Vyberte stránku

Pojistné hydroizolační fólie (PHI) tvoří klíčovou ochrannou vrstvu střešní konstrukce. Střešní fólie, často nazývané také jako pojistné hydroizolace, jsou součástí střešního pláště. Jejich hlavním úkolem je chránit nosnou a tepelně-izolační vrstvu. Jsou umístěny pod střešní krytinou a jejich úkolem je zabránit vniknutí vody, sněhu či prachu do podstřešních vrstev a zároveň umožnit odvod vlhkosti z tepelné izolace.

Pojistná hydroizolační vrstva chrání vrstvy pod sebou a prostory pod střechou proti vodě, která protekla krytinou, nebo proti sněhu, který do střechy navál, a to ať už v důsledku vady nebo poruchy krytiny nebo za extrémně nepříznivých povětrnostních podmínek. V mnoha odborných článcích a především pak v projektových dokumentacích rodinných domů se často setkáváme s pojmem pojistná hydroizolace.

Co je pojistná hydroizolační fólie

Pojistná hydroizolace (zkráceně PHI) je oficiální technický název podle norem ČSN. Tato fólie se pokládá pod střešní krytinu a tvoří pojistnou vrstvu proti vodě a větru - chrání konstrukci i tepelnou izolaci v případě, že pod krytinu pronikne déšť, sníh nebo kondenzát. Jedná se o tzv. doplňkovou hydroizolační vrstvu (DHV), která společně se střešní krytinou zajišťuje vodotěsnost a větrotěsnost střešního pláště.

Pojistná hydroizolace má za úkol nepropustit vodu dovnitř konstrukce, ale naopak pára může z konstrukce samovolně vyvětrávat ven do exteriéru. Tyto vlastnosti bývají shrnuty pojmem „difuzně otevřená“. Naopak parozábrana nepropustí ani vodní páru, ta se používá na vnitřní interiérové straně skladeb, aby zmírnila pronikání vodních par dovnitř konstrukce. Tyto fólie mají ve svém sortimentu výrobci samotných krytin, ale také výrobci např. tepelných izolací. Jedná se o plastové vícevrstvé fólie, které v sobě kombinují odolnost proti kapalné vodě a zároveň propustnost pro vodní páru (jsou tzv. difuzně propustné).

Difuzní nebo paropropustná fólie - v čem je rozdíl

Pojmy difuzní a paropropustná fólie se v praxi používají téměř synonymně. Oba označují membrány, které propouštějí vodní páru z konstrukce ven, ale nepropustí vodu zvenčí dovnitř. Co znamená kontaktní fólie. Termín kontaktní fólie označuje způsob pokládky - tedy, že fólie může ležet přímo na tepelné izolaci nebo bednění.

Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž

Fólie podle jednotlivých typů a výrobců může buď ležet na tepelné izolaci - je tzv. kontaktní, nebo mezi sebou a tepelnou izolací vytváří ventilační mezeru - je tzv. nekontaktní. Takové membrány jsou dnes běžné u moderních difuzně otevřených střech, kde se pod fólií nenachází ventilační mezera. Dříve se častěji na bednění používaly „difuzně uzavřené“ asfaltové pásy. Ty byly sice několik milimetrů silné, relativně odolné, ale také vzhledem k difuzní uzavřenosti nevhodné pro oblíbené konstrukční skladby dvouplášťových šikmých střech. Zcela jinak se v tomto ohledu chovají difuzně otevřené pojistné hydroizolace.

Materiály pojistných hydroizolací a jejich vlastnosti

Pojistná hydroizolace se prodává v rolích o nejčastější šíři 1500mm a délce 20 m / 50m. Materiál bývá laminovaná polypropylénová textilní folie (Eurovent, Tyvek, Guttafol, Pama atd.). Jistě se shodneme, že dnes jednou z nejčastěji používaných surovin v masové produkci jak vodotěsné, tak i nosné a výztužné vrstvy je polypropylen (PP). Fólie z PP jsou ale známy tím, že mají vysoký difuzní odpor. Přidáním aditiv a následným protažením fólie vzniká struktura pórů, která umožňuje vysokou propustnost pro vodní páru. Umění výrobce nyní spočívá v tom, aby vytvořil vysokou paropropustnost při současné vodotěsnosti.

