Rekonstrukce podlahy ve starém domě je zásah, který se nevyplatí uspěchat ani zjednodušovat. Starší budovy, ať už se jedná o rodinný dům, chatu nebo bytový dům, mají obvykle omezení pro nadměrné zatěžování nosné konstrukce. Dřevěné stropy, často neurčitelná skladba původní podlahy a omezená únosnost konstrukce stavby vám mohou do cesty postavit nejednu překážku. Všechny potíže mají ale řešení. Metody rekonstrukce podlahy ve starém domě se liší podle finančních možností, vzhledu, ale také možným provedením. Rekonstrukci podlahy zvládne i šikovný kutil nebo zedník.
Příprava na rekonstrukci podlahy
Při zběžné kontrole můžete usoudit, zda bude vaše podlaha potřebovat jen drobné povrchové opravy v podobě lepení, broušení a leštění. Pokud však chcete vdechnout objektu nový život, začněte „od podlahy“. Ne každá stará podlaha automaticky znamená nutnost kompletní rekonstrukce. Rekonstrukce podlahy ve starém domě se točí okolo správně zvolené skladby. V první řadě je však nutné zkontrolovat odizolování základů a zdiva (pakliže se jedná o podlahu v přízemí objektu).
Hydroizolace a odvodnění
U různých starých domů situace často bývá podobná. Do určité doby v minulosti, kdy se nepoužívaly hydroizolace, které stavbu oddělí od zemní vlhkosti, dřevěné roubenky byly přímo spojeny se zemí, takže nasákávaly spodní vlhkost. V těch místech, kde vody bylo více, to působilo problémy. Pokud nejsou základy domu izolovány plně funkční hydroizolací, je nutné provést podřezání domu, příp. zvolit jinou sanační metodu, kterou se zabrání vzlínání vlhkosti do stěn domu a posléze i do nové podlahy. Rekonstrukce podlahy se neobejde bez zhotovení nové hydroizolace. Ta se natavuje na betonovou základovou desku, příp. Dříve se podlahy pokládaly přímo na zeminu. Je nutné se zbavit všech vrstev, které by mohly držet vlhkost. V rámci rekonstrukce podlahy bude také nejspíše potřeba udělat novou hydroizolaci. Například za pomoci vhodných asfaltových pásů, kde jistě zvažte zatažení hydroizolace také pod stěny. K tomuto kroku bude nutné před aplikací betonového potěru podříznout stěny a tím vytvořit dutinu pro umístění hydroizolace.
Zateplení podlahy
Zateplení staré podlahy není jen o vložení izolace. Zateplení podlahy zabraňuje nejen zbytečným ztrátám tepla, ale poskytuje i vítaný komfort tepla od nohou. Mimo jiné izolace snižuje míru pronikání hluku z a do místnosti, což je vždy výhodou k vytvoření soukromí v bytech či domech. Zvolená skladba podlahy se odvíjí od toho, zda se jedná o podlahu v přízemí na terénu (na zemině) či o podlahu na stropě. Pěnové sklo se používá především pro zateplení podlahy v přízemí objektu, tedy podlah na zemině či nad nevytápěným suterénem. Často využívané jsou také podlahové polystyrenové desky (EPS). Pro zateplení podlahy na terénu se používá polystyren EPS Z. Tloušťka izolace závisí na tepelně technickém výpočtu. Pro zateplení podlahy na stropě se používá minerální vata umístěná buď mezi trámy stropu, příp. na dřevěném záklopu s vyrovnávací vrstvou. Pokud je strop s podlahou umístěn nad vytápěnou místností, postačí pouze cca 40 mm vhodné minerální vaty pro tlumení kročejového hluku. V přízemí se běžně používá 100-160 mm izolace, u nevytápěných prostor i více.
Optimální vzhledem k dnešním materiálům a cenám, a abychom propojili vlastnosti, které potřebujeme, tedy aby ta vrstva drenážovala a zároveň byla zateplená, je použít pěnosklo. V dnešním článku se podíváme na rekonstrukci podlahy s využitím pěnového skla REFAGLASS a ukážeme si suchou i mokrou variantu podlahy. Ukázkou realizace nás provede Honza Cimburek ze společnosti REFAGLASS. Firma REFAGLASS vyrábí pěnové sklo z tříděného pěnového odpadu. Výhodou pěnového skla je nenasákavost, nehořlavost a nízká objemová hmotnost. Takže se při rekonstrukci podlah tolik nenadřete. Větrané podlahy, tj. systémy odvětrávání pod podlahou, jsou často limitovány výškou. V podlaze vytváříme vzduchové proudění, ale nad tím potřebujeme ještě tepelnou izolaci plus tu podlahu, aby se dům dal zateplit.
Čtěte také: Jak vybrat podlahový nátěr na beton?
Možnosti řešení podlah ve starém domě
Betonové podlahy
Betonová podlaha je základní vrstva, na kterou se následně pokládají další vrstvy podlahy - tepelná izolace, hydroizolace, nášlapná vrstva (keramická dlažba, PVC, lino). Podklad by tak měl být únosný a především by měl být zcela v rovině, jelikož další vrstvy nedovolují výrazné vyrovnání povrchu.
Příprava na betonování podlahy
Příprava na betonování podlahy se odvíjí od toho, kde budete podlahu betonovat. Zda jde o prostory v rodinném domě, garáži či staré kůlně. Podle toho musíte nachystat i podklad. Pokud se jedná o rekonstrukci stávající podlahy, povrch by měl být čistý, soudržný a zbavený prachu. Jestliže budete realizovat betonovou podlahu v přízemí přímo na základovou desku, pak nezapomeňte na vyrovnání podkladu a převisů, a to za pomoci jemného křemičitého písku pod desky polystyrenu. Obvykle platí, že první vrstva polystyrenu je vyrovnávací a teprve na ni přichází finální vrstva polystyrenu. Dále je potřeba připravit srovnávací rovinu tvořenou ocelovými trubkami, příp. ocelovou pásovinou či dřevěnými hranoly. Horní hrana trubek představuje úroveň (rovinu) horního povrchu podlahy. Tyto trubky musí být tedy v takové výšce, ve které požadujeme horní úroveň betonové podlahy. Důležité je, aby vodicí srovnávací trubky byly pevně usazené a během betonáže nedošlo k jejich poškození a deformaci.
Míchání betonu
K míchání betonu využijete připravený stavební materiál v podání písku a cementu, včetně vody. Pokud nemáte zajištěnou dodávku betonu domíchávačem, betonovou směs jednoduše připravíte v míchačce smícháním vody, písku a cementu v požadovaném poměru. Držet byste se měli osvědčeného poměru jednotlivých směsí. Naprostým standardem je poměr 1:4, tzn., jedna lopata cementu a čtyři lopaty písku. To vše vhodíte do míchačky a trochu zalijete vodou. Pro míchání betonu se používá kopaný písek frakce 0/4 mm a příp. štěrk frakce 4/8 mm. Voda se přidává v takovém množství, aby směs nebyla ani moc hustá, ani moc řídká. Připravený beton se snažte udržovat ve vlhké sypké konzistenci. To znamená, nesmí být příliš suchý, ani moc tekutý. Obecně lze říci, že na jeden pytel cementu připadne zhruba 15 litrů vody. Pokud betonujete větší plochu, lze uvažovat o objednání autodomíchávače. Pokud však betonujete pouze malou plochu, objednání domíchávače se vám nevyplatí, stejně tak kupování korby písku.
Betonování podlahy krok za krokem
Při betonování betonové podlahy se postupuje od nejzazšího koutu místnosti, nejlépe směrem ke dveřím. Když máte připravenou výšku podlahy, obvodové pásy, stahovací plochy a zavlhlou směs betonu, můžete se pustit do sypání betonu na podklad. Obvykle se začíná v nejvzdálenějším rohu místnosti a postupuje se směrem ke dveřím. Beton je třeba hutnit, aby byly vyplněny všechny mezery a nevznikaly v betonové desce dutiny. Takto zhutněný beton je následně strháván za pomoci hliníkové nebo dřevěné srovnávací latě.
