Pískování cihlového zdiva je jedním z nejúčinnějších a nejrychlejších způsobů, jak navrátit budovám uspokojivý stav a obnovit jejich původní vzhled. Tento postup významně zpomaluje proces destrukce kamene a je realizován v mnoha případech. Na rozdíl od čištění ocelovým kartáčem nebo kotoučem do vrtačky, které mohou cihly poškodit, pískování představuje šetrnější a efektivnější metodu.
Co je pískování a jak funguje?
Pískování je soubor opatření pro čištění zdiva od sazí, nečistot, bílých zbytků a kreseb. Postup se provádí pomocí speciálního zařízení, tzv. pískovačky. Princip instalace pískovacího zařízení je následující: stlačený vzduch je míchán s pískem a pod vysokým tlakem pomocí kompresoru je přiváděn do pistole a stříkán po povrchu. V důsledku toho se zdivo očistí od nečistot a získá čistý a dobře upravený vzhled.
Navzdory poměrně silnému mechanickému účinku brusného paprsku na cihlu se materiál nerozpadá a neztrácí své provozní vlastnosti. Navzdory názvu zařízení se používá nejen písek, ale také různé abrazivní směsi. Vynikajících výsledků čištění stěn lze dosáhnout ošetřením cihel korundem, kupperovou struskou, skleněnými kuličkami, niklovou struskou, plastovou a keramickou střelou. Tento typ čištění je velmi univerzální a je vhodný pro všechny typy cihel - lze zpracovat hladké, texturované, tvrdé i neglazované cihly.
Historie a vývoj pískování
Tryskání suchým pískem, lidově nazývané „pískování“, bylo patentováno v roce 1870 Benjaminem Chew Tilghmanem v USA. Ten patentoval pískovací dmýchadlo, které mu umožnilo hloubkově porušovat tvrdé předměty, například kov, kameny nebo sklo. Později proces vylepšil o šablony, které mu umožňovaly vytvářet stále stejný vzorek u mnoha výrobků. O osm let později získal patent také Němec Holstein z Osnabrücku, který matoval povrch skla pískem, kde písek působil samospádem.
Moderní technologie: Systém Torbo®
Německý výrobce Torbo® ENGINEERING KEIZERS GmbH vyrábí patentované přístroje na tryskání za vlhka od roku 1984. Tryskání a pískování systémem Torbo® snižuje prašnost o 95 % a používá se ve více než 50 státech celého světa. Tato technologie nahrazuje tradiční pískování suchým pískem s mnohem širším záběrem využití v různých oblastech. Tryskání a pískování systémem Torbo® je prováděno směsí písku s vodou, která je unášena proti otryskávané ploše proudem stlačeného vzduchu. Abrazivní účinek je dosažen kinetickou energií proudící směsi. Rychlost zrna písku při výkonu kompresoru 10 m³/min a tlaku 7 bar je cca 300 m/s. Přístroje jsou řízeny 12V stejnosměrným proudem a ovládány pneumaticky a jsou vybaveny pístovým čerpadlem se sací výškou 6 m. Systém Torbo® je konstruován tak, že se s ním dá tryskat, pískovat, oplachovat a osušovat tlakovým vzduchem.
Čtěte také: Břečťan a jeho vliv na cihlové zdi
Systém Torbo® má prakticky neomezený dosah tryskacích hadic, které jsou konstruovány tak, že jsou schopny čerpat vodu z beztlakového zásobníku. Dá se s nimi tedy pracovat i v místech, kde nejsou k dispozici žádné stávající rozvody.
Kdy se pískování používá?
Pískování se používá pro řadu účelů, ať už jde o exteriér nebo interiér budov:
- Čištění čerstvé zdi ze zbytků cementu: Postup se provádí šetrně za použití písku středního zrna.
- Odstranění výkvětů a stop srážení: Tento typ znečištění je patrný zejména na fasádách z červených keramických cihel, kde se objevují bělavé pruhy a skvrny.