Naproti tomu zcela jinak fungují pojistné hydroizolace, jejichž funkční vrstva sestává z polyuretanu (PU). Tento materiál předává vodní páru déle, přičemž ji absorbuje a nechává „proklouznout“ vlastní molekulární stavbou na povrch pásu. Jedná se tedy o materiál bez uměle vytvořených pórů. Proto pojistné hydroizolace z PU vykazují, dá se říci „přirozenou“, velmi vysokou odolnost dynamickému namáhání deštěm. Dále pak má tento druh plastu velmi vysokou odolnost proti stárnutí a svoji funkci spolehlivě plní po mnoho let. Tato odolnost proti stárnutí přitom nebyla prokázána jen v laboratořích. Pojistné hydroizolace s povrstvením z PU se ověřily v praxi za více než 20 let jejich používání.

Příklady pojistných hydroizolačních fólií

Membrána Isover DF2

  • Membrána Isover DF2 je dvouvrstvá, pojistná hydroizolace se samolepícím spojem, který zajišťuje větrotěsnost podélného přesahu.
  • Je určena k ochraně šikmé střechy před vlhkostí.
  • Fólii Isover DF2 lze použít jako kontaktní membránu na bednění, nebo tepelnou izolaci.
  • Lze použít v systémech šikmých střech deklarovaných v třídě těsnosti DHV 2-6.
  • Vyniká vysokou pevností a odolností proti vytržení z hřebíku. Tím snižuje riziko poškození membrány vlivem nášlapu při montáži.
  • Role Isover DF2 doporučujeme skladovat na rovném, čistém povrchu bez přístupu UV záření a za podmínek uvedených v aktuálním ceníku společnosti Isover, vylučujících jejich znehodnocení.

Další produkty

  • Difflex Thermo ND: vysoce pevné třívrstvé membrány pro přímé pokládání na krokve nebo tepelnou izolaci.
  • Rewasi Top UV+: univerzální vysoce paropropustné membrány se zvýšenou pevností a teplotní stabilitou až do +100 °C. Jsou vhodné zejména pod tmavé a kovové krytiny, které se při slunečním záření silně zahřívají.
  • Difflex Convec: speciální varianta určená pro střechy s plechovou krytinou, fólie s integrovanou akustickou a tepelně izolační vrstvou.
  • Meta Tre: separační rohož, určená jako mezivrstva pod kovové a titanzinkové krytiny.
  • JUTADACH SUPER: systém pojistné hydroizolační membrány s příslušnými komponenty pro slepení přesahů (tmel Jutadach Mastic Super), napojovacího a opravného komponentu (páska Jutadach SP Super) a těsnící pásky pod kontralatě (Jutadach TPK Super). Tento systém umožňuje aplikaci pojistné hydroizolace i pro stupeň a třídu těsnosti 3A a zároveň pro střechu se sklonem min. 10°.

Montáž a skladování pojistných hydroizolací

Membrána Isover DF2 se ke konstrukci zajistí kontralatěmi (min. 50/30 mm). Snažte se minimalizovat počet délkových napojení pásů membrány (doporučuje se použití celých rolí). Překrytí vertikálních přesahů se provádí pod kontralatí a musí být minimálně 100 mm a je vhodné je spojit oboustrannou lepící páskou. Překrytí vodorovných přesahů se prování dle značkovací čáry na roli (cca 15 cm) v pozici páska na pásku.