Zrání betonu a následná péče
V okamžiku, kdy máte kompletně vybetonovanou podlahu, můžete si zhruba na dva až tři dny odpočinout. Teprve po této době je betonová podlaha pochozí. Několik dalších dnů bude probíhat její zrání. Takový proces je třeba hlídat s ohledem na okolní teplotu. Beton zraje standardně několik týdnů, plné pevnosti dosahuje po 28 dnech, avšak pochozí je už během dvou dnů. I když je betonová podlaha pochozí asi za 48 hodin, její plnohodnotné zatížení je možné až po 28 dnech zrání. Myslete také na to, že v betonu je voda, takže následná pokládka podlahové krytiny je možná až při odpovídající vlhkosti v podlaze. Během doby jeho zrání je vhodné jej ošetřit, aby nedošlo k praskání betonu nadměrným vysycháním. Pokud jste se pustili do betonování podlahy v zimě s teplotami do 10 °C, nic řešit nemusíte. Nicméně v horkých letních dnech je betonovou podlahu vhodné kropit vodou, nebo přikrýt navlhčenou geotextílií, příp. kartonem. Jestliže je tepleji, je důležité zabránit rychlému vyschnutí betonu a jeho popraskání. Snažte se proto podlahu čas od času zakropit vodou, ideálně viditelně suchá místa.
Čtěte také: Poměr míchání betonu pro podlahu
Výhody betonové podlahy
- Univerzálnost: Použít ji lze jak při opravách podlah ve starých objektech, tak v novostavbách, a to jak v rodinném domě, panelovém bytě, na chatě, chalupě, v dílně, garáži, sklepě i rozlehlé hale - včetně míst s potřebou vysokého zatížení.
- Akumulační vlastnosti: Vzhledem k tomu, že se betonová podlaha nedeformuje a nedegraduje při kontaktu s vodou, vyniká velmi dobrými akumulačními vlastnostmi (ty oceníte například i u podlahového topení, jelikož podlaha udrží dlouho teplo). Beton je ideální materiál pro podlahové topení, protože dobře akumuluje teplo.
- Odolnost proti plísním: Beton je materiálem, který neplesniví, proto se hodí i do vlhkých prostor.
- Snadná práce: S namíchaným betonem se díky tomu, že je směs pouze vlhká (nikoli tekutá), velmi dobře pracuje, a vybetonovat podlahu tak zvládnete s trochou šikovnosti i bez předchozích zkušeností.
- Skvělá rovinnost: Pokud jste alespoň trochu zruční, podaří se vám při betonování podlahy dosáhnout skvělé rovinnosti (standardně je možné docílit rovinnosti 2 mm na 2 m). U betonu nejsou překážkou ani spády (u anhydritu není spádování možné).
- Nízká cena: Ve srovnání s ostatními materiály vhodnými pro vytvoření podlahy je beton přibližně o třetinu levnější.
Alternativy k běžné betonové podlaze
Kromě klasické betonové směsi, tzv. cementové mazaniny, se kterou si zvládnete vybetonovat podlahu svépomocí, existují i další druhy betonových podlah. Využít lze výrazně dražší litý beton realizovaný moderními technologiemi, který vyniká vynikající pevností, či anhydritový potěr - další typ lité podlahy, která je na bázi síranu vápenatého, a je známý pro své výborné samonivelační vlastnosti, pevnost i tepelný odpor. Existuje i tzv. suchý potěr vznikající tak, že se vysype cement a umělé kamenivo do obvodové konstrukce a zakončí deskou (zejm. OSB deskou).
Cena betonování podlahy
V rámci procesu vybetonování podlahy vás určitě bude zajímat cena betonu. Ta se hodně liší podle toho, zda si budete beton míchat sami nebo zda využijete autodomíchávač, popřípadě pytlovanou variantu. Alternativa v podání pytlovaného betonu je pochopitelně dražší, a proto je využívána spíše u malých betonových ploch. Při ceně pytlovaného betonu od 150 Kč za 40 kg pytel zaplatíte za kubík hotového betonu cca 7 500 Kč. Nakonec je tu i autodomíchávač, v jehož případě se cena za kubík betonu pohybuje od 2 500 Kč. K tomu však musíte připočíst ještě náklady na dopravu a skládání betonu. Betonování podlahy svépomocí je bezpochyby jednou z nejlevnějších variant vůbec.