- Čištění korozivních skvrn: Běžné u staveb z bílých silikátových cihel, kde rez z kovových prvků stéká po fasádě.
- Odstranění plísní a řas: Pískování umožňuje odstranit póry houby, které jsou hluboce zakořeněny do cihel, a trvale zbavit stěny šedozelených skvrn.
- Čištění vnitřních cihlových zdí ze zbytků starých nátěrů a omítek: Při renovacích je často nutné odstranit starý dekorativní nátěr.
- Umělé stárnutí stěny keramických cihel: Oblíbená technika u milovníků loftu, Provence, country, techna, gotiky a tradičních anglických interiérů. Pro dosažení co nejlepšího efektu se spolu s pískem, niklovou struskou, skleněnými korálky a keramickými výpalky používají.
- Předúprava povrchů před nanesením omítek nebo nátěrových hmot a laků: Pískování přispívá k tvorbě hrubého povrchu, který výrazně zvyšuje přilnavost a prodlužuje životnost dekorativního povlaku.
- Odstranění mastnoty a olejových skvrn.
Typy pískovacích metod
Pískování se provádí několika způsoby a volba správného je provedena s ohledem na povahu znečištění a konečný cíl akce:
- Klasické suché pískování: Písek smíchaný se stlačeným vzduchem je pod vysokým tlakem vrhán na zeď, čímž vzniká efekt smirkového papíru.
- Mokré pískování: Používá se pro zvláště znečištěné povrchy obsahující staré skvrny a sušené zbytky malty. Tato metoda snižuje prašnost.
- Čištění pomocí ledu: Velmi účinná technika pro odstranění znečištění z těžko přístupných míst. Písek je nahrazen malými částicemi přírodního nebo umělého ledu a pod vysokým tlakem slouží ke zdi.
- Tepelná (ohnivá) úprava: Spočívá v současném postřiku písku a hořlavého materiálu.
Příprava na pískování a bezpečnostní opatření
Před zahájením pískování je důležitá důkladná příprava:
- Odležení cihlového zdiva: Pokud se jedná o „čerstvé“ zdivo, počkejte, až malta vytvrdne. Cihly by měly být před čištěním úplně suché a minimálně 7 dní „staré“.
- Odstranění velkých částic a nečistot: Pečlivě odstraňte všechny velké kusy malty a další nečistoty před samotným čištěním cihel pomocí zednického kladívka nebo škrabky.
- Ochrana okolních předmětů: Zajistěte dostatečnou ochranu všech povrchů a předmětů kolem zdiva, které nechcete pískovat. Zakryjte okna a dveře, abyste je během tryskání cihel trvale nepoškodili.
- Zkušební čištění cihel: Když jsou všechny plochy připraveny k tryskání cihel, zahajte první zkušební pískování - čištění.
Při provádění otryskávání je třeba dbát zvýšené opatrnosti a dodržovat bezpečnostní opatření. Během práce musí být všechny části těla bezpečně uzavřeny. Kromě fyzického poranění je práce s pískovacím zařízením bez použití ochranných pomůcek tak silná jako silikóza. Onemocnění způsobuje těžké poškození plicní tkáně a je způsobeno písčitým prachem vstupujícím do dýchacích cest.
Čtěte také: Cihlový dům: Investice do budoucna?
Opravy cihlových fasád a zdiva
Pískování je často součástí širšího procesu renovace cihlového zdiva, který zahrnuje i opravy poškozených částí.
Poškození cihelných fasád a jejich oprava
Je nutné dodržet technologické postupy, nevhodná oprava lícové fasády ji ještě více poškodí. Poškození je možno rozdělit do několika skupin:
- Estetické poškození líce černáním
- Poškození cihel - mechanické a mrazové
- Poškození spár
- Poškození spojení mezi podkladem a obložením
Poškození spár
Spáry cihelného zdiva jsou zpravidla méně odolné povětrnosti než cihly. Spárová malta na vápenné bázi se snadno vyplavuje, stéká-li po líci fasády měkká (hladová) dešťová voda. Jakmile je líc maltové spáry vyplaven, rozpad malty se výrazně urychlí.
