Asfaltový pás je skutečným pracantem a jedním z nejuniverzálnějších materiálů, které na stavbě najdete. Snad každý ho zná pod přezdívkou „ipa“ nebo „lepenka“. Ať už potřebujete zaizolovat základy domu, střechu zahradní chatky, balkon nebo velkou plochou střechu, s největší pravděpodobností sáhnete právě po něm. Jeho popularita tkví v kombinaci spolehlivosti, dostupnosti a ověřené funkčnosti. Aby vám ale sloužil desítky let a neproměnil se ve zdroj problémů, je naprosto klíčové věnovat maximální péči jeho pokládce. Není to žádná raketová věda, ale poctivé řemeslo, které má svá pravidla.
Základem úspěchu je bezchybná příprava podkladu
Tohle je krok, který nikdy nešidějte. Je to naprostý základ, na kterém stojí úspěch celé vaší práce. Pokládat asfaltový pás na špatně připravený podklad je jako malovat na zaprášené a mastné plátno - výsledek nikdy nebude dobrý. Před pokládkou krytinové lepenky očistěte povrch. Odstraňte také všechny vyčnívající části. Je to důležité, aby se lepenka nepoškodila.
Požadavky na podklad
- Dokonale rovný: I malý ostrý kamínek dokáže časem v pásu napáchat paseku v podobě trhliny.
- Absolutně suchý: Jakákoliv zbytková vlhkost se pod pásem vlivem slunce změní v páru a vytvoří nevzhledné a problematické bubliny.
- Čistý: Prach, písek, mastnota, to vše funguje jako spolehlivý oddělovač, který brání pásu přilnout.
Penetrační nátěr
Posledním krokem, takovou třešničkou na dortu přípravy, je penetrační nátěr. Představte si ho jako základní nátěr, který podklad zpevní, sjednotí a vytvoří dokonalý lepkavý můstek pro váš asfaltový pás. Před pokládkou samolepicích asfaltových pásů musí být konstrukce ze silikátových, savých a plechových materiálů (vyjma materiálu na bázi EPS) ošetřena vhodným penetračním nátěrem pod asfaltové pásy, aby se vytvořil hladký, lesklý povrch. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů. V případě pokládání parozábrany se vždy doporučuje použití asfaltového penetračního nátěru. Teplota konstrukce a ovzduší by při případné penetraci neměla být nižší než 8 °C.
Výběr správného typu asfaltového pásu
Doby, kdy existoval jen jeden druh „lepenky“, jsou dávno pryč. Dnes si můžete vybrat přesně podle toho, co potřebujete, a je dobré v tom mít jasno. Na asfaltové pásy se bohužel mnoho lidí dívá jen jako na černé role, které je potřeba na stavbě rozbalit a hořákem nějak nahřát a slepit k sobě. Různé asfaltové pásy mají různé technické parametry.
Typy asfaltových pásů
- Oxidované pásy: Stará dobrá klasika. Jsou cenově dostupné a skvěle se hodí pro méně náročné práce, jako jsou izolace základů nebo střechy na kůlně. Například A330H se používá jako separační vrstva nebo jako provizorní zakrývací vrstva, protože prakticky nemá žádnou krycí vrstvu asfaltové hmoty a nejdou tedy k sobě natavit. Další klasické pásy z oxidovaného asfaltu s nosnou vložkou ze skleněné rohože "V" je možné v přesazích natavit, pokud mají tloušťku alespoň 3,5 mm.
- Modifikované pásy (SBS nebo APP): Pro náročnější mise, jako jsou ploché střechy, terasy nebo místa, kde materiál hodně „pracuje“, je tu ale moderní atlet. Jsou mnohem pružnější, lépe odolávají mrazu i horku a celkově mají delší životnost. Samolepící pásy z SBS modifikovaného asfaltu se používají zejména při pokládce na podklady citlivé na teplo. Tyto pásy se vyznačují vynikající zpracovatelností, elasticitou, vysokou odolností za nízkých teplot a dlouhou životností.
Dále je důležité podívat se na „páteř“ pásu, tedy jeho nosnou vložku. Ta mu dává pevnost. Může být ze skelné tkaniny nebo z houževnatějšího polyesteru. Správný výběr je polovina úspěchu. Jako podkladní vrstva se nesmějí používat asfaltové pásy, které mají nosnou vložku z papíru, protože lepenka může nasát vzdušnou vlhkost a šindele se zvlní, což sníží životnost střechy. Ze stejných důvodů se vůbec nesmí použít papírová lepenka. Platí, že na podkladní pás se musí používat materiály na bázi asfaltu.
Čtěte také: OSB desky na podlahu: Kompletní návod
Dva způsoby pokládky: s ohněm nebo s lepidlem
Když máte připraveno a vybráno, přichází na řadu samotná akce. Pokládka asfaltových pásů se liší podle zvoleného typu asfaltového pásu, druhu nosné konstrukce a prostředí, ve kterém práce provádíme (vč. povětrnostních podmínek). Než definitivně vyberete způsob, jak pokládat asfaltové pásy, pročtěte pečlivě i pokyny pro pokládku od výrobce asfaltových pásů. Najdete je na webových stránkách výrobce.
1. Natavování plamenem (plnoplošné nebo bodové)
Nejčastější a nejspolehlivější metodou, zejména u modifikovaných pásů, je natavování plamenem. Pomocí plynového hořáku nahříváte spodní stranu pásu a zároveň podklad. Správný okamžik poznáte tak, že se před vámi při rolování pásu tvoří malá, asi centimetrová valící se vlnka roztaveného asfaltu. To je signál, že pás se dokonale spojí s podkladem. Pamatujte ale, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán - pracujte s rozmyslem a mějte po ruce hasicí přístroj.
Plnoplošné natavení:
„Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Plamenem přiměřeně rozehřejeme pás tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu musí být provedeno tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu. Při plnoplošném natavování asfaltových pásů to znamená použití hořáků o výkonu 75 kW při vzdálenosti minimálně 450 mm od role pásu.
- Pokládka v jednom kroku: Celá plocha pásu vč. podélných přesahů je natavená najednou.
- Pokládka ve dvou krocích: Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Poté samostatně natavíte oblasti podélných přesahů.
Bodové natavení:
Alternativou plnoplošnému natavování je natavování bodové. Navaření probíhá po stranách pásu a ve vybraných místech, alespoň v pěti bodech, přibližně o ploše talíře na 1 m2 položeného pásu.
2. Lepení za studena (samolepicí pásy)
Druhou, čistší a bezpečnější metodou je lepení za studena pomocí speciálních asfaltových lepidel. Ta se hodí spíše pro oxidované pásy a na místa, kde nelze z bezpečnostních důvodů pracovat s ohněm. Asfaltový pás se pokládá za studena bez použitím plamene. Asfaltová směs na spodním povrchu je tvořena samolepícím asfaltem, který je krytý stahovací fólií. Pás se položí do požadované polohy a odstraní se spodní stahovací fólie. Samotné lepení provádějte při současném odvíjení role (rozkulování) a snímání ochranné silikonové folie na spodní straně pásu. Jinak se k folii na přesahu pás nenávratně přilepí, neboť silikonem je ošetřena pouze spodní strana pásu. Poté sejměte ochrannou silikonovou folii na podélných přesazích a spoje řádně pojistěte přítlačným válečkem pro asfaltové pásy. Realizace dalších vrstev by neměla být provedena s prodlevou delší než jeden měsíc.
Čtěte také: Chemicky odolná dlažba
Obecná pravidla při pokládce asfaltových pásů
Klimatické podmínky
Počasí je váš šéf. Asfalt a voda nejsou kamarádi, proto pracujte vždy jen za sucha. Stejně tak si dejte pozor na teplotu. Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí.
Doporučené teploty:
- Oxidované asfaltové pásy: Teplota nosné konstrukce, materiálu a prostředí by neměla být nižší než 5 °C.
- Modifikované asfaltové pásy: Teplota nosné konstrukce, materiálu a prostředí by neměla být nižší než 0 °C.
- Samolepicí pásy z SBS modifikovaného asfaltu: Doporučujeme pokládat při teplotách vyšších než 15 °C a za suchého počasí. Minimální teplota pro zpracování samolepicích pásů je 10 °C (minimální teplota vzduchu, podkladu a asfaltového pásu). Při pokládce za nižších teplot musí být provedena dodatečná opatření, viz kapitola technologie provádění.