Leštěný beton jako finální podlaha
Leštěný beton byl před deseti lety doménou showroomů a galerií. Dnes ho v rodinných domech zkoumá každý druhý stavebník, který nechce dlažbu „jako u babičky" a parkety se mu zdají moc křehké pro provoz se psem a dvěma dětmi. Důvod je jednoduchý - jeden materiál místo tří. Leštěný beton není levný - ale když ho srovnáte s prémiovou dlažbou a kvalitními parketami v jednom domě, vyjde podobně. Pro RD doporučujeme lehký podlesk až střední lesk. Mat působí ve velkém obytném prostoru chladně a smutně, zrcadlový lesk zase ukazuje každou stopu psa a každou kapku vody.
Možnosti provedení leštěného betonu
- Varianta A - leštěná deska: Beton se nalije rovnou jako finální vrstva (bez potěru navrch), strojně se zahladí a pak se brousí a leští. Tato varianta je čistší a levnější, ale vyžaduje, aby projekt s leštěným betonem počítal od začátku. Z praxe: Pokud o leštěném betonu uvažujete, řekněte to projektantovi před tím, než nakreslí příčky.
- Varianta B - leštěný potěr na anhydritu: Standardní skladba s anhydritem pro topení (35-50 mm) + tenká cementová vrstva navrch (40-60 mm), která se leští. Obě varianty mají svoje.
Leštěný beton a podlahové topení
Drtivá většina rodinných domů s leštěným betonem má pod ním podlahové topení. Není to jen kvůli komfortu - beton bez topení je v interiéru chladný (tepelná jímavost je podobná dlažbě). Beton je ideální materiál pro podlahové topení, protože dobře akumuluje teplo. Důležité: Pokud do RD plánujete leštěný beton + podlahové topení, statik musí navrhnout dilatační schéma spolu s topenářem.
Vlastnosti leštěného betonu
- Tvrdost: Co spadne, často nepřežije. Sklenice = střepy, porcelán = úlomky. Leštěný beton je tvrdší než dlažba a odolnější než parkety.
- Akustika: Leštěný beton odráží zvuk. V minimalistickém interiéru bez koberců to může být slyšet - typicky kroky a hlasy.
- Mikropraskliny: Beton je beton. Mikrotrhliny do 0,2 mm jsou normální, nejsou vada. Mikropraskliny do 0,2 mm jsou normální charakter materiálu, nejsou vada.
- Realizace: Nelze přerušit - broušení a leštění běží 5-14 dní bez přestávky.
- Údržba: Vyžaduje impregnaci a údržbu - bez impregnace beton saje skvrny od oleje, vína, kávy. Vlhký mop 1× týdně, neutrální pH čistič 1× měsíčně. Žádné kyseliny (ocet ničí impregnaci) ani parní čistič (poškozuje voskování). Impregnace se obnovuje 1× za 5-10 let.
- Možnost v rekonstrukcích: Ano, pokud je deska nosná, soudržná a nepopraskaná. V rekonstrukcích se brousí 3-8 mm a leští.
Cena leštěného betonu
Cena - proti běžné dlažbě dvou- až tří-násobek. Velikost hraje roli, ale v RD ne tak jako v halách. Velikost otevřených ploch - leštička pracuje efektivně na plochách od 20 m² výš. Stav betonu - kvalitně zaledovaný beton se brousí 3-5 mm.
Čtěte také: Jaký lak na OSB desky je nejlepší?
| Typ lesku | Cena za m² (včetně práce a impregnace) |
|---|---|
| Základní leštění (mat až lehký podlesk) | 850-1 400 Kč |
| Střední lesk | 1 400-2 000 Kč |
Pošlete nám projekt nebo půdorys - připravíme cenovou nabídku včetně skladby a doporučení k podlahovému topení.