Poškození cihelného líce
Také cihelný líc je místem, kde dochází k poškození. Cihly s utaženým lícem, stejně jako ty, které byly po léta uzavřeny síranovým povlakem nebo nátěry, mají menší schopnost vydávat vlhkost a za náhlého mrazu tato vlhkost vymrzá. Zdivo potom ztrácí přirozenou ochranu lícem, po kterém voda stéká, a otevírá se velmi nasákavý a hrubý lom cihly, kudy voda snadno vstupuje do zdiva.
Odpojení obkladu (přizdívky)
K poškození spojení mezi obkladem a podkladním zdivem dochází ze dvou důvodů. Prvním je působení vody, která je schopna vyplavit pojivo, případně v maltě vymrznout a rozrušit její strukturu. Druhým problémem bývá použití velmi tvrdé a pevné spárovací malty, nejčastěji při obnově líce. Příliš vysoká pevnost spárovací malty způsobuje na osluněných plochách její roztahování, které obklad nekompenzuje, vznik pnutí, vedoucí k deformaci vrstvy obkladu a vyboulení příliš soudržné plochy obkladu.
Čtěte také: Chráníme domov: Bezpečnostní dveře pro cihlové domy
Nevhodná oprava lícové fasády
Povrch je vyspraven cementovou či vápenocementovou maltou, spárování na vysprávkách pouze naznačeno, a celý líc opatřen sjednocujícím fasádním nátěrem v barvě cihel. Nátěr fasády, jakkoli prodyšný, vždy zhoršuje difúzi povrchu pro vodní páru. Nátěr sice často chrání i proti zatékání vody, ale zhorší se schopnost fasády vlhkost vydat, odpařit. Nikdy tedy nedoplňujeme líc materiálem tvrdším, než je cihla, a rovněž nepoužijeme nenasákavou hmotu.
Jak správně spárovat?
Pro spárovou maltu platí rovněž několik pravidel:
- Má být výrazně měkčí, než spárovaná cihla (20 až 60 % pevnosti cihly).
- Musí být nasákavá, srovnatelně jako cihla.
- Má být pružnější, než cihla.
- Musí být prodyšná, srovnatelně k cihle.
Při provádění doplňků poškozených cihelných ploch je třeba doplnit zvlášť cihly a zvlášť spárovou maltu. Spáru doplníme vždy maltou s nižší pevností, aby se zde mohla odehrát deformace. Pro spárování používáme malty na bázi vápna (Fugenmörtel ZF), vápna s hydraulickými přísadami (Fugenmörtel TK) a jen pro velmi pevné cihly a pásky lze použít tvrdší malty na bázi románského cementu (Fugen und Ergänzungsmörtel RZ) nebo bílého portlandského cementu (Fugenmörtel). Naopak pro velmi křehké a rozpadající se historicky cenné nálezy byla ve spolupráci se Zemským památkovým úřadem Durynska vyvinuta malta s čistě akrylátovým pojivem Fugenmörtel AC. Tato malta je maximálně pružná za minimální pevnosti, takže nepoškodí ani velmi rozpadavé cihly nebo sprašující opuku.
Osekávání omítky a čištění cihel
Chcete-li zachovat odkryté cihly, bude nutné i jemné závěrečné čištění kartáčem. Údery tupé strany kladiva postupně narušujete kusy omítky, které pak snadno samy odpadávají. A to, co neodpadne, odseknete nebo seškrábnete plochou, sekací stranou kladiva. Po odstranění omítky bude třeba cihly dočistit. K tomu je možné využít ocelový kartáč, ať už ruční nebo na vrtačce, a pro finální úpravu i klasický „rejžák,“ tvrdé koště, ale také proud vody z vysokotlakého čističe. Očištěná zeď se pak ošetřuje penetrací.
Osekávání omítky z pískovce a hliněných cihel
U pískovce je třeba postupovat obezřetně i při čištění ocelovým kartáčem, který může při příliš intenzivním nasazení rovněž poškodit povrch kamenů. U hliněných cihel je třeba postupovat nanejvýš opatrně, nevytrhávat pletivo silou po velkých kusech, raději ho postupně odstřihávat a také příliš velkou silou nepáčit hřebíky a skoby, na nichž je pletivo přichyceno.
Dozdívání a vyrovnání
Důkladně očištěnou zeď začněte opravovat tam, kde jsou škody největší. V případě nutnosti lze dozdít i celé cihly, většinou bude potřeba dozdívat na maltu jednotlivé úlomky cihel potřebné velikosti, zhruba vyspárovat vydrolené spáry a k vyrovnání podkladu v místech, kde zkáza nezasáhla až tak hluboko, použít maltu nebo i stavební lepidlo. Po provedení těchto oprav je nutné počkat, až malta či lepidlo dostatečně vyzrají, a poté standardním způsobem omítnout místa, která to vyžadují.
Oprava komínů
Postup je podobný jako u opravy zdiva, jen to bude na střeše výrazně náročnější. Lze také použít postup, který obvykle provádějí pokrývačské firmy při výměně střechy: vnější část komínového tělesa se zbaví veškerých zvětralých částic a zbytků zdiva a omítky, udělá se hrubé vyspárování a poté se komín natáhne vrstvou lepidla. Do ní se v průběhu zavadání vloží armovací tkanina (perlinka) a poté se natáhne další vrstva perlinky podobně jako při montáži fasádní tepelné izolace. Nakonec se na komín natáhne vrstva fasádní omítky, pokud možno co nejkvalitnější a nejodolnější.
Problémy s vlhkostí a sanační omítky
Vlhké stěny jsou poměrně častou chorobou starých domů. Prvořadé je tedy najít a odstranit příčinu vlhnutí, jinak se problémy s tím spojené objeví znovu. I po této nápravě je optimální povrchovou úpravou stěn sanační omítka, resp. sanační omítkový systém. Sanační omítkový systém pomáhá rychlejšímu odpařování vody a umožňuje ukládání solí do omítky, která je na to uzpůsobená. Její povrch přitom zůstává suchý. Samotný sanační omítkový systém neřeší příčiny vlhnutí a zasolování zdiva a jejich důsledky odstraňuje jen částečně.
Aplikace sanační omítky
Starou, vlhkou a zasolenou omítku je nutné odstranit do výšky min. 80 - 100 cm nad viditelnou hranici vlhkosti. Pro správnou funkci sanačních opatření, jak aktivních tak pasivních, je nutná konzultace s odborníky zabývající se touto problematikou. Vyrovnání nerovností se provádí již podkladní nebo přímo sanační omítkou, do které vkládáme úlomky propustného materiálu jako jsou úlomky cihlových tašek a cihel. Nesmíme používat úlomky betonu a betonových tašek. Podklad lze také vyrovnat dozděním na vápenocementovou maltu. Vzhledem k nutnosti zajištění stejnoměrné konzistence a zejména pórovitosti je nejúčinnější použití kontinuální míchačky s míchací zónou pro sanační omítky. Vlastní sanační omítka se provádí minim. po 1 dni. Sanační omítka se nanáší ve vrstvě nejméně 20 mm, při vrstvách silnějších se provádí nanášení vícevrstvě a závěrem se stáhne a zarovná latí nebo uhladí. Nemá-li být účinek sanační omítky negativně ovlivňován, smějí být na plochy sanačních omítek k vytváření struktur a barevného provedení použity pouze minerální a silikátové, případně silikonové materiály bez penetrace, silikátové, silikonové nátěry nebo nátěr weberton silikát. V interiéru použijeme kerasil bez penetrace.