- Všechny typy pásů: Teplota by neměla být vyšší než 30 °C, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
Přesahy a vícevrstvé pokládky
Ať už zvolíte jakoukoliv metodu, svatým pravidlem jsou přesahy - minimálně 8 cm v podélném a 12 cm v příčném spoji. Jedině tak vytvoříte vodotěsnou vanu. Pásy se musí pokládat s využitím přesahů. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.
Minimální přesahy:
- Příčné přesahy: min. 12 cm
- Podélné přesahy: min. 8 cm
Vícevrstvé pokládky:
V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:
- Ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně).
- Podélně na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu).
- S příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).
Při provádění samolepicích podélných spojů doporučujeme vždy použít přítlačný váleček pro zajištění potřebné těsnosti spoje. Příčné přesahy minimálně 8 cm (doporučeno 10 cm) je potřeba provádět pomocí plamene detailového hořáku, při pokládce je potřeba zabránit poškození tepelné izolace plamenem. V T-stycích se provede šikmé seříznutí rohů.
Čtěte také: Efektivní podlahy ze sádrokartonu
Pokládka asfaltových pásů podle druhu izolace
Pokládka asfaltových pásů na střechu
Asfaltová střešní krytina je nejčastěji pokládána ve dvou vrstvách - nejprve podkladní asfaltový pás a na něj vrchní finální pás. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou nebo kolmo na ni. Vždy od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. U nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce. Nezaujímají se přitom střešní šindele, které mají specifický návod k pokládce.
Směr kladení asfaltových pásů a dodatečná stabilizace:
| Sklon | Požadavky na hydroizolační vrstvu |
|---|---|
| ≥ 1° (1,75 %) | asfaltové pásy se kladou rovnoběžně s okapem |
| ≥ 5° (8,75 %) | asfaltové páse se kladou kolmo na okap, příčný přesah dokotvit (4 kotvy / bm) |
| ≥ 12° (21,26 %) | asfaltové pásy se kladou kolmo na okap, pásy krátit na délku maximálně 2,5 m, příčné spoje dokotvit (4 kotvy / bm) |
Při pracovní přestávce je nutno asfaltový pás spolehlivě zajistit proti zatečení srážkové vody pod pás. Asfaltové pásy se kladou vždy od nejníže položeného místa k vyššímu tak, aby byly spoje asfaltových pásů ve směru toku vody.
Pokládka asfaltových pásů při hydroizolaci spodní stavby
Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi (aby se ostatní části nepoškodily při provádění dalších staveních prací), na které navážete později. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm. Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je ochráněn proti stavebnímu znečištění (malta, prach apod.) a poškození. Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a odhalí ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace. Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji dle kotevních plánů.
Kotvení asfaltových pásů
Kotvení dvouvrstvých asfaltových hydroizolací se provádí přikotvením podkladového pásu, na který se následně natavuje vrchní pás. V případě mechanického kotvení na střechách musí být použity zásadně kotvy do střešních systémů. Rozmístění a počet kotev by měl být v souladu s kotevním plánem, vydaným dodavatelem kotev. Vždy je třeba použít pouze vhodný typ kotev. V případě izolací spodní stavby je u svislých ploch vyšších než 60 cm třeba pásy zajistit proti sjíždění mechanickou fixací. Samolepící pásy aplikované na střechy objektů vyšší než 25 m nad terénem musí být vždy mechanicky stabilizovány dle kotevního plánu, který musí být zpracován pro konkrétní objekt.
Mistrovská práce se pozná v detailech
Můžete mít perfektně položenou plochu, ale pokud selžete u detailů, celá práce přijde vniveč. Právě u komínů, střešních oken, odvětrávacích trubek nebo u napojení na stěnu (atiku) vzniká nejvíce problémů a netěsností. Tady se ukáže skutečný um. Hydroizolace střechy je tak bezpečná, jak jsou bezpečně provedené detaily v její ploše. Základem jsou kvalitní materiály a poctivé řemeslné zpracování.
Pokládání asfaltových pásů v rohu a v koutě
Nároky na pokládání asfaltových pásů v rohu a v koutě (vnitřní roh) se nijak zásadně neliší od obecných nároků pro pokládku asfaltové střešní krytiny. Jedná se tedy zejména o:
- Dostatečný přesah jednotlivých vrstev asfaltových pásů.
- Promyšlené a kvalitně provedené nastřižení/řezání pásů.
- Správné natavení asfaltové hmoty.
- Vzhledové provedení odpovídající zbývajícím částem hydroizolace.
Postup při opracování rohů a koutů:
- Zesílení exponovaných míst: K exponovaným místům patří kouty a rohy nadstřešních prvků. Souběh rovin zde vytváří místo, kde není možné docílit požadovaný 8 cm přesah pásů. Proto je nutné tato místa podložit k docílení potřebné těsnosti. Pro přípravu těchto prvků je vhodné použít poddajné a pružné materiály.
- Pokládka pásu v ploše: Zde platí do puntíku vše, co bylo již řečeno u tématu o správném natavování a pokládce. Nezapomeňte vrstvy asfaltového pásu prohřát přiměřeně, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu. Přesahy mezi jednotlivými pásy je pro zvýšení kvality spojů vhodné zaválečkovat přítlačným válečkem.
- Opracování detailů: Na položené ploše pásů si označíme linii přesahu. V té bude nutné (v případě použití asfaltových pásů s posypem) do asfaltu „utopit“ vrchní posypovou vrstvu. Před samotným navařováním si připravte přířezy pásů pro detail. Dle výšky střešního prvku se na šabloně mění pouze rozteč řezů. Po naměření a zpracování přířezů pro detaily „utopíme“ posyp spodního pásu pro kvalitní navaření přířezu. Pás mírně nahřejeme hořákem a posyp jemně zatlačíme do podkladu. Postupně natavujeme přířezy detailů (směrem odspodu nahoru). Mírné vytečení asfaltu (tzv. návalku) na spoji není chyba, ale naopak snadná kontrola předpokladu dobrého spoje. Při napojování jednotlivých přířezů detailů opět nezapomeneme na „utopení“ vrchní posypové vrstvy. Asfaltové pásy v rozích (i dalších detailech) musí být položeny tak, aby nebylo pochyb o jejich spolehlivé těsnosti.
Každý prostup musí být precizně „obalen“, každý roh pečlivě vystřižen a svařen, každé ukončení zajištěno lištou a tmelem. Je to piplavá práce, která vyžaduje trpělivost a často i speciální tvarovky. Právě v těchto kritických bodech se nejvíce vyplatí nešetřit časem ani materiálem. Na svislé konstrukce se pásy vytahují podle propozic výrobců přes tzv. kluzné klíny nebo v případě výrobků Siplast bez nich, ale s vyztužením pomocí přířezů asfaltových pásů. Vytažení vodotěsné izolace na svislou konstrukci musí být minimálně 150 mm nad plánovaný vrchní líc střešního pláště. Při pokládce samolepicích asfaltových pásů na svislé plochy doporučujeme asfaltové pásy vždy stabilizovat bodovým mechanickým kotvením (min. 3 ks/m2) nebo liniovým kotvením (max. vzdálenost řad 400 mm).
Pracovní pomůcky a nářadí
Pro úpravu podkladu:
- škrabky, košťata, případně mechanické stroje na odstraňování nerovností podkladu
- vysoušeče vody
Pro aplikaci penetračního nátěru:
- malířské válečky s násadou, štětce na detaily
Pro provádění vodotěsné izolace:
- hořáky na PB (Icopal nebo podobné), jednoplamenné hořáky s velkým zvonkem a dlouhým ramínkem případně boční švové hořáky pro tepelnou aktivaci v ploše, jednoplamenné hořáky s malým zvonkem a krátkým ramínkem pro provádění příčných spojů a detailů
- nože na živičné izolace, izolatérské špachtle
- válečky na válečkování spojů, přítlačné válce
- vrtačky včetně příslušenství pro provádění mechanického kotvení
Ochranné pomůcky:
- izolatérské rukavice
- vhodná pracovní obuv s nízkým vzorkem na podrážce
- prostředky osobní ochrany proti pádu z výšek (lana a postroje)
Ochrana proti požáru:
- hasicí přístroje
Skladování
Asfaltové pásy se skladují nastojato na paletách. Palety je dovolené ukládat pouze v jedné vrstvě. Na střešním plášti skladujeme asfaltové pásy na stojato a rozptýleně v ploše střechy tak, aby nezatěžovaly nosnou konstrukci střechy. Tekuté materiály se skladují v uzavřených kanystrech na místech chráněných před slunečním zářením, mimo dosah ohně. Vysoce hořlavé látky nesmí být skladovány v blízkosti pracoviště.
Bezpečnost a první pomoc
Bezpečnost především. Při práci s hořákem používejte rukavice a pevnou obuv a nikdy nepracujte sami. Vodotěsné izolace smějí provádět osoby starší 18 let, které byly seznámeny s příslušnými bezpečnostními předpisy a technologií provádění asfaltových pásů včetně montáže hydroizolací natavením pomocí plamene hořáku. Pracovní četa musí být složena minimálně ze dvou pracovníků. Pracovníci musí dbát na pořádek na staveništi, zamezit přístupu nepovolaným osobám na staveniště a dodržovat vyhlášku č. 601/2006 Sb. Včetně bezpečnostních opatření při práci ve výškách a manipulaci s materiálem.
Při práci s asfaltovými pásy je třeba dodržovat základní hygienická pravidla, tj. nepít, nejíst a nekouřit při vlastním natavování pásů, kdy se uvolňují těkavé látky. Při znečištění pokožky asfaltem doporučujeme čistit tato místa pomocí past na ruce, mýdel, jedlých olejů atd., nepoužívat ředidel, acetonu, trichlorethylenu apod. Při práci s asfaltovými pásy je vhodné používat ochranné rukavice, pracovní oblek a vhodnou pevnou pracovní obuv. Pro vlastní aplikaci se doporučuje používat zařízení k tomu účelu určená a schválená. Na pracovištích musí být vždy odpovídající počet hasících prostředků. Při zpracování - natavování asfaltových pásů - v uzavřeném prostoru zajistit dostatečné odvětrání.
První pomoc při popálení asfaltem
Při práci s asfaltem, respektive při natavování asfaltových pásů může dojít k popálení rozehřátou asfaltovou hmotou. V takovém případě je nutné ochladit vrstvu asfaltu na povrchu těla, nejlépe vodou. Ochlazený asfalt se z povrchu těla nesmí odstraňovat, aby se neporušily případně vzniklé puchýře. Asfalt lze v rozsahu první pomoci odstranit pouze v případech, kdy jsou zalepené oči a uši. Na odstranění asfaltu v tomto případě je třeba použít vazelínu nebo vazelínový tuk. Při těžších popáleninách se v žádném případě nesmí použít organická rozpouštědla (benzín, petrolej, trichlorethylen apod.) ani lékařská. Je třeba zabezpečit konečné ošetření ve zdravotnickém zařízení, resp. na pohotovosti. Při popáleninách velmi malého rozsahu lze popálené místo očistit lékárenským benzinem, natřít mastí na popáleniny a obvázat sterilním obvazem.
Likvidace odpadu
Zbytky nezpracovaných rolí a pásy po skončení životnosti je nutno předat oprávněné osobě k likvidaci odpadu dle zákona č. 185/2001 Sb. Jedná se o odpad č. 170302 - Asfaltové směsi neuvedené pod č. 170301. Stará krytinová lepenka nepatří do kontejneru na zbytkový odpad. V závislosti na stáří může materiál obsahovat dehet nebo dokonce azbest. V malém množství ho uložte do plastových sáčků. Ty můžete řádně zlikvidovat v recyklačním centru. Pro větší množství budete potřebovat kontejner. Můžete si ho objednat u firmy zabývající se likvidací odpadu.
Pravidelná kontrola a údržba
A konečně, pravidelná kontrola. Jednou za rok vylezte na střechu, zkontrolujte spoje, vyčistěte okapy. Je to pár minut, které mohou prodloužit životnost vaší práce o mnoho let. A pokud si na složitější střechu netroufáte, nestyďte se oslovit profesionála. Dobře odvedená práce je tou nejlepší investicí. Aby vám střešní krytina dlouho vydržela, musíte ji občas udržovat. Různé povětrnostní podmínky mohou jinak způsobit poškození. Nejlepší je aplikovat ochranný nátěr každé tři roky. Díry lze snadno opravit menšími kusy krytinové lepenky. Buď je zasuňte pod díru, nebo je přilepte. Pokud je krytinová lepenka křehká nebo popraskaná, můžete na ni jednoduše položit druhou vrstvu a zajistit ji.
tags: #pokladani #asfaltove #lepenky #navod