Správná funkce pojistné hydroizolace je podmíněna pečlivým slepením spojů a utěsněním všech detailů. Pro dosažení těsnosti proti vodě a vzduchotěsnosti je vhodné fólie vždy lepit v přesazích. To lze samozřejmě spolehlivě provést pouze, pokud fólie spočívá na nějakém podkladu - tedy na tuhé tepelné izolaci nebo na bednění. Fólie by měly být pečlivě napojeny a nalepeny na veškeré detaily ve střeše - prostupy, střešní okna, komíny apod. Pozor, materiály pro pojistné fólie obvykle nejsou dlouhodobě odolné vůči UV záření. Zakrytí fólie Isover DF2 proti přímému i nepřímému UV záření je nutné provést co nejdříve.

Čtěte také: Vlastnosti pojistné hydroizolace

Jelikož dodatečné spojování a nalepování lepící pásky na kraj membrány (která je instalována na krokve) pro vytvoření slepeného přesahu je poměrně složité a pracné, významní výrobci membrán již dodávají tyto membrány i s integrovanou lepící páskou, kde pak provedení vlastního spojení je daleko jednodušší. Nemluvě o tom, že nákup zvlášť pásky a zvlášť membrány je většinou cenově náročnější, než nákup membrány s páskou již integrovanou. Další výhodou je jistota, že pro spojení byl použit správný lepící komponent. U stupně a třídy těsnosti 3A se pak spojování přesahu pojistné hydroizolace provádí speciálním tmelem.

Způsoby spojování a utěsnění PHI

Spojování přesahů:

  • Dvouplášťová skladba (vysoce difúzní membrána): Spojování přesahů je potřeba v případě, že skladba střechy je plánovaná jako dvouplášťová skladba, tj. jako pojistná hydroizolace je pod střešní krytinou použita vysoce difúzní membrána, která se dotýká tepelné izolace a zároveň slouží jako větrotěsnící (vzduchotěsnící) vrstva konstrukce. Tedy, eliminuje se vliv větru nebo vliv proudícího vzduchu ve ventilační mezeře nad pojistnou hydroizolací. Proudící vzduch by přes volný, nespojený přesah pásů membrány mohl vstupovat do tepelné izolace, kde by rozpohybováním vzduchu mezi vlákny tepelné izolace došlo ke znehodnocení její tepelně izolační účinnosti a bylo by nutné navýšit celkovou tloušťku tepelné izolace. Navíc, norma "ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky" přímo doporučuje, aby u dvouplášťových konstrukcí byla tato vnější ochrana tepelné izolace vzduchotěsně spojována.
  • Nízký sklon střechy (pod 22°): Spojování přesahů membrány je potřeba také v případě, že sklon střechy je nižší než 22°. Při delším působení vodou (deštěm či sněhem, zejména dokud není provedeno zakrytí střešní krytinou, nebo pokud dojde k jejímu defektu) by v přesahu mohlo docházet ke vzlínání vody a následnému vnikání do tepelných izolací. Povrch vysoce difúzních membrán je v drtivé většině tvořen netkanou textilií a při dotyku 2 vrstev netkané textilie dochází k tomuto fenoménu. Tento fenomén nevzniká u fólií bez vrstev netkané textilie na povrchu.
  • Požadovaný stupeň a třída těsnosti: Spojování přesahů je nutné také v případě, pokud sklon a podmínky střechy jsou vůči bezpečnému sklonu použité střešní krytiny takové, že je potřeba ve střešní skladbě použít pojistnou hydroizolaci stupně a třídy těsnosti 2C, 3A nebo 3B, tzn. sklon střechy je menší než je bezpečný sklon použité střešní krytiny. Pro těsnost 2C se však používají jiné těsnící komponenty než pro těsnost 3A nebo 3B, kde již musí být pojistná hydroizolace navíc podložena bedněním.

