Při pokládce betonové dlažby je nezbytné dodržovat normy ČSN 73 6131, které se týkají staveb vozovek, konkrétně krytů z dlažeb a dílců. Správné provedení pokládky zámkové dlažby je klíčové pro její dlouhodobou stabilitu a odolnost vůči zatížení a povětrnostním vlivům. V následujícím textu se podrobně seznámíme s celým procesem od přípravy podkladu až po konečné pískování a zhutnění, včetně doporučených materiálů a technologií.
Výběr dlažby a potřebné nářadí
Než se pustíte do samotných prací, je třeba si ujasnit, jaký druh venkovní dlažby chcete použít a co by tato dlažba měla splňovat z hlediska funkčnosti i estetiky. Výběr ideální venkovní dlažby je rozhodujícím krokem, který může zásadně ovlivnit finální vzhled prostranství. Na trhu existuje široká paleta druhů venkovní dlažby, která se liší barvou, tvarem, velikostí a povrchovou úpravou.
Typy dlažby:
- Betonová dlažba: Typická pro svou stabilní a rovnoměrnou povrchovou strukturu. Je oblíbená pro snadnou údržbu a odolnost vůči povětrnostním podmínkám.
- Zámková dlažba: V posledních letech se těší velké oblibě díky své stabilitě a snadné pokládce. Dá se kdykoliv rozebrat a poskládat znovu. Její variabilita umožňuje vytvářet různé obrazce.
- Vsakovací dlažba: Efektivně pohlcuje déšť, čímž minimalizuje vznik kaluží.
- Cihlová dlažba: Nabízí snadnou údržbu, vysokou odolnost proti mrazu a větru i stálobarevnost. Jedná se o ekologický přírodní výrobek.
- Plastová dlažba: Nejčastěji se využívá jako dlažba zatravňovací. Je prakticky bezúdržbová a disponuje vysokou životností.
- Keramická dlažba: Kvalitní venkovní keramická dlažba je mrazuvzdorná, protiskluzová a snadno se čistí. Lze ji využít především na balkony nebo terasy.
Materiál by měl být vybírán s ohledem na místo, kde bude tato dlažba položena. Některé zámkové dlažby jsou odolnější vůči mrazu, jiné zase lépe snášejí vysoké teploty. Stejně byste měli uvažovat i nad povrchovou úpravou, zda preferujete hladký povrch pro snadnější údržbu nebo strukturovaný pro lepší přilnavost.
Kvalitní nářadí je položkou, na které bychom rozhodně neměli šetřit. Základem vaší výbavy by mělo být kladivo, lopata a rýč. Dále se neobejdete bez míchačky na beton, kterou využijete pro usazování obrubníků - při nejmenším objemu ale bude stačit i míchadlo či ruční míchačka do vrtačky. Nezbytnou součástí vaší výbavy by mělo být gumové kladivo pro úpravu již položených dílů a úhlová bruska pro případnou úpravu velikostí vybraných dlaždic. Samozřejmostí je také metr a značkovací šňůra. Zhutnění podkladu se zase neobejde bez vibrační desky.
Příprava podkladu pro zámkovou dlažbu
Precizní příprava a měření terénu je prvním klíčem k úspěchu. Prvním krokem je tedy pečlivé zaměření prostoru, kde má dlažba ležet. Každý centimetr hraje roli v tom, jak bude finální dlažba vypadat. V prostoru tedy vymezíme obrys budoucí dlažby, a to za pomoci kolíků a provázku. V této fázi rovněž dbáme na kontrolu rovin. Po dokončení měření přichází na řadu příprava podkladu, který je pro dlouhodobou odolnost zámkové dlažby naprosto klíčový. Pokud chcete, aby byla zámková dlažba stabilní a odolávala náporu času a počasí, je nutné vytvořit kvalitní a pevné základy.
Čtěte také: Jak na pískování a renovaci cihlového zdiva
Výkop a zhutnění zemní pláně
- Před zahájením samotných prací je třeba se zaměřit na správné provedení podkladových vrstev. Pokud se tedy chystáme na pokládku venkovní betonové dlažby, začněte stržením zemní pláně ve spádu budoucí plochy.
- Dále je nutné zaměřit se na dokonalé zhutnění pláně. Výkop je nutné zhutnit válcováním. Pokud válec nemůžeme použít, volíme jiné řešení, nejčastěji vibrační desku. Manuální zhutnění by bylo příliš pracné a navíc i neúčinné.
