Při plánování jakýchkoliv stavebních úprav na vašem pozemku je nezbytné se seznámit s platnou legislativou. Stavební zákon jasně definuje, jaké typy staveb můžete realizovat zcela bez papírování a kdy naopak budete muset zamířit na stavební úřad. To platí i pro stavby, které se zdají být drobné, jako je například postavení zdi pod stávající střechou, altánu, pergoly či terasy.
Nový stavební zákon a jeho kategorie staveb
Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který vstoupil v plnou platnost od 1. července 2024, přináší zásadní změny v oblasti stavebních projektů v České republice. Místo dosavadního rozdělení na běžné a složité projekty, tento nový zákon zavádí čtyři nové kategorie:
- Drobné stavby
- Jednoduché stavby
- Vyhrazené stavby
- Ostatní stavby
Další významnou novinkou je zjednodušení administrativních procesů. Zákon ruší tradiční dvoustupňový systém, který se skládal z umístění stavby (územního rozhodnutí) a jejího stavebního povolení. Nyní se záměr vyřizuje jedním povolením záměru.
Drobné stavby
Podle nového stavebního zákona se drobnými stavbami rozumí stavby, které jsou menšího rozsahu a mají omezený vliv na okolí. Drobné stavby zahrnují konstrukce s maximální zastavěnou plochou 40 m², výškou do 5 metrů, a mohou mít maximálně jedno nadzemní podlaží a sklep do hloubky 3 metry. Mezi ně patří zahradní domky, pergoly, altány, kůlny, přístřešky na auto, skleníky, bazény s odpovídajícími rozměry a další podobné stavby. Pro drobné stavby není třeba žádat o stavební povolení ani kolaudaci.
Drobné stavby se obecně do katastru nemovitostí zapisovat nemusí. Drobnou stavbou nemůže být žádná stavba pro bydlení nebo rodinnou rekreaci. Drobná stavba se užívá k účelu, ke kterému je určena svým charakterem. Může ji provádět i odstraňovat stavebník svépomocí.
Čtěte také: Principy hydroizolace podlahy
Jednoduché stavby
Jednoduché stavby jsou v novém stavebním zákoně definovány v Příloze č. 2. Podle § 171 nového stavebního zákona musí jednoduché stavby získat stavební povolení od stavebního úřadu. Sem spadají například rodinné domy, mobilheimy a další malé stavby pro bydlení. Jednoduché stavby se opět kolaudují.
Rekonstrukce a drobné stavby u rodinných domů
Pokud se chystáte provést rekonstrukci menšího rozsahu, nebo na zahradě realizovat menší stavbu, na úřad vůbec nemusíte. Týká se to především staveb u rodinných domů se zastavěnou plochou do 25 m² s jedním nadzemním podlažím a výškou maximálně 5 metrů. V praxi jde o výstavbu kůlny, menší garáže, pergoly nebo zahradního domku. Mezi další stavby, které lze realizovat bez ohlášení či povolení, patří opěrná zeď do výšky 1 metru (nesmí však hraničit s veřejným prostranstvím či komunikací) a oplocení do výšky 2 metrů.
Rekonstrukce střechy a výměna oken
Ohlášení stavby či stavební povolení nebudete potřebovat ani pro rekonstrukci střechy, při které použijete stejný typ krytiny jako původní. Pokud jde o pouhou výměnu střešní krytiny, není v dnešní době nutné stavební povolení ani ohlášení. Kdyby však výměna ovlivnila vzhled stavby (postačuje třeba i jiná barva krytiny), anebo životní prostředí, požární bezpečnost nebo zdraví osob, je již situace jiná a bude nutné provést ohlášení stavebního záměru. Pokud by v rámci rekonstrukce bylo nutné vyměnit i krov (nosnou konstrukci střechy), bude třeba získat také stavební povolení.
Obdobné jako pro střechu platí také pro výměnu oken. Pokud jde o výměnu oken stejného vzhledu a velikosti, nebude nutné povolení ani ohlášení. Pokud se výměnou nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání, výměna nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, osazení větších oken nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy na stavbě, která je kulturní památkou, není potřeba žádat o povolení záměru. Není-li některá z podmínek splněna, je pro výměnu oken potřeba stavební povolení.
Garáže a příjezdové cesty
Podle současné právní úpravy tehdy, kdy se garážové stání nachází na pozemku rodinného domu nebo chaty a stavba nepřesáhne plochu 25 metrů čtverečních, není nutné ani stavební povolení, ani ohlášení. Výstavba garáže na jiném pozemku však již vyžaduje územní souhlas.