Vodotěsné spojování detailů:

  • Vodotěsné spojování detailu mezi pojistnou hydroizolací a pronikající či navazující konstrukcí (komínové těleso, atika, ventil.) je potřeba v případě, že průnik či napojení pojistné hydroizolace na navazující detail vzniká u konstrukce, kde je v konstrukci střechy požadován stupeň a třída těsnosti pojistné hydroizolace 2C, 3A nebo 3B.
  • Je nutné provést vodotěsné napojení pojistné hydroizolace na pronikající či navazující detail pomocí příslušného lepícího či těsnícího komponentu. Opět pro těsnost 2C se používají jiné těsnící komponenty než pro těsnost 3A nebo 3B.
  • Dále je potřeba v případě, že v konstrukci je požadován stupeň a třída těsnosti 2C či 3A (u těsnosti 3B je pojistná hydroizolace vedena vrchem přes kontralatě).
  • Spojování vzniká v případě, že tepelná izolace či jiná vrstva nadzvedává pojistnou hydroizolaci.

Opravy mechanických poškození:

  • Drobné poškození (např. po hřebíku), lze opravit příslušnou páskou jak z horní, tak i ze spodní strany pojistné hydroizolace.
  • Pokud je poškození větší (díra do velikosti 15 cm), je opravu nutné provést pomocí záplaty a příslušných pásků, avšak vždy z exteriérové strany aplikované pojistné hydroizolace.

Význam správných lepících komponentů

Lepící komponenty a vytvořený spoj zároveň musí po aplikaci odolávat velice nízkým i vysokým teplotám, jelikož pojistná hydroizolace je v zimním období vystavena exteriérovým podmínkám a v letním období vzhledem k ohřívání krytiny i vysokým teplotám, a to až +80°C. Zároveň chemické složení lepící vrstvy komponentu nesmí narušit vodotěsnost pojistné hydroizolace, její pevnost, popř. životnost. Proto je potřeba pro příslušné spojení, těsnění či opravy pojistných hydroizolací používat odpovídající lepící komponenty, které jsou schopny vytvořit dlouhodobě funkční spoj a nehrozí následné rozlepení spoje či poškození pojistné hydroizolace. Poškozený či rozlepený spoj se totiž může stát příčinou problému se zatékáním vodních srážek do konstrukce, popř. příčinou špatné funkčnosti tepelných izolací a tím i vysokých nákladů na vytápění objektu.

Vzhledem k extrémnímu tlaku na ceny výrobků se však objevily na trhu výrobky s nízkou gramáží (g/m²), které jsou přirozeně také velmi náchylné k poškození. Nestává se tedy nijak zřídka, že řemeslník po pokládce takové pojistné hydroizolace musí střechu ještě jednou kompletně projít s rolí lepicí pásky, aby se pokusil četná poškozená místa vylepšit. Když sečtete náklady, prokáže se známá věc, že levný výrobek je vlastně příliš drahý.

Pojistná hydroizolace při nízkých sklonech střech

Pokud u běžných skládaných střešních krytin (pálených, betonových, vláknocementových, ...) je potřeba tyto krytiny použít pro nižší sklon střechy, než jaký je stanovený bezpečný sklon (BSS) dané střešní krytiny, je potřeba v závislosti na rozdílu bezpečného a zamýšleného sklonu a v závislosti na "zvýšených požadavcích" střechy pod vrstvou krytiny vytvořit vyšší stupeň a třídu těsnosti použité pojistné hydroizolace. Čím větší je rozdíl mezi zamýšleným a bezpečným sklonem a čím více se u střechy vyskytuje množství zvýšených požadavků, tím těsnější systém pojistné hydroizolace je nezbytné pod střešní krytinou vytvořit.

Drtivá většina tzv. nekontaktních (nízkodifúzních) mikroperforovaných nebo antikondenzační fólií (např. Jutafol D, Jutacon, ...) však může být aplikována pouze pro stupeň těsnosti 1. Jakmile je potřeba dosáhnout vyššího stupně těsnosti (2a), už je nezbytné použít buď systém kontaktních fólií při tříplášťové bedněné střechy (např. Jutafol DTB 150) nebo zvolit použití vysocedifúzních membrán (např. Jutadach,...). Pro dosažení stupně těsnosti 2c je navíc nezbytné tyto materiály mezi sebou spojit (slepit), popř. pokud však chceme vytvořit stupeň těsnosti 3A, již je nezbytné pojistnou hydroizolaci podložit bedněním, avšak zde se již nedají použít běžně na trhu dodávané membrány či fólie. Pro tuto aplikaci je nezbytné použít speciální vysoce vodotěsné vysoce difúzní membrány s příslušnými spojovacími a těsnícími komponenty tak, abychom i u této skladby mohli konstrukci tvořit jako dvouplášťovou.