Suché plovoucí podlahy
Rekonstrukce podlahy ve starém domě vás může pěkně potrápit. Dřevěné stropy, často neurčitelná skladba původní podlahy a omezená únosnost konstrukce stavby vám mohou do cesty postavit nejednu překážku. Všechny potíže mají ale řešení. Řešením je suchá plovoucí podlaha. Při dodržení několika základních zásad může její realizaci snadno zvládnout i zručný amatér. Další velké plus je rychlost provedení. Pokud si vše dobře připravíte, zvládnete jednu běžně velkou místnost v řádu jednotek hodin. Podlahu lze také ihned po jejím dokončení používat, protože tento typ rekonstrukce s sebou nenese žádné technologické přestávky. K pozitivním vlastnostem takto podlahy s podsypem z Liaporu patří rychlost, která je s betonovou podlahou nesrovnatelná.
Materiály pro suché plovoucí podlahy
Pro vyrovnání podkladu se používá podsyp z lehkého keramického kameniva Liapor - drobného keramzitu, který se zakrývá podlahovými deskami. Tento způsob lze s úspěchem využít prakticky kdekoliv. Na zhutněný podsyp přijdou podlahové desky, které koupíte v každém hobby marketu - například KNAUF, Rigips, OSB, Cetris nebo jiné s tloušťkou od 25 mm, které se obvykle ještě prošroubují a přetmelí. Jednou z hlavních výhod suchých plovoucích podlah je nízká hmotnost. Suchou podlahu lze velmi jednoduše zkonstruovat za pomoci podlahových desek, které se pokládají na připravenou podkladní vrstvu. Ta musí být dokonale rovná. Beton, ani stěrka ale nejsou z výše zmíněných důvodů vhodné. K dispozici je však materiál, kterým podlahu perfektně vyrovnáte bez kapky vody. Jedná se o Liapor (keramické kamenivo vyráběné vypalováním a expandováním přírodního jílu). Liapor má velmi zajímavé akustické vlastnosti, takže přináší do interiéru akustický komfort.
Postup realizace suché plovoucí podlahy
Prvním krokem rekonstrukce je odstranění staré podlahy a dobré očištění podkladu. Suchá podlaha se realizuje na očištěný povrch, nejčastěji na prkna (záklop) opatřená separační vrstvou z netkané geotextilie. Konstrukční výška podsypu by neměla být menší než 2 cm, naopak celkovou výšku si můžete nastavit tak, jak vám vyhovuje. Vyrovnávací vrstva by měla mít minimálně 20 mm vysoká. Nikdy se vyrovnávací podsyp nerealizuje v celé ploše místnosti! Zásyp se ukládá v pruzích cca o pětinu širších, než je šířka podlahových desek, kterými ho budeme postupně přiklápět. Urovnání a hutnění Liaporu do požadované výšky se provádí také postupně a pouze ručně pomocí hliníkových stahovacích latí, hladítek a vodováhy. Vrstva z lehčeného kameniva se ručně zhutní dřevěnou latí nebo hladítkem. Důležité je nezapomenout na dilatační pásky kolem obvodových zdí. Na závěr se spoje na podlaze přetmelí a můžete pokládat finální vrstvu - koberec, plovoucí podlaha, dlažba apod.
Mezi hlavní výhody suché podlahy patří její rychlá realizace. Nečekají vás žádné mokré procesy a ani dlouhé technologické pauzy. Rekonstrukce podlahy se dá zvládnout během dvou dní a suchá podlaha je téměř ihned pochozí. Suchá podlaha má však i své nevýhody, mezi které patří především poměrně velká prašnost při realizaci.
Lehké keramické betony
Vylehčit lze ale i betonovou podlahu. Stačí místo běžného betonu použít lehký keramický beton, který má díky obsahu keramzitu až o 2/3 nižší hmotnost než běžný beton a navíc má i dobré tepelněizolační vlastnosti. Co se ale od běžného betonu neliší, je jeho pevnost, trvanlivost, vysoká požární odolnost a způsob zpracování. Příprava lehkého keramického betonu v domácích podmínkách se nedoporučuje. Materiál s garantovanými vlastnostmi ale můžete koupit v podobě suchých směsí Liapor Mix, které stačí rozmíchat jen s vodou a můžete začít s rekonstrukcí. Keramzit Liapor i suchou směs pro přípravu lehkého betonu Liapor Mix koupíte v e-shopu obchod.liapor.cz, v široké obchodní síti Liapor i ve vašich stavebninách.
