Hydroizolace je proces, při kterém jsou různé konstrukční prvky chráněny před proniknutím vlhkosti. Je důležité chránit podlahu před vlhkostí, protože může způsobit vážné problémy, jako je deformace podlahových materiálů, koroze a poškození podlahy. Vlhkost podporuje růst plísní a hub, což má negativní vliv na kvalitu vzduchu v interiéru. Může také poškodit konstrukční prvky a materiály, jako je dřevo.
Kvalitní hydroizolace může prodloužit životnost podlahy a zajistit, že podlaha bude v dobrém stavu po mnoho dalších let. Všech 5 důvodů ukazuje, že hydroizolace je důležitou součástí stavby nebo renovace podlahy.
Důvody, proč je hydroizolace důležitá:
- Prevence plísní: Plísně jsou častým problémem v oblastech s vysokou vlhkostí.
- Ochrana proti vlhkostí: Hydroizolace chrání podlahu před vlhkostí a vodou, čímž zabraňuje deformaci materiálů, korozi a poškození podlahy.
- Zlepšení tepelné izolace: Hydroizolace může také zlepšit tepelnou izolaci. Pokud se do podlahy dostane vlhkost, může to vést ke zvýšené vlhkosti v místnosti a k ohrožení tepelné izolace podlahy.
- Zlepšení kvality života: Hydroizolace může zlepšit kvalitu života obyvatel tím, že sníží výskyt plísní a bakterií, které mohou mít negativní vliv na zdraví jedince.
- Zvýšení hodnoty nemovitosti: Hydroizolace může zvýšit hodnotu nemovitosti.
Kde je hydroizolace potřeba?
Hydroizolaci podlahy nevynechejte hlavně v místnostech, kde je zvýšené riziko vlhkosti a vody. Typicky se jedná o koupelny, sprchové kouty a toalety, kde je každodenní kontakt s vodou. Na zvážení je také izolace podlahy v kuchyni, kde může dojít k úniku vody z myčky či pračky. Sklepy a technické místnosti jsou dalším příkladem, protože zde často hrozí vlhkost vzlínající z podloží - hlavně u starších domů. Neméně důležitá je hydroizolace v prádelnách, kde se pracuje s velkým množstvím vody, a také na terasách a balkonech, které jsou vystaveny venkovním vlivům. Hydroizolace je zkrátka vhodná pro prostory, kde je vlhkost trvalým nebo pravidelným problémem.
Metody hydroizolace podlahy
Hydroizolaci lze provést různými způsoby, včetně tekuté hydroizolace, hydroizolačního nátěru nebo hydroizolace základů. Existuje mnoho různých možností hydroizolace.
Typy hydroizolace:
- Hydroizolace na beton: Hydroizolační vrstva se nanáší přímo na betonový povrch.
- Tekutá hydroizolace: Při této metodě se hydroizolační vrstva nanáší přímo na betonový povrch.
- Hydroizolace základů: Tato metoda zahrnuje nanesení hydroizolační vrstvy na vnější stranu základů budovy.
- Hydroizolace podlahy: Zahrnuje nanesení hydroizolační vrstvy na povrch podlahy.
Materiály pro hydroizolaci podlahy:
Pro efektivní hydroizolaci podlahy lze zvolit různé metody, které se liší dle typu podkladu a očekávané zátěže:
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
- Cementové stěrky: Tradiční metoda vhodná pro širokou škálu aplikací. Kombinace s vhodnou penetrací zajistí pevnost a odolnost proti vlhkosti. Příkladem je dvousložkový, flexibilní cementový hydroizolační systém Revinex® Flex + Revinex® Flex U360.
- Gumoasfaltové nátěry: Ideální pro venkovní prostory nebo sklepy, kde je nutná robustnější ochrana.
