je třeba říci, že neexistuje nic, jako bezúdržbová střecha. Každou střechu (tu z asfaltových střešních pásů nevyjímaje) je třeba v pravidelných intervalech čistit a kontrolovat, aby byla zajištěna maximální životnost a spolehlivost. Aby střecha z asfaltových pásů dlouho vydržela, je nutné ji ošetřit stříbřitým reflexním nátěrem. Pravidelně udržujte krytinovou lepenku. Díky tomu bude vypadat dlouho dobře a zachová si svou těsnicí funkci.
Stará krytinová lepenka nepatří do kontejneru na zbytkový odpad. V závislosti na stáří může materiál obsahovat dehet nebo dokonce azbest. V malém množství ho uložte do plastových sáčků. Ty můžete řádně zlikvidovat v recyklačním centru. Pro větší množství budete potřebovat kontejner, který si můžete objednat u firmy zabývající se likvidací odpadu.
tags: #pouziti #asfaltove #lepenky #pod #late