Střecha je jednou z nejdůležitějších a nejsložitějších částí domu, která zajišťuje ochranu před veškerými povětrnostními vlivy, zabraňuje úniku tepla a uzavírá dům před nevítanými návštěvníky. Skládá se z nosné konstrukce a jednoho či několika střešních plášťů. Každá střecha, ať už plochá či šikmá, vyžaduje promyšlený návrh a kvalitní provedení, aby spolehlivě sloužila desítky let.
Základní dělení a typy střech
Střechy členíme podle jejich konstrukce na ploché a šikmé. Dále pak na jednoplášťové, dvouplášťové a víceplášťové. Šikmé střechy se dělí na sedlové, pultové, stanové, valbové, polovalbové a mansardové, které v našich podmínkách patří k nejčastěji užívaným. Ploché střechy dělíme i dle jejich funkce na omezeně pochůzné, pochůzné, pojízdné a zelené.
Šikmé střechy
Šikmé střechy jsou střechy se sklonem nad 5°. Střechy se sklonem nad 45° se nazývají „strmé střechy“. U obytných domů se se šikmými střechami setkáme nejčastěji.
- Sedlová střecha: Tento klasický tvar se skládá ze dvou šikmých střešních rovin, které jsou ohraničené okapní hranou a štíty. Tyto dvě střešní roviny jsou v horní části spojeny hřebenem. Její výhodou je relativně snadná montáž střešních prvků, cenová dostupnost a minimalizované riziko zatékání. Nejlépe se hodí do oblastí s deštěm, sněhem a ledem.
- Valbová střecha: Využívá klasického tvaru sedlové střechy, avšak místo štítů jsou na obou koncích v celé šířce šikmé střešní roviny neboli valby. Všechny okapy se umísťují do stejné výšky. Valbová střecha je stabilnější než sedlová a funguje skvěle v oblastech s vysokým větrem. Nabízí větší výšku nad hlavou a flexibilitu v designu, ale je poměrně drahá.
- Polovalbová střecha: Od valbové se liší tím, že okapy u polovalb jsou výš než okapy u dvou hlavních střešních rovin.
- Pultová střecha: Tvoří ji jedna střešní rovina, která nemá hřeben a je ohraničena pultovou hranou, levým a pravým okrajem a okapní hranou. Pokládka je nenáročná a díky jednoduchosti konstrukce je tento typ střechy nejméně cenově nákladný. Je ideální pro oblasti se silným sněžením a poskytuje možnost přidat přirozené světlo instalací střešních oken.
- Stanová střecha (jehlanová): Sestává ze čtyř střešních rovin sbíhajících se do středového vrcholu. Používá se zejména na stavby s půdorysem čtverce, altány, pergoly a věže kostelů.
- Mansardová střecha: Její konstrukce vychází ze střechy sedlové. Každá polovina mansardové střechy se skládá ze dvou střešních rovin odlišného sklonu (horní 30° až 50°, spodní 60° až 80°). Výhodou je maximální využití prostoru v podkroví. Tento typ střechy je velice náročný na pokládku.
Ploché střechy
Ploché střechy, ačkoliv název naznačuje opak, nejsou ve skutečnosti zcela ploché. Mají extrémně nízký sklon, který umožňuje odtok vody (minimálně 3 %, lépe až 5 % i více). Jsou běžné zejména na komerčních a veřejných budovách, ale i na moderních rodinných domech.
- Omezeně pochůzná jednoplášťová střecha: Konstruována stropem nad posledním podlažím, spádovou vrstvou, parozábranou, tepelnou izolací a hydroizolací.
- Pochůzná jednoplášťová střecha: Na hydroizolaci má navíc uloženu betonovou mazaninu a ideálně ještě dlažbu, čímž může plnit funkci terasy.
- Zelená střecha: Má na hydroizolaci uloženu geotextilii, štěrk, liapor, kačírek tvořící drenáž, rašelinu nebo jinou hydroakumulační vrstvu, filtrační geotextilii a nakonec střešní vegetační substrát. Dělíme je na střechy se zelení intenzivní (květiny, keře, tráva) a extenzivní (netřesky a sukulenty). Zelené střechy snižují znečištění ovzduší a absorbují až 90 % srážek.
Konstrukce krovu šikmé střechy
Konstrukce šikmé střechy se jinak nazývá krovem. Krov je nosná konstrukce, jejímž hlavním úkolem je vynášet střešní krytinu včetně systému laťování a eventuálních konstrukcí souvisejících se zateplením. Nejdůležitějšími součástmi krovu jsou pozednice, systém vaznic, sloupků, krokví, kleštin, pásků a různých způsobů zavětrování. V podélném i příčném směru musí být krov stabilní.
Čtěte také: Podrobný návod na stavbu plotu
Jednotlivé prvky krovu:
- Krokve: Jsou základní nosné prvky střechy, které tvoří střešní plochy, probíhající od hřebene střechy kolmo k okapní hraně. Připevňují se k nim kontralatě, bednění a střešní latě. Krokve přenášejí tíhu střešního pláště, vrstev tepelné izolace, podhledu, sněhu a větru na vaznice a pozednice.
- Pozednice: Jedná se o dlouhý a mohutný trám, který se osazuje na obvodovou nosnou stěnu a je ukotven do zdiva nebo ztužujícího věnce. Krokve na ně dosedají.
- Vaznice: Jsou vodorovně uložené hranoly, které slouží k podepření krokví. Jsou podepřené sloupky, které většinou stojí na vazných trámech.
- Sloupky: Podpírají vaznice a většinou stojí na vazných trámech, aby nezatěžovaly stropní konstrukci.
- Vazné trámy: Přenášejí tíhu celého krovu do nosných zdí. Jsou nejmasivnějším prvkem celého krovu.
- Kleštiny: Jsou párovým stavebním prvkem, který se využívá ke ztužení dvojice krokví. Osazují se obvykle pod vaznicemi a zajišťují vodorovné spojení krovu.
- Vzpěry: Vyztužují krov příčně a podpírají sloupky.
- Pásky: Čepují se do sloupků a ve směru vaznic sloupky podpírají a ulehčují jim od rozpětí.
- Hřeben: Tvoří horní hranu střechy, spojuje dvě protilehlé plochy a zpravidla se přes něj odvětrává střešní plášť.
- Nároží: Roh dvou šikmých ploch.
- Úžlabí: Boční spojení dvou šikmých ploch, při kterém vznikne vnitřní „kout“.
- Okapní hrana: Spodní hrana střešní plochy, místo kde odkapává ze střechy dešťová voda.
Jednotlivé prvky krovu tvoří soustavu trojúhelníků, která zajišťuje tuhost krovu. Všechny součásti krovu jsou přitom navzájem pročepované. Krokve se rozmisťují ve vzdálenosti 0,75 m až 0,9 m a jejich šířka by neměla být menší než 60 mm. Konstrukce krovu musí samozřejmě počítat i s vikýři, mansardami a střešními okny pro větrání a prosvětlení podkrovních prostor.
Materiály pro krov
Veškeré dřevěné součásti krovu se obvykle připravují z tříděného smrkového řeziva s maximální vlhkostí 18 %. V žádném případě na materiálu nesmí zůstat zbytky kůry. Dřevo musí být ošetřeno ochranným nátěrem nebo tlakovou impregnací proti dřevokaznému hmyzu, houbám, plísním a hnilobám. Pro zvýšení tuhosti krovu lze použít i prvky z válcovaných ocelových profilů, které musí být též opatřeny ochrannými nátěry. Ocel však v takovém případě nesmí procházet tepelnou izolací, jelikož by se vytvořily nežádoucí tepelné mosty.
Střešní pláště a izolace
Střecha nás uvnitř domu stejně jako výplně stavebních otvorů a zdivo včetně izolací chrání před veškerými povětrnostními vlivy. Zároveň dům shora uzavírá i před nevítanými návštěvníky a brání úniku akumulovaného tepla.
Jednoplášťové střechy
Tyto střechy oddělují chráněné vnitřní prostředí od prostředí vnějšího jedním střešním pláštěm, který neobsahuje větranou vzduchovou mezeru. Musí být navržena tak, aby byla funkční nejen z hlediska hydroizolačního, ale zejména z hlediska tepelně-technického (zamezení zavlhání kondenzací). Jednoplášťová plochá střecha musí obsahovat velmi účinnou parozábranu (např. asfaltový SBS modifikovaný pás s hliníkovou vložkou), která zabrání pronikání vodních par do tepelné izolace. Minimální tloušťka tepelné izolace by měla být alespoň 160 mm.
Dvouplášťové střechy
Skládají se ze stropní konstrukce nad posledním nadzemním podlažím, spádové vrstvy, parozábrany, tepelné izolace, alespoň 10 cm silné vzduchové mezery, nosné konstrukce horního pláště a hydroizolace. Na tu ještě lze uložit betonovou mazaninu a případně i dlažbu. U dvouplášťových střech jsou oba pláště oddělené větranou vzduchovou mezerou, která má primární účel odvádět ze skladby vlhkost. Nejsou zde proto kladeny takové nároky na špičkové parozábrany. Jako tepelná izolace se pro dvouplášťové střechy užívá minerální vlna.
Čtěte také: Zvláštnosti heraldického popisu architektonických prvků
Zateplení střechy
Pokud uvažujeme o šikmé střeše, pod kterou nepožadujeme vybudovat podkrovní prostory, musíme izolovat strop posledního podlaží. Zde platí zásada, že na podlahu půdy uložíme tolik izolace, co jen se tam vejde a překryjeme ji záklopem. Další možností je uložit tepelnou izolaci přímo do stropu, což je u novostaveb nejčastější a nejlevnější řešení.