- Tekutá guma: Moderní řešení s vysokou flexibilitou, snadnou aplikací a dlouhou životností. Hodí se jak do interiéru, tak do exteriéru. Tekutá guma zvládne vytvořit bezešvou membránu, která zajišťuje dokonalou ochranu proti pronikání vody. Tento materiál má, díky vysoké roztažnosti, schopnost přizpůsobit se pohybům podkladu, což znamená, že je ideální i pro plochy vystavené výraznému mechanickému nebo teplotnímu namáhání. Další výhodou je odolnost vůči UV záření a chemikáliím, což zajišťuje jeho univerzální použití i v náročných podmínkách, jako jsou venkovní prostory nebo průmyslové objekty. Aplikace tekuté gumy je navíc jednoduchá a intuitivní. Lze ji provádět štětcem, válečkem nebo nástřikem, což z ní dělá ideální materiál pro profesionály i domácí kutily. Významnou přidanou hodnotou je také její dlouhá životnost. Při správné aplikaci a údržbě vydrží hydroizolační vrstva až 35-40 let, což výrazně snižuje náklady na budoucí opravy a údržbu. Díky těmto vlastnostem je tekutá guma skvělou univerzální volbou pro různé stavební projekty.
- Silikátové stěrky: Při dodatečné izolaci stávající betonové podlahy se doporučuje izolovat silikátovými stěrkami, které jsou velmi jednoduché na použití (nátěrem). Nejlevnější variantou je stěrka DICHTUNGSSCHLÄMME, pod dlažbu potom doporučujeme stěrku ELASTIKSCHLÄMME 2K, která svou pružností lépe odolává případným pohybům.
Tabulka: Příklady silikátových izolačních stěrek
| Název produktu | Popis | Spotřeba | Balení | Vlastnosti |
|---|---|---|---|---|
| ELASTIKSCHLÄMME 2K | Směs prášku a tekutiny pro izolaci balkonů, teras či betonových podlah. | 3 kg/m2 (tl. 2mm) | 25 + 8 kg | Pochozí, pružná (překrývá drobné trhliny do 0,6mm), odolává mrazu i solím. Lze přímo na ni lepit dlažbu. |
| DICHTUNGSSCHLÄMME | Silikátová prášková hmota, která se smíchá s vodou a rozetře se na místa, která potřebujeme izolovat - podlahy, stěny (ze zdiva, betonu, cementové omítky...). | 2kg/m2 (zemní vlhkost) | 25 kg | Izoluje proti zemní vlhkosti i proti tlakové vodě (až do 5m vodního sloupce). |
Postup hydroizolace podlahy
Příprava na hydroizolaci je stejně důležitá jako samotná hydroizolace. Prvním z nich je důkladné očištění povrchu, na kterém bude proces probíhat. Na povrchu by se neměly nacházet žádné nečistoty, jako je prach, mastnota nebo oleje a mnoho dalších, protože mohou narušit spojení mezi hydroizolační vrstvou a povrchem, což vede k nespolehlivému řešení. Druhým krokem je vyplnění trhlin a otvorů v podlaze nebo stěně, například tmelem. Třetím krokem může být aplikace hydroizolačního nátěru nebo tekuté hydroizolace. Před aplikací by měl být povrch suchý a čistý. Pokud použijete hydroizolační nátěr, lze jej nanášet válečkem nebo štětcem. Pro zaručení spolehlivého výsledku je důležité dodržet tyto kroky a řídit se doporučeními výrobců. Postup závisí na použitých materiálech a technikách. Bezpečnost musí být vždy na prvním místě a práce by se měly provádět v dobře větraném prostředí.
Postup hydroizolace podlahy pomocí tekuté gumy:
Ať už provádíte hydroizolaci podlahy v rámci rekonstrukce nebo u novostavby, postup bude velmi podobný. Pro ty nejlepší výsledky je však potřeba dodržet pár nezbytných kroků:
1. Příprava povrchu:
- Očistěte povrch od prachu, mastnoty a uvolněných částic.
- Zkontrolujte, zda je podklad suchý a hladký a případné nerovnosti vyrovnejte pomocí samonivelační stěrky a tmelu.
- Po očištění a vyrovnání naneste penetraci podlahy pro zlepšení přilnavosti.
2. Aplikace tekuté gumy:
- Ujistěte se, že při aplikaci hydroizolace v místnosti či venku nemrzne/neprší. Nanášejte gumový nátěr rovnoměrně pomocí štětce, válečku nebo nástřiku.
- Aplikujte minimálně dvě vrstvy s odstupem několika hodin dle pokynů výrobce.