Čtěte také: Hydroizolace podlah v rekonstruovaných objektech
S účinností nového stavebního zákona jsou garáže do 5 metrů výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 metrů považovány za jednoduché stavby, pro něž bude zapotřebí podat žádost o povolení záměru podle § 171 a následujících nového stavebního zákona.
Zpevnění cesty mimo vlastní pozemek podléhá schválení dopravního úřadu a povolení. Chodníček od hranice pozemku ke vstupním dveřím ale žádná povolení nepotřebuje.
Opěrné zdi a oplocení
Opěrná zeď je zeď, která tvoří postranní omezení násypu a nahrazuje násypový svah. Opěrná zeď stavební povolení vyžaduje pouze v případě, že je vyšší jak 1 metr. Pokud opěrná zeď bude hraničit s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a její výška bude do jednoho metru, taková stavba se neobejde bez ohlášení stavby.
U plotů nevyžadujících povolení od stavebního úřadu je podmínka, že musí být do výšky 2 m a má být mezi pozemky, které nejsou veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. I kdyby takovýto plot hraničil s veřejně přístupnou pozemní komunikací nebo s veřejným prostranstvím, povolení od stavebního úřadu není potřeba.
Kombinace opěrné zdi a oplocení
Jestliže stavebník zřídí rozhradu, jejíž jedna část bude tvořena opěrnou zdí, zatímco druhá část bude představovat oplocení umístěné na opěrné zdi, vznikne otázka, jakou výšku může taková kombinovaná stavba mít, aniž by její zřízení spadalo pod kompetenci stavebního úřadu. Pro závěr, že je určitá stavba opěrnou zdí, je podstatné též hledisko materiálu; zeď, na rozdíl od oplocení, nemůže být tvořena z materiálů typických pro stavbu oplocení.
Čtěte také: Řešení vlhkosti a hydroizolace pískovcového zdiva
Lze-li v rámci rozhrady rozlišovat opěrnou zeď a oplocení, je možné se konečně zabývat tím, jakou výšku může taková kombinovaná stavba mít, aniž by stavebník musel žádat o její povolení. Povolení nevyžaduje opěrná zeď o výšce do 1 m či oplocení o výšce do 2 m. Za výšku stavby se obecně považuje její výška od nejnižšího bodu přilehlého terénu. Jedná-li se o stavbu opěrné zdi na hranici dvou pozemků, z nichž jeden je položený níže a druhý výše, jejímž účelem je zpevnění svahu či zabránění sesunutí zeminy či jiných částí tvořících pozemek výše položený na pozemek níže položený, je třeba výšku opěrné zdi počítat od přilehlého terénu níže položeného pozemku.
Naproti tomu výšku stavby oplocení (a to i realizovaného na opěrné zdi) je třeba počítat od přilehlého terénu pozemku výše položeného. Pokud ovšem část opěrné zdi převyšuje povrch výše položeného pozemku, tato část opěrné zdi se započítává na maximální zákonnou výšku oplocení.
Tabulka: Výpočet výšky kombinované stavby rozhrady
| Část stavby | Měření výšky od | Maximální výška bez povolení | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Opěrná zeď | Nejníže položeného pozemku | 1 m | Primární funkce: zajištění stability terénu |
| Oplocení (na opěrné zdi) | Výše položeného pozemku | 2 m | Primární funkce: vymezení prostoru |
| Část opěrné zdi převyšující povrch výše položeného pozemku | - | Zapčítává se na výšku oplocení |
Obecné požadavky na stavby
Jednou z podmínek, které musí jakékoliv stavby vždy splňovat, je odstup od sousedního pozemku alespoň 2 metry. Toto pravidlo je dáno vyhláškou a bez výslovného souhlasu souseda není možné jej nerespektovat.
Pozor je pak nutné dávat na místní regulativy dané územně plánovací dokumentací (územním plánem obce), vyhláškami či ochrannými pásmy a památkovými zónami. V některých obcích je stanoven maximální koeficient zastavitelnosti, který reguluje hustotu zástavby. V praxi to znamená, že v rámci svého pozemku můžete mít například pouze 25% plochy zastavěné, do níž se započítává zastavěná plocha domu a nové terasy či přístřešku. Dále je důležité dbát na ochranné pásmo lesa či jiné chráněné plochy (památková zóna), do nichž může drobná stavba zasahovat a bez stavebního povolení se tak neobejdete.
Zvláštní režim pak mají drobné stavby, které jsou „přilepeny“ na rodinný dům. Je-li totiž terasa nebo přístřešek vzájemně provozně propojena s domem a půdorysně jej rozšiřuje, jedná se o přístavbu rodinného domu a nikoliv samostatnou drobnou stavbu.
Proces získání povolení
Většina projektových kanceláří dnes za úplatu nabízí i obíhání úřadů, takže budete mít o starost míň. Pokud si všechno zařizujete sami, musíte se obrnit trochou trpělivosti.
Pokud se bez ohlášení nebo stavebního povolení neobejdete, začněte návštěvou místně příslušného stavebního úřadu, kde svůj záměr sdělte a vyžádejte si územně plánovací informace. Na jejich základě se dozvíte, za jakých podmínek můžete na svém pozemku stavět a jaké parametry musí rekonstrukce splňovat. Pro ohlášení i získání stavebního povolení budete samozřejmě potřebovat i projektovou dokumentaci. Protože musí stavba odpovídat všem požadavkům, musí mít projekční kancelář po ruce územně plánovací informace.
Ohlášení stavby
Ohlášení stavby je jednodušší variantou stavebního povolení. Jeho výhodou je, že můžete začít stavět rychleji než v případě klasického stavebního povolení, ale musíte k tomu sehnat souhlas majitelů sousedních nemovitostí. Než vyplníte formulář s žádostí a odevzdáte ho na příslušném stavebním úřadě, budete potřebovat ještě souhlasy se stavbou od odboru životního prostředí, hygieny nebo vlastníků dopravní a technické infrastruktury. Po odevzdání všech písemností běží úřadu lhůta 30 dnů, do kdy musí vydat souhlas se stavbou, případně usnesení o provedení stavebního řízení.
Stavební povolení
Stavební povolení je nezbytné u staveb a stavebních úprav, které zasahují do konstrukcí nosných stěn a překračují povolené podmínky ohlášení stavby. Budete ho potřebovat i při stavbě, prohlubování a rozšiřování studny nebo jiného vodního díla, které spadá pod vodní zákon. Podání žádosti probíhá podobně jako u ohlášky, přičemž tato varianta je pohodlnější, když nemáte možnost sehnat podpisy sousedů. Pokud podpisy získáte, jedině dobře, urychlí to celé stavební řízení. Výsledný verdikt byste se měli dozvědět také do 30 dnů, ale počítejte raději s delší lhůtou. Úřad do 30 dnů od doručení zahájí stavební řízení pro vydání stavebního povolení. Poté může nařídit i ústní jednání, které oznámí nejpozději 10 dnů před jeho konáním. Pokud budou všechny náležitosti v pořádku, povolení vydá do 60 dnů od zahájení řízení.
Platnost souhlasu s provedením ohlášení stavby i stavebního povolení je časově omezená. Zahájit stavbu musíte do 2 let od jejich vydání.
Důležité body k zapamatování
- Při ohlašování stavby musíte doložit souhlasná stanoviska všech sousedů.
- Souhlas souseda se stavbou není potřeba, pokud nemáte povinnost vyřídit jakékoli ohlášení na stavebním úřadě.
- Pokud je pro stavbu opěrné zdi třeba vyřídit stavební povolení, souhlas souseda není potřeba při podání formuláře dokládat.
- Za provádění černých staveb hrozí nemalé pokuty. Porušíte-li povinnost získat územní souhlas nebo rozhodnutí, můžete dostat pokutu až 500 tisíc korun.
- Stavba rodinného domu i rozsáhlá rekonstrukce je běh na dlouhou trať. Než poprvé kopnete do země, pár měsíců si počkáte.
Moderní zahradní stavby a technologie
Pokud se pro zahradní stavbu rozhodnete, velmi moderní a užitečné jsou v dnešní době zahradní stavby, které kombinují zastřešení s fotovoltaickým systémem. Například společnost Hobbytec implementuje panely přímo do zastřešení pergoly, zimní zahrady a přístřešku pro auto. Moderní pergoly a zimní zahrady chrání své obyvatele před sluncem, deštěm, rozpálenou terasou i přehříváním interiéru domu. Navíc navyšují obytné prostory domu a díky moderním technologiím umí i ušetřit peníze.
Přístřešek na auto ochrání vůz před povětrnostními vlivy. Oproti garáži není nijak nákladný a může posloužit také jako pergola. Navíc bude velmi vkusným doplňkem vašeho domu. Zajímavým řešením pak může být i varianta, kdy na střechu takové stavby umístíte fotovoltaické panely.
tags: #postaveni #zdi #pod #stavajici #strechou #povoleni