- Hloubka dna výkopu je závislá na účelu pokládané plochy a tedy tloušťce dlažby, kterou budeme pokládat (rozdíl mezi pochozími a pojízdnými plochami) a podkladních vrstev pod dlažbou. Pokud potřebujete, aby byla dlažba pojezdová a zvládala nadměrnou zátěž, kopejte do hloubky zhruba 35 cm. Pokud budete dlažbu využívat pouze jako zahradní cestu nebo vstup do pergoly, postačí hloubka 25 cm.
- Je také nezbytné, aby zhutněné dno výkopu věrně kopírovalo sklon, jaký požadujeme. Dno výkopu musí kopírovat sklon zámkové dlažby, aby výsledné podkladové vrstvy měly stejnou tloušťku.
Podkladní vrstvy
Jaké složení budou mít jednotlivé podkladové vrstvy, závisí na konkrétních geologických podmínkách a také na předpokládaném zatížení dané plochy. Nejvhodnější je použití nestmelených podkladních vrstev, stmelené podkladní vrstvy se doporučuje navrhovat pouze v odůvodněných případech. Správné a kvalitní zhutnění podkladních vrstev je velmi důležité. Hutníme po jednotlivých vrstvách, nebo po částech tlustých 100 až 150 mm. Podkladové vrstvy se provádějí ve spádu budoucí plochy.
Štěrkový podklad zajistí, že bude dlažba stabilně ležet a nebude se časem propadat. Toto podpoříte i položením geotextilie mezi hlínu a štěrk. V této fázi je důležité použít několik druhů štěrku - od toho nejhrubšího po ten nejjemnější. Vrstvy je nutné průběžně zhutňovat. Pokud to neuděláte, dlažba pravděpodobně začne postupem času propadat.
Doporučené složení podkladních vrstev pro pojízdné plochy:
- Nejspodnější vrstva by měl tvořit štěrk frakce 33-63 mm, a to do výšky okolo 20 cm.
- Následuje další 10 cm vrstva štěrku, a to 16-32 mm.
- Finální vrstva je tvořena z jemného štěrku frakce 4-8 mm.
Podkladní vrstvy pod budoucí dlažbou tedy zhutňujeme celkem třikrát, každou zvlášť. U pochozích ploch nebo třeba cyklostezek si vystačíme pouze s jednou podkladní vrstvou z jemné drti a zde tedy zhutňujeme pouze dvakrát. Nejprve podklad po vyhloubení výkopu, potom osazujeme obrubníky a nakonec plochu vysypeme jemnou drtí a zhutníme podruhé.
Na štěrk můžete umisťovat klasickou zámkovou dlažbu nebo dlaždice (keramické, či kamenné) různých formátů.
Osazení obrubníků
Ohraničení zámkové dlažby slouží k tomu, aby se nerozjížděla nebo neposouvala. Při osazování obrubníků je nejlepší respektovat skladební rozměry, aby nemusela být dlažba příliš dořezávána. Obrubníky, krajníky a obrubové kostky ohraničují dlážděné kryty, které zároveň zabezpečují jejich vodorovné ukotvení.
Čtěte také: Betonový podklad pro zámkovou dlažbu
Na pevný a zhutněný podklad se do zavlhlého betonu osazují obrubníky. Povrch podkladu by měl být tak vlhký, aby z pokládaného čerstvého betonu neodebíral vodu. Betonové obrubníky pomalu pokládejte do připraveného zavlhlého betonu. K jejich vyrovnání použijte vodováhu, provázek a gumovou palici. Rozlišujeme obrubníky chodníkové a záhonové, které použijeme na pochozích plochách svých pozemků.
Ložní vrstva
Než se dáte na pokládku ložní vrstvy, změřte rovnost, výšky a sklon podkladní vrstvy a proveďte případné lokální opravy. Ložní vrstva se poté rozprostře na suchou a čistou horní podkladní vrstvu. Ložní vrstva je tvořena drceným kamenivem frakce 4/8 mm, které je stejnosměrně urovnáno na vyspádované a zhutněné podkladové vrstvy. Ložní vrstva se navrhuje v tloušťce 50 mm a nesmí klesnout pod 40 mm.
Ložnou vrstvu stahujeme dřevěnou nebo hliníkovou latí pomocí ocelových vodicích tyčí, které máme usazené v požadovaném sklonu dlážděné plochy. Horní úroveň ložní vrstvy volíme dle výšky dlažby, s odečtením nadvýšení dlažby pro pozdější sednutí. Ložnou vrstvu klademe na kvalitně provedené podkladní vrstvy, které nám tvoří nosnou kostru podloží a jejich tloušťku a skladbu volíme dle předpokládaného zatížení, kterým uvažujeme dlážděnou plochu zatížit.
Podkladní vrstvy klademe na dokonale zhutněnou zemní pláň, kterou si již připravíme v požadovaném sklonu. Vrstva z velmi jemné drti bude již přímo podkladem pod zámkovou dlažbou. Zámkovou dlažbu v zásadě neukládáme do betonu. Velmi jemnou vrstvu zarovnáme pomocí latí do naprosté roviny. Je též možné využít vodících latí, plochu vysypat a další latí nakonec srovnat. Stále musíme dbát na rovnoměrné rozložení materiálu, což platí pro všechny podkladové vrstvy. Po takové finální úpravě podkladu musíme dbát na to, abychom nijak nepoškodili rovinnost plochy. Při pokládce na frekventovaných místech raději provádíme zarovnání finální vrstvy postupně, současně s pokládkou.
Pokládka dlažby
Dlažební prvky klademe na ložní vrstvu v požadovaném sklonu. Pokládka prvku musí být provedena z položené dlažby tak, aby nedošlo k narušení ložní vrstvy. Nejlepší je postupovat od rohu a to v nejníže položeném místě krytu. Při kladení dlažebních prvků myslíme na potřebné nadvýšení na dohutnění a dbáme na to, aby linie spár byly rovnoměrné. Dlažební bloky klademe s potřebným nadvýšením 10 mm pro následné sednutí, způsobené hutněním plochy.
Čtěte také: Lepená zámková dlažba – návod
Při dláždění je dobré odebírat kameny z více palet najednou, protože se tak vyhnete problémům s případnými dočasnými barevnými kontrasty na vydlážděné ploše. Pokládka zámkové dlažby probíhá od nejnižšího místa pokládané plochy směrem k nejvyššímu. Úpravy krajových zámkových dlaždic se provádí pomocí lámačky nebo pily na beton. Řezání dlažby vždy provádíme mimo dlážděnou plochu!
Spáry mezi obrubníkem a zámkovou dlažbou děláme co nejužší, maximálně do 5 mm. Podél okrajů používáme speciální krajové prvky. Je však možné také prvky upravit řezáním do příslušného tvaru, aby bylo zajištěno vodorovné kotvení dlážděného krytu.
Spárování a zhutnění
Jakmile je pokládka zámkové dlažby hotova, je nutné zasypání spár mezi dlažbou křemičitým pískem frakce 0 - 2 mm. Spáry vyplňujeme čistým těženým křemičitým pískem frakce 0/2 mm. Nestmelený materiál se následně vmete do spár, které se jím zcela vyplní. Písek musí být suchý, jinak nebude zapadávat do spár. Povrch se důkladně zamete koštětem.
Nově vydlážděnou plochu je třeba dvakrát hutnit vibrační deskou s pryžovou ochranou. Poprvé tak učiníme po položení dlažby a podruhé po prvním zapískování. Před hutněním zámkovou dlažbu důkladně zameteme. Hutnění se provádí z důvodu srovnání případných výškových rozdílů u jednotlivých dlaždic. A po zhutnění musíme ještě jednou zasypat spáry křemičitým pískem a plochu poté definitivně zamést.
Kvalitativní kontrola
Pokud máte v dlažbě zasazeny nějaké nevyhovující dlažební prvky, které jsou buď poškozené, nebo se od ostatních liší barvou či strukturou, musíte je vyměnit. Stejně tak propadlé prvky je potřeba vyjmout. Ložní vrstva se následně upraví a dlažba se znovu dohutní do správné výšky. Po konečném dohutnění musí mít betonová dlažba rovný povrch a také předepsaný sklon. Povrch dlažby vašeho nového chodníku musí být na okraji 5 až 10 mm nad krajníky, obrubníky nebo obrubovými kostkami.
Zatravňovací dlažba
Pokud chceme na pojízdné ploše vybudovat travní porost a přitom jej nechceme poškozovat přejížděním, sáhneme po dlažbě zatravňovací. I zatravňovací dlažba je vyráběna v různých provedeních. Jednotlivé typy se liší velikostí i designem. Zatravňovací dlažba se ale vyrábí bez dalších povrchových úprav. Až na výjimky zde dominuje přírodní vzhled.
Zatravňovací dlažbu můžeme aplikovat na malé i velké plochy, možnosti jejího užití jsou vlastně podobné, jako u běžné dlažby zámkové. Je však nevhodná na frekventované veřejné pochozí plochy. Chůze v podpatcích, pohyb osob s omezenou hybností, jízda invalidních vozíků či chůze dětí jsou po ní problematické. I zatravňovací dlažba je pokládána jednoduše a rychle. Terén, na kterém ji budeme pokládat, musí být dobře srovnaný, hlína by přitom měla být dostatečně uleželá. A pokud ne, zpevníme ji válcem.
Postup pokládky zatravňovací dlažby:
- Vyznačíme plochu, kam budeme jednotlivé díly zatravňovací dlažby pokládat a poté odebereme zeminu. Tu je ideální na vhodném místě uložit, budeme ji později opět potřebovat, na vysypání jednotlivých položených dílů. Hloubka výkopu je zde opět závislá na tom, zda budujeme pochozí či pojízdnou plochu.
- Na zhutněný a zarovnaný podklad navezeme nosnou vrstvu štěrkopísku (20 - 30 cm) a opět ji zhutníme a zarovnáme.
- Nyní můžeme použít hustou síťovinu z mikrovláken. Ta nám zpevní podloží a zabrání prorůstání plevele.
- Nakonec na celou plochu uložíme cca 4 cm směsi štěrkopísku s kompostem. Tuto vrstvu zarovnáme pomocí latí a již nezhutňujeme.
- Nyní pokládáme jednotlivé díly zatravňovací dlažby. A i zde musíme dbát na správný směr pokládky, o to víc, mají-li konkrétní systémové díly zámek (zatravňovací dlažba nemusí být zároveň dlažbou zámkovou, záleží na jejím výrobci, respektive na našem výběru). Dlažbu pokládáme zásadně kolmo ke směru jízdy.
- Posledním krokem je vyplnění zatravňovacích panelů zeminou a následné osetí travním semenem. Nakonec povrch zasypeme tenoučkou vrstvou písku.
Je patrné, že pokládka zatravňovací dlažby je jednodušší, což dokazuje i 7 postupných bodů pokládky namísto osmi. Nenechme se však zmást, zatravňovací dlažba totiž vyžaduje údržbu. Plochu musíme zalévat, posekat a případně dosít travním semenem.
Technologie tryskání a pískování
Tryskání (otryskávání) povrchů je technologie opracování různých tvrdých povrchů a materiálů proudem jemných částic. Nejčastěji se využívá jako předúprava povrchů před aplikací nátěrových hmot, nátěrem, nebo nástřikem. Tato technologie dokáže v krátké době účinně působit na menších součástkách a výrobcích, ale také i na velkých plochách. Pískování dokonale zabezpečí čištění, odmašťování a odstraňování starých nátěrů, rzi a starých nežádoucích povrchů. Opracovaný materiál je po pískování dokonale čistý a připravený k dalším povrchovým úpravám.
Tryskání, nazývané též abrazivní pískování, otryskávání nebo pískování, je technologický postup opracování povrchu nejrůznějších, obvykle tvrdých, materiálů proudem natlakovaných abrazivních částic. Nejvíce se jako abrazivum používají pro tvrdé materiály ocelové broky a ocelový granulát S, křemičitý písek, korund, balotina, ocelová drť, drť z bílé litiny či struska nebo keramické mikrokuličky a pro měkké materiály (jako dřevo, plasty ap.) drť z pecek (např. z mandlí) nebo skořápek ořechů, drtě z měkkých hornin či piliny z tvrdého dřeva.
Tryskání používáme nejčastěji k opracování zdiva, dlažby, cihel taktéž zejména ve městech k otryskávání fasád, sloupů a jiných ploch - zbytky plakátů, graffiti a podobná znečištění. K pískování se používáme mobilní pískovačky, které jsou přenosné. Nejsou omezené prostorem, na kterém se nacházejí, ani velikostí předmětu k otryskávání. Pohánět je může např. dieselový kompresor. Nevýhoda těchto pískovaček je však skutečnost, že abrazivo nedopadá obvykle jen na opracovávaný předmět, ale i na blízké okolí. Tryskání funguje na tlakovém principu. Abrazivní tryskání neboli pískování je proces, kdy je tryskán proud abrazivních částic proti povrchu pod velkým tlakem. Pískuje se pro zbavení se nečistot, koroze, otřepků, či pouhé zdrsnění povrchu. Pod tlakem se z pískovací pistole vypouští tzv. pískovací médium neboli abrazivo, které při dopadu na tryskaný předmět ničí starou nebo nepotřebnou vrstvu.
Tryskání systémem Torbo®
Tryskání a pískování systémem Torbo® je prováděno směsí písku s vodou, která je unášena proti otryskávané ploše proudem stlačeného vzduchu. Abrazivní účinek je dosažen kinetickou energií proudící směsi. Rychlost zrna písku při výkonu kompresoru 10 m3 /min a tlaku 7 bar je cca 300 m/s. Přístroje jsou řízeny 12V stejnosměrným proudem a ovládány pneumaticky. Přístroje jsou vybaveny pístovým čerpadlem se sací výškou 6 m.
Tryskání a pískování systémem Torbo® snižuje prašnost o 95% a nahrazuje tradiční pískování suchým pískem s mnohem širším záběrem využití v různých oblastech. Má prakticky neomezený dosah tryskacích hadic, které jsou konstruovány tak, že jsou schopny čerpat vodu z beztlakového zásobníku. Dá se s nimi tedy pracovat i v místech, kde nejsou k dispozici žádné stávající rozvody.
Systém Torbo® je konstruován tak, že se s ním dá tryskat, pískovat, oplachovat a osušovat tlakovým vzduchem. Používá se ve stavebnictví, průmyslových odvětvích, při rekonstrukcích a sanacích pro čistění povrchů, všeobecně pak pro předúpravu povrchů před nanášením nátěrových hmot nebo prováděním sanačních prací. Provádí se jím odstraňování graffiti, odstraňování starých nátěrů (dřevo, konstrukce, betony, kámen, kov, ocel aj), renovaci štukových omítek včetně tryskání / pískování fasád.
Brokování (otryskání)
Brokování (otryskání) je bezprašný proces, při kterém jsou ocelové broky vrhány pomocí metacího kola na vodorovný povrch, a tím se dosahuje požadovaného efektu. Účelem brokování horizontálních povrchů, ať již betonu, asfaltu, dlažeb je zdrsnění a otevření všech pórů stávajícího povrchu. Penetrační a napouštěcí materiály vnikají do takto upraveného povrchu rychleji a hlouběji, ve většině případů tento povrch zpevňují.
Brokování (otryskání) je co do kvality a rychlosti provedení a ceny nenahraditelný jinými technologiemi. U betonových povrchů, dlažeb se brokováním hlavně odstraňuje z povrchu stará již nevyhovující vrstva, nečistoty, nátěry aj. Brokování zajišťuje také dokonalé vyčištění a otevření trhlin, spár. Provádíme především odstranění barvy a barevných nátěrů, pogumování a nesoudržných částí pokladu technologií tryskání (brokování) pro kvalitní přilnavost aplikovaných materiálů.
Používají se tryskací soustavy s hodinovým výkonem až 300 m2 na 1 soustavu, které očišťují požadovaný povrch pomocí tryskání ocelových broků v uzavřeném okruhu stroje při zajištěném bezprašném provozu přípravy. Tryskání provádí stroje s podporou vysavače.
Konzultace a objednávka
Objednávka tryskání (otryskávání) či pískování předchází začátku vzájemné spolupráce. Osobní prohlídka prostor má své opodstatnění a to především v případech větších prostor či specifičtější objednávky, kdy firmy preferují osobní prohlídku. Důvodem je důkladně zmonitorovat stav, ve kterém se povrch nachází a domluvit se vhodném technologickém provedení, rozsahu a počtu pracovníků a případných doplňkových službách.
Facility Cleaning Servis® zajišťuje poradenský servis a realizaci zakázek v rámci hlavního města Prahy, České republiky a Slovenské republiky. Přesná cenová kalkulace včetně dopravného je vždy řešena individuálně. ISIS System® je patentní odborně prováděcí systém a norma pro inspekci, znalectví, čištění, renovaci a ochranu fasádních, minerálních, keramických a kamenných povrchů. ISIS System® je ochrannou obchodní a řemeslnou patentní prováděcí technologií a slovo ISIS je složeninou anglického významu několika počátečních slov - Inteligent - Surface - Inovative - System (Inteligentní povrchový inovativní systém).
| Frakce štěrku (mm) | Tloušťka vrstvy (cm) | Účel |
|---|---|---|
| 33 - 63 | ~20 | Nejspodnější nosná vrstva pro pojízdné plochy |
| 16 - 32 | ~10 | Střední nosná vrstva pro pojízdné plochy |
| 4 - 8 | Dle potřeby (min. 40mm, ideálně 50mm) | Ložní vrstva pod dlažbu |
| 0 - 2 | Dle potřeby | Spárovací písek (křemičitý) |
tags: #piskovani #zamkove #dlazby #norma