- Prostupy, rohy a kritická místa můžete zpevnit pomocí geotextilie.
3. Kontrola:
- Po zaschnutí zkontrolujte celistvost každé vrstvy. V případě potřeby opravte “bubliny” a slabá místa nebo naneste třetí vrstvu.
Tepelná izolace stávající podlahy
Drahocenné teplo uniká z domů nejen skrz obvodové zdivo či stropní konstrukce, ale také přes podlahy. Pokud je konstrukce podlahy nezateplená, může způsobit únik až desetiny tepelné energie v objektu. U novostaveb je zateplení podlahy povinné dle platné legislativy, u starších domů pak lze různými postupy řešit dodatečně. Pokud vás čeká realizace novostavby, bude zateplení podlahových konstrukcí součástí projektové dokumentace. Projektant musí při navrhování vycházet z platné normy ČSN 73 0540-2 (Tepelná ochrana budov - požadavky).
Zateplení podlahy u novostaveb:
U novostaveb se pro izolaci podlahy nepodsklepeného domu standardně používají podlahové EPS desky. Pro splnění legislativních požadavků musí mít tloušťku minimálně 10 cm, dle doporučení pak 14 cm.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Zateplení podlahy u starších domů:
U starších domů před rekonstrukcí zateplenou podlahu obvykle nenajdete. Úniky tepla přes podlahové konstrukce jsou tak opravdu výrazné a mohou dosahovat ztráty i 10 % tepelné energie. Při dodatečném zateplování podlahy starého rodinného domu ale můžete narazit na řadu problémů. Umístěním izolačního materiálu na stávající podklad totiž podlahu výrazně zvýšíte. Snížíte tak světlou výšku místnosti a budete muset řešit i nadzvednutí dveřních zárubní či dalších konstrukcí.
Možnosti zateplení staré podlahy:
- Odstranění původních podlah: Pro efektivní zateplení podlahy starého nepodsklepeného domu se při rozsáhlejší rekonstrukci přistupuje k odstranění původních podlah. Následně se provede sanace včetně zhotovení hydroizolační vrstvy, montáž tepelné izolace a pokládka podlahové krytiny (např. plovoucí podlahy).
- Zateplení bez odstranění původní skladby: Stávající podlahu lze zateplit i dodatečně bez odstranění původní skladby. Izolační materiál můžete umístit na původní podlahu, dojde však k výraznému zvednutí a snížení světlé výšky.
- Zateplení zespodu (u podsklepených domů): Pokud je dům podsklepený, nebo se pod prostorem nachází jiný nevytápěný prostor (např. garáž), je zasahování do původní podlahy problematičtější. Do podlahy se izolační materiál často nevejde, protože by došlo k výraznému zvýšení podlahy. Proto se často takové konstrukce zateplují ze strany nevytápěné místnosti.
Izolační materiály pro podlahy:
Na výběr máte z řady izolačních materiálů, které jsou pro zateplení podlahových konstrukcí vhodné:
- EPS (pěnový polystyren): Je nejčastěji používaným materiálem pro zateplování podlah, a to zejména v případě novostaveb. Hodí se pro podlahy se standardní mírou zatížení (do 500 kg/m2).
- XPS (extrudovaný polystyren): Desky z XPS se podobně jako vysokozátěžové EPS uplatňují u budov s předpokladem vysokého zatížení. Používají se například do garáží či dílen, případně lokálně do míst s nadměrnou zátěží. Jsou odolné vůči vodě i zemině, a tak se aplikují i do podlah na terénu.
- Minerální vata: Alternativou k polystyrenu je minerální vata. Je zdravotně nezávadná, nehořlavá a paropropustná. Vzhledem k malé únosnosti se však hodí jen do lehkých podlah. Má malou tloušťku, a tak nezajistí takovou tepelnou izolaci jako EPS o síle 10 a více cm.
- Polyuretanové desky (PIR): Mají z jedné, nebo obou stran nalepené hliníkové fólie. Ty dokážou odrazit sálavé teplo zpět do prostoru. Jejich použití má význam u zateplení podlah nad nevytápěnými prostory, u kterých je izolace stropu technicky náročnější.
