Vyberte stránku

Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém. Pokud chcete, aby zateplená fasáda vydržela dlouhá léta a splnila svůj účel, je klíčové správně připravit podklad. Tento krok výrazně ovlivňuje přilnavost lepidla a celkovou stabilitu izolantu.

Ideální příprava podkladu

Správná příprava podkladu je zásadní pro trvanlivou a stabilní omítku a pro lepení fasádního polystyrenu. Správně připravené podkladové zdivo musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu. Podklad musí být dostatečně rovný, protože každá nerovnost bude omezením při dalších pracech na zateplení. Bez ohledu na typ fasády musí být podklad vždy suchý, nosný, čistý a zbavený mastnoty. Použité materiály, jako je základní nátěr a omítka, by měly vždy odpovídat příslušnému podkladu.

S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků, které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracech (hromosvody, světla, odvětrací mřížky apod.). Uchovejte je, abyste je později mohli znovu osadit.

Příprava různých typů podkladů

  • Stěny starších budov s prasklinami: U stěn starších budov je důležité určit příčinu prasklin. Malé praskliny lze zacelit tmelem, zatímco větší praskliny vyžadují speciální sanační maltu. Uvolněnou omítku je třeba odstranit a nerovnosti vyrovnat vyrovnávací maltou.
  • Příprava silně savých podkladů: Silně savé podklady, jako je pórobeton, vyžadují zvláštní ošetření. K tomu je třeba podklad nejprve ošetřit hloubkovým základním nátěrem, aby se zabránilo příliš rychlému vysychání omítky. Nerovnosti je třeba vyplnit vyrovnávací maltou a pro zlepšení přilnavosti se doporučuje použít speciální adhezní můstek, který je přizpůsoben danému materiálu.
  • Příprava starých vrstev omítky: Staré vrstvy omítky je třeba zkontrolovat z hlediska jejich nosnosti. Uvolněné části je třeba odstranit a zbývající omítku zkontrolovat. Poté se fasáda důkladně očistí, a to buď vysokotlakým čističem, nebo v případě silného znečištění chemickými čisticími prostředky. Rozdílnou savost podkladu lze vyrovnat vhodným základním nátěrem.
  • Příprava břízolitové omítky: Břízolit je velmi pevná a odolná omítka, která se nachází na mnoha starších domech. Ačkoliv může vydržet desítky let, postupně podléhá vlivům počasí, zvětrává a drolí se. Nejprve je nutné omítku důkladně očistit, a to pomocí vysokotlakového čističe, tzv. vapky. Tento krok odstraní nečistoty, prach a nesoudržné části. Pro zajištění lepší přilnavosti a zpevnění podkladu se používá ZOFITHERM NANO Hloubková Fasádní Penetrace. U hrubších a více savých podkladů doporučujeme její ředění v poměru 1:1. Po aplikaci penetrace je potřeba počkat minimálně 6 až 12 hodin, aby řádně zaschla. Jakmile je podklad připravený, můžete ihned začít s lepením fasádní izolace.

Penetrace podkladu

Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu.

Založení zateplovacího systému

U kontaktního zateplovacího systému jsou přípustné 2 varianty založení izolantu. První za pomocí zakládací latě a druhá namontováním zakládacího profilu. V praxi je více používaná druhá metoda. Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládácí LOS lišty. Hloubku jejího profilu zvolte podle tloušťky fasádního polystyrenu nebo minerální vaty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Kolem celého obvodu domu namontujte zakládací profil, všude tam, kde budete lepit izolaci. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády. Kvůli dilataci ponechte mezi jednotlivými lištami mezeru 3-5 mm.

Čtěte také: Zámková dlažba na betonu krok za krokem

Lepení fasádní izolace

Na zakládací lištu osaďte izolační materiál. Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem.

Pokud používáte polystyrenové desky, naneste silnou vrstvu lepidla po obvodu desky a tenčí vrstvu na obkladovou stranu. Desku přiložte a pevně přitlačte. Lepidlo se nanáší na zadní stranu izolační desky cca. 5cm širokým rámečkem kolem okraje fasádní desky a třemi terči do plochy desky. Jeden terč do 1/3 izolační desky. V případě, že jste zvolili minerální vatu, naneste lepící maltu na celý povrch materiálu, rozetřete zubovou stěrkou a přitlačte ke zdivu. Izolační desky lepte vždy od spodu nahoru, od zakládací lišty ve vodorovných řadách (podobně, jako se staví z cihel). Desky musí být nalepeny těsně vedle sebe bez mezer a spár. U stavebních otvorů (okna, dveře, garážová vrata apod.) upravte izolační desky do tvaru písmene L a přiložte tak, aby v rozích stavebních otvorů nevznikla žádná spára.

Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné. Zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu.

Kotvení hmoždinkami

Izolační materiál nechte po nalepení alespoň 48 hodin odpočívat. Následně je důležité celý systém ukotvit pomocí kotvících hmoždinek. Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinky následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šroubovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku.

Hmoždinky se rozdělují podle typu podkladu do tříd: A - beton - kámen, B - plná cihla, C - děrované cihly, D - lehčený beton, E - pórobeton. Minimální počet kotev jsou 4ks na jeden metr čtvereční. Nejčastěji se používá kotvení 6ks/m2. Délka hmoždinek a schéma rozmístění se může lišit podle konkrétního projektu. Kotvení zajišťují stálý přítlak izolačních desek na lepící tmel a zabraňují zvedání desek od podkladu. Zároveň se snižuje smykové zatížení desek, což způsobuje, že se desky nemohou posouvat do stran. Počet hmoždinek na 1 m2 fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému.

Čtěte také: Průvodce skladbou podkladu

Vyrovnání a broušení

Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Přebruste celou plochu do roviny tak, aby vznikla rovná souvislá plocha. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje. Broušení se provádí tzv. "6".

Použití lišt a profilů

Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády. Na všechna nároží domu osaďte rohové profily s výztužnou tkaninou. Následně osaďte parapetní profily, na podhledy LT profily s okapničkou a kolem oken, dveří, vrat a jiných stavebních otvorů začišťovací okenní profily.

Výztužná vrstva (stěrka)

Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina "Perlinka". Na celou plochu pak naneste stěrkovou hmotu v tloušťce 2-5mm. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Do stěrkové hmoty vtlačte armovací tkaninu - perlinku tak hluboko, aby byla z obou stran krytá stěrkovou hmotou. Vzájemných přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno). V místech napojení dvou dílů perlinky nenechávejte mezeru, ale díly přeložte přes sebe v šířce nejméně 10 cm. Na zvláště namáhaných místech fasády se sousední díly musejí překrýt dvojnásobně. Rohy oken a dalších stavebních otvorů vyztužte dodatečně další vrstvou perlinky tzv. diagonálou o rozměrech 30 x 20 cm. Následně celou plochu zahlaďte.

Finální pastovitá omítka

Příprava podkladu pod omítku

Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Základní vrstva se před prováděním povrchové úpravy penetruje podkladním nátěrem určeným pro daný typ povrchové úpravy ke zvýšení přídržnosti povrchové úpravy a ke snížení savosti podkladu. Penetrace se provádí po vyzrání základní vrstvy minimálně však po 5 dnech. Podkladní nátěr se nanáší válečkem nebo štětcem. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky.

Aplikace omítky

Tenkovrstvé omítky se natahují na zaschlý podkladní nátěr směrem od shora dolů. Omítka je dodávána v kbelících v probarveném odstínu. Stačí ji míchadlem promíchat a podle situace i mírně přiředit. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Při realizaci je třeba napojovat nanášený materiál takzvaně "živý do živého", tedy okraj nanesené plochy před pokračováním nesmí zasychat. Při konečné úpravě omítky je třeba dbát, aby úprava byla na všech místech plochy fasády prováděna stejným způsobem. Styk více barevných odstínů omítky v jedné ploše, popř. ploch s odlišnou strukturou, nebo pracovní spára, se vytvoří nalepením zakrývací pásky a jejím okamžitém stržení po zhotovení povrchové úpravy. Po jejím zaschnutí se přelepí zakrývací páskou již hotová hrana tak, aby nedošlo při pokračování k jejímu porušení. Případné krátké přerušení práce lze připustit na hranici barevně celistvé plochy a na nároží.

Čtěte také: Jak aplikovat betonovou stěrku

Výběr a vlastnosti fasádních omítek

Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení. Fasádní omítka je ochrannou vrstvou domu: chrání fasádu před vlhkostí, deštěm, nečistotami, UV zářením a poškozením mrazem, a tím i před nežádoucími náklady na opravy. Při omítání se nanáší několik vrstev omítky, přičemž platí, že čím více základních vrstev, tím větší pevnost. Fasádní omítka nakonec určuje strukturu. Přesný systém omítání, tj. počet a tloušťka vrstev nebo druhů omítek, závisí na příslušném podkladu nebo druhu cihel. Náš návod krok za krokem se proto vztahuje na obecné techniky omítání. Pro optimální výběr je třeba vzít v úvahu podklad, podnebí a optické požadavky. V ideálním případě je třeba se obrátit na specializovanou firmu.

Fasády s tmavšími barvami vstřebávají více tepla než fasády se světlejšími barvami. Tmavší barevné tóny způsobují větší namáhání fasády prostřednictvím solárního zahřívání v průběhu dne a ochlazováním během noci, nebo prudkých změn počasí. Proto používání tmavých intenzivních barev na zateplovacích systémech nedoporučujeme. Na výsledný barevný odstín silikátových omítek mají vliv i povětrnostní podmínky v době při aplikaci. Materiál ze stejné šarže, případně i kbelíku, může mít při rozdílných podmínkách při aplikaci, zvláště teplotě a vlhkosti okolí i podkladu, odlišný výsledný barevný odstín. Jednotlivé výrobní šarže pastózních omítek mohou mít mírně odlišný odstín od oficiálního barevného vzorníku, při doobjednávkách je proto třeba uvádět čísla šarží, případně datum výroby.

Typ omítky Pojiva Vlastnosti Ideální pro Vzhled
Minerální omítky Vápno nebo cement Prodyšné, chrání před plísněmi Plné podklady (cihly, vápenopískové cihly), vlhké/deštivé regiony Přírodní, matný
Organické omítky Syntetická nebo silikonová pryskyřice Pružnější, odolnější proti praskání, odpuzují nečistoty Různé podklady Zářivé barvy, moderní designy

Důležité poznámky k aplikaci omítky

  • Po celou dobu prací na zdivu dbejte na to, aby venkovní teplota byla alespoň 5 °C.
  • Při omítání také dodržujte bezpečnostní opatření.
  • Teplota podkladu a okolního vzduchu nesmí klesnout pod +5 °C, pokud nejsou použity materiály, které práci při nižších teplotách povolují - urychlovač do akrylátové a silikonové omítky.
  • Při používání silikátové a silikonsilikátové omítky nesmí teplota podkladu a okolního vzduchu klesnout pod +8 °C.
  • Při aplikaci (nanášení) je nutné se vyvarovat přímému slunečnímu záření, větru a dešti.
  • Při podmínkách podporujících rychlé zasychání omítky (teplota nad 25 °C, silný vítr, vyhřátý podklad, apod.) musí zpracovatel zvážit všechny okolnosti (včetně např. velikosti plochy) ovlivňující možnost správného provedení - napojování a vytvoření struktury.
  • Při podmínkách prodlužujících zasychání (nízké teploty, vysoká relativní vlhkost vzduchu apod.) je třeba počítat s pomalejším zasycháním a tím možností poškození deštěm i po více než 8 hodinách.
  • Pro přípravu a zpracování omítek je třeba používat výhradně nerezové a plastové nářadí a pomůcky.
  • Bezprostředně po ukončení povrchové úpravy se odstraní ochrana pohledových ploch, klempířských prvků a navazujících stavebních konstrukcí, popř. se okamžitě očistí znečištěné plochy.
  • Doporučuje se urychlená demontáž lešení.
  • V oblastech možného odstřiku vody a nečistot z vodorovných ploch za deště, popř. v oblastech s možností úmyslného znečištění, se ETICS musí vhodným způsobem chránit.

Montáž obkladů a klempířských prvků

Po dokončení instalace zateplovacího systému přichází na řadu montáž obkladů. K montáži budete potřebovat penetrační nátěr, obklady, lepidlo a impregnaci. Montáž probíhá vždy odspodu nahoru a po instalaci pěti řad doporučujeme udělat 12hodinovou technologickou přestávku, po které můžete opět pokračovat v obkládce dalších 5 řad. Obklady řežte bruskou s diamantovým kotoučem, případně pilou na kámen, která zajistí profesionální výsledek. Pokud je to možné, využijte i rohové segmenty, které vám výrazně usnadní instalaci. Pokud neplánujete “rohovky” využít, rohy si můžete připravit sami - k tomu budete potřebovat profesionální nářadí. Jednotlivé obklady překládejte v jedné třetině v případě kamenných obkladů a v polovině u obkladů cihlových. Nezapomínejte dodržovat dilatační spáry. Maximální velikost jednotlivých bloků obkladu je 4 × 4 metry. Pokud jsou na obkladové ploše rozložena okna v menším rozestupu (1), není nutné dilataci provádět. U velkých bloků oken se však dilatace doporučuje (2), stejně tak se doporučuje i v rozích budovy (3).

Nyní osaďte klempířské prvky, jako jsou parapety, oplechování, stejně jako odvětrávací mřížky do míst, kde jsou pro ně fasádní vstupy. Pokud jste nepoužili začišťovací okenní profily, zatmelte spáry kolem oken pružným akrylátovým tmelem.

tags: #příprava #podkladu #pod #fasádu

Oblíbené příspěvky: