Nakládání se znovuzískanými asfaltovými směsmi (ZAS) a znovuzískaným penetračním makadamem (ZPM) ve stavebnictví je v České republice upraveno novými legislativními předpisy, které mají za cíl podporovat cirkulární hospodářství a bezpečné využívání těchto materiálů. Klíčovou roli hraje vyhláška č. 283/2023 Sb., která s účinností od 1. října 2023 nahradila předchozí vyhlášku č. 130/2019 Sb. Tato vyhláška stanovuje podmínky, za jejichž splnění se ZAS a ZPM stávají vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem.
Legislativní rámec a jeho vývoj
Dne 1. června 2019 nabyla účinnosti vyhláška č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem. Tato vyhláška byla velmi důležitá a dlouho se na ni čekalo. Její vznik vyvolaly potřeby stavebních firem, které tento materiál zpracovávají, stejně jako úřady, které řešily stížnosti při uložení asfaltových ker nebo obrusů při rekonstrukci komunikací na veřejných pozemcích. Vzhledem k nakládání s odpady, jejich umístění na povrchu terénu bylo nutné legislativně vyřešit, jak se na asfaltový materiál bude nahlížet, zda bude odpadem, nebo pro jeho další využití zůstane v jiném režimu. Problém byl jednoznačný, není žádoucí, aby byl využit každý druh asfaltu, který se vydobude z historicky starých komunikací, tudíž jej nelze nechat v režimu výrobku.
Jako odpad by však, při uložení na povrchu terénu, musel splnit parametry vyhlášky č. 294/2005 Sb. příloh č. 10 tab. č. 10.1. a 10.2. Tyto limity nesplní žádný vybouraný asfalt z důvodů překročení hodnoty PAU (polyaromatické uhlovodíky), která je stanovena max. 6 mg/kg v sušině. Překročeny bývají i hodnoty uhlovodíků C10-C40 (označení délky uhlovodíkového řetězce), kde max. hodnota je 300 mg/kg v sušině.
Od 1. října 2023 plně nahradila stávající vyhlášku č. 130/2019 Sb. nová vyhláška č. 283/2023 Sb. o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem. Nová vyhláška přináší oproti vyhlášce č. 130/2019 Sb. některé změny a umožňuje využití většího množství znovuzískaných asfaltových směsí než doposud.
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví tuto vyhlášku podle § 3 odst. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 154/2010 Sb. Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2023.
Čtěte také: Povětrnostní vlivy na asfaltové střešní krytiny
Klasifikace znovuzískaných asfaltových směsí (ZAS) a penetračního makadamu (ZPM)
Vyhláška zavádí do režimu recyklace vedle asfaltových směsí také penetrační makadam z konstrukcí vozovek a podobných ploch. Pro znovuzískaný penetrační makadam („ZPM“) i znovuzískanou asfaltovou směs („ZAS“) nadále platí rozdělení do čtyř kvalitativních tříd na základě obsahu polyaromatických uhlovodíků (PAU). Vyhláška přináší jasná pravidla v rozdělení asfaltů, které byly, nebo budou z komunikací vybourány a způsoby jejich zpracování, takže dnes máme definovány znovuzískané asfaltové směsi (ZAS), se kterými budeme dále pracovat jako s využitelnými, a také byly nastaveny postupy jejich zpracování a nakládání s nimi. Tím vzniklo jasné rozdělení na vedlejší produkty a na odpady.
Při aplikaci nové legislativy v praxi je tedy potřeba postupovat tak, že je nejprve nutné posoudit možnosti zpracování ZAS. Ty jsou ve vyhlášce rozděleny na čtyři třídy (T1 až T4), kdy limitní hodnotou je obsah PAU v sušině. Obsah PAU v sušině je správně navržené kritérium zaprvé proto, že je dobře hodnotitelné i z pohledu kvality asfaltů, které se na komunikace ukládaly (i zde výroba procházela vývojem a postupným zlepšováním s ohledem na životní prostředí). Zadruhé proto, že se na jeho základě určí, kdy se znovuzískaná asfaltová směs stane vedlejším produktem a její zpracování tak nebude zásadně omezováno, a kdy odpadem. Pokud je ZAS vedlejším produktem, není to materiál v režimu odpadu, ale je běžně užívanou surovinou, určenou pro vznik výrobku.
Znovuzískaná asfaltová směs kvalitativní třídy ZAS-T3 nebo ZAS-T4 se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud se použije v technologii recyklace za studena na místě, a to při použití asfaltového pojiva v podobě asfaltové emulze nebo zpěněného asfaltu samostatně nebo v kombinaci s vhodným hydraulickým pojivem. Při použití znovuzískané asfaltové směsi kvalitativní třídy ZAS-T3 nebo ZAS-T4 v technologii recyklace za studena na místě není vyžadováno kritérium doprovázení údaji podle § 3 odst. 1 písm. e) vyhlášky. Použití pouze hydraulického pojiva však v takových případech není přípustné.
Pokud se ZAS stane odpadem, je nutné postupovat podle § 6 vyhlášky. Celkový obsah polyaromatických uhlovodíků ve vyrobené asfaltové směsi nesmí překročit hodnotu 25 mg/kg v sušině; splnění této podmínky se prokazuje způsobem vymezeným v provozním řádu zařízení.
Třídy ZAS a ZPM
- ZAS-T1 a ZAS-T2: Materiály, které na výstupu zcela automaticky splňují požadované parametry. Pro ně je možné zpracování za studena nebo za tepla. Jsou v režimu vedlejšího produktu a takto i zpracovány. Jako preferovaný účel užití tohoto materiálu nadále zůstává opětovné využití (po přetřídění a předrcení) v nových asfaltových směsích. To má být prioritou jak pro správce pozemních komunikací, tak pro zhotovitele a výrobce. Zachována zůstává i možnost tento typ znovuzískané asfaltové směsi využít též v rámci technologií recyklace za studena, resp. v širším kontextu je tento materiál vhodný pro emulzní asfaltové směsi prováděné za studena.
- ZAS-T3 a ZAS-T4: Pro tyto třídy je situace složitější. Klíčovým technickým řešením opětovného využití je recyklace za studena. Vyhláška hovoří o jejich využití jako vedlejšího produktu, pouze při zpracování za studena na místě. To je technologie, které se využívá například pro obsypy krajnic, pro nezátěžové cesty k zahrádkám, domům apod., to znamená sice často, ale v malém množství. Zbytek bude muset být zpracován za tepla, ale již pouze v režimu odpadů a to v zařízeních provozovaných podle zákona o odpadech ve smyslu § 14 odst. 1.
Limitní hodnota PAU při zařazení do T3 je max. 300 mg/kg v sušině. Tomu odpovídá největší množství asfaltových ker a obrusů, které jsou aktuálně v praxi z komunikací vytěžovány (běžná hodnota PAU je cca 150 mg/kg v sušině).
Čtěte také: Stavby a vysokotlaké plynovody: Co musíte vědět
Tabulka tříd ZAS a ZPM podle obsahu PAU
| Kvalitativní třída | Max. obsah PAU v sušině (mg/kg) | Možnosti využití (vedlejší produkt) |
|---|---|---|
| ZAS-T1 | Není uvedeno (nízké hodnoty) | Recyklace za studena nebo za tepla, opětovné využití v nových asfaltových směsích, emulzní asfaltové směsi za studena |
| ZAS-T2 | Není uvedeno (nízké hodnoty, max. 25 mg/kg pro vyrobenou směs) | Recyklace za studena nebo za tepla, opětovné využití v nových asfaltových směsích, emulzní asfaltové směsi za studena |
| ZAS-T3 | 300 | Recyklace za studena na místě (s asfaltovým pojivem nebo kombinací s hydraulickým pojivem) |
| ZAS-T4 | Vyšší než T3 | Recyklace za studena na místě (s asfaltovým pojivem nebo kombinací s hydraulickým pojivem) |
Vzorkování a zkoušení
Aby bylo možné považovat znovuzískanou asfaltovou směs za vedlejší produkt, musí být vzorkování a zkoušení provedeno před zahájením stavebních prací, při nichž dochází ke znovuzískání asfaltové směsi, pokud tato vyhláška neumožňuje zařazení znovuzískané asfaltové směsi bez vzorkování.
Vzorkování se provádí v souladu s českou technickou normou ČSN EN 14899 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití. Změny pravidel vzorkování - nová vyhláška navyšuje počet vzorků ve vztahu k vzorkované ploše i hmotnosti ZAS/ZPM. U materiálů kvalitativní třídy ZAS-T3 nebo ZAS-T4 je nově potřeba provést také analýzu jejich výluhu, pokud s nimi má být nakládáno v režimu vedlejšího produktu. Vzorkování pro jakékoliv účely v rámci zákona o odpadech může provádět pouze certifikovaná odborně způsobilá osoba nebo autorizovaná laboratoř nebo odborné pracoviště.
Počet vzorků
- Minimální počet odebraných vzorků ve vztahu k diagnostickým průzkumem posuzované, opravované či obnovované ploše stavby, která bude vybourávána, je stanoven v příloze č. 1 k vyhlášce. Pro stavbu posuzovanou diagnostickým průzkumem, která bude bourána, je nutné analyzovat alespoň jeden vzorek na 20 000 m2 s dílčím vzorkem na každých 5000 m2.
- Minimální počet odebraných vzorků z již vybourané znovuzískané asfaltové směsi je stanoven v příloze č. 2 k vyhlášce. Z již vybourané znovuzískané asfaltové směsi - například v obalovnách - si vyhláška žádá jeden vzorek za každých 20 000 tun.
V případě znovuzískané asfaltové směsi z konstrukční vrstvy, která byla prokazatelně vybudována po 1. lednu 2000, nemusí být provedeno vzorkování a zkoušení. Při laboratorních zkouškách musí být dodržen rozsah stanovovaných polyaromatických uhlovodíků uvedených v příloze č. 2 k vyhlášce. Analýzu asfaltu musí provést akreditovaná laboratoř nebo akreditované odborné pracoviště. Nově se stanoví minimální hmotnostní velikost takového laboratorního vzorku, která činí 2 kg pro znovuzískané asfaltové směsi s maximálním zrnem do 16 mm a 3 kg v případě, že maximální zrno je vyšší.
Z hlediska stanovení celkového obsahu PAU jsou zachovány 4 kvalitativní třídy. Stejné zůstávají i limitní hodnoty pro jednotlivé třídy. Nově budou limity pro jednotlivé kvalitativní třídy ZAS požadovány pro sumu 12 PAU (tabulka 2).
Možnosti recyklace a dočasné uložení
Znovuzískaná asfaltová směs, která byla znovuzískána před nabytím účinnosti této vyhlášky a před účinností této vyhlášky přestala být odpadem nebo se stala vedlejším produktem, ale nesplní upřesňující kritéria podle této vyhlášky do 31. srpna 2019, je od 1. září 2019 odpadem.
Čtěte také: Štěrkové a dekorativní stěrky: průvodce
Složitější situace je u ZAS odpovídajících třídám T3 a T4. Zde je nutné posoudit, zda jejich zpracování je možné a v jakém množství. Vyhláška hovoří o jejich využití jako vedlejšího produktu, pouze při zpracování za studena na místě. Zbytek bude muset být zpracován za tepla, ale již pouze v režimu odpadů a to v zařízeních provozovaných podle zákona o odpadech ve smyslu § 14 odst. 1.
Při využívání ZAS je rovněž důležitý nejen technologický, ale i ekonomický pohled. V případě určení vhodné technologie lze např. zvažovat, jak velké množství ZAS bude možné přimíchat do nové směsi, aby výsledná hodnota PAU nepřekročila 25 mg/kg v sušině výrobku. Je možné očekávat hodnotu zhruba okolo 10 % příměsi. Otázkou zůstává, zda je toto pro zpracovatele zajímavá technologie.
V České republice existuje asi 20 zařízení provozovaných podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, které umožňují zpracovávat ZAS za tepla společně s novým materiálem. Jsou to obalovny vyrábějící nové živičné směsi. Pro zpracování ZAS za tepla se také často používaly a používají zařízení resp. stroje tzv. BAGELY, do kterých se ZAS přijímaly jako vstupní surovina pro výrobu nových materiálů. Tyto stroje byly provozovány v souladu s § 14 odst. 2 zákona o odpadech. Podle nové vyhlášky ale bez mísení s novým materiálem, na což takové stroje nejsou vlastně kapacitně určené, nemohou vyhovět nastaveným limitům. Pokud v těchto zařízeních existují zásoby ZAS (v praxi se jedná o velká množství), bylo možné do 31. 8. 2019 provést vzorkování, analýzy a následné zpracování. Pokud to provozovatelé takových zařízení nestihli, nově již musí požádat krajské úřady o souhlas ve smyslu § 14 odst. 1 zákona o odpadech.
Mezideponie
Nová vyhláška dále nastavila parametry, které musí splnit mezideponie pro dočasné uložení ZAS/ZPM před jejich využitím, pokud je to z technologických důvodů nezbytné. Dočasné deponování ZAS/ZPM je u ZAS-T1 a ZAS-T2 poměrně snadné, u ZAS-T3 nebo ZAS-T4 je možné max. po dobu 1 roku, přičemž mezideponie k tomu určená musí splnit podmínky z hlediska jejího umístění, vodohospodářského zabezpečení a musí být uvedena v projektové dokumentaci stavby, ze které byly ZAS/ZPM získány a kde budou využity. V případě zřizování mezideponie musí být zpracována vždy průvodní dokumentace dle přílohy 5 vyhlášky, která upřesňuje některé další požadavky. Dočasně ukládaný materiál musí splnit požadavky na výluh, kde dosud byla navržena třída vyluhovatelnosti IIa dle přílohy 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb.
Další důležité aspekty
- Ochrana zdraví: Další novinkou, kterou vyhláška přináší, je povinnost splnění předpisů na ochranu zdraví při práci se ZAS/ZPM s nadlimitním obsahem benzo(a)pyrenu. Znamená to, že pokud je obsah benzo(a)pyrenu v sušině ZAS/ZPM roven nebo větší než 50 mg/kg, musí jejich průvodní dokumentace obsahovat dodatek, který dokládá splnění požadavků zákona o ochraně veřejného zdraví, a podle tohoto dodatku musí stavebník při práci postupovat.
- Ekonomické dopady: Z ekonomického pohledu nová vyhláška samozřejmě bude znamenat v mnoha případech i změnu nákladů při využití ZAS. Navýšení nákladů bude souviset s provedením analýzy asfaltů, s případným převedením ZAS do režimu odpadů atp.
- Asfaltové hydroizolační pásy: Asfaltové pásy jsou vyráběny výlučně z ropných asfaltů a dalších komponent jakou jsou minerální plniva a další látky, jejichž likvidace nebo expozice nepředstavuje žádné nebezpečí. V České republice bylo používání dehtů pro hydroizolační materiály definitivně ukončeno v roce 1969. Azbest byl v ČR pro výrobu stavebních výrobků zakázán zákonem č. 157/1998 Sb. V případě rekonstrukcí se snažit zachovat co nejvíce z původní skladby včetně asfaltových pásů. Pokud se demontují, prakticky všechny asfaltové pásy ze staveb mladších 20 let nemohou obsahovat dehet. V obou případech jde o odpad kategorie 17 03 02.
- Zákaz ukládání recyklovatelných odpadů na skládky od roku 2030: Od roku 2030 bude zakázáno na skládku ukládat veškeré odpady, které mají výhřevnost vyšší než 6,5 MJ/kg v sušině nebo nedosahují parametru biologické stability nebo jsou vymezeny v prováděcí vyhlášce jako recyklovatelné odpady. Do seznamu recyklovatelných odpadů jsou zahrnuty mimo jiné rovněž odpady 170101 Beton a 170302 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01. U druhého odpadu je poznámka, že se omezení vztahuje pouze na asfaltové směsi ZAS-T1 a ZAS-T2 s celkovým obsahem PAU nižším než 50 mg/kg. Na takové asfaltové směsi se tak bude v roce 2009 vztahovat při uložení na skládku poplatek 900 Kč za tunu. Ještě důležitější je, že asfaltové směsi s obsahem nižším než 50 mg/kg není možné využívat na technické zabezpečení skládek, tedy nově neexistuje možnost ukládat je na skládku bez poplatku.
tags: #podminky #ukladani #asfaltu #prehled