- Pěnové sklo: Pěnové sklo v sypké nebo deskové formě je vhodnou náhradou pro staré násypy, které se objevují pod dřevěnými či betonovými podlahami. Materiál je nehořlavý a má nízkou objemovou hmotnost.
- Foukaná izolace: Technologie foukané izolace umožňuje nanesení izolačního materiálu i do nepřístupných míst. Na rozdíl od izolování deskovým materiálem nedochází k vytváření spár a mezer, a tak je riziko vzniku tepelných mostů a úniků tepla minimální. Foukaná izolace může být na bázi celulózy, minerální vlny, polystyrenu a dalších materiálů.
- Pěnobeton: Pomocí pěnobetonu je možné vyrovnat nerovnosti podlahy, ochránit rozvody vedené v podlahách, ale hlavně izolovat podlahu proti úniku tepla. Pěnobeton je homogenní směs cementu a vzduchových pórů. Využívá se především jako podklad pro aplikaci dalších vrstev lité podlahy. Nejlepší výsledků tepelné izolace se dá dosáhnout kombinací pěnobetonu jako podkladu a anhydritové podlahy jako svrchní vrstvy.
Hydroizolace a sanace vlhkého zdiva
Při sanaci vlhkého zdiva u stávajících objektů dochází často také k zásahu do podlahových konstrukcí, respektive k provádění podlah nových. Ve většině případů se jedná o podlahy situované na terénu. Napojení hydroizolace v podlaze na dodatečně provedené hydroizolační opatření ve stěnách, pokud byla provedena jejich sanace některou z mechanických metod (např. podřezáváním zdiva, probouráváním zdiva či HW systémem) je nutné z důvodu zajištění celistvosti hydroizolačního povlaku.
Zemní vlhkost a kapilárně vzlínající vlhkost pronikající do spodní stavby je vždy snazší a méně nákladné řešení než řešení příčiny pronikání tlakové vody do objektu. Tím, že zhotovíte dodatečnou vodorovnou izolaci zdiva Systémem AquaStop Cream pro zamezení vzlínající vlhkosti, vlhkost v stávajících podlahách se nezvýší. Je to tím, že i teď je zdivo, ale i podlaha neustále zatěžována zemní vlhkostí pod domem, která se může snižovat a zvyšovat zejména množstvím úhrnů dešťových srážek. Po přerušení vzlínající vlhkosti ve zdivu po provedené injektáži se pod podlahami vlhkost nemůže zvýšit. Samostatné téma je zhotovení nových izolací podlah, ale mezi zhotovením injektáže a izolací podlah může být technologická pauza, kterou si Vy sám naplánujete, pakliže to bude jednou zapotřebí. Tyto dvě etapy (izolace) se sice doplňují, ale nejsou na sobě závislé. Samozřejmě ideální stav by byl takový, že byste sanace vlhkého zdiva a izolaci podlah provedl současně.
Injektáž zdiva:
Injektáž vlhkého zdiva rozhodně nedoporučuji zhotovit pod neodizolovanou podlahu. Nepodsklepená podlaha v 1NP (v přízemí) Vašeho domu a její dožilá vodorovná izolace proti vlhkosti bude velmi pravděpodobně vykazovat vlhkost. Tím, že byste zhotovil linii vrtů pod touto podlahou, izolace vzniklá ve zdivu Systémem AquaStop Cream pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti sice bude funkční (samozřejmě ve Vašem případě se tato injektáž, tedy vrty, dá zhotovit pod stávající podlahou pouze z venkovní strany), ale bude docházet z vnitřní strany k tzv. přemostění vlhkosti nad vzniklou hydrofobní clonu pod úrovní podlahy.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Pro injektáž zdiva se používají jedno nebo více složkové směsi, s komponenty upravujícími smáčivost nebo vytvrzení prostředku, případně s přídavkem fungicidu. Pro utěsnění kapilár se používají prostředky na bázi parafinu, epoxidových a polyuretanových pryskyřic. U tlakové injektáže se do zdiva aplikuje injektážní prostředek nízkotlakovu metodou (tlak < 10 bar) za použití speciálních čerpadel. Injektážní vrty se provádějí v osové vzdálenosti 100-125 mm o průměru 10-20 mm, dle použitého pakrového systému, který utěsňuje ústí vrtu pro tlakovou aplikaci. Injektáž ve Vašem případě musí být zhotovena na zdivo bez omítek, abyste pak mohl vytáhnout tzv. koutovou lištu, nebo hydroizolační stěrku.
Vodorovná izolace základů:
V případě, že je potřeba udělat betonovou podlahu novou, přidejte při míchání do nového betonu izolační přísadu SIKKATON A - na takto izolovanou betonovou podlahu pak můžete položit novou podlahovou krytinu (dlažbu, plovoucí podlahu,…). Potřebujete-li izolovat i proti radonu, aplikujte ještě na novou betonovou podlahu izolaci PROFIDICHT 1K FIX a pak teprve položte podlahovou krytinu.
- SIKKATON A: Tekutá přísada, která se vmíchá přímo do betonové směsi zajišťující vodotěsnost betonu (proti zemní vlhkosti i tlakové vodě). Nelze ji zničit, protože se stává přímou součástí betonu, její životnost je tedy stejná jako životnost izolovaného betonu.
- PROFIDICHT 1K Fix: Asfaltová hydroizolační stěrka, která se jednoduše natře na zdivo (nemusíte řešit spáry a napojení jako např. u IPA).
Dodatečná svislá izolace z vnitřní strany:
V případě, že vytvoření svislé izolace obvodového zdiva z vnější strany je z technického a ekonomického hlediska obtížné, či nemožné (např. sousedící zástavba, inženýrské sítě, hluboké založení stavby, trvalé působení tlakové vody), vytvoří se izolační systém z vnitřní strany. Obvodové zdivo s vnitřní svislou izolací zůstává vlhké. Provedení dodatečné vodorovné izolace ve zdivu je základní podmínkou pro účinnost celého hydroizolačního systému.
Hydroizolace a odvodnění základů starší stavby
Spousta chalup nemá základy izolované proti vodě a působení vlhkosti se tak může stát noční můrou. Alespoň některá opatření však můžete podniknout, aniž byste museli bourat či podřezávat. U novostavby je to vcelku jasné - u základů je kvalitní hydroizolace standardem a jejím účelem je chránit stavbu nejen proti zemní vlhkosti a tlakové vodě, ale také například proti radonu. Co ale se starou chalupou či chatou, která má základy proti vlhkosti izolované jen nedostatečně nebo případně vůbec? Nemůžete-li k základům „od základů“, je třeba se smířit s tím, že plnohodnotnou hydroizolaci lze udělat jen obtížně. Můžete však podniknout některá opatření, která působení vody a vlhkosti na dům alespoň zmírní.
Opatření k odvedení vody od základů:
- Nopová fólie: Vytvoření bariéry proti vodě z nopové fólie. Ta se položí do výkopu výstupky (nopy) směrem k základům. Díky nopům vzniká mezi fólií a materiálem základů určitá větrací mezera. Nopová fólie se vyvede zhruba dvacet centimetrů nad úroveň terénu, její horní hranu pak přichytíte ke zdivu speciální lištou, která zamezí zapadávání nečistot do vzduchové mezery mezi základy a nopy.
- Drenáž: Aby se nápor vody snížil, je třeba ji odvést. K tomu slouží drenáž tvořená perforovanou drenážní trubkou. Ta se klade ve spádu směrem, kterým potřebujete nasměrovat odtékající vodu. „Horní“ konec drenážní trubky či hadice se kvůli odvětrávání vyvede nad terén. Vyšší odvětrávací konec trubky vyvádějí někteří chalupáři až do podstřeší, aby se vytvořil dostatečně vysoký větrací komín. Výkop se vyloží geotextilií, poté se vysype vrstvou jemného písku, vrstvou štěrku a vrstvou drti. Na ni položte drenážní hadici, kterou poté opět zasypejte vrstvou drti a vrstvou štěrku. Na tu lze položit například valouny nebo betonovou dlažbu se spádem od chalupy. Na obou koncích vyvedených nad terén je vhodné umístit perforované kryty proti hlodavcům a dalším živočichům.