Zateplujeme-li přímo střechu, použijeme stejný postup jak u novostaveb, tak rekonstrukcí střech. Nad krokvemi či bedněním rozvineme pásy hydroizolační fólie, kterou přibijeme ke krokvím kontralatěmi. Na kontralatě následně v odpovídajících vzdálenostech přibijeme latě. Z půdy pak mezi krokve vložíme tepelnou izolaci (většinou 16 cm tlusté vrstvy z minerálních vláken). Následně rozvineme parozábranu. Zespodu pak ke krokvím připevníme druhou vrstvu tepelné izolace (standardně 10 cm) a uchytíme sádrokartonový podhled, případně obklad z palubek. Zásadně konstruujeme 2 pláště, kdy bude mezi difúzní fólií a střešní krytinou vzduchová mezera (vytvořená kontralatí). Systém však může být i tříplášťový, kdy bude vzduchová mezera i mezi difúzní fólií a tepelnou izolací.
Důležité prvky a vlastnosti střechy
- Střešní krytina: Lidově řečeno tašky, ovšem lze použít i díly trapézového plechu a známe už i krytiny plastové. Skládaná krytina je vytvářena z plošných rovinných nebo tvarovaných dílců vzájemně spojovaných přesahem, na drážku nebo pomocí spojovacích lišt.
- Hydroizolační vrstva: Vodotěsná vrstva s dominantní hydroizolační funkcí chránící nejen vnitřní prostor, ale i ostatní vrstvy střešního pláště před atmosférickou, provozní nebo technologickou vodou.
- Parozábrana: Vrstva zamezující průniku interiérové vlhkosti do tepelné izolace.
- Pojistná hydroizolace / paropropustná fólie: Zamezí průniku exteriérové vlhkosti dovnitř konstrukce, naopak vlhkost z konstrukce do exteriéru propustí.
- Kontralatě: Pomocí těchto latí se vytvoří provětrávaná mezera mezi střešními latěmi a pojistnou hydroizolací.
- Dilatační spára: Konstrukční úprava umožňující roztažnost nebo smrštitelnost vrstev střešního pláště bez jejich porušení.
- Filtrační vrstva: Vrstva zachycující vyplavované jemné částečky z některých materiálů střešního pláště vodou.
- Odvodnění: Kromě samotné konstrukce střechy je podstatné i její odvodnění, proto u ploché střechy potřebujeme dosáhnout sklonu alespoň 3 %, lépe až 5 %. Dále jsou podstatné odvodňovací žlaby a střešní vtoky.
- Větrání: Střecha potřebuje vzduch. Střešní větrání - proudění vzduchu na spodní straně střešního pláště - je jedním z nejdůležitějších aspektů celého střešního systému. Umožňuje únik teplého, vlhkého vzduchu a vpouští chladnější, sušší vzduch do podkroví.
- Vikýř: Nadstřešní konstrukce, většinou s oknem. Funkcí je zvětšení prostoru v podstřeší, prosvětlení podkroví a efektivnější větrání prostoru pod střechou.
- Světlík: Světlíky umožňují přirozenému slunečnímu záření proudit do vašeho domova.
Vlivy působící na střešní plášť
Při navrhování střechy je nutné zohlednit řadu vnějších i vnitřních vlivů:
- Klimatické vlivy: Zeměpisná poloha, nadmořská výška a zeměpisná délka a šířka ovlivňují intenzitu slunečního záření (UV záření), srážek (déšť, sníh, kroupy) a větru.
- Zatížení sněhem a větrem: Výpočtové zatížení sněhu je závislé na tíze sněhu, tvaru střechy a tíze zastřešení. Vliv větru roste úměrně s výškou budovy, jejími půdorysnými rozměry a hmotností. Je důležité zajistit okrajové části střechy proti odtrhávání.
- Studené sálání: Způsobuje prochlazování střešních tašek a může vést k jejich poškození.
- Tepelně technické požadavky: Teplota, součinitel prostupu tepla, vlhkost a kondenzace vodních par mají velmi podstatný vnitřní vliv na střešní plášť.
Tabulka: Rozdělení střech podle konstrukce a plášťů
| Typ střechy | Popis | Větraná vzduchová mezera | Používaná izolace |
|---|---|---|---|
| Jednoplášťová | Odděluje vnitřní a vnější prostředí jedním střešním pláštěm. | Ne | Polystyren (EPS 100S stabil) nebo minerální vlna (Isover S) |
| Dvouplášťová | Odděluje vnitřní a vnější prostředí dvěma plášti s větranou vzduchovou mezerou. | Ano (min. 10 cm) | Minerální vlna |
| Víceplášťová | Odděluje vnitřní a vnější prostředí několika plášti oddělenými vzduchovými vrstvami. | Ano | Různé typy izolací dle konkrétního návrhu |
Výběr nové střechy je vždy velkou událostí a je dobré mít alespoň základní znalosti o možnostech na trhu. Profesionální návrh a realizace jsou klíčové pro dlouhou životnost a funkčnost střechy.
Čtěte také: Průvodce řešením problémů palubní desky Espace III
tags: #popis #konstrukce #strechy