Odstranění plísní a skvrn
Odstranění plísní
Plíseň, které se ve vlhkém prostředí daří, je dalším z častých problémů starých domů. Nejdříve je třeba odstranit příčinu vlhnutí zdí. Ideální je tedy začít s likvidací plesnivých fleků až po této nápravě. Nejprve je potřeba napadené stěny vydezinfikovat. Povrch stěn umyjte mokrým hadrem a po vyschnutí natřete biocidním roztokem, například přípravkem JUB Algicid plus. Prostředek nechte působit podle návodu (asi 8 až 12 h), potom postup ještě jednou zopakujte. Po vyschnutí naneste na stěnu interiérovou barvu s ochranou proti plísni (minimálně dvě vrstvy).
Odstranění skvrn
Na překrytí fleků, které způsobila voda z prasklého potrubí, ale i stop po sazích nebo nikotinu, nestačí jen nanovo vymalovat, protože staré skvrny mohou pronikat skrz malbu. V dalším kroku ošetřete stěnu hloubkovou penetrací, která kromě jiného zamezí prostupování skvrn z podkladu do nátěru. Nyní můžete nanést finální interiérovou barvu. Na úplné překrytí budou stačit dvě vrstvy nátěru. Speciální nátěr s izolačními vlastnostmi Primalex Izoprim se na stěnu aplikuje ve dvou vrstvách.
Ochrana fasády proti vodě
Prvotní ochranou proti vodě je samozřejmě dostatečný přesah střechy a dalších vodorovných prvků. Většinou starší fasády tímto jsou vybaveny. Vodorovné plochy parapetů a šikmé plochy atik je vhodné chránit hloubkovou hydrofobizací včetně související svislé plochy až po okapnici, kde by se po povrchu stékající kapka měla odtrhnout a nezatéci na svislou plochu fasády. Pro hydrofobizaci můžeme použít jak kapalné, tak krémové prostředky. Kapalné prostředky (Funcosil SNL, Funcosil WS) nanášíme poléváním, tedy postřikem hrubým proudem kapaliny. Proto je mnohem výhodnější použít krémový hydrofobizátor Funcosil FC. Rovněž dlouhá doba styku viskózního krému, který nestéká, s povrchem fasády umožňuje větší hloubku průniku hydrofobizátoru do podkladu. Hloubková ochrana je zvláště potřebná proti tlaku větrem hnaného deště. Pro solitérní stavby je zpravidla vyžadována hloubka hydrofobizace 15 mm.
Upozornění: Hydrofobizace, provedená hloubkově, sice ochrání fasádu na dlouhé desítky let před vnikáním srážkové vody a jí nesených rozpuštěných látek. Na druhou stranu nenasákavost podkladu na stejnou dobu znemožňuje použití opravných malt, nátěrů a tmelů na čistě vodné bázi. Pro hydrofobní podklad je třeba vždy používat silně lepivé nátěry a malty (tedy ty s vysokým obsahem polymerů, nejčastěji disperzí).
Využití starých cihel v interiéru
Mezi nejvýraznější trendy interiérového designu v posledních sezónách stále častěji patří nejen používání starých a osvědčených metod povrchové úpravy stěn, ale také důraz na ekologická a udržitelná řešení. Díky tomu se stále větší oblibě těší aranžmá využívající recyklované materiály. A co třeba cihlová zeď ze starých cihel? Rozhodně ano! Obkladové pásky ze starých cihel jsou stále populárnější především díky své textuře a nadčasové estetice. Lícová cihla však není snadno dostupná - pokud narazíte na problém s jejím pořízením, můžete sáhnout po kvalitní imitaci.
Proč zvolit cihlovou zeď?
Cihla je stavební materiál s bohatou historií, jejíž kořeny sahají až do starověku. I dnes zůstává cihla nedílnou součástí stavebnictví - nejen jako konstrukční prvek, ale i jako oblíbený materiál pro dokončovací práce a dekorace. Stará cihla pochází z demolice starších budov, kde se cihla pečlivě vybírá a poté se řeže na obkladové pásky, které lze použít k dokončení stěn. Dekorativní obklady ze starých cihel pocházejí z demolic a nesou znaky své minulosti - různé nedokonalosti jako trhliny, škrábance či zbytky malty jim dodávají neopakovatelný vzhled. Originální stará cihla má bezpochyby své kouzlo - a nejde jen o estetiku. Její klasický, syrový a přitom poutavý vzhled skvěle ladí s celou řadou interiérových stylů. Stará cihla je však nejen stylová, ale i mimořádně odolná. Pochází z demolic historických budov, které často stály desítky či stovky let - je tedy prověřená časem i nepříznivým počasím. Pokud toužíte po jiné než tradiční červené, lze starou cihlu také natřít.
Správné použití cihlového obkladu
Obklad ze staré cihly je odolný a univerzální materiál, ale v interiéru působí velmi výrazně - proto ho používejte s rozmyslem. Jedna obložená stěna vytvoří silný akcent, takže není potřeba obkládat celý prostor, stejně jako se to nedoporučuje u fasádního kamene. Cihlový obklad se nejčastěji používá jen na jednu stěnu nebo její vybranou část - typicky například za pohovkou, televizí nebo postelí. Ať už zvolíte cihlu nebo kámen, v kuchyni i koupelně nezapomeňte na správnou impregnaci. Při správné péči si obkladová cihla uchová svůj krásný vzhled po mnoho let. Je však potřeba počítat s tím, že její porézní struktura snadno zachytává prach a nečistoty - proto je důležité cihlový povrch pravidelně oprašovat. Pokud se obklad ušpiní, obvykle postačí jemné čištění vodou s trochou saponátu a měkkým hadříkem.
Srovnání abrazivních materiálů a jejich použití
Abrazivní tryskání neboli pískování je proces, kdy je tryskán proud abrazivních částic proti povrchu pod velkým tlakem. Pod tlakem se z pískovací pistole vypouští tzv. pískovací médium neboli abrazivo, které při dopadu na tryskaný předmět ničí starou nebo nepotřebnou vrstvu. Závěrem obecně platí, že čím tvrdší abrazivo použijeme, tím rychleji odstraníte nános z povrchu a zároveň tak vytváříme a dosahujeme hlubší struktury povrchu.
Následující tabulka ukazuje přehled nejčastěji používaných abrazivních materiálů a jejich vhodné použití:
| Abrazivní materiál | Vhodné použití | Poznámky |
|---|---|---|
| Křemičitý písek | Tvrdé materiály, obecné čištění cihel | Nejběžnější abrazivum, vytváří efekt smirkového papíru. |
| Korund | Tvrdé materiály, efektivní čištění cihel | Vysoká tvrdost, vhodné pro odolné nečistoty. |
| Ocelové broky a granulát S | Tvrdé materiály, odstraňování rzi, zdrsnění povrchu | Agresivní čištění, vhodné pro předúpravu kovů. |
| Balotina (skleněné kuličky) | Šetrné čištění, umělé stárnutí cihel, matování skla | Menší abrazivní účinek, ideální pro jemnější práce. |
| Niklová struska | Čištění cihel, umělé stárnutí | Dobrý abrazivní účinek. |
| Plastová a keramická střela | Čištění cihel, umělé stárnutí | Různé tvrdosti pro specifické aplikace. |
| Drť z pecek (např. z mandlí) | Měkké materiály (dřevo, plasty) | Šetrné čištění, minimální poškození povrchu. |
| Skořápky ořechů | Měkké materiály (dřevo, plasty) | Podobné použití jako drť z pecek. |
| Drtě z měkkých hornin | Měkké materiály | Pro aplikace vyžadující jemnější abrazivo. |
| Piliny z tvrdého dřeva | Měkké materiály | Velmi šetrné čištění. |
| Soda | Odstraňování znečištění, mechu a moření z kamenných staveb | Šetrná, ekologická varianta. |
tags: #piskovani #cihloveho #zdiva #informace