Doplnění tepelné izolace základů:
Při výkopu kvůli odhalení základů se vyplatí zvážit i dodatečnou tepelnou izolaci. Izolant by měl vždy respektovat materiál základů a zvláště při kombinaci s hydroizolací je nutné brát v úvahu zmíněná rizika, související s náhlým odvedením vody od starého domu. Specialisté z pražské firmy Trumf, která se zabývá renovacemi a sanacemi staveb, postupovali při sanaci sklepních prostor jednoho z památkově chráněných domů tak, že nejdříve dodatečně izolovali jeho základy. Obvodovou stěnu odkopali až na základovou spáru, obnažené opukové zdivo základů domu nejdříve doplnili a vyrovnali cementovou stěrkou a dále ošetřili asfaltovou hydroizolační stěrkou. Pro zateplení základů použili extrudovaný polystyren. Finální vrstvu vytvořila nopová fólie jako mechanická ochrana jednotlivých vrstev systému izolace základů domu.
Hydroizolace a zateplení sklepních prostor
Sklepy jsou až příliš často místem, kde je vlhko, plíseň a v některých případech i stojatá voda. A takové prostory bohužel moc nevyužijete. Problémy s vlhkostí vyřešíte správnou hydroizolací. Ta zajistí suché prostředí bez plísně, kde můžete skladovat jak potraviny, tak různé vybavení. Dlouhodobé působení vlhkosti totiž poškozuje stavební konstrukci, snižuje schopnost zdiva izolovat teplo a často způsobuje růst plísní. Dokonce i malé množství vlhkosti v konstrukci (kolem 1 %) snižuje izolační schopnosti konstrukce až o 4 %. Dodatečná hydroizolace sklepa je tedy něčím, o čem byste neměli moc dlouho přemýšlet.
Izolace základů či spodní části stavby proti vodě je vždy lepší dělat z vnější strany, ze které je dům nejčastěji vystaven účinkům vlhkosti a vody. Jestliže to není možné - například když potřebujete dodatečně izolovat hluboký sklep - lze udělat izolaci i z vnitřní strany. V takovém případě je nutné vytvořit celistvou a uzavřenou vrstvu izolace na stěnách i podlahách, nejčastěji z asfaltových pásů.
Na dodatečnou vnější i vnitřní hydroizolaci základů či spodní stavby můžete použít rovněž některou z asfaltových (bitumenových) izolačních stěrek. Stěrka se pak nanáší ve dvou vrstvách špachtlí nebo hladítkem, po zaschnutí je dobré zakrýt ji geotextilií nebo polystyrenem a teprve poté zahrnout základy zeminou.
Provětrávané vzduchové mezery pod podlahami:
V souvislosti s prováděním sanací vlhkého zdiva se v České republice běžně používá větraných vzduchových mezer pod podlahami, které jsou v kontaktu s podložím. Větrané vzduchové mezery je možno použít také jako ochranu proti radonu pronikajícímu z podloží. Pomocí speciálních tvarovek z plastických hmot (např. systém Iglú) se vytváří dutiny. Zastropení vzduchové mezery se provede pomocí vodorovné nosné konstrukce, která může být tvořena například železobetonovými stropními deskami, dřevěnými trámy a prkny (zde však bude nutná její ochrana proti biologickým škůdcům), ocelovými profilovanými plechy, atd. Tento způsob je vhodný zejména v případě historických objektů a u objektů, které jsou na seznamu kulturních památek České republiky. Způsob zastropení musí respektovat případný památkový charakter objektu.
Způsob řešení podlahové dutiny pomocí zmíněných tvarovek spočívá v provedení podkladní betonové vrstvy, popřípadě pouze zhutněného štěrkopískového podsypu. Na podkladní vrstvu se položí tvarovky, které se pak zalijí betonovou zálivkou, na kterou se posléze provedou další vrstvy podlahy. Nutnou podmínkou je zajištění proudění vzduchu tak, aby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry uvnitř vzduchové mezery. Pokud je to možné, provedeme napojení vzduchové mezery na stávající nepoužívaný komínový průduch.
tags: #hydroizolace #stavajici #podlahy