Rekonstrukce podlahy s využitím pěnového skla REFAGLASS
„Původní stavba je z 80. let. Jde o ocelovou konstrukci na betonových patkách, původně s betonovou podlahou, která se vybourala. Teď sem budeme dávat novou podlahu s využitím pěnového skla neboli lehčeného kameniva REFAGLASS.“
Mokrá varianta podlahy s pěnovým sklem
- Prvním krokem rekonstrukce podlahy je odstranění stávajícího materiálu, nejčastěji v podobě škváry, hlíny či jiné navážky.
- Poté vytvoříme separační vrstvu z geotextilie, která by měla mít plošnou hmotnost alespoň 200 g/m2. Geotextilii ukládáme tak, abychom u stěn měli dostatečný přesah, a textilie nám v místnosti vytvořila „vanu“.
- Následně můžeme přistoupit k navážení nebo nanášení pěnového skla. Díky jeho nízké objemové hmotnosti lze ve více lidech přepravovat ručně bez větší námahy i kubíkové big bagy, jejichž hmotnost je pouhých 150 kg. „Během 5 minut jsme uložili jsme 2 m3 pěnového skla, které stačilo jen rozhrnout lopatou. Bez námahy, jen srovnáme vrstvu. Následně najedeme přímo vibrační deskou o váze 50 kg a celá plocha se zahutní šesti pojezdy. Jeden pojezd znamená jízdu tam a zpět. My se pohybujeme na malém prostoru, tak jsem to oběhl kolem dokola dvanáctkrát, aby počet odpovídal. Můžeme vidět, že se pěnové sklo většinou otočilo plochou nahoru a krásně se do sebe zakouslo. Když na to šlápnu, můžeme vidět, že se do toho nijak nebořím. A to je ideální stav.“
- Na hutněné pěnové sklo položíme a rozprostřeme další vrstvu geotextilie. Po urovnání geotextilie si připravíme plastové distanční podložky. A můžeme se vrhnout na pokládku kari sítí. „Tady můžeme vidět detail, kde musíme dodržet takovou drobnost. Nikdy nesmíme překrývat čtyři sítě. Můžeme překrýt maximálně tři sítě. Nyní budeme napojovat na podlahu, která už je hotová. Potřebujeme tedy udělat distanční dilatační spáru, která se vymezí mirelonem o síle minimálně 1 cm. „Musí být odshora až dolů na pěnové sklo a po zhotovení betonové mazaniny se tento mirelonový pásek odstraní a vznikne nám tam krásná dilatační a distanční mezera, která nám způsobí odvětrání vlhkosti zpod této betonové mazaniny.“
Suchá varianta podlahy s pěnovým sklem
- Při realizaci suché podlahy postupujeme v prvních krocích úplně stejně jako v případě podlahy betonové. Po odstranění původního materiálu ze staré podlahy rozprostřeme na urovnaný a zhutněný podklad geotextilii.
- Na tu následně uložíme a zhutníme potřebnou vrstvu pěnového skla. Vrstvu pěnového skla zakryjeme opět geotextilií.
- A můžeme se pustit do přípravy roštů pro dřevěnou podlahu. „Teď máme nahrubo připravený rastr, ten máme daný do vodováhy, vyklínkovaný, zajištěný. Tady jde o malou plochu, takže to dál řešit nemusíme. U větší plochy ale doporučujeme ty trámce ještě lokálně podpěnit montážní pěnou nebo z betonové suché směsi udělat malé buchty, kdy beton zastrkáte pod to a z boku je lehce přebetonujete. A je to připraveno na další kroky.“
- Dalším krokem bude uložení pěnového skla do prostor mezi, aby se nám v tom nedrželi škůdci jako myši, krysy nebo hmyz. „Teď už vidíme finální suchou skladbu, a to v řezu. Podlaha, kterou vidíme zde, je určena do nebytových prostor, malých skladů, prostě někam, kde nepočítáme s nějakým kročejovým komfortem. Do obytných prostor doporučím ještě pod prkna dát geotextilii, která zamezí skřípání dřeva o pěnové sklo, které někde trčí. Také použijete podlahová prkna pero-drážka, aby byla stabilnější. Nicméně konstrukce je úplně stejná.“
tags: #podlahovy #beton #ve #starem #dome #průvodce