Čtěte také: Správná skladba pojistné hydroizolace ploché střechy

Pokud je z jakéhokoliv důvodu třeba dosáhnout absolutní těsnosti proti vodě, např. při velmi nízkém sklonu krytiny či jiných nepříznivých podmínkách, vytváří se vodotěsné podstřeší. Jako pojistná hydroizolační vrstva se pak používají klasické povlakové hydroizolační materiály - asfaltové pásy (tzv. typ S - čili natavitelné) nebo plastové hydroizolační fólie (nejčastěji měkčené PVC). Zpracovávají se jako klasická hydroizolace na ploché střeše, spojují v přesazích a napojují se v detailech. Spočívat musí na tuhém podkladu - nejčastěji tedy na dřevěném bednění nebo OSB deskách apod. Ať už je však pojistná hydroizolační vrstva provedena z čehokoliv, musí být odvodněna. To znamená, že vodě, která zatekla na pojistnou hydroizolační vrstvu, musí být umožněno odtéct mimo dům.

Tabulka: Možnost použití typů pojistných hydroizolací JUTA a.s.

Typ pojistné hydroizolace Stupeň těsnosti Třída těsnosti Min. sklon střechy Poznámka
Jutafol D, Jutacon, ... 1 - N/A Nekontaktní (nízkodifúzní) mikroperforované nebo antikondenzační fólie
Jutafol DTB 150 2a - N/A Systém kontaktních fólií pro tříplášťové bedněné střechy
Jutadach,... 2a - N/A Vysoce difúzní membrány
Jutadach,... (slepené) 2c - N/A Slepené spoje
JUTADACH SUPER 3a - 10° Speciální systém s tmelem Jutadach Mastic Super, páskou Jutadach SP Super a páskou Jutadach TPK Super
JUTADACH SUPER (pod bedněním) 3a - N/A Pojistná hydroizolace podložená bedněním

Upozornění a doporučení

Obecné upozornění: Pokud budou střešní latě a kontralatě ošetřované chemickými ochrannými prostředky, měly by se tyto prostředky aplikovat tlakově přímo ve výrobě. Pokud dochází k impregnací střešních latí a kontralatí přímo na stavbě, nastává nejen riziko kontaminace vody a okolní půdy jedovatými látkami, ale přítomné tenzidy mohou snižovat vodotěsnost pojistných hydroizolací. Podle normy DIN 68800 a pravidel pro navrhování střech se preferuje konstrukční ochrana dřeva před chemickou.

Pojistná hydroizolace je standardním komponentem ve skladbách stěn dřevostaveb i v případě, že je fasáda z palubek bez mezer, či jiného materiálu. U rekonstrukcí střech staršího data je často nutné doplnit pod krytinu pojistnou hydroizolaci. U velkých staveb typu nádraží, divadlo ale někdy také bytové domy, kanceláře atd. bývá konstrukce střechy složitá. Může mít i několik záložních systémů hydroizolací střechy. V případě, že selže jeden, bývají další v záloze.

!!! POZOR !!! Parozábrana je také fólie, ale parotěsná. Používá se hlavně těsně za obložením interiéru u dřevostaveb. Jejím úkolem je zabránit tomu, aby interiérová vlhkost nepronikala dovnitř konstrukce a tam vlivem snižující se teploty směrem do exteriéru nekondenzovala a nezpůsobovala degradaci- hnití, plísně apod.

tags: #pojistna #hydroizolace #metraz #informace

Oblíbené příspěvky: